Martina – 774. stránka – Taneční magazín

PIANO pokřtí nové album Theia

Album na pomezí alternativního dream-popu, hledá nové hudební světy a barvy

PIANO pokřtí nové album Theia 30. 1. 2016 v NoDu

Po třech letech od vydání prvního eponymního alba pražské čtveřice Piano, vychází na labelu Massimo Records druhé album nazvané „Theia“. Název alba se odvolává k teorii o vzniku Měsíce – Theia byla údajně hvězda, která se před více než 4,5 miliardami let srazila se Zemí a právě díky této gigantické srážce došlo k odtržení Měsíce od Země. Theia byla navíc, podle antických bájí, jedna z dvanácti Titánů – synů a dcer Úranose, boha nebe a samotného nebe, vládce nad světem po prvopočátečním Chaosu.

Album, které obsahuje jedenáct skladeb na pomezí alternativního dream-popu, je podle zpěváka a zakladatele Piana Mikoláše Růžičky (Republic of Two), o hledání nových hudebních světů a barev a mapuje zážitky a vývoj za poslední tři roky jeho života.

Album vychází elektronicky 5. prosince 2015 a bude pokřtěno 30. ledna 2016 v pražském Experimentálním prostoru NoD od 19:00.

Facebook: https://www.facebook.com/events/526361454207880/
Předprodej vstupenek: https://goout.cz/cs/listky/piano-krest-alba-theia/qbj/
Více info: www.facebook.com/pianoomusic a www.pianomusic.com

Piano – Theia tracklist:
1. Liptricks
2. Only You
3. Violin Tone
4. Come Undone
5. Honesty
6. Theia
7. Try
8. Around (You´re Not)
9. Brand New But the Same
10. Boy
11. Strymoon

Label: Massimo Records

Taneční magazín

ENTROPY #251

Jiří Bartovanec uvede v PONCI českou premiéru své nové inscenace

Jiří Bartovanec se představí v jeho novém sólovém představení ENTROPY #251. Česká premiéra se odehraje v divadle PONEC 25. ledna ve 20:00 hodin. Světová premiéra se uskutečnila 11. září 2015 v USA.

České centrum a Ivan Pinkava, český fotograf, který byl kurátorem dvouměsíčního programu v prostorách Národní budovy v New Yorku, zvolil téma „Mít odvahu být outsidrem“. Zadání bylo nabídnuto i česko–německému choreografovi, tanečníkovi a performerovi Jiřímu Bartovanci. Právě sólové představení ENTROPY#251 bylo vytvořeno pro České centrum a uvedeno 11. září 2015 mimo jiné v rámci pořádaným rakouským konzulátem v New Yorku.

Zatím jediné plánované představení 25. ledna bude první českou premiérou z několika dalších, které budou následovat.

Prostorové hledání své vlastní cesty. Prostor jako klec, v níž jde o hru svých vlastních možností a jejich vytrvalosti v izolovaném a přeci jen plném a hustě zamlženém světě. Ježek v kleci a vlastní manipulace svého vymanění se z mříží. Někdy je to zvuk, někdy světlo a jindy samotná zpověď. Kde je fikce a realita není podstatné, ale existuje mnoho momentů, které klamou svojí podobou.

Choreografie: Jiří Bartovanec

Tančí: Jiří Bartovanec

Kostým: Oldřich Anton Vojta & Jiří Bartovanec

Hudba: Damir Bacikin, Iannis Xenakis, Olafur Arnalds & Nils Frahm, Circuit Splash,

Thoas Lindner

Scéna a světla: Michal Horáček

Produkce a grafický design: Jindřich Havlík

Foto: Sang Hoon Ok, Vojtěch Brtnický, Adéla Horelicová

JIŘÍ BARTOVANEC (CZ/DE)

Jiří Bartovanec se již v 7 letech stal členem folklórní taneční skupiny STAZKA v Teplé. V letech 1994–1997 studoval na baletní škole J. Dolečka v Karlových Varech a od roku 1998 na taneční konzervatoři Duncan Centre v Praze. V roce 2003 odešel do Berlína kde spolupracoval s Farhadem Payerem a Yasmine Kalifa na divadelním představení Jack and Harun a se skupinou Toula Limnaios na představení Irrsinn. V roce 2004 pracoval s Jochenem Rollerem na choreografii Mindgarden, tančil v duetu Mirelly Wiengarten Combattimento di Tancredi e Clorinda a v jejím tanečním filmu Circulatura. V roce 2007 se podílel na projektu Mayim Mayim ve Stadttheater Nurenberg/Furth. V roce 2010 spolupracoval s Williamem Forsythem na projektu Human Writes a Jiřím Havelkou a Tiger Lillies na představení Here I am a human. Od roku 2003 pracuje se Sashou Waltz a v roce 2007 se stal stálým členem skupiny Sasha Waltz & Guests. Tančí v choreografiích Sashy Waltz noBody, Insideout, Dido&Aeneas, Medea, Jagden und Formen, Continu, Matsukaze, Sacre, L’Apres-midi d’un faune a spolupracoval na přípravě a realizacích mnoha dalších tanečních projektů (např.: Dialoge Neues Museum, Romeo a Julie, Dailoge Maxxi, Carmen, Dialoge Kalkota…) S Českou televizí a Nenadem Djapicem natočil dokumenty Africké kořeny – české tančení (2010) a Kodjo (2012). V roce 2016 dokončuje s Hanou Pinkavovou další dokument pro Českou televizi. Jeho první s&oac ute;lo When my mind is rocking, I know it´s 7 mělo premiéru v dubnu 2008 v rámci projektu Choreographen der Zukunft / Choreografové budoucnosti skupiny Sasha Waltz & Guests. Následovalo sólo Aneho (Berlín, 2010) a mnoho dalších, které uvedl na několika evropských ale i mimoevropských scénách včetně Afriky. V Lome vytvořil v rámci programu Goethe Institutu choreografii Door of No Return (2011). V roce 2014 připravil skupinovou choreografii GLOBE a mezi jeho poslední sólové představení patří i Entropy, které pravě uvedl v New Yorku v rámci programu Českého Centra a Moving sound Festivalu.

Jiří Bartovanec momentálně vyučuje tvorbu na Duncan Centre Konzervatoři a se studenty 3. ročníku připravuje nejnovější choreografii Svěcení Jara (Igor Stravinski). Pořadá několik workshopů jako jsou Ausser Mir (pro děti uprchlíků a tanec ve školách, Berlín) a workshopy repertoáru Sashy Waltz (Radial System V, Brelín). V létě 2015 vytvořil site specific choreografii RAUMAUSLOTEN – Raum und Psyché v areálu psychiatrické léčebny Charité Berlín. V roce 2014 a 2015 pořádal v Soulu workshopy pro taneční skupiny moderního tance cia Mamajeang Kim Seoul a Daegu City Dance Company. V současné době tančí v představení Sniper´s Lake skupiny Spitfire Company a tvoří choreografie pro jiné skupiny, mezi poslední patří Tantehorse a představení Lessons of Touch.

Taneční magazín

Mistři světa ze západu Čech

Choreografie „Wintonovy vlaky“ získala na světovém tanečním šampionátu zlatou medaili

Konec roku přinesl také veliký úspěch českému tanečnímu sportu. V polském městě Mikolajky vybojovala na světovém tanečním šampionátu zlatou medaili česká skupina Mirákl ze Sokolova a Ostrova nad Ohří. Zvítězila vpravdě záslužná a alarmující taneční choreografie „Wintonovy vlaky“ na počest sira Nicholase Wintona, který od roku 1939 zachránil za druhé světové války stovky židovských dětí. V Mikolajkách však získal západočeský Mirákl ještě další medaile.

Světový titul mladí západočeští tanečníci a tanečnice vybojovali v konkurenci čtyřiadvaceti týmů z celé planety. Ale to nebylo vše. Na šampionátu měl Mirákl zastoupení celkově ve třinácti kategoriích. Stříbrnou medaili si odtamtud odvezly mladé tanečnice v kategorii malých skupin za choreografii Andrey Burešové N. O. H Y. Dále si Mirákl odváží z Polska pátě místo v kategorii jazzových formací a šesté místo si vybojovala v individuální kategorii mladá tanečnice z Ostrova nad Ohří.

„Wintonovy vlaky“ se na světový šampionát nominovaly titulem na Mistrovství Čech a Moravy. A díky „vlakům“ získal i Mirákl na domácí scéně letos titul „taneční skupina roku“. Jeho choreografka a vůdčí duch Andrea Burešová má naopak na svém kontě ocenění Trenér roku Karlovarského kraje 2014.

Sama Burešová podotkla: „Na světových mistrovstvích se setkáváme s velmi profesionálními týmy s velkým zázemím i národními reprezentacemi. Je těžké s nimi soupeřit. Především v technice je vidět jejich pravidelná každodenní příprava a dril. Nicméně, naše reprezentanty učíme již od prvních krůčků na parketě, aby tančili srdcem a tím si získali diváky. A to se v Mikolajkách povedlo. Ačkoli v Polsku není možná Wintonovo jméno tak slavné jako u nás, přesvědčivý výkon všechny v sále vtáhl do příběhu. Cením si nejen medailového zlata, ale hlavně spousty nadšených reakcí diváků, ale i ostatních konkurenčních soutěžících tanečníků.“

Závěrem ještě nutno poukázat, že „Wintonovy vlaky“ kladly na interprety nejen taneční, ale i herecko-dramatický výkon. Mirákl, který vystupuje jak při Městském domě kultury v Sokolově, tak při Základní umělecké škole v Ostrově nad Ohří, se obého zhostil nadmíru úspěšně!

Taneční magazín se tímto připojuje k řadě gratulantů a posílá na západ Čech přání mnoha dalších (nejen zlatých) úspěchů. Třeba v dalších disciplínách, modern, show a jazz dance, jimž se programově věnuje.

Foto: Mirákl Winton

Michal STEIN

Taneční magazín

Rok 2016 zahájí NoD „čistým řezem“

Pozdní vánoční dárek pro diváky NoD

Rok 2016 zahájí NoD „čistým řezem“ – Jana Vrána/DJ Alyaz/Vj Tomáš Vavříček – CLEAN CUT

V projektu CLEAN CUT se zabýváme ZMĚNOU, jako životním obdobím, kterou můžeme také nazvat PŘEVRATEM neboli univerzálním principem ODPOUTÁNÍ SE. Konkrétně máme na mysli časový úsek nicoty mezi koncem a začátkem, které nevnímáme jako dva rozdílné stavy, ale dva rozdílné aspekty téhož stavu. Chceme toto téma přiblížit na situaci, kdy se člověk vědomě rozhodne ve svém životě ke ZMĚNĚ tím, že u sebe přestaneme tolerovat návyky, které si vybudoval v minulosti a ukončí je. Vstupuje tak do NOVÉ individuality, v níž nezná svůj NOVÝ směr, protože nastává ZMĚNA a do určité míry vzniká NOVÁ osobnost.

Performace se uskuteční v pátek 15.1.2016 od 20:00 v divadelním sále NoD. Vstup na akci je zdarma, jako pozdní vánoční dárek pro diváky NoD.

Performance navazuje na vernisáž výstavy Turín – Praha – Londýn, která se uskuteční v Galerii NoD ve stejný den od 19:30.

Po představení následuje afterparty ve Video NoD, hraje DJ Alyaz.

Tvůrci:
Jana Vrána / režie a tanec
Dj Alyaz / hudba
Vj Tomáš Vavříček / projekce
Renee le Petit / make -up
Jiří Mezera / atributy
Radek Joachimsthaler / vizuál
foto: www.j5.cz

Facebook: https://www.facebook.com/events/1731051073830190/
Video trailer:

Vstup zdarma.

Jana Vrána

Jana je absolventkou oborů divadelní tvorba a taneční technika na Konzervatoři Duncan Centre v Praze. Už během studia byla oceněna na prestižní mezinárodní choreografické soutěži „Nová Evropa“. Po dokončení studia absolvovala odbornou stáž na Institut del Theatre v Barceloně. Ve svých uměleckých aktivitách se soustředí především na vlastní tvorbu, v níž zkoumá rozmanité podoby a možnosti moderního tanečního projevu. Spolupracuje s předními současnými designéry a módními návrháři.

Aktuálně se podílí na novocirkusovém projektu Loser(s), spolupracuje s raperem a výtvarníkem Vladimírem 518 na projektu Spam, je autorkou pohybové složky projektu Cinema Royal. Sólově vystupuje v Národním divadle v opeře Z mrtvého domu v režii Daniela Špinara, dále pak v inscenacích divadla bratří Formanů Obludárium, Čarokraj, Kráska a Zvíře (ND) a Roberta Wilsona Káťa Kabanová (ND). Kromě uvedených aktivit pracuje jako taneční interpret a model pro další média jako je fotografie, film, videomapping.