Rozhovor se vzdušnou akrobatkou Šárkou Bílou

„Akrobacie je můj životní sen o svobodě“

„Vzdušný tanec je mou profesí a splněným životním snem o svobodě,“ přiznává Šárka Bílá, která v Pardubicích založila Nebeský tanec, jenž je zaměřen především na vzdušnou akrobacii. Sama se tanci začala věnovat v dětství, později si vyzkoušela pole dance a nakonec se našla ve vzdušném tanci, který se jí stal osudem.

V dětském věku jste se zabývala různými sporty a pak v páté třídě ZŠ jste se začala věnovat modernímu tanci a na gymnáziu jste dokonce chodila na karate. Jak na ten čas vzpomínáte? Čím Vás tehdy zaujal moderní tanec?  

„Je to opravdu již hodně dávná minulost, ale na toto období vzpomínám s láskou, jelikož tanec již tehdy byl pro mě největší životní radostí. Tatínek se mnou jezdíval na taneční soutěže, kterých jsme se účastnili. Nejdříve jsem tančila v pohybovém studiu Hroch, kde jsem získala první základy a později v generační taneční skupině Barbaři, kde jsem se setkala poprvé s párovou akrobacií, ale bohužel dnes již nefunguje. Abych pravdu řekla, nevím, čím mě tanec zaujal, prostě ze všech sportů, které jsem do té doby vyzkoušela, se mi zde líbilo nejvíce. Byla to doba Michaela Jacksona, na kterého jsme tančili. Zajímavé je, že letošní školní rok 2025/2026 je jako návrat do minulosti s přesahem do budoucnosti, jelikož s dětmi připravuji nový projekt: „Uzdravme láskou planetu zemi“ právě na píseň „Heal the world“, kde budou nejen na šálách, ale i ve skupině tančit na zemi.“

archiv Šárky Bílé

Po gymnáziu jste vystudovala Ostravskou univerzitu a to obor Rekreologie, který je zaměřen na pedagogiku volnočasových aktivit. Proč právě tento obor?   

„V mládí jsem vůbec netušila, čemu se chci v životě věnovat. Nicméně jsem si byla jistá v tom, že mě baví pohyb a také, že se chci cítit svobodně ve své budoucí profesi. Takže volba byla snadná – obor Rekreologie byl o volném čase a zároveň pohybové aktivitě. Proto jsem se vydala touto cestou.“

Po studiích jste cestovala a poznávala Evropu a pár let žila v Řecku. Co Vám poznávání Evropy dalo a jak na pobyt v Řecku vzpomínáte?  

„Řecko je moje největší srdcovka a zároveň se stalo mým druhým domovem. Málem jsem se v Řecku vdala, ale moje touha po svobodě a nalezení životního poslání, byla jednoduše silnější. Každopádně to bylo nejklidnější a nejkrásnější období mého života. Bylo to jako z pohádky žít život u moře a mít kolem sebe láskyplné bytosti. Řekové jednoduše mají srdce na dlani a jsou to krásné duše. V příštím roce plánuji opět cestovat po Řecku a navštívit své staré přátele. Dalším velkým snem je právě pořádat letní kurzy vzdušného tance na Krétě. Jsem tedy zvědavá, jak to vše dopadne.

Poznávání Evropy mi poskytlo především cennou zkušenost s rozvojem jazykových dovedností v angličtině a také možnost vidět, jak lidé žijí. Aktuálně také přemýšlím začít cestovat i mimo Evropu, velmi mě láká navštívit Bali „ostrov Bohů“. Cestování je jedinečná příležitost k nalezení skutečné pravdy o světě, ve kterém žijeme. Při překročení hranic se naše vnímání rozšíří a umožní nám hlubší pochopení světa. Každý zážitek, který na cestě za dobrodružstvím zažijeme, navždy zůstane v naší paměti a nikdo nám ho již nemůže vzít. Stává se tak součástí našeho jedinečného životního příběhu. Vřele doporučuji všem mladým lidem, ať se nebojí cestovat a vyrazí do světa.“

V roce 2011 jste se začala věnovat pole dance. A o rok později jste se zúčastnila soutěže amatérů v pole dance a obsadila 5. místo. Čím Vás pole dance zaujal a co vás k němu přivedlo?

„Pole dance byl počátkem mého snu. Tehdy právě můj řecký snoubenec mi z Anglie objednal taneční tyč a já začala s domácím tréninkem na Krétě. On byl mou velkou inspirací, jelikož sám byl trenérem tenisu. Tehdy jsem si myslela, že otevřu pole dance studio, ale nakonec to nebylo mým osudem.“

A právě přes pole dance jste se dostala ke vzdušnému tanci, který se Vám stal OSUDEM. Jehož název je z anglického „aerial dance“ neboli česky vzdušný tanec, vzdušná akrobacie, závěsná akrobacie či akrobacie na šálách a je to především kombinace akrobaticko–tanečních prvků. „Vzdušný tanec je pro mě ta nejlepší forma aktivního odpočinku a zároveň svoboda, kterou cítím vždy, když se na šálu zavěsím, říkáte. Čím je pro Vás vzdušný tanec dnes? Co Vás na něm stále tak fascinuje?

„Vzdušný tanec je mou profesí a splněným životním snem o svobodě. Co ale pro mě nejvíce dnes znamená? Je to, že mohu své životní zkušenosti nejen s tancem a akrobacií předávat těm nejmladším. Vidět jejich radost, ale i slzičky, které jsou s tím vším spojené a zároveň je úžasné, jak mezi nimi vznikají pevná láskyplná přátelství. Dnes to není jen o vzdušném tanci, který mě stále fascinuje hlavně tím, že i po 13 letech objevuji nové kombinace prvků, ale také o tom, že tu po mně zůstane odkaz v mladé generaci.“

archiv Šárky Bílé, studentka Elenka

Také jste trenérka vzdušného tance v pařížské akademii Fratellini, která se zaměřuje na výuku cirkusového umění. Jaký vztah máte k novému cirkusu? 

„Akademie Fratellini byla pro mě místem, kde jsem sama bez přítomnosti trenéra studovala vzdušný tanec. Trenérkou jsem se stala až po návratu ze svých cest. První kurz jsem otevřela v roce 2013 v pole dance studiu Intimate Pardubice.

Nový cirkus zbožňuji, jelikož neustále vznikají nové akrobatické možnosti. Právě ve Fratellini jsem si zkusila např. i Cyr wheel, který se mi velmi líbí, ale v našem okolí není rozšířen.“

V Pardubicích, kde žijete, jste se stala průkopnicí vzdušného tance a vedete školu Nebeský tanec (Nebeský tanec) která je zaměřena na vzdušnou akrobacii. „Snažím se o rozvoj vzdušného tance, podle mě je to krásný sport a mohl by být i součástí olympijských her“, říkáte.  Jaký je o kurzy vzdušného tance zájem? Chodí na ně jak dospělí i děti?

„Aktuálně po letech zkušeností bych řekla, že vzdušný tanec je tak trošku „jiný sport“ a není úplně pro každého, jelikož jste ve výšce a nemáte žádné jištění, takže zde je poměrně velký faktor strachu. Dále také vidím úskalí v tom, že osobně se zaměřuji i na rozvoj umělecko-taneční části, takže někteří se bojí „sebe projevit“, proto raději zvolí jinou pohybovou aktivitu bez těchto nároků. Nicméně naše kurzy jsou plné. To platí i u studentek Nebeského tance, které si otevřely vlastní lekce, tak také mají plně obsazeno. Jak já říkám: „Konkurence neexistuje“. Jistě znáte tajemství přitažlivosti? Aktuálně naše kurzy navštěvují pouze děti. Zajímavostí je, že naše bývalé studentky učí převážně dospělé. Je to jistě tím, že děti miluju a práce s nimi mě jednoduše baví. V minulých letech jsem učila pár dospěláků a ti dnes právě vedou své vlastní kurzy. Mým cílem totiž bylo rozšířit vzdušný tanec a to se mi upřímně podařilo.“

archiv Šárky Bílé, studentka Anetka

A co další zájmy a koníčky, máte na ně čas? Co Vám říká slůvko relax?

„Mezi mé další zájmy patří především spiritualita a problematika mezilidských vztahů. Aktuálně jsem se pustila do dalšího programu „Chakradance Bohyně“ pod vedením Alice Kirš. Je to především o taneční meditaci a práci s vlastním nitrem. Poslední roky studuji psychologii různých osobností a velmi se zajímám o to, jak vzniká disharmonie v našich životech. Během 15-ti let jsem tvrdě pracovala na realizaci svého podnikání, takže to jsem relax moc neznala, kromě života v Řecku. Ale dnes relax je pro mě základem mého bytí, jelikož jsem si uvědomila, že život není jen o práci a výsledcích. Naopak život je o tom žít v souladu se svým tělem a duší. Pochopila jsem, že nejdůležitější je moje zdraví a vnitřní klid.“

Děkujeme za rozhovor

Foto: archiv Šárky Bílé

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

S cirkusem, akrobacií, klauniádou i tancem

Cirk La Putyka zahájí podzimní sezónu Jatek78 obnovenou sérií berlínského představení „Memories of Fools“

Z minuty na minutu musel v březnu soubor Cirk La Putyka, z důvodu koronavirových opatření, zrušit sérii deseti představení „Memories of Fools“. Konkrétně v pražském prostoru Jatka78. Zároveň tehdy, ze dne na den, jeho tým připravil live-stream této úspěšné inscenace. A s prázdným hledištěm tak odstartoval dlouhodobý projekt „Cirk La Putyka (A)live“ s desítkami živých přenosů. Ty na sociálních sítích sledovaly stovky tisíc diváků.

Pro zahájení nové sezóny Jatek78, přesně 1. září 2020, se tedy nehodí symbolicky nic více než právě deset představení Memories of Fools. „Dlužíme je našim divákům, fanouškům, týmu inscenace i celému našemu souboru,” vysvětluje principál Cirku La Putyka Rosťa Novák mladší. Navíc hned první večer bude ve znamení charity. Soubor na něj zve lékaře z několika pražských nemocnic. Navíc děti z dětských domovů a mnoho dalších. Vstupenky na dalších devět večerů do 11. září jsou v prodeji v síti GoOut. Více informací na www.laputyka.cz.

Loni s představením „Memories of Fools“ soubor Cirk La Putyka téměř 180krát během půl roku zaplnil berlínské divadlo Chamäleon Theatre. Inscenace vznikla v režii Rostislava Nováka juniora, se šesti kmenovými členy souboru, jedním domácím a dvěma zahraničními hosty. „Představení nese podtitul ,Všichni jsme blázni´, protože doba je bláznivá´ a hledá naše nejstarší a nejhlubší vzpomínky,” říká Rosťa Novák. Ten v inscenaci poeticky s velkou fantazií pracuje s vrcholnými novocirkusovými disciplínami – cyr wheel, teeterboardem, žonglováním, vzdušnou a párovou akrobacií. Dále také s klauniádami, tancem a loutkami. Představení „Memories of Fools“ hledá naše nejstarší a nejhlubší vzpomínky. “Jak daleko jsme schopni se vracet ve svých vzpomínkách? Jak dlouho jsme schopni udržet některé vzpomínky v hlavě?” vysvětluje autor a režisér Rosťa Novák mladší.

Novák do projektu obsadil především akrobaty, členy souboru, kteří již měli s půlročním hostováním zkušenost z předcházejícího berlínského představení „Roots“. Těmi účinkujícími jsou: Michal Boltnar, Daniel Komarov, Jiří Weissmann a Vojtěch Fülep. Došlo ale i na nováčky, pro které byl tak náročný projekt novinkou. Zde je jejich výčet: Šárka Fülep Bočková, Solenne Bailly, Alexandr Volný a Filip Zahradnický. Posledně jmenovaný je držitelem dvou prestižních cen z Festivalu Mondial du Cirque de Demain – Zvláštní ceny Akademie Fratellini a Zvláštní ceny poroty. V Praze se do inscenace nově zapojí akrobat Wilko Schütz. Na představení se dále podíleli kmenoví tvůrci souboru – scénograf Hynek Dřízhal, kostýmní výtvarnice Kristina Záveská a hudební skladatel Jan Balcar.

Loňská inscenace „Memories of Fools“, podobně jako „Roots“ před třemi roky, znamenala pro soubor výzvu – přinést do kabaretního světa na scéně divadla Chamäleon poetiku Cirku La Putyka. Zároveň také možnost vytvořit show v pravém slova smyslu, která bude srozumitelná celosvětovému publiku. A navíc obsahuje vrcholná cirkusová čísla. Na druhé straně však neztratí nic na té cestě, kterou se Cirk La Putyka vydal.

Foto: Jakub Jelen

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN