Vážení přátelé tance a jógy,
- 40 – 11 dní před odjezdem – 30% z ceny
- 10 – storno v den odjezdu – 60%
Prázdninový seminář s Monikou Rebcovou v Poběžovicích . Neváhejte!
Vážení přátelé tance a jógy,
Kde je jádro pudla? Odpoví monodrama „Zjevení pudla“. Premiéra 29. září na festivalu …příští vlna/next wave!
Studio Rote uvede 29. září 2018 od 16 a 18 hodin v Divadle Komedie premiéru inscenace „Zjevení pudla“ s Martinem Pechlátem. První uvedení se odehraje v rámci festivalu …příští vlna/next wave…, za jehož podpory inscenace vzniká. Text Ondřeje Škrabala „Zjevení pudla“ byl v květnu oceněn na slovenském festivale Nová Dráma. Martin Pechlát se tak po několika letech vrací do divadla, kde ztvárnil své nejoceňovanější role. Studio Rote zároveň plánuje knižní vydání textu „Zjevení pudl“a na podzim tohoto roku.
„Zjevení pudla“ je monolog fiktivního herce, těsně po odehrání představení Goethova Fausta. Tvoří jakýsi dovětek ke slavné dramatické básni, především ke známé scéně proměny pudla v Mefista, ze které pochází ustálené spojení „jádro pudla“. Tuto scénu využívá k polemice nad schopností divadla ovlivňovat nejen herecký život. Představitel Fausta v šatně analyzuje podivné události, které se na scéně odehrály během „rutinního” představení. Kvůli své vztahovačnosti, domýšlení a konspiračním myšlenkám pak zjišťuje, že jeho budoucnost není vůbec jistá.
„Text odkazuje k netečnosti, na které jako by se současná společnost mlčky domluvila. Po prvním čtení nám začalo rezonovat téma neschopnosti rozeznat zlo. Právě to pro nás představuje pudl – cokoli, o čem netušíme, že by mohlo znamenat zkázu. Pohybujeme se na neznatelné hranici mezi divadlem a realitou,“ dodává režisér Ondřej Škrabal. Monolog „Zjevení pudla“ vznikl přímo pro herce Martina Pechláta, který v současné době Fausta ztvárňuje v inscenaci Jana Friče v Národním divadle.
Zjevení pudla | Studio Rote
Premiéra v rámci festivalu …příští vlna/next wave… 29. září 2018 v 16 a 18 hodin v Divadle Komedie, Jungmannova 1, 110 00 Praha 1

Předprodej bude zahájen v září 2018.
Více informací najdete na: www.studiorote.cz a nextwave.cz

Eliška Míkovcová
pro TANEČNÍ MAGAZÍN
Jaroslav Svěcený poprvé hercem i muzikantem
28.května se v Paláci Žofín v Praze 1 konal unikátní koncert s divadelními prvky pod názvem „NA VIVALDIHO !“
Přední čeští virtuosové hrají nejen původní hudební party, ale představují i scény z osobního života geniálního skladatele.
Pražská premiéra sice již proběhla v květnu, ale následují koncerty po České republice a v roce 2019 se v německé a anglické mutaci přidají i evropské destinace.

Představitel Antonia Vivaldiho a houslista Jaroslav Svěcený k nápadu, projektu i samotné realizaci říká: ,,Nápad vznikl spontánně před dvěma lety, když jsem viděl Zdeňku Žádníkovou Volencovou jako moderátorku. Zaujal mě způsob, jakým slovně spojovala zdánlivě nespojitelné, její chytrý a neotřelý humor včetně neuvěřitelné energie. Požádal jsem ji o scénář. Mým záměrem bylo propojit interpretaci Vivaldiho hudby, a to v ryze původním znění s moderní a vtipnou dramatickou formou. To jsem ovšem netušil, co mě čeká. Vznikl koncert v divadle a zároveň divadlo v koncertě. Stal se ze mě nejen hudebník, ale také herec. Musím říct, že je to těžká disciplína, ale nesmírně mě to baví.“

Zdeňka Žádníková Volencová, autorka scénáře, představitelka Anny Giro a Camilly Vivaldi, jinak také členka Dejvického divadla dodává: ,,Mým záměrem bylo vytvořit originální propojení mezi divadelním a koncertním světem. Projekt Na Vivaldiho! vytváří neobvyklý prostor pro hudebníky, kteří se stávají i herci a u mne je to přesně naopak. Moc jsem si přála, aby jednotlivé interprety texty a hlavně děj bavily. Příběhy Antonia Vivaldiho jsou pravdivé a já se snažím pomocí moderní formy komunikace oslovit diváky a posluchače všech generací. S Jaroslavem Svěceným jsem nastudovala i part Vivaldiho flétnového koncertu, neboť jsem již řadu let žačkou české flétnistky Magdaleny Tůmové Bílkové, první ženské vítězky soutěže Pražského jara.“

A jaký byl koncert samotný?
Fantastický! Vhodný pro malé, velké i starší diváky, znalce i neználky vážné hudby, ti všichni si přijdou na své. Tímto projektem se Jaroslavu Svěceného podařilo to, co mnohým muzikálovým režisérům. Totiž skloubit hudbu s pravdivým příběhem. Nejen, že se dozvídáte i jisté pikantnosti ze života Antonia Vivaldiho, ale současně jste také vtaženi do jeho tvorby, která místy člověka až rozplakává. Toto dílo rozhodně přispívá k pozvednutí zájmu o vážnou hudbu. Domnívám se, že vtipně podaná fakta ze života slavného Vivaldiho zaujmou i znuděné teenagery.
Ačkoliv Jaroslav Svěcený na koncertu přiznává, že role hudebníka i herce je pro něj těžká, tudíž se sem tam i chybička vloudí, hlavní aktéři ji vtipně vyřeší. Na začátku představení vyvstává malý problém, Jaroslav Svěcený totiž nemá zapnutý mikrofon. Ačkoliv divák hltá každé slovo, tento fakt je poněkud rušivý. A tak právě v okamžiku, kdy začínám být ze situace trochu rozmrzelá, vchází žena mnoha talentů Zdeňka Žádníková Volencová a jakoby její věty byly součástí scénáře, říká: „Mistře, jste muž mnoha talentů, ale vypnul jste si port!“ Sálem zaburácí salva smíchu, ale Jaroslav Svěcený s naprostou nenuceností, jakoby také jen opakoval věty ve scénáři tónem Mistra Vivaldiho odpovídá: „Viděli jste snad, že bych si JÁ vypnul port?“ Diváci se baví, mikrofony fungují a koncert už nic neruší.

Nemohu opominout moment, kdy Vivaldi řeší se svými kolegy muzikanty vztah s přítelkyní Annou GIRO (italská pěvkyně, osudová žena Antonia Vivaldiho, která zpívala v téměř každé jeho opeře. Téměř dvacet let byla neodmyslitelnou součástí Vivaldiho života. Církev jeho vztah k Anně i její sestře Paolině hodně napadala, Antonio ovšem neustále tvrdil, že jde o vztah čistě umělecký. Dle Vivaldiho byla Anna Giro dokonalou jevištní umělkyní. Vystihovala charakter postavy, kterou pro ní napsal a byla navíc skvělou herečkou a velkou skladatelovou múzou. Vivaldimu byla oporou do jeho smrti.), neboť jak už to bývá, společnost mu stále něco vytýká: „Proč zrovna ladíte (nástroje), když se Vám to snažím všechno o Anně vysvětlit?“ Tyto vtipné momenty, tak dobře vystihující lidskou společnost a zřejmě i situaci samotného skladatele a fenomenálního houslisty dělají koncert kouzelný, unikátní a nezapomenutelný.

Pro ty zvídavější uvádíme pro zajímavost, co všechno můžete na koncertu slyšet:
Skladby Antonia Vivaldi: Concerto in D con Violino Solo obligato, op. 3 č. 9, Koncert a-moll Op. 3, Nr. 8 pro dvoje housle a komorní orchestr, Koncert F-Dur pro flétnu, smyčce a continuo, Čtvero ročních dob, to vše doprovázené vysvětlujícími komentáři, takže každý porozumí.

„Na Vivaldiho!“ je velice povedený projekt, který by podle mého názoru neměl zestárnout a být zapomenut. Máte-li rádi hudbu, neváhejte ani chvilku s návštěvou některého z dalších koncertů, které budou v naší vlasti probíhat. Čeká Vás svátečně strávený večer, plný odpočinku a snění, hudba, která povznáší, nebo Vás určitě alespoň vyvede z reality všedního dne.
Foto, video: Eva Smolíková
TANEČNÍ MAGAZÍN
Na 15 000 tanečníků opět prošlo letošními soutěžemi
Czech Dance Masters 2018
27. května proběhlo, už tradičně, jarní taneční klání, které se konalo v rámci soutěže Czech Dance Masters. Uzavíralo tak téměř celoroční taneční maraton, který se konal v různých městech České republiky. Celkem se zúčastnilo asi na patnáct tisíc tanečníků z celé ČR a posledních 30 vítězných choreografií zakončilo sezónu v pražských Holešovicích. Porotci za celou dobu zhédli a hodnotili asi tisíc choreografií. Úctyhodný výkon, ostatně jako každý rok.
Nutno dodat, že úroveň soutěže Czech Dance Masters rok co rok stoupá, což je viditelné na drobných detailech (oblečení hostesek), ale i v zásadních okamžicích. Tentokrát byla stage vyšperkovaná natolik, že by se klidně mohla rovnat nejednomu profesionálnímu tanečnímu souboru, či zpěváku anebo rovnou muzikálu. Obrovská obrazovka za tanečníky dokreslovala choreografie a celkové zpracování obrazu bylo vysoce profesionální. Bravo!
Výkony tanečníků byly skvělé, celkový dojem velkolepý, show potěšila velké i malé diváky a bylo co obdivovat.
Slavnostní atmosféru dokreslovala i hvězdná porota, kde zasedali takové hvězdy, jako sólisté baletu Národního divadla Michal Štípa (první sólista baletu ND, držitel dvou cen Thálie), Nikol Márová (první sólistka baletu ND, držitelka dvou cen Thálie), Berenika Kohoutová (herečka, zpěvačka, dabérka, blogerka a spisovatelka, vítězka soutěže Tvoje tvář má známý hlas), Veronika Kašáková (Finalistka České Miss 2014, zakladatelka nadačního fondu, podporuje děti z dětských domovů), Zuzana „Zizoe“ ; Veselá, (choreografka a kreativec v seskupení umělců diVize), Michal Padevět (tanečník, účastník televizní soutěže Stardance), Katarina „Chilli“ Čilliková, Slovensko (choreografka a tanečnice slovenské street dance scény), Marie Isaksson, Švédsko (majitelka Vasteras Dance Center, porotkyně IDO), Václav Klaus ml. a další osobnosti politické sféry a tanečního světa.

Za působivou taneční show jsme vděčni především vedení Czech Dance Organization, v čele s Evou Vlkovou, prezidentkou CDO.

Jak vidí letošní ročník?

Zeptali jsme se…..
Taneční magazín: Jak hodnotíte letošní výkony tanečníků? Je ještě kam se posunovat, nebo je všechno akorátní a takové, jak to má být?
Eva Vlková, prezidentka CDO
„Výkony tanečníků hodnotím všeobecně velice pozitivně, ale samozřejmě každým rokem se najde něco, kdy člověk jen povzdychne „Wow!“ , takže zlepšovat je stále co. Vyzvedla bych letošní děti u juniory! To bylo skvělé!“
Děkujeme
Zeptali jsme se…

Taneční magazín: Jak se Vám hodnotilo tolik různorodých tanečních stylů? Přece jen toto není v baletu běžné…..
Idol ženských srdcí, sólista baletu ND Michal Štípa:
„Je to samozřejmě jiné. Soutěž obsahuje mnoho tanečních stylů, je těžké je hodnotit, každý taneční styl má své přednosti. Já hodnotím u choreografie nápad, jaká hudba byla vybrána, i když možná právě v tomto okamžiku nepatřila k tomu nejdůležitějšímu, ale především prostorové cítění je velice důležité, výrazy tanečníků, zda se shodují s danou choreografií a dalšími aspekty.“
Taneční magazín: Může se stát, že by u dvou choreografií bylo hodnocení shodné? A co potom?
„Určitě se to může stát. Ale tento večer se to naštěstí nestalo, body máme přesně vypočítané. Tanečníci byli všichni skvělí a hodnotíme už opravdu spíše takový náš vnitřní pocit z celé choreografie.“
Jak vnímáte coby profesionál české tanečníky? Jsou srovnatelní s těmi zahraničními? Nebo horší či lepší? Chybí jim něco v jejich projevu?
„Musím říct, že v dnešní době je českých tanečníků už málo. Podíváte-li se do českých divadel, tak já bych si dovolil říci, že nadpoloviční většinu tanečníků tvoří cizinci. Je to škoda, protože český tanec nejen upadá, ale doslova umírá.“
Dokáže organizace jako je CDO vybudovat novou základnu českých tanečníků?
„Rozhodně každá taková soutěž nebo jiné zajímavé akce tomuto záměru napomáhají. Zvláště účastní-li se akcí i média, ty soutěžím dodávají příslib, že lidé se budou více zajímat, více sledovat tanec a tudíž to v tanečnících také něco probouzí.“
Považujete dnešní taneční výkony a tuto soutěž spíše za sport anebo je to stále umění?
„Já ji vnímám jako umění, ne sport. Pro mě zůstává i taková soutěž nadále uměním, jednoznačně.“
Děkujeme
Zeptali jsme se ….
Taneční magazín: Jak hodnotíte dnešní večer?

Václav Klaus ml.:
„Bylo to zajímavé. Vůbec jsem netušil, kolik tanečníků soutěží v tolika tanečních stylech!! Vidět někoho takhle aktivního a sportovního je vždycky prima. Mnoho těch mladých lidí bylo opravdu talentovaných, takže já jsem se z večera těšil.“
Co si myslíte o organizaci jako je CDO, která sjednotí tolik nadšených tanečníků?
„Cokoli organizovat je strašně těžké, cením si CDO. Vždycky je nesmírně důležité, když člověk něco vyhraje, např. když malé děti vyhrají celorepublikou soutěž, je to pro ně veliká motivace. CDO jim tuto cestu umožňuje, to je skvělé. Bez takovéto akce by se lidem tancovalo hůře.“
Máte rád tanec natolik, že ho aktivně vyhledáváte?
„Chodím tancovat tak jednou týdně, ale klasiku, ne street dance.“
Sledujete Stardance?
„Stardance je z mého úhlu pohledu taková estráda, na to se moc nedívám. Ale všeobecně platí, že mám tanec rád a uznávám toto umění.“
Děkujeme
Těžký úděl poroty….



























































A kdo jsou letošní vítězové?
Kategorie Děti:
TS Mirákl s choreografií Place 4 Everyone

Kategorie Junioři:
TS Mirákl, s choreografií Face 2 Face

Kategorie Dospělí:
Fantasy DC Praha s choreografií Jasnozřiví

Foto, video: Eva Smolíková
TANEČNÍ MAGAZÍN