Indie? Čína? Kuba!

V posledních třech letech jsme měli možnost zhlédnout tři velmi zajímavá představení. A představení nejen tance, ale i kultury a tradic jednotlivých zemí. V roce 2007 indické BHARATI, v roce 2008 čínské SHEN YUN , v roce 2009 kubánské PASIÓN DE BUENA VISTA.

V posledních třech letech jsme měli možnost  zhlédnout  tři velmi zajímavá představení. A představení nejen tance, ale i kultury a tradic jednotlivých zemí. V roce 2007 indické BHARATI,  v roce 2008 čínské SHEN YUN ,  v roce 2009 kubánské PASIÓN DE BUENA VISTA.

Zatímco rozjásané vystoupení  indických tanečníků v nás nechává sladké pocity, vážné a krásné vystoupení Číny v sobě snoubí dokonalost pohybů i průřez celou svou historií, kruté osudy  některých obyvatel v minulosti, a konečně kubánské rytmy nám zase naopak přiblíží radost ze života, která prýští při zpěvu a hudbě. Tanečníci svojí spontánností do nás vloží také jiskru radosti. Kubáncům dává tanec zapomenout na všechny starosti  všedního dne. (Tedy nejen Kubáncům.)

 

Bharati – celá zápletka je velice jednoduchá a náročného diváka ani trochu neosloví. Přesto ale, sladký zpěv, který provází celé představení, medové hlasy, líbivá hudba, pestré a nádherné róby tanečnic, perfektní souhra na pódiu a radostná atmosféra nás nechá odcházet v povznesené náladě. Na jevišti se předvede téměř stovka umělců. Vystoupení je kombinací smyslnosti, moderních i tradičních choreografií. Nechybí videoprojekce, bojové umění i akrobatické vystoupení.

Představení Shen Yun Chinese Spectacular souboru Divine Performing Arts má vysokou uměleckou úroveň. Většina účinkujících se věnuje čínské duchovní disciplíně Falun Gong. V jejich tanci a zpěvu oživují čínskou kulturu spolu s ideály úcty, dobroty, laskavosti a souladu.  Dokonale ztvárněná historie, nadpozemsky krásné výjevy, dokonalý taneční projev, ale i okamžiky hrůzy a smrti ve vězení (ženy jsou uvězněny za to, že se věnovaly čínské duchovní praxi Falun Gong), vyjádřené hudbou a pohybem, nenechají návštěvníka lhostejným.  Domů si odnášíme extrémně silné dojmy, ale i jakousi tíhu celé historie Číny a také tíhu pronásledování stoupenců čínského duchovního  učení.

Kubánské pojetí hudby během Pasión de Buena Vista vyjadřuje  překonání těžkostí tancem, hudbou a zpěvem. Není průřezem či ztvárněním historie, ale spíše nás vtáhne do současné Kuby,  její atmosféry a nakazí nás svou vášní pro rytmus. A také nás  zvedá ze sedadel, protože sami umělci pozvou diváky na jeviště a ostatní tančí alespoň v sále. Takže odcházíme nikoliv přesezení a plni dojmů, které zpracováváme, ale  naopak s pocitem, že život je prostě jedna velká radost a jedině salsa je odpovědí na všechno.

 

Eva Smolíková

 

Pasión de Buena Vista

Zamyslíme-li se nad slovy kubánské rytmy, určitě nás napadne vášeň, pestré oblečení, podmanivý rytmus, radost ze života a spontánost. A přesně takové je i vystoupení s názvem Pasion de Buena Vista, které jsme v Praze 22.dubna 2009 mohli vidět.

PASION DE BUENA VISTA

zamyslíme-li se nad slovy kubánské rytmy, určitě nás napadne vášeň, pestré oblečení, podmanivý rytmus, radost ze života a spontánost. A přesně takové je i vystoupení  s názvem Pasion de Buena Vista, které jsme v Praze 22.dubna 2009 mohli vidět.

 

            Začíná atmosférou – jako byste si právě v Karibské oblasti sedli v jednom z místních barů a kolem vás prostě jen korzovali přátelští lidé, hrála rytmická hudba a zpěvák vás hýčkal svým hlasem. Po chvíli vystoupení tomu dokonce uvěříte, že na Kubě opravdu jste, protože jste pozváni zatančit si s krásnými tanečníky a tanečnicemi na pódium.

 

            V první části vám tito usměvaví lidé ukazují, jak se cítí při tanci, zpěvu a hudbě šťastní, protože život na Kubě není vždy jednoduchý, jak sami říkají a tato ušlechtilá zábava na chvíli dovolí všechny těžkosti zapomenout. Dokonce i muži si postěžují, že všechny kubánské ženy se ihned chtějí vdávat a oni se nechtějí ženit, ale ženy si to už nějak vyřeší.

 

            V druhé části vystoupení už nelze zůstat sedět. Tanečníci ladnými pohyby vtančí mezi diváky a celý sál se zvedá a všelijak vlní. Náhle je jeviště tam, kde obyčejně sedí diváci.  Asi každý musí být smutný, když přijde čas se loučit a  toto velké jeviště osiří.

 

            A kdopak to pro nás zpívá a tančí?

Maida Castaneda a Antonio Castro, kteří dříve vystupovali na jevišti s kubánskými legendami jako Ibrahim Ferrer, Compay Segundo.

            Maida Castaneda byla velmi talentované dítě a dostalo se jí profesionálního vzdělání. V r. 1989 na festivalu Original de Manzanillo vystupovala poprvé po boku Ibrahima Ferrera. Jejich přátelství trvalo až do smrti I. Ferrera. Během své kariéry nasbírala 23 cen na festivalu Musica National de Bayamo. Vždy soupeřila se slavnou Omarou  Portuondo. Nikdy nebylo jasné až do konce, kdo z nich si odnese cenu domů.

            Tomás Sánchez  věděl už jako dítě, že hudba je jeho život. Tomás Sánchez a Campay Segundo společně pracovali, koncertovali a při cestě na jeden ze svých asi padesáti koncertů, které společně pořádali,  vznikla slavná skladba CHAN CHAN.

            Pachin Inocente se nadchl hudbou také již v raném dětství.  Hraje na všechny kubánské instrumenty. Brzy zdědil po matce vášeň pro zpěv a v deseti letech za pár pesos zpíval krásné milostné písně mladým dívkám  a pomohl tak  mladíkům dobýt jejich srdce. Ve 13 letech se stal přítelem I. Ferrera a vystupovali spolu řadu let.

 

Každý z nich do Vás vtiskne kus své radosti ze života. Běžte a těšte se!

 

Eva Smolíková

 

 

 

Zemřela osobnost dánského baletu – Flemming Flindt

Choreografickým debutem Flemminga se v roce 1963 stalo dílo Lekce (The Lesson), jež vypráví příběh hrůzu vzbuzujícího baletního učitele, který zavraždí svou žačku.

Jeden z nejnadanějších tanečníků a choreografů dánského baletu zemřel 3. března po krátké nemoci ve věku 72 let.
Přední dánský tanečník a choreograf Flemming Flindt opustil nadobro svět baletu, dne 3.března zemřel po krátké nemoci ve věku 72 let. Autor několika nezapomenutelných moderních a tak trochu děsivě laděných baletních představení se stal za dobu svého působení velmi výraznou osobností dánského baletu.

Jeho choreografickým debutem se v roce 1963 stalo dílo Lekce (The Lesson), jež vypráví příběh hrůzu vzbuzujícího baletního učitele, který zavraždí svou žačku. Tento balet, jenž byl adaptací E. Ionescovy hry La Leçon, byl zprvu uveden jako televizní inscenace, o rok později již jako jevištní představení.

Flemming Flindt se narodil 30. června roku 1936 v dánské Kodani. Vystudoval na Královské dánské baletní škole a škole tance při pařížské Opeře. Po studiích byl přijat do Královského dánského baletu, kde se v roce 1955 ve věku pouhých 18 let stal sólistou. Flindt jako jeden z nejlepších klasických tanečníků své generace hostoval se zahraničními soubory jako například s Royal Ballet, London Festival Ballet a Ballet Rambert téměř po celém světě.
V roce 1961 byl jmenován “danseur étoile” (nejvyšší možný post, kterého může tanečník dosáhnout v pařížské Opeře). Na svůj další talent, a sice že umí být i velice nadaným choregorafem, upozornil veřejnost již zmíněným debutem Lekce (The Lesson) z roku 1963. Ačkoli byl původně vytvořen pro dánskou televizi, záhy si získal své místo na jevišti a příznivce po celém světě.
V letech 1966 až 1978 pracoval v Královském dánském baletu jako umělecký ředitel. Pro soubor vytvořil několik baletů, jako například: Miraculous Mandarin (1967) či Triumf smrti (1971), jenž byl opět adaptací jedné z Ionescových her, tentokrát Jeu de Massacre.
V roce 1978 rezignoval na svůj post uměleckého ředitele a vytvoři vlastní soubor. Prvním společným představením bylo dílo Salome, které mělo premiéru v listopadu 1978 a v němž účinkoval Flindt spolu se svou ženou Vivi, která se zde objevila nahá. Nahota ve Flindtově baletu byla častou senzačností jeho díla. Vivi tancovala obnažená již v Triumfu smrti.

Od roku 1981, kdy se přestěhoval do USA, až do roku 1989 byl uměleckým ředitelem Dallas Ballet, pak působil jako volný choreograf s Dennisem Nahatem, uměleckým ředitelem Cleveland Ballet, který se později přejmenoval na Ballet San Jose.
Do Královského dánského baletu se opět vrátil v roce 1991, aby zde vytvořil choreografii k baletu Caroline Mathilde a Legs of Fire (1998).

Flemming Flindt získal v roce 1974 v Dánsku titul rytíře a o rok později obdržel medaili Carina Ari. Oženil se s tanečnicí Vivi Gelker, která tančila hlavní role v řadě jeho baletů. V roce 2007 byl vyznamenán za celoživotní dílo na domovské scéně Královské dánské opery.

 

Taneční magazín

Afrika opět v Lucerně

Palác Lucerna znovu poskytne své prostory Plesu Afrika, který každoročně na konci zimy přináší nejen africké a latinské rytmy, ale i letní atmosféru.

Palác Lucerna znovu poskytne své prostory Plesu Afrika, který každoročně na konci zimy přináší nejen africké a latinské rytmy, ale i letní atmosféru.

Další ročník multikulturního Plesu Afrika se opět blíží. Již po dvanácté pořádá Humanistické hnutí tento hudební a taneční večer v pražském paláci Lucerna. Ples s podtitulem „za svět bez válek a chudoby“ se koná u příležitosti Světového pochodu za mír a nenásilí.

Na letošním ročníku, stejně jako minulý rok, se o etnickou hudbu postarají skupiny Bengas, Ekvator a Tam Tam Batucada. Nebudou zde chybět ani hudebně-taneční vystoupení v podání Batocu a Tiditade či taneční show Centra tance. Celý program doplní např. výstava fotografií, afrických výrobků, promítání či tombola. Plesovým večerem bude provázet hudebník a herec Ondřej Brzobohatý.

Atmosféra a rytmy Afriky naplní Lucernu 3. dubna od 19.00. Ples podporuje projekty, které probíhají v rámci mezinárodní Kampaně lidské podpory v Africe či Asii. Jeho cílem je zprostředkovat jak školákům, tak i široké veřejnosti „poznávání nejrůznějších kultur… a prevence rasismu, diskriminace, netolerance mezi mládeží a motivace k angažovanosti mladých lidí v naší společnosti ve smyslu spolupráce a vzájemné pomoci, aktivního nenásilí, solidarity, tolerance a respektování všech lidských práv.“

zdroje: plesafrika.cz
fotografie: plesafrika.cz

Španělská taneční show v Praze

Tanec plný emocí, vlající ohnivé sukně a zvuk španělských kytar – to vše nabídne Divadlo Hybernia.

Tanec plný emocí, vlající ohnivé sukně a zvuk španělských kytar – to vše nabídne Divadlo Hybernia v předposlední březnovou neděli.

Kdo má rád rytmy tradičního flamenca v kombinaci s moderním tancem, jistě by si neměl nechat ujít španělskou taneční show Sangre Flamenca. V představení, které se uskuteční 22. dubna, vystoupí tanečníci souboru Nuevo Ballet Espańol. Za tímto projektem stojí tanečníci a choreografové Angel Rojas a Carlos Rodriguez, kteří se v roce 1994 dostali do povědomí veřejnosti svým vystoupením Elegia a Ramon Stige, jež jim zajistilo vítězství ve španělské národní taneční soutěži. Soubor Nuevo Ballet Espańol vystupuje již 15 let a těší se velké přízni v různých částech světa, např. v Británii, USA či Litvě.
Vystoupení Sangre Flamenca, které bude mít svou českou premiéru v Divadle Hybernia, bylo poprvé představeno divákům v roce 1997. Jak už napovídá samotný název této show, jedná se o sled výrazových prostředků flamenca (bulerias, tangos, zapateado, jaleos, martinetes , jejichž spojení tvoří podstatu představení. Jednotlivé tance jsou doprovázeny rytmy z Jižní Ameriky a Afriky. V Rojasově a Rodriguezově taneční show mimo jiné vystoupí i devět mladých tanečníků (5 žen a 4 muži), kteří předvedou různé variace flamenca i moderního španělského tance.
Vedle flamenca nesmí chybět ani originální španělská hudba, která vznikla pod taktovkou skladatelů Gaspara Rodrigueze, Daniela Jurada a Antonia Reye. Jednotlivé taneční výstupy nedoprovází pouze zvuk španělských kytar, během představení zazní i flétna, housle, violoncello a perkuse, ve spojení s hlasy dvou zpěvaček.

 

Taneční magazín

Česká taneční platforma: Tanec Vás neotráví!

15. ročník festivalu českého současného tance s podtitulem Tanec Vás neotráví! slibuje “deset představení, která stojí za to vidět”.

15. ročník festivalu českého současného tance s podtitulem Tanec Vás neotráví! slibuje “deset představení, která stojí za to vidět”.

Ačkoli jaro zatím moc o sobě vědět nedává, hojnost tanečních festivalů jen kvete.
Zatímco v červnu oslaví své jednadvacáté konání festival Tanec Praha, ve dnech 24. – 29. dubna proběhne 15. ročník festivalu současného tance – Česká taneční platforma (ČTP), tentokrát s podtitulem Tanec Vás neotráví!
Během pěti dnů představí letošní ročník deset nejzajímavějších a nejúspěšnějších děl, která se objevila na české taneční scéně a na pódiu pohybového divadla za poslední rok.
Program České taneční platformy se bude odehrávat v divadlech Ponec, Archa, Duncan Cenre a La Fabrika. Na jeho tvorbě se podílela přípravná porota Ceny Sazky, která každý rok společně se zahraničními odborníky vybírá vítězné taneční vystoupení stejně jako interpreta, jemuž je udělena cena Tanečník roku. Cena Sazky rovněž oceňuje tvůrčí práci v oboru českého současného tance, a sice prestižní Cenou Sazky za objev v tanci, kterou letos společnost Sazka ve spolupráci s občanským sdružením Tanec Praha předá již po deváté.

V udílení cen na 15. ročníku festivalu bude představena novinka – vyhlášení Ceny za světelný design představení, již zaštiťují organizátoří ČTP ve spolupráci s Institutem světelného designu. A jako každý rok bude při udílení již tradiční Ceny diváka rozhodovat publikum.
Cenu diváka si v loňském ročníku odnesl Vojta Švejda za taneční dílo Albert se bojí, za nejlepší interpretaci byla oceněna Helena Arenbergerová a Cenu Sazky za objev v tanci obdržela Lenka Bartůňková za sólový projekt Knihovna.

Program festivalu Česká taneční platforma 2009
15. ročník
24. 4. – 29. 4. 2009

Pá / Fr 24.04. / 20:00 / Ponec
Pocta Černá & Vaněk Dance (CZ/DE)

So / Sa 25.04. / 18:00 / Ponec
Ioana Mona Popovici (RO) – Úplněk / Luna Plina

So / Sa 25.04. / 20:00 / Archa
RootlessRoot Company / Jozef Fruček (SK) / Linda Kapetanea (GR):
Sudden Showers of Silence

Ne / Su 26.04. / 14:00 / Duncan Centre
Kateřina Stupecká – Da Capo
Lenka Bartůňková / Dora Hoštová – Do světa dvě

Ne / Su 26.04. / 17:00 / La Fabrika
VerTeDance / Tereza Ondrová: Jaja a papus
Jiří Bartovanec: When my mind is rocking, I know it‘s 7

Ne / Su 26.04. / 20:00 / Ponec
NANOHACH / Nigel Charnock (UK) – Miluj mě

 

Taneční magazín

Není jazz jako jazz aneb jazzový tanec nepatří jen muzikálům…

No, I’m no one’s wife, but, oh, I love my life. And all that jazz, that jazz,“ známá slova písně z amerického legendárního muzikálu Chicago, který má dnes i filmovou podobu.

Jazz dance, taneční styl, který vznikl na počátku dvacátého století v Chicagu a New Orleans, je směsí evropských a afro-amerických tanečních pohybů doprovázených tóny jazzové hudby.

„No, I’m no one’s wife, but, oh, I love my life. And all that jazz, that jazz,“ známá slova písně z amerického legendárního muzikálu Chicago, který má dnes i filmovou podobu.

Jazz dance, taneční styl, který vznikl na počátku dvacátého století v Chicagu a New Orleans, je směsí evropských a afro-amerických tanečních pohybů doprovázených tóny jazzové hudby.

Když se řekne „jazz“, každému se vybaví hudební osobnosti jako byl Louis Armstrong a především choreografie slavných muzikálů v rytmu jazzu. Jazzový tanec však není jen formou divadelního umění, stal se také inspirací pro společenské tance jako rock and roll nebo twist a později i disco dance a další.

ČÍM SE VYZNAČUJE JAZZOVÝ TANEC?

Jazzový tanec je velmi dynamickým a velmi oblíbeným tanečním stylem. Jeho základem jsou izolace, tedy schopnost odděleně ovládat pohyb jednotlivých částí těla (např. pohyb hlavy, rukou, hrudníku, pánve, atd.) a následně je spojovat. Charakteristickou technikou v jazzových choreografiích je mimo jiné i střídání momentálního napětí a uvolnění celého těla nebo jeho částí. Dalšími pohybovými prvky jsou například skoky (např. jeté), piruety, pas de bourrée, chenné, chancé a další taneční kroky, jež mají své základy v baletu.

Jazz dance vznikal původně jako styl muzikálových představení. V současnosti nepatří tento tanec pouze muzikálům, ale věnují se mu i různá taneční studia a skupiny.

Stále více jazzových choreografů pracuje s populární hudbou, ale najdou se i takoví tanečníci, kteří mají za to, že jazz dance lze tancovat jen a jen na jazzovou hudbu. Populární choreograf Danny Buraczeski je přesvědčen, že jazzová hudba neodmystlitelně patří k jazzovému tanci: „Jazz je velmi bohatá hudba. Nepoužívám ji pro navození atmosféry nebo jako kulisu. To hudba je tou hlavní podstatou.“

DĚJINY JAZZU

Jazzová hudba i taneční styl se vyvíjely současně a jejich počátky sahají do 19. století, kdy se na americký kontinent dováželo obrovské množství otroků z Afriky. Afričané s sebou přivezli mohutnou kmenovou hudební i taneční tradici a položili tak základy jazzu.

Jazzový tanec měl zpočátku různé podoby, k raným formám patří dokonce i step, jelikož se vyvíjel souběžně s jazzem. Do přelomu 40. a 50. let minulého století se do jazzového tance řadily i Charleston (zde se poprvé ve společenském tanci objevily izolace), Jitterbug, Swing nebo Lindy.

V průběhu 19. století se jazz vyvíjel především v druhořadých tanečních sálech a nočních kabaretech, proto se slovo „jazz“ v té době připodobňovalo k sexu, takže byl vnímán jako tabu. Uznávaným a oblíbeným hudebním a tanečním žánrem byl až po první světové válce, kdy se stal součástí amerického společenského tance.

Po druhé světové válce éra jazzu v tomto směru zábavy končí. V jazzové hudbě se začíná objevovat nový styl zvaný bebop, v jehož rytmu, který byl složitý, bylo těžké tancovat.

Ačkoli jazzový tanec vymizel z tanečních sálů, našel uplatnění v jiných formách zábavy, a sice v divadelním a filmovém umění. Ve 40. letech se začínal objevovat na broadwayských jevištích.

Na jazz dance v tomto období mají vliv především balet a moderní tanec, čímž se postupně stal daleko profesionálnějším tanečním stylem, než jakým byl doposud. Jazzoví choreografové vytvořili právě pro divadelní představení specifické techniky, které si jazz dochoval dodnes.

V druhé polovině minulého století jazzový tanec chytl zcela nový směr. Katherine Dunham, jež je považována za průkopnici dnešního moderního jazzu, přinesla do tanečního stylu nové prvky mající původ v karibské taneční tradici. Od této chvíle si šel step svou vlastní cestou a jazz se začal vyvíjet jako jednotný specifický styl.

O oblíbenost jazzového tance a neoddělitelnou složku muzikálů a divadelních představení se zasloužil Bob Fosse, který pro broadwayská představení připravil například již zmíněný muzikál Chicago.

Evropský kontinent byl jazzovou érou téměř nepoznamenaný až do druhé poloviny 50. let. Uvedení americké muzikálu West Side Story v roce 1957 je dnes považováno za mezník proniknutí jazzu do Evropy.

JAZZ DANCE V DNEŠNÍM POJETÍ

Jazzový tanec má za sebou poměrně dlouhý vývoj. Ve svých počátcích měl různé podoby, které se postupně ustalovaly a z nichž nakonec vzešel moderní jazz. Ačkoli vznikl souběžně s jazzovou hudbou, dnešní jazzové choreografie pracují i s jinými hudebními styly, což i nadále ovlivňuje jazz dance (např. hip hop). Přesto si uchoval některé prvky, kterých nabyl v éře jazzových muzikálů. Pohyby, díky nimž dokáže tanečník vyjádřit své momentální rozpoložení nebo vystihnout charakter role, jež zaujímá…

Moderní jazz je oblíbeným stylem především u mladé generace. Existuje mnoho tanečních skupin a studií po celém světě i v České republice, které se profilují právě tím, že tančí jazz dance.

 

Taneční magazín

Salsa v Praze

Brány festivalu Salsa se v Praze otevřou již po osmé.

Brány festivalu Salsa se v Praze otevřou již po osmé.

Praha bude v červnu opět tančit v rytmu salsy. Od 5. do 7. června se zde uskuteční v pořadí již osmý Salsa Festival, který v reprezentativních prostorách Kongresového centra uvítá tanečníky z domova i zahraničí.
Přípravy na největší salsa událost v České republice si vzali na starost, stejně jako předešlý ročník, Michal a Daniela Sejkorovi, kteří v letech 2005 a 2006 získali prestižní cenu Prague Latin Awards za nejlepší taneční školu v ČR.

Profesionální salsu opět předvedou nejvýznamnější zahraniční učitelé tohoto tance a taneční skupiny. Kromě Hacha y Machete z USA zavítají do metropole i Pedro Gomez z Itálie, Neerak Maskara ze Švýcarska či Orville Small z Kanady a Sabrina Buis z Holandska. Pohyby v rytmu salsy zatančí i další, kteří se na festivalu objeví letos poprvé. Na příklad Magna Gopal z USA nebo Talal z Belgie.

Vstupenky a pasy jsou již v prodeji, ale jejich počet je striktně omezen vzhledem ke kapacitě Kongresového centra. Minulému ročníku neodolalo více jak tisíc návštěvníků z celé České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Estonska, Litvy, Chorvatska, Slovinska, Ruska, Rakouska, Velké Británie, Německa, Belgie, Holandska, Dánska, Finska, Švédska, Švýcarska, Francie, Řecka, Španělska, Itálie, Indie, Mexika a USA.

 

Taneční magazín