Autor: Martina

Cirkusové noci

Tři dny, deset měst, nekonečno novocirkusových zážitků

O víkendu 15.–17. listopadu proběhl první ročník projektu Cirkusové noci, který přinesl 26 různorodých novocirkusových akcí do deseti měst po celé České republice. Festival, který navštívilo více než 2200 diváků a představilo se na 150 umělců a umělkyň, představil nový cirkus jako moderní umělecký žánr, jenž oslovuje publikum všech věkových kategorií.

Rozmanitý program spojil diváky napříč Českem

Program festivalu přinesl pestrou paletu akcí: od akrobatických představení a performancí přes interaktivní workshopy až po unikátní site-specific projekty. Jedním ze zapojených měst bylo i Brno. Otevřený tvůrčí prostor INDUSTRA v rámci Cirkusových nocí hostil soubor Cie Pieds Perchés a společně uvedli site-specific performance, která navazovala na multidisciplinární projekt Šrámy/Děti z bakelitu. „Toto představení nejen tématicky, ale i svou formou, reflektovalo historické a společenské souvislosti, které jsou spojeny právě s datem 17. listopadu. Cirkusovou noc vnímáme jako úspěšnou nejen z pohledu diváků, ale i organizátorů, a těší nás, že jsme uvedením tohoto projektu mohli v Brně zvýšit povědomí o rozvoji nových žánrů, jako je právě nový cirkus. I v roce 2025 se Cirkusové noci rádi zúčastníme a věříme, že se nám ji podaří zorganizovat jako vícedenní událost,“ říká Silvie Grmolcová za INDUSTRU.

Podobně úspěšné bylo i zapojení Ostravy, kde se zapojily hned dva organizátoři, MOVE Fest a BoCirk. Tým z festivalu MOVE vytvořil ve spolupráci s galerií Futureum performativní zážitek v industriálním prostředí. „Cirkusové noci jsme využili k vytvoření cirkusového zážitku v ostravském industriálním duchu. Představení Carpe(t) diem reloaded si rozhodně našlo nového diváka, a to i díky propagaci Cirkusových nocí a zároveň MOVE i Futurea. Dokonce se nám podařilo vytvořit kus, který bude mít další návaznost. Na příští rok se rozhodně těšíme,“ uvedla organizátorka Jana Ryšlavá, která je také ředitelkou MOVE Fest Ostrava.

Festival se však neomezil pouze na tyto města. Například na Šumavě (Dešenice) proběhla celodenní akce NeNoc a v Plzni byly prezentovány výsledky mezinárodního projektu Young Voice včetně promítání krátkého filmu. V Praze mohli diváci navštívit hostující zahraniční soubor Knot on Hands na Jatkách78, akrobatickou show Konkurz souboru Losers Cirque Company nebo KD Mlejn či Cirqueon, kde probíhaly workshopy pro návštěvníky. Nový cirkus v různých podobách svým návštěvníkům představili i organizátoři v Trutnově, Varnsdorfu, Valašském Meziříčí, Hradci Králové a Českých Budějovicích.

Pozitivní zpětná vazba a plány na příští ročník


Organizátoři i zapojení umělci hodnotí první ročník festivalu jako úspěšný. „První ročník byl z našeho pohledu velmi vydařený, nejen tím, kolik organizátorů se do něj zapojilo, ale i širokým spektrem diváckých zážitků a zkušeností – od představení přes workshopy až po speciální formáty. Naším cílem bylo upozornit na nový cirkus jako žánr, na jeho specifika, rozmanitost a vše, co nabízí. A to se, jak se zdá, povedlo. Ráda bych poděkovala všem zapojeným místům a umělcům a věříme, že se opět sejdeme příští rok v termínu 14.–16. listopadu,” říká za Asociaci nového cirkusu koordinátorka projektu Anna Vondráčková.

La Nuit du Cirque je mezinárodní projekt, jehož cílem je podpora nového cirkusu. Vznikl z iniciativy a je pořádán Territoires de Cirque za podpory francouzského ministerstva kultury, ve spolupráci s Institut français. S pomocí dalších organizací: Circostrada, ProCirque (Švýcarsko), BUZZ a Forum Neuer Zirkus (Německo), the FFEC – French Federation of Circus Schools, the FEDEC – European Federation of Professional Circus Schools, Circuscentrum (Belgie) a Asociací nového cirkusu (Česká republika).

Asociace nového cirkusu je otevřené sdružení nezávislých profesionálů a organizací působící v oblasti nového cirkusu po celé České republice. Je profesní organizací, která slouží jako platforma pro všechny, kteří se chtějí podílet na rozvoji nového cirkusu v ČR. Hlavním cílem Asociace je všestranná podpora subjektů i jednotlivců české novocirkusové scény, její rozvoj a profesionalizace skrze facilitaci komunikace mezi členy a veřejnou správou, organizaci oborových seminářů a workshopů a prezentaci české scény v ČR i zahraničí.

Členové Asociace: Organizace – AirGym Art Company, ART Prometheus, Cirk La Putyka, Cirkus Mlejn, Cirkus trochu jinak, CIRQUEON, FysioART, Holektiv, Jatka78, KD Mlejn, Losers Cirque Company a Divadlo BRAVO!, Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná, MOVE Ostrava, UFFO Trutnov a festival Cirk-UFF, Žongléros Ansámbl. Jednotlivci – Dagmar Bednáriková, Ondřej Holba, Veronika Jošková Štefanová, Michal Mudrák, Adam Rameš, Michaela Stará, Hana Strejčková, Lenka Švolíková, Anna Vondráčková.

Foto: Ondřej Smolka, Majda Slámová

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín

Vánoční scéna 2024

Dvě stě mladých umělců, tři dekády tradice a tři mimořádná představení

„Budu slavit Vánoce ve svém srdci a snažit se je tam udržet celý rok.“

(Charles Dickens)

 Dvě stě mladých umělců, tři dekády tradice a tři mimořádná představení. Konzervatoř Taneční centrum Praha uvede 31. ročník Vánoční taneční scény. Ve čtvrtek 19. a pátek 20. prosince 2024 se v komponovaném programu na Nové scéně Národního divadla představí nejen zkušení členové studentských souborů konzervatoře – Balet Praha Junior a Balet Praha Junior 2, ale i mnoho dalších studentů všech věkových kategorií, včetně těch nejmladších adeptů tanečního žánru z nejnižších ročníků a taneční přípravky Terpsichore.

„Naše adventní představení je každoročně výzvou pro tvůrce i interprety: využít vánoční náladu a prezentovat ve sváteční a mimořádně emocionální atmosféře svůj talent, inteligenci a inscenační cit,“ říká Vlasta Schneiderová, ředitelka Konzervatoře Taneční centrum Praha. „Právě mladí tanečníci dokáží s neopakovatelnou lehkostí a upřímností přenést vánoční atmosféru přímo do srdcí diváků. Společný zpěv vánočních koled na závěr je pak magickým okamžikem, který si všichni přejeme uchovat po celý rok.“

Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium je první vzdělávací a umělecká instituce, která přinesla do české kultury moderní a jazzové taneční techniky a důsledně je propojuje s výukou klasického tance a dalšími oblastmi současného tanečního divadla. Tradice sahá až do roku 1961 – tehdy v undergroundu a později, pod záštitou Univerzity Karlovy a řady zahraničních odborníků, postupně vzniká centrum, které propojuje osmiletou konzervatoř a osmileté gymnázium do jedné vzdělávací koncepce doplněné studiem taneční pedagogiky s příslušnou aprobací (konzervatoř je současně vyšší odborná škola). Studentská umělecká agentura, Mezinárodní centrum tance, produkuje umělecké soubory Balet Praha Junior a Balet Praha Junior 2, import a export tvůrců, pedagogů a souborů, pořádá festivaly i workshopy. Významným cílem centra je podpora všeobecné a odborné vzdělanosti tanečníků, jejich sebevědomé a kvalitní zapojení do interpretační praxe a následně schopnost řízení, produkce uměleckých i společenských organizací a projektů. Centrem prošlo několik stovek tanečníků, kteří pracují v českých souborech (Pražský komorní balet, Balet ND v Praze, Laterna magika a jiné), v zahraničí (Berlín, Frankfurt, Hamburk, Linz, NDT 2 Haag, Bremen, Salzburg, Mannheim, Tel Aviv, Lisabon, Pécs a další) nebo absolvovali vysoké školy (Univerzita Karlova, HAMU, London School of Contemporary Dance, Rambert School, Academia Reggio Emilia, IT Danza Barcelona, a další). „Lidé z centra“ zastávají významné funkce v českých uměleckých, vzdělávacích a společenských organizacích.2024

Představení Vánoční taneční scéna 2024 se na Nové scéně Národního divadla uskuteční ve třech termínech: 19. prosince v 18:00 a 20. prosince ve 14:00 a 18:00

Vstupenky jsou v předprodeji v síti Národního divadla:

https://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/tanecni-centrum-praha-vanocni-tanecni-scena-YOKF7azGQZa5Iifq8S2edA

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Rozhovor s Janem Sklenářem – Beetlejuice

„Klid? Ani náhodou! Protancovat noc a odhazovat svršky je to nejlepší!“

Držitel mnoha divadelních ocenění a nominací,  brněnský rodák Jan Sklenář (46) vystudoval činohru na JAMU. V královohradeckém Klicperově divadle, kde byl angažován Vladimírem Morávkem, strávil osmnáct sezón a nastudoval sedmdesát rolí. Od roku 2020 je členem pražského souboru Divadla v Dlouhé, kde ztvárnil řadu postav například Boris v Konci rudého člověka, Anděl ve Valčíku náhody, Královna noci v Kouzelné flétně, Karel Vaš v Pravomilov. Diváci ho však mohou znát i z filmu Nuda v Brně, seriálů Specialisté či České století a mnoha divadelních a hudebních scén mj. jako Romea Letních shakespearovských slavností, pantera Baghíru v muzikálu Mauglí Divadla Kalich, Uriáše v představení karlínského divadla Anděl páně, Moriartyho v Legendě jménem Holmes, kde je také aktuálně obsazen do hlavní role Beetlejuice, stejnojmenné hudební komedie.

Jaký je Váš Beetlejuice?

„Beetlejuice je démon i klaun, naprostý blázen! Všude, kam přijde vnáší chaos. To ale pro to, že se mu nedaří najít lásku a přátelství. Můj Beetlejuice vychází ze mě. Hned na začátku zkoušení mi režisér Gabriel Barre řekl, abych se americkému originálu zbytečně moc nepřizpůsoboval, chtěl stavět postavu na mé osobnosti. A tak se moje tělo i hlasivky přizpůsobují potřebám Beetlejuice. Samozřejmě, že jsem viděl Burtonův legendární film, i záznam broadwayského představení, a dokonce na něm i v Americe byl. Oboje je pro mne obrovskou inspirací, ale ani jednu z verzí v Karlíně nekopírujeme.“

Jak k Vám role přišla?

„V podstatě jsem ji dostal jako dárek k mým čtyřicátým pátým narozeninám od ředitele Hudebního divadla Karlín Egona Kulhánka. Dal mi nahrávku broadwayského představení, abych se na ni podíval. A mně bylo rázem jasné, že ji musím přijmout, protože je to obrovská příležitost a nesmírně zajímavý muzikálový úkol.“

Co bylo pak?

„Začali jsme zkoušet. Přípravy probíhají v několika fázích už od loňského listopadu, tedy trvají už celý rok. V první etapě, od prosince 2023, jsme cizelovali kostým, masku, pustili se do tvorby marketingových materiálů. Mezitím jsem začal chodit na hodiny zpěvu, pohybu, znovu oprašoval angličtinu. Ke konci jara přišly pěvecké korepetice a studium libreta. V létě proběhlo hlavní zkoušení s americkým režisérem Gabrielem Barre, každý den deset hodin.  Pak byla dvouměsíční pauza a po ní následovaly individuální zkoušky s Ondrou Brzobohatým. Je to pro mne dosud nejnáročnější herecký úkol ve všech směrech. Říká se, že je to asi nejtěžší muzikálová role, která kdy byla napsána. Její rozsah je obrovský, vyžaduje neskutečné nasazení a spoustu dovedností – hereckých, pěveckých, pohybových. I proto mi Hudební divadlo Karlín zajišťuje odborníky, s nimiž postavu dotahuji do dokonalosti: chodím na zpěv k Haně Peckové, na popový tanec k Andymu Urysiakovi, na pantomimu k Markovi Zelinkovi a posiluji s trenérem Jakubem Prchalem.“

Když mluvíme o zpěvu, nakolik náročné je vše zvládnout?

„Beetlejuice, tedy já, musí zvládnout zazpívat spoustu žánrů – od operního sopránu, přes rock, rap, šanson, jazz i metalový screaming, který byl pro mne asi nejnáročnější, stejně jako práce s českými texty.“

A líčení a kostým?

„Přijdu si jako Jekyll & Hyde. Musím přiznat, že se mi asi ještě nikdy nestalo, abych se takhle proměnil. Maska a kostým se mnou srostly, ta proměna je osvobozující a inspirativní. Vytvořili je výtvarníci Michaela Horáčková – Hořejší a René Stejskal. Musel jsem se naučit sám pracovat s maskou a dnes už jsem schopný si nasadit pleš s parukou a dolíčit do hodiny.“

Prý jste trochu překvapil i americké publikum jako Beetlejuice…

„Když jsme se s Ines Ben Ahmed (postava Lydie) a s Leošem Marešem byli podívat na představení v Americe, broadwayská verze muzikálu cestovala po velkých městech USA a my byli v Atlantě, rozhodli jsme se vejít do publika převlečeni a namaskováni za naše muzikálové postavy. Strhli jsme na sebe obrovskou pozornost čtyř a půl tisíce lidí v publiku. Totéž se opakovalo na zápasu nejvyšší soutěže NBA, kde jsme s Leošem seděli na palubovce v první řadě, a pořadatelé nás zařadili do shotu na reklamní kostce spolu s Ewan McGregorem a Anne Hathawayovou.“

Vaší domovskou scénou je Divadlo v Dlouhé, jak se vám daří všechno skloubit?

„V muzikálu Beetlejuice nemám alternaci. Dokonce jsem byl v první chvíli postaven do situace, že z Dlouhé budu muset odejít. Nakonec se ale ředitelé obou scén domluvili, a já zde mohl v angažmá zůstat. Jsem tady už pátou sezónu a velmi rád. Spolu s režisérem Michalem Vajdičkou aktuálně zkoušíme naše třetí společné představení – hru Kartónový taťka, která bude mít premiéru zkraje příštího roku.“

Co Vás přivedlo k herectví?

„Už od dětství zpívám. Chodil jsem do lidušky, kde jsem shodou náhod se dostal k záskoku ve zdejším divadelním představení. Pak už mne učitelka dramatického souboru nasměrovala na JAMU. Moje první angažmá bylo v Klicperově divadle v Hradci Králové, kde jsem snil, že budu hrát. A povedlo se. Strávil jsem zde osmnáct sezon. Tady jsem se také seznámil s režisérskou dvojicí SKUTR a za nimi pak také odešel do Prahy, právě do Divadla v Dlouhé, kde se stali uměleckými šéfy. Díky nim jsem také okusil plenérové hraní na Pražském hradě, kde mi svěřili roli Romea po boku Terezy Ramba, ale třeba i roli Baghíra v muzikálu Divadla Kalich Mauglí, kterou jsem alternoval s Jiřím Kornem.“

Jak jste se dostal do Hudebního divadla Karlín?

„Vlastně díky Ondřejovi Gregor Brzobohatému, který dělal aranže lyrikálu Kudykam (dva tisíce veršů Michala Horáčka, z nichž některé byly zhudebněny Petrem Hapkou), kde jsem hrál Štamgasta, později i Kudykama. Rozuměli jsme si a on mi pak nabídl roli Moriartyho v muzikálu Legenda jménem Holmes. Pak přišel Uriáš v Anděl páně a teď Beetlejuice.“

Jste víc herec nebo zpěvák?

„Asi se víc považuju za zpěváka. Sice jsem teď víc divadelní a muzikálový herec, ale brzy bych se chtěl k hudbě vrátit a připravit vlastní hudební album, koncerty. Mám spoustu nápadů, jak si sen o sólové dráze zpěváka splnit, stejně tak,  jako koho bych si k sobě do kapely přizval.“

A co vy a režie, jak to jde dohromady?

„Režie mě velmi baví. Je to nesmírně těžká, ale komplexní disciplína. Už jsem si ji několikrát vyzkoušel, mám za sebou i psaní úprav a scénářů. Pro hradecké divadlo jsem dělal představení Bez bab! aneb Kutloch, které sklidilo velký a dlouhodobý divácký zájem a pro jaroměřské ochotníky pak velké tituly jako Ženitbu, Lakomce a Rok na vsi. Režíruji také v Českém rozhlase. Díky přátelství se Soňou Červenou jsme právě pro Rozhlas natočili její knihy Stýskání zakázáno a Stýskání zažehnáno v mé režii.“

A co televize a film?

„Zatím mám za sebou několik epizodních rolí, ale věřím, že skvělé role před kamerou na mne brzy čekají. Nechci ale nic na sílu. Má-li ta možnost přijít, chytím ji za pačesy.“

 

Jak trávíte volný čas?

„Přesto, že jsem městský člověk, miluji přírodu, svobodu. Jak samotu a divočinu, tak ve městě. Stejně tak lidské výtvory v krajině – českomoravské baroko – Santiniho, Dietzenhofera a jejich moderní pokračovatele. Rád cestuji po metropolích světa i ukrytých přírodních koutech. Jsem celoživotní skaut, miluji koupání na Adama, houbaření. Po tátovi jsem zdědil lásku k sadařství, mám vlastní malý vinohrad na bílé i červené. Ale taky miluji hospody, opojení alkoholu, přátel, tance a hudby. Vyřvávání na kytaru. Protancovat noc a odhazovat svršky je kromě milování nejlepší relax.“

 

Foto: Eva Smolíková

Johana Turner

pro Taneční magazín

Nečekaný zvrat – končí Lucka Vondráčková a Lukáš Bartuněk

Osmý večer ve StarDance

Pro někoho překvapení, pro někoho možná ne, neboť všechny páry jsou šikovné a zkrátka někdo skončit musí – tentokrát končí Lucka Vondráčková a Lukáš Bartuněk.

Lucka se loučila se slovy: „Já nesmírně děkuji za to, že jsme tu mohli být, za tu zkušenost, která je nepřenosná, intenzivní a nádherná. Děkuji porotě, že nás kopala k lepším výkonům a děkuji Lukášovi. Děkuji Václavu Kunešovi za tu nádhernou choreografii a také všem, co nám posílali hlasy.“ Sto tisíc, které pár svým tancem získal, věnují  tanečnímu klubu.

 

Na počátku osmého večera padlo konečné číslo, finance, které diváci  poslali Centru Paraple, činí neuvěřitelných Kč 49.591.987,-. To předčilo všechna očekávání.

 

Matina Ptáčková a Dominik Vodička

Prvním párem, který jsme toho večera sledovali, byla Martina a Dominik, tančili quickstep. A povedl se jim. Richard Genzer vyjádřil pochvalu:  „Je radost se koukat, je to příjemný, nohy víc k sobě, ale sundávaly se mi ponožky, jak jsem chtěl tancovat  s Vámi!“ Tatiana Drexler byla opatrnější: „Na mě ty ponožky tak nehrály, já totiž žádné nemám, ale Dominik byl fantastický, zkrátka fantastická pohybová kvalita.“ Jan Tománek přitakal: „Hledat na tom mouchy je těžké, jste opravdová bojovnice, máte v sobě energii, diváka to prostě baví. Choreografie byla výborně udělaná a Dominik Vás vždycky dovede do cíle, on Vás čapne a dovede. Není možné Vám nefandit.  (21 bodů)

 

Patrik Hartl a Tereza Prucková

Tereza s Patrikem tančili cha-chu. Podle Tatiany to bylo na počátku ztuhlé, ale pak se to  rozpohybovalo, moc se u cha-chi neskáče, přeměny se tak neskáčou a Patrik šel „hopky hop.“

Jan Tománek pravil: „Kubánci by nadšení nebyli, ale český divák ano, Vy máte velmi dobrou rytmiku, je to tím, že hrajete na ten buben, dobře stojíte, jak říkala Táňa,  zvedal jste nohy jako čáp, až jste si vzpomněl, co Vám říkala Terezka,  tak to bylo mnohem lepší. Richard Genzer ohodnotil tanec po svém: „Vy jste  jako chobotnice, Vy se vždycky ze všeho vylžete, ze všeho se dostanete, bojím se, že kdybych šel k televizi a zavřel dveře, tak než dojdu, Vy už tam budete. Kdyby ten tanec trval ještě tři minuty, tak mu uvěřím.“ (22 bodů)

Lucka Vondráčková a Lukáš Bartuněk

Lucka s Lukášem tančili slowfox. Jako rekvizitu měli deštníky. Jan Tománek čekal slowfox, který nenašel, ale za show dává desítku. I Tatiana chtěla více slowfoxu, párový tanec jim jde, ale byla to krátká doba. Geňa pravil:  „Byla to taková reklama na deštník, byl jsem úplně klidný, ale fakt slowfox je také neviděl:“ Lukáš se ale bránil, že s touto písní to jinak nešlo….

Richard odpověděl výmluvně: „Přece víte, co si teta Táňa myslí, ne? Tak tomu jděte naproti“! (24 bodů)

Oskar Hes a Kateřina Bartuněk Hrstková

Následoval čtvrtý pár, který také tančil cha-chu. Richard: „Tam bylo tolik cha-chi, že zbylo ještě od Patrika Hartla, tady se nic nevyhazuje, tady se recykluje! Ty jdeš do toho s takovým sebevědomím, to bych chtěl mít, ale já jsem ut‘áplej.“ Tatiana viděla rytmické pochybení, ale pro tento večer je prý velkoryse promine. I Jan tománek byl méně přísný než obvykle. „Byla to cha-cha bez kompromisu, na toto musí mít člověk koule a Vy je evidentně máte. Máte krásné ruce, jste skvělý tanečník, byly tam chybičky v hudbě, ale jinak to mohl být nejlepší tanec v této sezoně. (29 bodů)

 

Marta Dancingerová a Martin Prágr

Posledním párem prvního kola byla Marta s Martinem a tančili slowfox. Ale Marta zaškobrtla… Tatiana všechno viděla: „Vy jste zmrvila začátek,  dostalo to nějaký stres,

ale pak jste to zase dostali pod kontrolu, škoda, že to nevyšlo tak,  jako jste chtěli.“

Jan Tománek situaci uklidňoval slovy: „Je to strašně  těžký tanec, zmiňovala jste, že se v tom tanci nevyznáte, ale jste pilná, technika nebyla špatná, když jste šla sama. V páru to bylo o kus horší,   bylo to tvrdé.

Richard byl spokojený: „Tady začala ta mlha (jako efekt) a Táňa si stěžovala, jak uvidí ty nohy… Trochu to tam drnclo, ale já třeba když jedu autem, tak vždycky vím, že jsem u školy, takže nevadí. (26 bodů)

 

Ve druhém kole se tančilo contemporary, kde  může být všechno možné,  zkrátka velká řada prvků, poradcem pro páry byl Václav Kuneš

 

 

Martina Ptáčková a Dominik Vodička

Pár si zvolil jako téma kyberšikanu, protože Martina se věnuje bezpečnostním otázkám. Domníváme se, že toto téma je v současné době velmi důležité. Janu Tománkovi se číslo líbilo, Martina byla prý taková měkká, povolná pohybu.

Richard byl také moc spokojený a doporučil: „Zahod‘te střevíce a dělejte tohleto, Vy jste nepolíbená tancem, a to co tady  předvádíte, je super!“

I Tatiana chválila, byla to dobře udělaná choreografie.  „Nerozumím těm příběhům, asi na to nejsem trénovaná, bylo tam dost sukní, aby zakryli, co ve Vás není, takže dobré.“  

Martina souhlasila, že současný tanec je pro ni lepší: „Mám ráda, že to nemá tolik pravidla, když to má pravidla, tak to akceptuji, ale je to pro mě těžší“, dodala. (25 bodů)

 

Patrik Hartl a Tereza Prucková                 

Pobavili a rozesmáli. Genzer: „Patriku, Vy byste měl být prodavač, já bych to od Vás všechno koupil! Výborný, roztomilý, vrátilo mě to do dětství!“ Tatiana: „To byla čirá radost z toho tance, proto jsem začala já tančit, jen pro tu radost! Kdyby Patrik trpěl, to by mu divák nevěřil“. Jan Tománek šel s chválou ještě dále: „Nesouhlasím s tím, že nás Patrik jenom baví. Vy jste řízek, postavit se před ty lidi a být lídr té skupiny, to je hodně velký hukot!“ Terezka dovysvětlila, že příběh představoval pouze přestávku úředníků z korporátu, kteří si šli zatančit. A Patrik dodal, že je naprosto oddaný tanci, na stehnech má prý jelita, jak se do nich plácal. A Marek Eben dodal: „Tady si někdo vyplácá stehna a porota pak zvedne šestku…  (27 bodů)

 

Lucka Vondráčková a Lukáš Bartuněk

Zatančili bez bot. Táňa neskrývala nadšení: „Váš nejkrásnější tanec, poprvé jsem viděla opravdu Lucku Vondráčkovou, tanečníci kolem Vás byli, ale  v pozadí, Vy jste byla briliant!“  Janu Tománkovi se velmi líbila práce paží, ty prý vyprávěly příběh těla. A Richard dával desítku se slovy: „Je to známka jenom pro Tebe, pro  nikoho z company. (30 bodů)

 

Oskar Hes a Kateřina Bartuněk Hrstková

Jan Tománek tentokrát velice chválil: „Tohle byla pecka, to Vaše tělo je tak neuvěřitelně pružné, to s jakou samozřejmostí to děláte, to je úžasné, tančil jste s profesionály, ale byl jste lepší! Jste herec, ale chci vzkázat všem, co si říkají tanečníci, že takhle to má vypadat! Dají se ty čísla ještě nějak kombinovat?“, ptal se Jan, když zvedal desítku! Táňa: „Dojemné, krásné, neuvěřitelný umělec! Toto dítě dává strašné bomby!“  Richard: „Dávám jenom deset, ale je to málo!“ (30 bodů)

 

Marta Dancingerová a Martin Prágr

Richard: „To bylo nádherné, připomnělo mně to moji přítelkyni, ona hrozně ráda pere, a toto bylo tak čisté, že jsem si to chtěl oblíct!“ Tatiana pochválila ladné, měkoučké pohyby, které krásně zapadly mezi profi tanečníky. A Janu Tománkovi se líbila pohybová kultura, výraz, herecky se to nádherně zdařilo. (30 bodů)

 

A večer dozrál do konce. Příště jde už do tuhého, páry jsou vyčerpané. Navíc se nečekaně vrátila Lucka Vondráčková, protože Patrik Hartl ze zdravotních důvodů odstoupil ze soutěže. Již diváky nepobaví…

 

Uvidíme, jaké překvapení přinese předposlední večer.

 

Eva Smolíková

Taneční magazín