Man shape revised

Co rozumíme pod pojmy mužský, maskulinní, mužnost?

17.5.2019 / 19:30
kf Quiet Works / ME-SA: man shape revised /Pražská premiéra

Dvojité sólo pro Daniela Račka a Martinu Hajdyla Lacovou.

Holešovické Studio ALTA uvede 17. května pražskou premiéru dvojitého sóla pro Daniela Račka a Martinu Hajdyla Lacovou s názvem man shape revised. Pod vedením norské choreografky Karen Foss v něm umělci z mnoha úhlů pohledu žasnou nad tím, čím vším může být MUŽ.

Co rozumíme pod pojmy mužský, maskulinní, mužnost? Jak vnímáme vlastnosti muže, ženy a toho, co je mezi nimi a co tyto kategorie přesahuje? Může být naše společnost prostá genderu a plná lidskosti? Taneční dílo man shape revised je tekoucí pohyb lidských těl – bez pohlaví, bez genderu, jen plný zázraku lidského bytí. Bytí člověkem. V podání etablovaných tanečníků vyzrálé generace se choreografie stává živelnou i poetickou výpovědí o tom, že člověk je víc než jen gender.

„To, co je soukromé, je soukromé. Co když to, co mě definuje, není jen gender? Pro mě existuje jen ČLOVĚK: bez ohledu na to, jakou podobu na sebe člověk vezme, v první řadě je to jeho konečné označení: je to ČLOVĚK. Kdybych si mohla vybrat, neměla bych gender vůbec žádný. Chtěla bych být vnímána jako PLNÝ NEBO PLNÁ ŽIVOTA. Odmítám být kategorizována jako muž, nebo žena. Myslím si, že jsem obojí. A víc než to. Pořád se pohybující. Těžko zachytitelná. Nikdy ne zcela pochopitelná. Nepokojně se proměňující. Nezadržujte mě. Nikomu do mě nic není – je to jasné?“ shrnuje Karen Foss své myšlenky.

Sólo tak představuje jistou frustraci, ale především i něhu a zranitelnost lidí bez ohledu na pohlaví. „Když muž ukazuje v mužském světě svou zranitelnost, dostává se do nevýhody, je lehkým terčem. V ženském světě to může být signálem toho, že není schopen převzít roli otce a ochránce rodiny. Na druhé straně je ale ve vztazích zranitelnost součástí vzájemné důvěry. Zranitelnost může znamenat, že se někdo neumí bránit – ale taky to může znamenat, že se nechce bránit a ubližovat jiným“, doplňuje Daniel Raček svůj pohled.

Dílo, které původně vzniklo jako sólo pro Daniela Račka, později doplnila Martina Hajdyla Lacová jako druhá strana a součást stejné mužské postavy. Tvůrčí tým tak vykračuje z konvenčně vnímaných kategorií a předsudků a ukazuje gender jako proměnnou, která má u každého člověka zcela autentický, vlastní projev.

Gender by mohlo znamenat být něžný…

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..