Autor: Martina

Náročné začátky

Čtyři pětiny mladých českých filmařů naráží při vstupu do oboru na překážky

Zájemci o filmové obory v České republice se chtějí v kinematografii prosadit více než kdy jindy. Při vstupu do filmového průmyslu však čelí mnoha překážkám, ať už v oblasti financování, nedostatku praktických zkušeností či mentoringu. Podle nového průzkumu* provedeného společností Allwyn mezi zájemci o filmové obory tak mnozí z nich zvažují přesun za filmovou kariérou do zahraničí.

Allwyn, přední mezinárodní provozovatel loterií a partner programu European Film Promotion „Future Frames“ pro začínající filmaře, který každoročně představuje absolventské filmy na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (28.6. – 6.7. 2024), zjišťoval názory studentů a zájemců o filmové obory na   český filmový průmysl.

Financování a mentoring

82 % z dotázaných studentů vnímá vážné překážky, kterým podle nich čelí každý, kdo vstupuje do¸ filmového průmyslu. Jde především o nedostatek financí (57 %) i příležitostí k získání praktických zkušeností (46 %) či mentoringu. V této souvislosti přesně polovina respondentů průzkumu uvedla, že by zvažovala přesun do zahraničí, aby se mohla ve filmovém průmyslu uplatit. Jde zejména o zájemce o režii a scénáristiku.

„Překážky ve filmové tvorbě jsou už notoricky známé. V České republice je však více talentů než kdykoli předtím. Proto jsou tolik potřebné programy jako ‚Future Frames‘, který podporujeme i letos a který je tu právě proto, aby těmto mladým filmařským talentům pomáhal naplno rozvinout jejich potenciál,“ říká Pavel Turek, ředitel pro globální značku, firemní komunikaci a CSR ve společnosti Allwyn.

Mladé filmaře láká kreativita oboru, vnímají i jeho důležitost pro českou ekonomiku

Nejvíce respondentů přitahuje na filmovém průmyslu především kreativita (69 %), nezávislost či svoboda. Podobné procento (73 %) jej navíc považuje za důležitou součást české ekonomiky. Optimismem srší zejména mladí lidé (15-25 let), 35 % z této skupiny se domnívá, že český filmový průmysl je silnější než kdykoli předtím.

„Průzkum nám potvrdil naše přesvědčení, že všechny investice do mladých filmařů přinášejí mnohonásobnou návratnost: ať už jde o vzdělání, filmový průmysl samotný, talenty, které program Future Frames podporuje i pro kulturní odkaz Česka ve světě,“ uzavírá Pavel Turek.

*Průzkum provedený agenturou STEM/MARK v České republice na vzorku 358 osob, zájemců o práci ve filmovém průmyslu ve věku 15-34 let, termín sběru dat 31.5. – 1.6. 2024

Nina Černá

pro Taneční magazín

Besedy s tvůrci, koncerty i škola tance pro děti

Dům ČT v Karlových Varech nabídne program pro každého

Dům ČT nebude na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary chybět ani letos. Tradiční besedy s oceňovanými herci a tvůrci filmové a televizní tvorby doplní také doprovodný program. Slavnostní otevření Domu ČT proběhne 28. června v 15:00, hned večer zazpívá Mirek Kemel & kapela. Během celého týdne Česká televize představí očekávané novinky napříč všemi žánry v rámci devětadvaceti debat i projekcí. Na rodiny s dětmi čeká škola tance s účastníky StarDance a podvečerní projekce večerníčků.

„Stejně jako je začátek prázdnin tradičně spojovaný s karlovarským festivalem, lze si tuto významnou kulturní událost jen těžko představit bez Domu České televize. Dramaturgové festivalu představují divákům a návštěvníkům ty nejzajímavější tituly od tvůrců z celého světa, ČT svoji prezentaci na Divadelním náměstí staví na nejočekávanějších distribučních titulech, které vznikly v naší koprodukci, a samozřejmě i na vlastní tvorbě. Celodenní program je od začátku až do konce festivalu vystavěný tak, aby si na své přišel úplně každý – pro děti jsou to třeba taneční hrátky nebo projekce večerníčků, pro milovníky kinematografie besedy s nejvýznamnějšími tuzemskými tvůrci a herci, namátkou s Bohdanem Slámou, Viktorem Taušem, Jiřím Mádlem, Ivou Janžurovou, Pavlou Beretovou nebo Martinem Fingerem. Hudebním fanouškům mohu slíbit koncert Ivana Hlase a jeho Tria, oceňované skupiny November 2nd či písničkářky Rozálie Havelkové. Z očekávaných televizních projektů představíme druhou řadu minisérie Docent, vánoční pohádku Tři princezny nebo životopisný snímek Smetana. Je toho opravdu hodně. Těším se na všechna ta nezapomenutelná festivalová setkání. Přijďte se bavit do Domu České televize,“ zve generální ředitel Jan Souček.

Vedoucí Filmového centra ČT Helena Uldrichová rovněž vyzdvihuje unikátní přímé diskuse s tvůrci a herci. „Pozvala bych diváky například k setkání s delegací českého soutěžního snímku Mord anebo na debatu k novému filmu Jiřího Mádla Vlny. Z dokumentů bych si nenechala ujít portrét Ivy Janžurové ve filmu Janžurka, který natočila její dcera Theodora. Debaty k filmům bude možné sledovat na velkém plátně vedle Domu ČT, na které všechno dění přenášíme, nebo v iVysílání. V Domě ČT je vždy skvělá atmosféra.“

Ředitelka obsahu ČT Tereza Polachová upozorňuje, že letošní podzimní programová nabídka, kterou Česká televize částečně během karlovarského festivalu představí, bude žánrově a tematicky velice rozmanitá. „Diváci se mohou těšit na historický film Smetana, který zachycuje poslední léta života Bedřicha Smetany, dále druhou řadu oceňované série Docent s Ivanem Trojanem v hlavní roli. Deset večerů bude patřit oblíbenému pořadu StarDance. Připravovanou novinkou je i seriál Ratolesti, který otevře sociální témata, nebo nový seriál Můžete mě soudit režiséra Jana Vejnara. V Domě ČT v rámci filmového festivalu také představíme i letošní vánoční pohádku Tři princezny nebo celovečerní dokument Tělo v mé hlavě.“

Foto: Lukáš Oujeský 

Vendula Krejčová   

pro Taneční magazín      

 

 

 

Moviny Still

Exkluzivní světová premiéra díla Jiřího Kyliána v ND

V Národním divadle se odehraje exkluzivní světová premiéra konceptuálního díla Jiřího Kyliána Moving Still

Ojedinělý tvůrčí počin, který v uceleném zážitku umožní vychutnat si kreativní myšlení legendy světové choreografie Jiřího Kyliána nejen v rámci tance, ale i filmu, mluveného slova a sochařské instalace se poprvé představí v Praze.

Jiří Kylián požádal několik tanečníků, s nimiž pracoval mnoho let, jestli by se nenechali nazí 3D naskenovat, vytisknout v životní velikosti a nechat se vystavit v rámci instalace s názvem Moving Still. Všichni souhlasili. Lorraine Blouin, Cora Bos Kroese, Valentina Scaglia, Shirley Esseboom, David Krügel, Ken Ossola, Stefan Żeromski a Michael Schumacher. Osobnosti spjaté s Kyliánovou choreografickou tvorbou pro Nederlands Dans Theater, s epochou jeho nejvýznamnějších choreografických děl.

 „Odjakživa mě fascinuje nejen pohyb, ale i otázka, zda se nacházíme uvnitř nějakého prostoru, nebo venku. Proto i mé sochy jsou jak uvnitř, tak vně a občas prolétají skrz… přičemž ano, jejich těla jsou rozříznuta na dvě části. Práci na tomto projektu jsem zahájil v říjnu 2021, když nás zachvátila pandemie a nesměli jsme se hnout z místa. Proto jsem tuto instalaci nazval Moving Still. Jsou to objekty letící mezi bytím a nebytím, těla nesoucí jizvy života. To však nebyl jediný zdroj mé inspirace. Byly jím i „sochy“ lidí, kteří zemřeli v Pompejích po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 n. l. Zahynuli před 1945 lety, ale dodnes jsme hluboce pohnuti jejich nehybnost,“ vysvětluje Jiří Kylián.

Jiří Kylián patří ke světovým jménům, jeho díla jsou ikonická a jeho choreografie jsou klenoty repertoáru všech prestižních světových souborů. Během své profesní dráhy vytvořil rovnou stovku choreografií, sedmdesát pět z nich pro Nederlands Dans Theater v Haagu, další například pro Stuttgartský balet, Pařížskou operu, Bayerisches Staatsballett, Tokijský balet a další. Svou poslední choreografii Remember me vytvořil pro tanečnici a svou celoživotní múzu Sabine Kupferberg v roce 2019 u příležitosti své inaugurace v Paříži, kdy byl zvolen členem francouzské Académie des beaux-arts, což je nejvyšší pocta, jakou lze ve světě umění získat. Doposud se členství v této prestižní akademii udělovalo v sedmi uměleckých disciplínách, 25. dubna 2019, kdy byl zvolen Jiří Kylián, se choreografie (a tanec) stala její novou kategorií.

Vernisáži soch 26. a 27. června budou předcházet dva slavnostní zahajovací večery v Národním divadle, jejichž režijní koncepci vytvořil Jiří Kylián. Čtyři filmové projekce, tanec, hudba, slovo. Těšit se můžete na filmy Jiřího Kyliána (Schwarzfahrer, Scalamare, Between Entrance and Exit, Car-Men) uvedené slovem českého herce Jiřího Lábuse, v meziaktích vystoupí norský jazzový trumpetista a skladatel Nils Petter Molvær a téměř padesát tanečníků Baletu ND. Bezprostředně po zakončení jedinečného programu v Národním divadle bude po oba večery navazovat vernisáž zmíněné instalace ve venkovním prostoru piazzetty. Vstup na ni je jen s platnou vstupenkou.

Poprvé budou sochy představeny právě v Praze – a to nejen kvůli vztahu Jiřího Kyliána k této metropoli a k Česku. Ve filmu Between Entrance and Exit použil Jiří starý nábytek z bytu, v němž se narodil a kde vyrůstal. Film byl natočen v Hýskově u Berouna. Jiří se začal učit baletu v Baletní přípravce Národního divadla v roce 1956. Bylo mu devět let. Mnohé z jeho baletů byly v Národním divadle uvedeny buď přímo Baletem ND, nebo Nizozemským tanečním divadlem (Nederlands Dans Theater), jehož uměleckým ředitelem byl dvacet čtyři let. Film Schwarzfahrer byl natočen ve staré pražské tramvaji Františka Křižíka. Jedním z protagonistů snímku Scalamare je Peter Jolesch, jehož matka je Češka a otec Němec. Většina členů filmového štábu byli Češi: Jan Malíř, Olga Špátová, Šárka Sklenářová, Petr Tůma a další. Jako kulisa pro film Car-Men byly zvoleny povrchové doly na severu Čech. Volba tohoto místa byla inspirována knihou fotografií Josefa Koudelky Černý trojúhelník.

Sochy tanečníků, kteří byli třídimenzionálně skenováni a kteří jsou součástí instalace Moving Still, byly ve 3D vytištěny v Liberci Petrem Klokočníkem a jeho firmou Cotrex.

Zahajovací večery navíc nabídnou tři speciální meziaktí, v jejichž rámci zatančí padesát tanečníků Baletu ND. Těšit se můžete i na devět unikátních sólových výstupů, které svou improvizací doprovodí fenomenální jazzový hudebník, norský trumpetista a skladatel Nils Petter Molvær, který zahraje i v rámci vernisáže při slavnostním nasvícení soch na piazzettě, bezprostředně po zakončení obou večerů.

 

Zahajovací večer v Národním divadle + slavnostní vernisáž na náměstí Václava Havla

  1. a 27. 6. 2024

 

Sochařská instalace Moving Still

26.–30. 6. 2024, divadelní piazzetta, náměstí Václava Havla

Alice Titzová

pro Taneční magazín

Hra ‚Tolik něhy‘ zabodovala

Cenu Evalda Schorma získala Natálie Bočková

Cenu Evalda Schorma, kterou uděluje každoročně agentura DILIA studentům divadelních škol za původní hru, dramatizaci nebo překlad, získala Natálie Bočková, studentka ateliéru režie a dramaturgie na brněnské JAMU. Zaujala svou původní hrou Tolik něhy.

Natálie Bočková na sebe upozornila již minulý rok, kdy získala 3. místo za své dvě původní hry Na okraji vany a Úsměvy šťastných lidí. Prvně jmenovaná hra byla následně přeložena do němčiny a ve formě scénické skici prezentována v Berlíně.

První místo letos obsadila díky své hře Tolik něhy. „Hra tematizuje nápor na dnešního mladého člověka, který chce pomoct, ale neví jak. Svět se nám rozpadá pod nohama, chceme zasáhnout, chceme změnit, ale jak a kdy a kde? Hra může oslovit každého, kdo se jí nebude bránit. Především však doufám, že těm, kteří prožívají úzkost a žal, stejně jako některé postavy ze hry, připomene, že v tom nejsou sami. A že pomáhat je super. Jakkoli, kdekoli, komukoli,“ přibližuje svou hru Bočková.

Na druhém místě se umístil Tomáš Ráliš, kterému se podařilo ovládnout předchozí tři ročníky Ceny Evalda Schorma a tím završit pomyslný hattrick. Tento rok zaujal hrou Vyhubyt, kterou v loňském roce sám inscenoval v Klicperově divadle v Hradci Králové. „Vyhubyt je temná komedie o krizi bydlení. Říká se, že problém s nedostupností bydlení si musí řešit lidé v rámci rodin. Jako by všechny rodiny byly fungující, zabezpečené a finančně stabilní. Říká se toho dost, přesto jde o politiky úspěšně ignorované téma,“ říká o své hře Ráliš.

Nejvíc těsno bylo letos na 3. místě. Agentura DILIA rozhodla, že se o něj rozdělí hned dva finalisté. První je dramatizace románu Jáchyma Topola Sestra, jejímiž autory jsou studenti pražské DAMU Kryštof Krejčí a Dana Hlaváčová. Spolu s nimi obsadila bronzovou příčku také Barbora Rokytová, studentka Masarykovy univerzity a JAMU, se svou hrou Nějak tě nestíhám, s níž obsadila 3. příčku také v mezinárodní soutěži Dráma.

V letošních nominacích na Cenu Evalda Schorma, kterou uděluje DILIA pravidelně již od roku 2001, v naprosté většině opět dominovala původní autorská tvorba. Do finále se nakonec dostalo 10 autorů se svými 7 texty. Kromě zmiňovaných oceněných také Maria Nona Mlejnská (JAMU) za překlad z angličtiny hry Alice Birch Revoltu. Řekla. A zítra zas., Markéta Bohadlová, Helena Gricová, Emma Žežulová (JAMU) za původní hru Všechno své si nosím s sebou a Vojtěch Franců (DAMU) za původní hru Alchymisti. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo ve středu 12. června v rámci slavnostního večera s názvem Večeře s novou hrou.

„Cenou Evalda Schorma chceme nejen ocenit práci mladých autorů, ale také jim pomoci dostat svá díla z akademického prostředí do širšího divadelního kontextu. Každým rokem je výběr vítězů náročnější, o čemž svědčí i to, že se na třetím místě umístily hned dvě hry, respektive jedna původní hra a jedna dramatizace,“ říká Jan Barták, ředitel DILIA. „Letošní předávání Ceny Evalda Schorma odráží potenciál, který v České republice v mladých tvůrcích máme. Naším cílem je nadále je podporovat a pomáhat jim dostávat své hry na divadelní prkna, a to nejen v Česku, ale také v zahraničí,“ dodává.

Díky Ceně Evalda Schorma, která je pojmenována po významném českém filmovém a divadelním režisérovi, objevila DILIA řadu dnes etablovaných a respektovaných dramatiků a překladatelů. Oceněné texty se doposud dočkaly více než 50 divadelních a desítky rozhlasových inscenací. Uvedlo je například Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, Studio Ypsilon či Městské divadlo Zlín. Cena je spojena s finanční odměnou, která slouží k podpoře činnosti nadějných autorů.

Výsledky Ceny Evalda Schorma:

●     1. místo – Natálie Bočková (JAMU) za původní hru Tolik něhy

●     2. místo – Tomáš Ráliš (DAMU) za původní hru Vyhubyt

●     3. místo – Barbora Rokytová (FFMU) za původní hru Nějak tě nestíhám a Kryštof Krejčí a Dana Hlaváčová za dramatizaci románu Jáchyma Topola Sestra

Foto: Alexandr Hudeček 

Barbora Fialová

pro Taneční magazín