FLOREA THEATRUM

Letní večery pod širým nebem na unikátní scéně barokního divadla

Vrchol cyklu MUSICA FLOREA BOHEMIA 2023

Dirigent Marek Štryncl a Musica Florea tradičně nabídnou na prknech přenosného divadla Florea Theatrum dvě jedinečná  představení. Ve čtvrtek 13. července uvedou v novodobé premiéře raně romantickou zpěvohru Lékař oční českého skladatele Vojtěcha Matyáše Jírovce. V neděli 16. července komponovaný program Na dvoře Krále Slunce aneb Barokní dostaveníčko s hudbou a tancem přenese diváky do Francie do času nebývalého uměleckého rozkvětu za vlády krále Ludvíka XIV.

Zpěvohra Lékař oční nám představí dramatické lidské příběhy – osobní dramata se šťastným až pohádkovým rozuzlením, která na pozadí vzdávají hold nově vznikajícímu oboru očního lékařství. Scénické podoby díla (režie, scéna, kostýmy) se ujme skladatel, umělecký vedoucí Ensemble Damian a impresário kočovného divadla Theatrum Schrattenbach Tomáš Hanzlík. Ten v touze po dosažení co nejvěrnější iluze nálady biedermeieru využije kopie nástěnných maleb předního českého malíře a dekoratéra té doby – Josefa Matěje Navrátila. V režijním uchopení se opře o své četné znalosti romantické gestiky a pohybových specifik i nemalé množství poznámek v samotném libretu opery.

“Zpěvohra mi svou poetikou připomíná film Tajemný hrad v Karpatech Oldřicha Lipského a to hlavně díky operně sentimentálnímu ději a roztomile archaickému jazyku Josefa Krasoslava Chmelenského. Žánrově je to tedy retrokomedie,” osvětluje svůj dojem Tomáš Hanzlík.

Jírovec dílo složil již jako stálý kapelník vídeňského Divadla u Korutanské brány na libreto Emanuela Veitha, rodáka z Chodové Plané žijícího ve Vídni. Musica Florea nicméně uvede verzi, která zazněla v Praze až v roce 1833 ve Stavovském divadle v českém překladu Josefa Krasoslava Chmelenského. V hudební interpretaci ansámbl zohlední autentickou dobovou ornamentiku a výrazové prostředky tolik typické pro období mezi klasicismem a romantismem. Plnými doušky si posluchač užije takzvané flexibilní tempo, tempo rubato, portamenta, glisanda a jiné ozdoby.

„Dotek s Jírovcovou operní hudbou mně osobně přinesl nesmírné překvapení. Ačkoli opera vznikla na počátku 19. století, tak z hlediska harmonických postupů či „prodlévového natahování frází“, se nemohu zbavit dojmu, že již posloucháme mladého Bedřicha Smetanu,” odhaluje svůj dojem dirigent obou představení a umělecký vedoucí souboru Musica Florea Marek Štryncl.

Druhý z večerů na scéně Florea Theatrum nás okouzlí krásou a lehkostí barokního tance, zpěvu a hudby. Režisérka představení Hana Slačálková a její soubor Baroque Balance  nás  v autentických choreografiích  a  dobových kostýmech přenesou do Versailles na dvůr Ludvíka XIV., “Krále Slunce”. Tento absolutistický avšak osvícený panovník byl sám výborný tanečník a pozdvihl Francii na baletní velmoc.

Kromě dvou tanců jsem vše autenticky zrekonstruovala dle Beauchamp-Feuilletovy taneční notace. Díky tomuto “pokladu” víme poměrně přesně, jak tance vypadaly. A samotný “Král Slunce” je v této podobě mohl jako divák sledovat“, dodává Hana Slačálková.

Letní představení na scéně Florea Theatrum  letos nabídnou detailní rekonstrukci a obnovenou premiéru děl, jejichž umělecký potenciál  je nezpochybnitelný a svoji estetikou dovedou oslovit i posluchače dneška.


Za laskavou podporu děkujeme Ministerstvu Kultury ČR, Magistrátu hlavního města Prahy, městské části Praha 1, Státnímu fondu kultury ČR, Nadaci Barokního Divadla Zámku Č eský Krumlov.

FLOREA THEATRUM

Dvorana Hudební a taneční fakulty AMU, Malostranské náměstí 258/13, 118 00 Praha 1 | vstupné: 600 Kč, studenti a senioři 300 Kč, studenti a pedagogové hudebních škol 250 Kč  | www.musicaflorea.cz

 13. 7. 2023 | 21:00 |

Vojtěch Matyáš Jírovec: Lékař oční

Novodobá premiéra romantické zpěvohry v českém překladu J. K. Chmelenského z r. 1833

Účinkuje: orchestr Musica Florea, sbor Collegium Floreum, soli: Michal Marhold, Ondřej Benek, Vincenc Ignác Novotný, Jiří Poláček, Hana Holodňáková, Helena Kalambová, Veronika Hajič Vojířová, Eliška Minářová,

hudební nastudování, dirigent:  Marek Štryncl

režie, kostýmy, scéna: Tomáš Hanzlík

Architekt scény: Václav Krajc

   16. 7. 2023 | 21:00 |

Na dvoře Krále Slunce

Barokní dostaveníčko s hudbou a tancem

Účinkuje: orchestr Musica Florea, sbor Collegium Floreum, balet Baroque Balance

hudební nastudování, dirigent:  Marek Štryncl

režie a choreografie: Hana Slačálková

architekt scény: Václav Krajc

 

Foto:  Hančovský, Rozsny 

 MgA. Johana A. Obršlíková

pro Taneční magazín

Festival Tanec PRAHA 2023 přivezl do 24 českých měst a obcí přes 70 představení

Jubilejní 35. ročník Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla přivezl umělce z celého světa

Jubilejní 35. ročník Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA od 3. do 28.  června uvedl mimořádně nabitý program, letos to bylo 16 zahraničních titulů, včetně 4 ukrajinských děl v rámci Focus Ukraine. Ve 24 městech a obcích po celé České republice vystoupily čeští i zahraniční umělci, konaly se 3 workshopy se zahraničními choreografkami. V rámci doprovodného programu bylo uspořádáno celkem 17 akcí, a to jak v Praze, tak v regionech.


Jan Martens, zkouška představení – Vojtěch Brtnický

Silvia Gribaudi, Grand Jeté – Vojtěch Brtnický

Letošní ročník byl výjimečný. Role festivalu jako významného koproducenta přináší i rizika, nám se však sázka na obě autorky světových premiér vyplatila. Řada mladých umělců dostala příležitost v Praze i regionech a divácké ohlasy stále rezonují,“ rekapituluje Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka festivalu TANEC PRAHA. 


Yona Kreuzmannová a Silvia Gribaudi – Vojtěch Brtnický

Rita Lira the Trap – Vojtech Brtnický

Flávia Tápias Rotas Afora – Barbora Doleežalová

TANEC PRAHA 2023 představil pozoruhodné počiny z aktuální domácí i zahraniční taneční scény v podání stávajících i vycházejících hvězd světového formátu. K těm nejzářivějším patřili Jan Martens, belgický soubor Peeping Tom nebo Yasmeen GodderSilvia Gribaudi v pražském divadle PONEC uvedla světovou premiéru inscenace GRAND JETÉ. Další světová premiéra byla dílem brazilské choreografky Flávie Tápias, která ke spolupráci pozvala brazilské tanečníky, umělce z Čech a Ukrajiny. Jejich site-specific projekt Rotas Afora byl k vidění nejen v Praze, ale také v Broumově, Brně, Českých Budějovicích a Liberci. V srpnu pojede na turné po Brazílii.

Z ohlasů na TANEC PRAHA 2023:

Klára Flekalová, vedoucí produkce DIOD v Jihlavě: „Moc děkuju za to, že TANEC PRAHA děláte a umožňujete ho vyvézt do regionů.“

Jindřiška Černá, Městské muzeum ve Volyni: „Představení bylo super. Diváků dostatek, pozornost všech udržena po celou dobu představení, což je v dnešní době velký výkon!“

Gabriella Enghdal, Visiting Artists program: „Návštěva Prahy mě kreativně nakopla a znamenala pro mě, jako pro choreografku, víc, než bych čekala. Setkání s umělci, choreografy, s organizačním týmem festivalu, workshopy a show byly opravdu zajímavé. Bylo skvělé vyměnit si myšlenky a nápady s ostatními a zjistit víc o našem oboru v jiné zemi. Práce, kterou děláte pro taneční scénu v České republice, je velmi působivá.“

Festival se konal pod záštitou ministra kultury Mgr. Martina Baxy a primátora hlavního města Prahy Doc. MUDr. Bohuslava Svobody, CSc.

Děkujeme všem partnerům a podporovatelům festivalu:

Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Královéhradecký kraj, statutární města Brno, Ostrava, Plzeň, Plzeňský kraj, MČ Praha 3

Kreativní Evropa, Aerowaves, BPDA – Big Pulse Dance Alliance, EU – Next Generation, NPO – Národní plán obnovy

Hlavní mediální partner: Česká televize

Mediální partneři: Radio Wave, Radio 1, Právo, Náš Region, Mladý svět, Opera Plus

TANEC PRAHA je členem České asociace festivalů.

Markéta Faustová

pro Taneční magazín

Kinobox slaví 30 let a spouští nový web!!

Kinobox nabízí největší filmovou redakci v Česku, mění způsob sledování filmů a přinese stovky snímků zdarma

Napojení na streamovací služby Netflix, HBO, VOYO nebo Disney, největší profesionální filmové redakce v Česku a možnost přenesení recenzí a komentářů z jiných platforem

 

To všechno nabízí legendární Kinobox, který k 30. výročí přichází v novém digitálním kabátu a s řadou uživatelských ‚vychytávek‘, které mění způsob, jakým sledujeme filmy a seriály. Nová platforma, kterou od základu přetvořilo české vývojářské studio elevup, bude sloužit jako rozcestník k veškerému filmovému obsahu a zároveň umožní uživatelům, aby jejich cesta ke sledování videí byla co nejkratší. V průběhu dubna navíc přinese stovky filmů ke shlédnutí zdarma!!

 

 

Zeptali jsme se….

 

TM:  Proč jste se rozhodli k tak radikální změně? A koho to vlastně napadlo?

 

Radim  Horák, ředitel Kinoboxu

 „Nápad dostal majitel Martin Hájek,  ale ten hlavní  důvod je samozřejmě web, který už není  v úplně dobrém stavu a  potřeboval takový  zásah. Technologie  byla natolik  stará, že nemělo žádný  smysl ji opravovat. Nejjistější krok byl postavit úplně nový web, najít nová řešení. Z původního webu jsme si vzali jen data.  Zbytek všeho se jednoduše řečeno „spálí a zahodí“  a budeme dále  jenom ve  zcela novém kabátu.  Dalším důvodem takové změny  je  také naše přesvědčení, že filmový web by  mohl vypadat skvěle a mohl by přinášet něco úplně nového než je  v současné době  na trhu dostupné. Já tento počátek  vnímám  jako verzi jedna, ale  máme už připraveny desítky  nových věcí, které budeme přidávat. Např.  filmy zdarma,  to na starém webu nešlo, bylo to komplikované. Zkrátka, bereme tento krok jako cestu k tomu, že uživatel najde přesně to, co chce a potřebuje.“

 

Zeptali jsme se….

TM: Co  byla největší výzva  z technického úhlu pohledu,  čemu jste čelili?

Daniel Jay Lett, spoluzakladatel vývojářského studia elevup

„Množství dat… Za 15 let nastřádáte opravdu obrovské množství dat, ty pak musíte konsolidovat a nad celým systémem se musela zavést nějaká integrální omezení, která tam neexistovala,  protože technologie a svět IT se posouvá extrémní rychlostí. Paradoxní bylo, že data  se musela zároveň zmenšovat i obohacovat, zkrátka optimalizovat.  A k tomu všemu přibylo také mnoho nových dat, abychom mohli uživatelům přinést co nejvíce dalších dat o filmech i seriálech. To byla vlastně první část naší práce.

Ta druhá část spočívala v tom, že  mícháme tak trochu dva světy, jednak světy filmové redakce, kdy se zaměřujeme na články a novinky a zároveň je  spojujeme s aplikací, která je schopná dodat jak informace, tak videa. Za  chvilku budete schopná si na kinoboxu  pouštět filmy. Také  jsme  museli do systému nějak zakomponovat reklamy, aby nebyly  pro uživatele vyloženě  otravující. To   byla samozřejmě další výzva. No a ta poslední výzva,  je tohle všechno vzít  a od 29. března, pokud se uživatel zaregistruje a přihlásí,  bude  web vypadat úplně jinak,   ale pořád  bude fungovat se vším, co se tam doposud vytvořilo.

Nějakou dobu  budeme sledovat uživatele, běžný chod, vyhodnocovat, zda nový  web je schopný se adaptovat na potřeby uživatele. Technický dluh, který se za 15 let nastřádal, nás přiměl k tomu, že je třeba  sáhnout „do živého“ a vytvořit zcela  nový redakční systém. Starého nezůstalo nic, jen malá část, ale i tu jsme „rozkopali“. Takže redakce měla   chvilku pauzu, nyní se přeorientuje a pojede už úplně v novém.“

Před 30 lety se Kinobox objevil jako jeden z prvních filmových pořadů v České televizi. Nyní po patnácti letech působení i v online podobě spouští novou moderní digitální verzi. „Nyní  vstoupil Kinobox do nové éry. Mám obrovskou radost, že právě letos můžeme představit novou verzi webu, na které jsme poslední rok intenzivně pracovali.  Naším cílem je udělat z Kinoboxu místo, kde fanoušci najdou všechny důležité informace z filmového světa a během krátkého okamžiku si vyberou, co chtějí sledovat,“ dodává Radim Horák, ředitel Kinoboxu. Novinkou budou také stovky filmů ke shlédnutí zdarma, do konce dubna jich Kinobox nabídne kolem šesti set, v průběhu roku budou přibývat další.

Jednička v kulturním obsahu

 

Filmová platforma, která doposud obsloužila přes 1 milion unikátních uživatelů měsíčně, má ambici změnit způsob, jakým Češi konzumují videoobsah. „Lidé, kteří nesledují televizi a přemýšlí, na co se podívat, často hledají filmy v různých online seznamech podle hodnocení. A na jeho základě se rozhodnou, zda se na film nebo seriál podívat. To však příliš neodpovídá ‚realitě‘, protože se každému líbí něco jiného. Naší ambicí je tento návyk změnit a v budoucnu doporučovat uživatelům Kinoboxu obsah na základě jejich osobních preferencí,“ popisuje dále Radim Horák. K tomu má pomoci i propojení se streamovacími platformami Netflix, HBO, Voyo či Disney. Místo manuálního procházení každé zvlášť tak uživatel jednoduše vybere, které platformy si platí, a Kinobox mu rovnou nabídne dostupný obsah.

 

Vedle filmů a seriálů Kinobox nabízí také největší online zázemí pro kulturní publicistiku v České republice, v jeho týmu je aktuálně 12 redaktorů. Kromě osobností jako Kamil Fila se už v tuto chvíli na pravidelné tvorbě obsahu domluvili také s autory videí na youtubových kanálech Medojed, Hroty Algernona či Filmová sedmička. „Kinobox má silný potenciál, a pokud to spojíme s největší profesionální filmovou redakcí v Česku a obrovskou databází, vznikne unikátní mix, který u nás nemá obdoby,“ uzavírá  Horák.

 

Filmy i recenze odjinud na pár kliknutí 

 

Nové řešení webu, které vyvíjelo české vývojářské studio elevup (z dílny elevupu pochází aplikace pro firmy Mountfield, Dramox, Škoda Auto, JETSURF, provozovatele Lítačky – Operátora ICT, Rohlik.cz či AC Sparta Praha), přináší přehledný design a množství inovativních funkcí s vysokou mírou filtrace a personalizace obsahu. Uživatelům například umožní propojit své předplacené streamovací platformy a jejich nabídku si zobrazit přímo v rozhraní Kinoboxu. Odpadne jim tak nutnost procházet každou službu zvlášť. Následně se přes jeden klik přesměrují na detail filmu už na platformě, která ho nabízí. A fungovat to bude i opačně – když uživatel otevře profil filmu v databázi Kinoboxu, zobrazí se mu informace, na které streamovací platformě je titul dostupný. Kulturní platforma také v rámci pravidelných Pátečních VOD tipů vybírá nový zajímavý obsah napříč všemi platformami, který by si diváci rozhodně neměli nechat ujít.

 

Zásadním lákadlem je také  možnost  přenést si všechny své recenze a komentáře z jiných filmových platforem. Díky tomu budou moci uživatelé pokračovat ve svých recenzích, hodnoceních a komentářích na Kinoboxu. „Vytvořili jsme konektor, díky kterému si uživatel na pár kliknutí přenese svou dosavadní tvorbu na Kinobox. Všechny důležité informace z filmového světa tak bude mít k dispozici na jednom místě a snáz si vybere, co chce zrovna sledovat,“ popisuje Daniel Jay Lett, CEO a spoluzakladatel elevupu. Aktuálně je možné přenést data z ČSFD, brzy bude dostupný přenos také z databáze FDb.cz.

 

15 let filmových dat v novém kabátu

 

Protože původní filmová databáze Kinoboxu už technologicky a designově zaostávala, vyvíjelo pražské vývojářské studio elevup platformu úplně od základu znovu. „Ze starého webu jsme si nechali pouze data. Nová infrastruktura je kompletně postavená na cloud-computingové platformě Amazon Web Services s automatickým škálováním a službami, jaké si žádají takto velké projekty.  Po absolvování reverzní analýzy jsme celou databázi zmigrovali, resp. normalizovali a konsolidovali data, která jsme zároveň obohatili o množství volně dostupných dat tak, aby Kinobox mohl poskytovat co nejvíc informací o filmech a seriálech. Výsledkem je moderní responzivní web, který svým uživatelům poskytne řadu funkcí, které na trhu ještě nejsou,“ říká Daniel Jay Lett.

 

Elevup zároveň při tvorbě nového webu obměnil také CMS, způsob nahrávání videosouborů a práce se sítí pro doručování obsahu (Content Delivery Network), algoritmy pro doporučování podobných titulů, napojení na streamovací platformy i optimalizaci vyhledávání v celém webu, který má statisíce záznamů. Nyní studio pracuje na mobilních aplikacích pro iOS a Android a postupně bude přidávat další funkce a vylepšení jak na web, tak do mobilních verzí Kinoboxu.

 

Nezbývá, než popřát novému webu hodně štěstí

 

 

Foto: Eva Smolíková, Michal Šenkeřík

 

Eva Smolíková, Michal Šenkeřík

pro Taneční magazín

Kdo je hrdina a kdo je vrah?

Zabíjení, snímek režiséra Shinya Tsukamoto, festival Česko-japonského přátelství Eigasai

V rámci Festivalu česko-japonského přátelství Eigasai jsme měli možnost zhlédnout  snímek Zabíjení.  Pro ty, kteří patří mezi citlivější, tento snímek rozhodně není.

Režisér  Shinya Tsukamoto je velice naturalistický.  Nejde ale o bezduché zabíjení, nalézáme tu hluboké myšlenky, které se nám Tsukamoto  prostřednictvím svého filmu snaží sdělit.

Ocitáme se v pozdním  období Tokugawského šógunátu. Po 250-ti letech míru  japonští samurajové  hledají své uplatnění. Z mnohých se stali osamělí róninové, kteří se potulují krajem. Opustili svého pána. Někteří se stali  bandity,  někteří svému  poslání stále věří.  Mokunoshin Tsuzuki (hraje půvabný  Sosuke Ikematsu) je jedním z takových samurajů.  Přežívá tím, že pomáhá farmářům ve vesnici. Proto, aby dále vládl mečem, tráví denně čas bojem s Ichisuke  (Ryusei Maeda),  farmářovým synem.  Ten mu jeho obratnost i poslání závidí. Chtěl by být jako on. Nechce být farmářem, chce být hbitým samurajem.  Jeho sestra Yu (Yu Aoi)  je často sleduje, jak spolu trénují,  nesouhlasí s tím, ale současně cítí i jistou přitažlivost k Tsuzukimu.

Zatímco život na farmě je poklidný, v Japonsku panuje zmatek. Americké námořnictvo vyslalo komodora Perryho do Japonska, aby trval na tom, že s nimi bude obchodovat. Následují  občanské nepokoje. Yu je znepokojena, protože cítí, že Mokunoshin Tsuzuki  brzy odejde, aby se připojil k hrozící občanské válce, a následně také může zemřít.  Jednoho dne všichni tři (ona, její bratr i Tsuzuki) narazí na dva bojující samuraje. Vítězem je Jirozaemon Sawamura,  rónin, který velmi obratně vládne mečem.  Zdá se uvážlivý, mírný.  Doteď vlastně Tsuzuki farmu chránil.  Sawamura vyzve Tsuzukiho i  Ichisukeho, aby odešli s ním do Kyota bojovat. Ichisuke je nadšený. (Jeho sestra ale ne).

 

Právě v okamžiku, kdy mají oba vojáci opustit farmu, mladík onemocní a odchod musí být odložen. Jenže mezitím bandité  (róninové)  farmu přepadnou a obyvatele zmasakrují. Mladík, který toužil být vojákem (Ichisuke), se stal hrdinou, když bránil farmu, ale jistě ne tak, jak si přál.  Za svou odvahu zaplatil nejvyšší cenu.  Přeživší dívka, které sice Tsuzukiho ošetřovala, jej ale obviňuje, že za bratrovu  smrt nese vinu on. Zatímco tam ležel, nikdo je neochránil. Chce, aby oba samurajové už  odešli.

Oba sice opouští farmu, ale  během  cesty jsou znovu napadeni bandity, kteří se chtějí Sawamurovi za každou cenu pomstít, mstí se také na bezbranné dívce Yu. Sawamura je výtečný bojovník a nezná slitování. Tsuzukimu dochází, co to znamená doopravdy být vojákem. Chápe, že nemůže odejít. Chápe, že nemůže bojovat. Možná chce být farmářem. Možná teď on závidí Ichisukemu. Možná se v něm zažehl plamínek lásky a citu. Může takový člověk ještě vůbec bojovat? Může vůbec být dobrým vojákem ve službách nějakého vůdce? Plnit jeho rozkazy? Je to opravdový hrdina, ten, kdo zabíjí bez citu, bez rozmýšlení, nechá  bezcitně vykrvácet a s klidem pozoruje masakr, který způsobil?

Jenže pak je tu ještě jedna vlastnost – stárnoucího hrdiny Sawamury. Proto, aby mohl se ctí bojovat za svého pána, nesnese slabochy. Tsuzuki s ním buď půjde bojovat, nebo ho raději zabije. Je to doslova posedlost. Nic nejsou platné nářky a křik nešťastné dívky, která už zůstává na farmě sama.

 

Oba muži  (Tsuzuki a Sawamura) spolu bojují na život a na smrt, zdá se, že došlo na Sawamurova slova – nejhorší je první mrtvý. Tsuzuki najednou zřejmě chápe.

 

Konec příběhu zůstává otevřený, ale vzhledem k srdcervoucímu křiku mladé dívky, který se rozléhá lesem, divák tuší, že zřejmě nepřežil ani jeden z bojovníků.

 

Tsukamotův příběh je drsný, zarývá se hluboko pod kůži. Možná by i dnes mnozí mladíci, kteří sní o kariéře vojáka, měli nejdříve vidět a zažít, co to zabíjení doopravdy je.

Napadá nás také otázka, k čemu vojáci byli, když neochránili farmáře, když jejich schopnosti se změnily na to, aby se z nich stávali krutí bandité, když ženy místo toho, aby po boku svých mužů pěstovali rýži  a vychovávali potomky, zažívali strach, násilí, pochovávali mrtvé bratry a zůstávaly samy.

A v neposlední řadě, co je to vlastně čest?  A kdo je tedy hrdina?  Chladnokrevný vrah?

A proč musíme někoho nutit zabíjet, když on toho není schopen a nechce se tímto směrem vydat?

A co se tedy děje s naší společností? Jaké máme hodnoty???

 

Foto: Archiv Eigasai

 

Eva Smolíková

Taneční magazín