k písničce„Hleď si svýho“
VIDEOKLIP:
„Hleď si svýho“
Hudba a text: Dáša Zázvůrková










pro TANEČNÍ MAGAZÍN
Před uzavřením všech divadel a hromadných akcí Dáša ještě stihla živě zazpívat
k písničce„Hleď si svýho“
VIDEOKLIP:
Hudba a text: Dáša Zázvůrková










pro TANEČNÍ MAGAZÍN
Zpěvačka Dáša Zázvůrková pokřtila klip k písni Kloboučky pampelišek
Dáša Zázvůrková pokřtila 13. června na Občanské plovárně svůj klip k písni Kloboučky pampelišek, který vychází právě k 75. výročí od atentátu na R. Heydricha
A nebyla by to Dáša, aby nevložila do své písně sílu a hluboký cit. Při zhlédnutí klipu člověka doslova mrazí a sotva skrývá slzy. Dáša říká: „Od dětství jsem si přála uctít písní památku všech, kteří bojovali za druhé světové války za naši vlast a svobodu. Má píseň vzdává hold zejména parašutistům, ale nejen jim, také všem statečným lidem.“
V klipu k písni Kloboučky pampelišek vidíme celou plejádu úžasných herců jako je Stanislav Zindulka, Jitka Sedláčková, Lukáš Vaculík a další.
Sílu slov a obrazů posuďte sami:




























Neodmyslitelnou součástí kulturního života metropole se stal osobitý hudební festival, jehož stěžejním organizátorem, interpretem i dramaturgem v jedné osobě je houslový virtuos Jaroslav Svěcený
Nádvoří Chodovské tvrze bylo od 12. do 20. července dějištěm osmi koncertů pod širým nebem. „Magický prostor už v předcházejících ročnících poskytl příležitost mnoha vynikajícím interpretům, řada z nich se sem ráda vrací,“ říká Jaroslav Svěcený. „Pro letošní třináctý ročník festivalu jsem se rozhodl pokročit ještě dále ve směru, který se osvědčil v předchozích letech. Mám na mysli zejména žánrové rozpětí všech pěti koncertů základního programu. Jeho osou zůstávají klasické hudební žánry v podání sólistů a komorních uskupení, ale došlo také na zajímavé a inspirativní přesahy k šansonu, romské hudbě, dokonce i k uměleckému přednesu. V tomto směru rozhodně považuji letošní festivalovou třináctku za číslo šťastné!“


Návštěvníkům festivalu se letos představili vynikající sólisté i soubory- pěvecká a herecká legenda Soňa Červená, houslistka Julie Svěcená, barytonista Filip Bandžak, sopranistka Markéta Mátlová, proslulý slovenský orchestr Cigánski Diabli, herci Hana Maciuchová a Alfréd Strejček, špičkoví akordeonisté Ladislav Horák a Markéta Laštovičková, kytarista Vladislav Bláha, Virtuosi Pragenses, šansonová zpěvačka Dáša Zázvůrková, klavírista Pavel Větrovec a další umělci.


Sympatickou novinkou letošních Tónů Chodovské tvrze byl i jejich doprovodný program. I v něm se představila hudební tělesa zvučných jmen: jubilující Spirituál kvintet, Petr Kroutil Orchestra a vynikající vokální soubor Yellow Sisters, který navíc na nedělní odpoledne 17. července od 15 hodin přichystal přitažlivý program pro rodiče s dětmi.



Dáša slavila, jak jinak, tancem a zpěvem. A také pomáhala
15. června oslavila Dáša Zázvůrková své 35. narozeniny. Jak jinak, než zpěvem. Dášin silný a jasný hlas se nesl Občanskou plovárnou, výtěžek z koncertu, který podpořil i Magistrát hl.m. Prahy, věnovala Dáša nemocnému Vládičku Šovkoplasovi, který žije ve Voticích. Popřát a současně podpořit toto úsilí pomáhat přijeli hosté – Jitka Sedláčková, Simona Postlerová a Dášin bratr Zdeněk Zázvůrek.



Dáša: „Vládíček je bratr Adély Šovkoplasové, která ke mně chodí na zpěv. Díky ní jsem se dozvěděla o jeho nemoci. Vládíček trpí Duchennovou muskulární dystrofií a potřebuje pomoc nejen on, ale i jeho rodiče. Míním tím zdravotní potřeby, polohovatelné lehátko, elektrický vozíček, speciální auto, bezbariérové přístupy do domu atd….navíc rodiče jsou moji spolužáci ze ‚základky‘, takže pomoc byla nasnadě. Navíc pomáhat lidem, kteří to
potřebují, je povinnost a pro mě milá. Poznala jsem, jaká je to rodina, jak jsou silní a stateční. Rodina Šovkoplasova je pro mě velkou inspirací a srdeční záležitost.“
Dáša přiznala, že kdysi jí každý 30-tiletý člověk připadal opravdu starý. Natož ten, komu bylo už 35 let!
Dáša během koncertu vyprávěla humorné příběhy ze svého života: „Když se mě jedna má žákyně na ZUŠ, kde učím, ptala, kolik je mi let, řekla jsem, že dvanáct. Chvíli mě pozorovala a potom vykřikla – Ne,ne, mně je jedenáct a ty vypadáš hůř…“

Dáša: „Tato číslice mi ukazuje pouze to, že jsem už pětatřicetkrát prožila červnovou letní „romanci“ 🙂 Dokonce pociťuju velkou sílu nejen fyzickou,ale i psychickou. Moje pocity nejistoty jsou daleko lépe zvládnuté a někdy si jich ani nevšimnu. Optimismus v sobě naštěstí mám po rodičích a doufám, že se s věkem neztratí…“
Dáša: „Strach necítím – žiju přítomností, nemyslím na to, co bude a minulostí se moc nezaobírám. Ale neznamená to, že nerada vzpomínám. Obzvlášť na moje barevné dětství. Díky babičce a dědečkovi, se kterými jsem trávila prázdniny na venkově. Nebo díky svým rodičům, kteří mi ukázali cestu, kudy se dá jít a když náhodou ztratím směr, tak se o ně mohu opřít a zase mě navedou.
Pokud jde o plastickou operaci – jestli budu vypadat tak dobře, jako moje maminka, tak se
té plastiky ráda vzdám. Jsem sice zastánkyní přirozenosti, ale pokud to
ženě pomůže nejenom esteticky, ale i psychicky, fandím tomu. Jen moc
nerozumím mladým plastikovým „kráskám“. To je na mě moc. Ale opět, je to
pouze můj subjektivní názor.“
Dáša: „Teď jste mě rozesmála. Nejsem si moc jistá. Jím, kdy chci a chodím spát k
ránu…takže to úplně se zdravým životním stylem nekoresponduje. Ale miluji
život a jsem na světě ráda. Neumím si představit život bez muziky a sportu.
Proto ty špatné návyky vyvažuji intenzivním sportováním. Vesluji, hraji
tenis, bruslím a chodím na dlouhé procházky se svým psem.“

Nechybělo ani taneční vystoupení v podání Martina Šimka a Terezy Řípové. Při jejich rumbě se divákům zatajil dech.
Martin a Tereza vedou taneční kurzy na Mladoboleslavsku, tvoří choreografie pro plesy, svatby a večírky a také taneční show na míru
Martin Šimek: „Ne, nebolelo. Museli jsme improvizovat, protože tady bylo o moc méně místa, než jsme čekali, někdy jednoduše není možnost vyzkoušet si vystoupení předem.“
Martin Šimek: „Samozřejmě, že se kopneme, spadneme, to se stává, ale neodcházíme kvůli tomu z tréninku domů. Pokud je něco pravdu technicky náročné, konzultujeme tyto prvky s jinými trenéry.“
Martin Šimek: „Trénuji celý svůj život, vždycky jsem byl ohebný, měl jsem větší rozsah, než je běžné, tak pro mě to nebyla překážka. Nezáleží zřejmě na tom, zda dělá rozštěp muž nebo žena, to je můj názor.“
Martin Šimek: „Pokud člověk trénuje soustavně, může tančit i do šedesáti. Věk nehraje roli. Horší je, pokud začnete trénovat v 60-ti letech, to už není dobré. V případě, že člověk už jednou v mladém věku ve formě byl, i když přestane cvičit, tělo si to všechno pamatuje. A dále už není těžké se k zátěži znovu vrátit. Začít v 60-ti letech také není nemožné, ale je to těžké.“
Martin Šimek: „Všechny sporty jsou nějak omezené věkově, pokud někdo začne později, je to otázka. Ale pro aktivitu jako takovou nehraje roli, v kolika letech začnete. Pro samotný zážitek z umění, pohybu nebo hudby, nejsou hranice. Každý má možnost začít kdykoliv.“
Martin Šimek: „Účinkoval jsem v muzikálu ‚Sedmero havranů‘, kde jsme s Dášou tančili společnou choreografii, ne závodní samozřejmě. Ale rádi bychom si spolu zatančili třeba ve Stardance, proč ne. Máme v plánu vytvořit hudební klip, kde Dáša bude zpívat a my s Terezkou tančit.“
Martin Šimek: „Učíme všemožné taneční kurzy v Praze, právě sháníme nové prostory, asi někde na Letné, v Holešovicích nebo v Karlíně, ale učíme i v Mladé Boleslavi.
Také budeme mít vystoupení v divadle ABC během Noci divadel. Chystáme tzv. Dámské jízdy v divadle ABC, ty se budou konat v lednu. Budeme tam mít také vystoupení. Dále chceme pořádat benefiční taneční večer a tzv. minikoncert. V Mladé Boleslavi proběhne akce ‚Věneček‘ v KD, kde očekáváme mnoho hostů.“
