„Animal Exitus“

Člověk na počátku a na konci své cesty nezná racionální myšlení. Pouze pud. A pocity.

 

 

 

Během festivalu 21. České taneční platformy s názvem  „Posouvání hranic“  diváci zhlédli  dílo Jana Boháče „Animal Exitus“.

Už  samotný   příchod  ke scéně je působivý. Strom a pod ním dvě choulící se nahé postavy. Co je to za strom? Strom života?

20140608_8616

Jan Boháč, český režisér a dramaturg, který se představil ve více  než 11 evropských zemích, v USA i v Africe, oceněný mnoha prestižními cenami, ztvárňuje ve svém odvážném díle „Animal Exitus“  své představy  a pocity, které se vrývají do naší duše  už s příchodem na svět, už s prvním nadechnutím.  Jan Boháč zpracovává téma  narození, což samo o sobě může představovat dosti traumatický soubor  pocitů, pokud neprobíhá vše naprosto ideálně  a tento ideál zažíváme jen výjimečně, pokud vůbec.

Šok, hněv, smlouvání, deprese, smíření, odevzdanost. Takto se člověk vyrovnává s traumaty.  Člověk na počátku a na konci své cesty nezná racionální myšlení. Pouze pud.  A pocity.

20140608_8676

Narození a s ním spojené oddělení od jednoty může být hlubokou ránou, možná ani sami nevíme a netušíme, jak hluboko v nás zůstává zakořeněný tento  pocit šoku, zloby a snad i zoufalství.

Člověk celoživotně hledá spojení s jednotou, touží být znovu s někým propojený.  Pokoušíme se nalézt tuto blaženost s partnerem, s milencem či milenkou, sníme  o   romantickém  splynutí duší i těl.  Ony zázračné okamžiky, kdy už už máme náš vytoužený sen na dosah,  vyprchají  velmi rychle a my jsme zoufalí a hedáme znovu a znovu.  Nalezení ideálu a  jednoty  se nám v životě už většinou nikdy nezdaří. Pocitu jednoty a splynutí s jednotou  se nám nedostává. Jsme zmatení a máme zlost. Nenacházíme. Zůstáváme  sami a frustrovaní.

20140608_8604

Možná by bylo řešením, obrátit se sám k sobě, k svojí duši ,  prožívat  si svůj život jen za sebe, netoužit po splynutí a být sám.  Jednoduché. Ale kdo by neznal sny o věčné lásce a kdo by se jí chtěl kdy vzdát?

Představení „Animal exitus“  doprovází mluvené slovo, které   nám  vysvětluje,  jaké pocity autor asi právě prožívá a co se uvnitř autorovy duše  odehrává.  Divák je ale také vyzván sluchátka  odložit a volně se  procházet sálem během představení.  Toto netradiční pojetí představení je zajímavé,  ale původní myšlenka díla by se tak bohužel mohla   mnohým z nás  zcela vytratit.

20140608_8645

Dílo Jana Boháče  „Animal Exitus“ sklízí velký úspěch, sál je tak plný, že musely být přidány židle.

Foto: Vojta Brtnický

Eva Smolíková

Taneční magazín

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *