Štítek: A studio Rubín

Zrcadlení jako nekonečná síň poznání

A studio Rubín začíná 58. sezónu

Pražské nezávislé divadlo A studio Rubín vstupuje do své 58. sezony s tématem Zrcadlení. Zrcadlo se stává nejen obrazem, ale i metaforou, která odráží naši společnost, nastavuje jí otázky a otevírá prostor k hlubšímu poznání. Sezona přinese tři premiéry – V zrcadlové síni, asfalt asfalt asfalt a Korále okolo hrdla – zaměřené na fenomény krásy a stárnutí, život kamioňáků a obraz boha mimo církevní instituce. Vedle režisérky Lucie Ferenzové se na rubínovské scéně poprvé představí také absolventi DAMU Martin Krupa a Eliška Balog. Proměnou projde i rezidenční výzva Autor*ka v domě. Nová sezona bude zahájena 11. září.

Co nám ukazuje lesklá plocha a co naopak vidět není? Co se stane, když se podíváme za zrcadlo? Pokud tyto fenomény vystavíme pohledu, nastavujeme pomyslné zrcadlo celému veřejnému prostoru a zrcadlení se stane nekonečnou síní poznání. Sezona Zrcadlení nabídne tři premiéry, každou z nich s jiným tvůrčím gestem a pohledem. „V nové sezoně se k nám přidají dva absolventi DAMU – Martin Krupa a Eliška Balog. Tyto režijní volby vycházejí ze snahy Rubínu propojovat zavedené profesionály s nastupující generací a dávat prostor novým uměleckým hlasům. Stejně tak v obsazení inscenací dostanou příležitost převážně začínající herecké tváře. Spolupráci s Martinem jsme navázali díky projektu RubínLab, zatímco s Eliškou se naše cesty propojily po více než dvou letech vzájemného hledání,“ okomentovala nové tváře A studia Rubín dramaturgická šéfka a režisérka jedné z premiérových inscenací Lucie Ferenzová.

V zrcadlové síni

První premiéra vychází z díla oceňované švédské autorky Liv Strömquistové. V režii Lucie Ferenzové vzniká inscenace, která zkoumá fenomén krásy a stárnutí v zrcadle digitální éry. Čtyři herečky – Nataša Bednářová, Anita Krausová, Markéta Ptáčníková a Anežka Šťastná – provedou diváky světem instagramových filtrů, Sněhurčiným temným lesem i dvorem císařovny Sissi. Inscenace je realizována ve spolupráci A studia Rubín a Kolonie z.s. Premiéra proběhne 11. října 2025.

asfalt asfalt asfalt

Druhá premiéra, vzniklá v rámci otevřené výzvy RubínLab, je sociální sondou do života řidičů kamionů a do světa cargo dopravy, na níž stojí pohodlí globální spotřeby. Inscenaci režíruje Martin Krupa ve spolupráci s Tinkou Avramovou. Příběhy z kabiny na třech metrech čtverečních, s rozpustnou kávou, cigaretami a nekonečnými cestami napříč Evropou rozehrají Lukáš Černoch, Tomáš Červinek a Eliáš Jeřábek. Premiéra se odehraje 6. února 2026.

Korále okolo hrdla

Třetí premiéra vychází ze spirituální sbírky zesnulé brněnské herečky a básnířky Marcely Mikuláškové. Režisérka Eliška Balog přinese inscenaci o hledání Boha mimo instituce, o křehkosti ženské existence a o potřebě domova i smíření. V hlavních rolích se představí Tereza Jarčevská, Gabriela Mikulková a Dominik Teleky. Inscenace vzniká ve spolupráci A studia Rubín a festivalu Divadelní svět Brno. Premiéra proběhne 24. dubna 2026.

Nová výzva pro autory

A studio Rubín v této sezoně vypíše také další z výzev Autor*ka v domě, tentokrát s úzkým zaměřením na psaní přímo pro Rubín. Vybraní dva adepti či adeptky získají možnost realizace svých textů v příští sezoně.

Profil A studia Rubín v rámci epilogu 28. Divadelní Flory Olomouc

V této sezoně uvede mezinárodní festival Divadelní Flora v rámci svého podzimního epilogu profil A studia Rubín. Tématicky je profil zastřešen mottem 28. Divadelní Flory: rovnost. V Olomouci budou od září do prosince uvedeny tři rubínovské inscenace zabývající se problematikou lidských práv, sociální diskriminace a klimatické krize: Istanbulská úmluva, Fakani a Endemité: příběhy mizení.

A studio Rubín tak i v 58. sezoně potvrzuje svou pozici progresivní scény, která otevírá témata na pomezí společenské výpovědi, osobní zkušenosti a uměleckého experimentu.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Inscenace Rychlík (do stanice Rapl)

Odvážný a provokativní pohled umělců v projektu RubínLab

A studio Rubín uvede druhou premiéru v rámci projektu RubínLab

Inscenace Rychlík (do stanice Rapl) nabídne odvážný a provokativní pohled začínajících umělců na současnou kulturu a politiku

Rychlík (do stanice Rapl) bude druhou autorskou inscenací, kterou v rámci platformy pro mladé tvůrce RubínLab uvede pražské divadlo A studio Rubín. Jde o autorskou divadelní sondu, která zkoumá postavení uměleckého světa v současné společnosti. Inscenace vzniká pod vedením tří studentů uměleckých škol: Anny Marie Jarkovské, Josefa Čiháka a Vincenta Klusáka. Premiéru bude mít 10. a 12. května v A studiu Rubín. 

Projekt vychází z osobních zkušeností autorů, kteří studují umělecké obory a čelí realitě, v níž se jejich představa o budoucím důstojném životě jeví jako vzdálený a nereálný sen. V práci, která formuje současnou kulturní krajinu v České republice, totiž převážná většina obyvatel nevidí hodnotu, a kultura je mnohdy vnímána jako zábava nebo prázdná díra na peníze. Hlavním tématem projektu je otázka, jak to, že i v podmínkách stále rostoucí frustrace a sociální nejistoty kulturní obec stále lpí na liberálních a progresivních názorech.

„Rychlík je asi nejklasičtější forma, kterou jsme do RubínLabu vybrali: navazuje na platformu Autor*ka v domě, protože v základu je dramatický text Vincenta Klusáka psaný přímo pro inscenaci. Nicméně v základu klasické divadelní formy je zároveň zcela jedinečné a hravé myšlení. Zaujal nás tvůrčí tým, se kterým jsme se při výběru setkali osobně, myšlenka i celkové uchopení – chytře podvratně a umělecky originálně  komunikuje nám blízké téma radikalizace a klade otázky, kam až lze v tomto směru zajít,“ komentuje důvod, proč byla inscenace vybrána jako jeden ze šesti výherců RubínLab umělecká šéfka A studia Rubín Lucie Ferenzová.

Tvůrci provokativně zpochybňují, zda nenastal čas nahradit kritičnost a racionalitu vírou v málo pravděpodobné, ale dobře znějící sliby. Rychlík (do stanice Rapl) je sondou do radikalizační amnézie, zkoumá projevy politického fanatismu, ale i extrémní postoje v každodenním životě a spirituálních otázkách.

Základem inscenace je autorský text, který mapuje cestu od levicového salonu až po bažiny pomíjivých slibů snadného života. Název projektu odkazuje na postavu Blanche z Williamsovy Tramvaje do stanice Touha, jejíž subjektivní a ne vždy logická perspektiva je inspirací pro ztvárnění cesty, kterou studenti zažívají na vlastní pěst – tramvaj (stejně jako rychlík), poháněná frustrací a touhou po štěstí, se rozjíždí směrem k neznámému cíli.

Dalším silným prvkem projektu je vizuální stránka, která využívá rozpixelovaných koláží, problikávajících oken a deepfakeů. Tato vizuální dramaturgie se zaměřuje na otázku, kdo má kontrolu nad obrazem a jak tato kontrola ovlivňuje společnost. Cílem inscenace není karikovat ani legitimizovat krajní názory, ale naopak porozumět a zprostředkovat tento zážitek divákům.

A proč se tvůrci do RubínLab přihlásili? „Důvody byly dva: za prvé jsme měli nápad na projekt a za druhé jsme si chtěli osahat zkoušení z pozice tvůrců mimo školu, což RubínLab jako jedna z mála platforem v českém profesionálním divadle umožňuje. Myslím si, že je důležité bořit stereotypy o činoherní produkci,“ odpověděl za tvůrčí tým Vincent Klusák.

Anotace Rychlík (do stanice Rapl)

V roce 2025 se představa důstojného života v uměleckém povolání jeví jako vzdálený sen. Když si tohle uvědomíte v prvním ročníku umělecké VŠ, přepadnou vás výčitky, proč jste při přírodovědných předmětech nedávali větší pozor. Zatímco slavný*á vědec*kyně obvykle pracuje na objektivním zlepšování úrovně lidského života, slavný*á režisér*ka se “pouze” podílí na utváření charakteru kulturní krajiny, což mnoho lidí chápe jako zbytečné a zhůvěřilé.

Je až s podivem, jak kulturní obec navzdory všudypřítomné frustraci ze stále zhoršujících se podmínek stále lpí na svých progresivitických názorech, namísto toho, aby propadla nějakému konejšivému bludu. Nenastal čas na výměnu racionality za bezmeznou víru v málo pravděpodobné, avšak dobře znějící řešení?

Rychlík (do stanice Rapl) je autorskou divadelní sondou mapující, jak daleko se dá v radikalizační amnézii zajít. Řítíme se po kolejích vzteku, zoufalství a strachu ke konečné, jíž bychom se nejraději všichni vyhnuli. Jenomže jako naschvál zrovna žádná výluka v cestě nestojí.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

RubínLab

A studio Rubín uvede autorskou tvorbu pěti mladých studentských počinů

Pražské divadlo A studio Rubín rozvíjí svůj záměr vytvářet autorské inscenace. Po pěti ročnících tvůrčí dílny Autor v domě podporující vznik nových divadelních projektů, vyhlásilo výzvu pro mladé umělce RubínLab. Z padesáti přihlášených projektů nakonec, oproti původnímu záměru vybrat jednoho vítěze, zvolilo rovnou šest. Tyto exkluzivní studentské počiny zrealizuje divadlo v této a nadcházející sezoně. První z nich, performativní instalaci nazvanou Ďábelská říše od NOUS kolektiv, uvede Rubín již 11. a 12. dubna. 

„Cítíme potřebu dávat prostor mladým lidem. I když je A studio Rubín jedno z nejmenších divadel v Praze a dost možná v celé republice, neznamená to, že nemáme místo. Místo pro nové lidi, myšlenky, nápady i formáty. Téma letošní sezony 24/25 zní Mizení. Dvě inscenace, které jsme uvedli, mizení odhalují z různých perspektiv. A jelikož nás baví hrát si s doslovností i obrazností zároveň, tak i my chceme na chvíli ,zmizet’ a dát prostor mladým tvůrcům a talentům,“ představuje myšlenku projektu umělecká šéfka A studia Rubín Lucie Ferenzová a dodává: „Byli jsme překvapeni počtem a kvalitou přihlášených projektů. Odstoupili jsme od původního záměru vybrat pouze jeden. Nakonec dáme prostor rovnou šesti počinům, které konvenují s naší dramaturgií, zároveň v sobě mají vůli po experimentu, jsou originální a překvapivé.“

Jako první uvede A studio Rubín performativní instalaci nazvanou Ďábelská říše NOUS kolektiv, a to hned 11. a 12. dubna 2025. Půjde o multimediální event, který rozehraje celý prostor A studia Rubín, kdy se diváci ponoří do říše plné objektů, sound designu, světelných instalací a speciálních projekcí, přičemž akcí bude provázet jediná performerka, současná studentka DAMU původem z Číny, Jovita SIU Ji Chin. O měsíc později, tedy 10. a 12. května představí Vincent Klusák, Anna Maria Jarkovská a Josef Čihák inscenaci pracovně nazvanou Rychlík (do stanice Rapl) zabývající se tématem radikalizace. Matěj Pour a Natalie Tun pozvou na experimentální performativní událost na hraně tance a živého koncertu s názvem OBSTACLE 22. a 23. května 2025. Klára Vosecká a Róbert Štefančík odehrají eventovou instalaci a performanci s obludnými dorty s pracovním názvem Cukr druhý den nebolí  6. a 7. června 2025. V další sezoně na ně naváží Lucie Vrbíková a Hana Kokšalová s multimediálním performativním eventem Mizící těla věnující se mimo jiné tématu prekarizované práce a Martin Krupa a Tinka Avramová s inscenací o kargu, kamioňácích a životě na cestě s názvem Kamióny.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Fakani

A studio Rubín přiblíží divákům téma ukradené budoucnosti

Jaký může být svět blízké budoucnosti, který zanecháme našim dětem? Jaké vztahy, vzory chování a hodnoty jim vštěpujeme? Jaké mají šance děti a dospívající narození do krutého prostředí? Na tyto otázky hledá odpověď druhá premiérová inscenace sezony Mizení v A studiu Rubín – Fakani. Ta vznikla jako svébytná adaptace provokativního románu Darmošlapové spisovatele a filmového režiséra Piera Paola Pasoliniho. Inscenaci oživí prvky vzniklé spoluprací s dětmi ze sousedského domu a komunitního centra Libuše v Litvínově-Janově. Autor adaptace a režisér Ondřej Štefaňák do rolí fakanů obsadil Anežku Šťastnou, Vojtěcha Hrabáka a Ondřeje Pavelku. Premiéra se uskuteční 7. února.


Novela Ragazzi di vita provokativního italského autora Piera Paola Pasoliniho vzbudila kontroverzní reakce především kvůli své otevřenosti a bezvýchodnosti, s jakou líčí životy mladíků potulujících se poválečným Římem po druhé světové válce. Interpretace režiséra Ondřeje Štefaňáka Fakani má záměr text předlohy tematicky otevřít a posunout ho do velkoměstského prostředí blízké budoucnosti.

Štefaňáka zajímá, kam směřuje vzestup současných fašizujících tendencí, sílící geopolitické napětí a narůstající klimatická krize. Pokládá si otázku, jakou společnost zanecháme nové generaci. Bude to svět v totálních troskách, ve kterém bude přežití podmíněno nekontrolovatelným násilím? A co v současné společnosti můžeme dělat proto, aby naše města nezůstala vybombardovaná se sirotky ponechanými brutálnímu prostředí? Fakani v tomto případě vyznívají jako varovný vzkaz z blízké budoucnosti a věčné město Řím se stává metaforou rozbité společnosti.

„Téma nejmladší generace, která se snaží nalézt místo ve světě, mě dlouhodobě zajímá. Darmošlapové nabízí surovou zprávu o vlčích dětech fašistické Itálie. Přál bych si, aby měl divák unikátní možnost se s těmito fakany potkat, aby se před nimi rozprostřel jejich svět brutální i komický. Zároveň vnímám celou interpretaci jako varování před ztrátou empatie a solidarity. V takovém světě přece nechceme, aby naše děti vyrůstaly,“ mluví o své motivaci režisér Ondřej Štefaňák.

Součástí inscenace  jsou, kromě Pasoliniho románu, také konkrétní výstupy, které vznikly z úzké spolupráce s dětmi z dětského domova v Hoře Sv. Kateřiny a ze sousedského domu a komunitního centra Libuše v Litvínově-Janově. „Vyrůstala jsem v mostecké oblasti a mám k ní dodnes blízko. Věřím, že pokud chceme iniciovat pozitivní společenskou změnu, vždy je třeba začít u sebe. Proto máme obrovskou radost, že se nám s Petrem Globočníkem, zakladatelem komunitního centra Libuše, podařilo navázat spolupráci. On je totiž tím reálným pozitivním vzorem, který svou činností ukazuje, že změna je možná.  A my jako umělci s dětmi ze znevýhodněných podmínek komunikujeme nejen v rámci inscenace, kde jsou spoluautory scénografie, hudby i textů, ale následující měsíce za nimi budou dojíždět různí spolupracovníci Rubínu a pořádat pro ně workshopy od herectví, přes scénografii, hudbu až po divadelní režii, “ komentuje spolupráci Lucie Ferenzová, umělecké šéfka A studia Rubín.

Štefaňák je autorem adaptace a současně i scény. Pracuje nejen s vlivy poválečného futurismu, ale také s kresbami a texty dětí z dětského domova a vyloučené lokality. Brutální prostředí Pasoliniho předlohy je zachováno, zároveň je ale aktualizováno o současný jazyk, který je s tímto světem přímo spjat. Ostrý slovník se stává prostředkem, který divákovi lépe umožní proniknout do světa zlodějů, rváčů, sirotků a dětí, které na ulici vyrůstají bez pozitivních vzorů. Italské reálie odsouvá do pozadí, ale pracuje s velkoměstským prostorem, který Pasolini nabízí.

Páteří textu adaptace se stává Kudrnkův příběh, skrz který diváci proniknou mezi ostatní fakany. Spíše než chronologické vyprávění Štefaňáka zajímá fragmentární podoba textu. Věkový rozptyl fakanů a téma chybějících vzorů a nejisté budoucnosti vedly Štefaňáka k obsazení herců v odlišném věku i genderu. Kudrnku, Naďu, Marcela, Ameriga, Filcku, Votravu, Alvara nebo Fiškuse ztvární Anežka Šťastná, Vojtěch Hrabák a Ondřej Pavelka. Autorkou kostýmů je Matilda Tlolková, která výrazným výtvarným gestem umocní expresivitu i vtip inscenačního výkladu. Za zvukovou stopou stojí autor a hudební producent Matěj Šíma a Štěpánka Todorová s Alenou Novotnou z uskupení Hihihahaholky. V základu rappů a beatů jsou opět výsledky workshopů s dětmi z Libuše. Inscenaci dramaturgují Lucie Ferenzová a Dagmar Fričová.

Premiéra se uskuteční 7. února. Oznámené reprízy se uskuteční 10. a 25. března. Vstupenky jsou dostupné na www.astudiorubin.cz

Foto: Dita Havránková

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín