Každé třetí až páté dítě zažilo šikanu!!!

Nadační fond » Stop šikaně« bojuje proti ubližování a vzniká také hudební videoklip » SÍŤ« , upozorňující na toto skryté nebezpečí. Mezi aktivně se podílející umělce patří např. Václav Noid Bárta, Ines Ben Ahmed, Patrik „Pjay“ Jareš, Ondřej a Taťána Gregor Brzobohatí, Marta Jandová a Tereza „Terysa“ Kovářová.

V první den nového školního roku, tedy v pondělí 2. 9. 2019, proběhl křest hudebního videoklipu „SÍŤ“, který vznikl za účelem boje proti šikaně, jemuž se Nadační fond STOP šikaně věnuje. Videoklip je odrazem dnešní doby. Doby, kdy je skutečná TVÁŘ častokrát nahrazena tou virtuální. Doby, kdy se prožitek dne měří podle nabité BATERIE. Doby, kdy na ublížení člověku stačí jedno “insta STORY”. A hlavně doby, ve které naši mysl ovlivňují už jen POUHÁ DATA. Cílem projektu “SÍŤ” je poukázat na problematiku šikany, kyberšikany a vlivu sociálních sí ;tí na naše každodenní životy, na to, abychom mezi sebou neztráceli KONTAKT, a hlavně, abychom se naučili VNÍMAT sami sebe a neustále zrychlující se svět kolem nás.

V klipu zpívá Václav Noid Bárta, hlavní tvář a ambasador projektu, Ines Ben Ahmed, nadějná muzikálová zpěvačka, herečka a zástupkyně naší mladé generace, a Patrik „Pjay“ Jareš, známá tvář sociálních sítí a YouTube a zároveň autor textu písně. Dále zde hrají také Ondřej a Taťána Gregor Brzobohatí, Marta Jandová a Tereza „Terysa“ Kovářová, kteří se touto cestou také rozhodli podpořit cíl nadačního fondu. „Na klipu a písni Síť jsem spolupracoval s velkými mladými talenty. Mám z té spolupráce radost a myslím, že výsledek se bude líbit. Doufám, že třeba některým otevře oči a lidé si uvědomí, že šikana je velký problém společnosti“ říká Václav Noid Bárta, který je i jedním ze zakládajících členů nadačního fondu.

Slavnostní křest a oficiální uveřejnění videoklipu se konalo v prostorách partnera nadačního fondu, v restauraci Burger King na I.P.Pavlova, a proběhlo za účasti všech zpěváků.

Stop!

Egon Kulhánek, ředitel HD Karlín, říká: „Účastníme se tohoto projektu proto, že se v současné době soustředíme hlavně na mladého diváka a šikana k mladistvým patří. A to, že je to škodlivé, už dále rozvádět asi nemusím. Václav Noid Bárta patří do našeho týmu, když přišel s touto myšlenkou, neváhal jsem ji podpořit.“

Ředitelka projektu Veronika Frindtová: „Dnes spouštíme nové webové stránky, představujeme videoklip a také spolupracujeme s orgnizacemi jako je Linka bezpečí a Nenech to být. Je to pro nás důležité datum.“

Kromě samotného křtu videoklipu byly rovněž představeny plány nadačního fondu pro nejbližší období, včetně chystané konference k problematice šikany v rámci odborné linie projektu pod záštitou Univerzity Karlovy. Vedoucí odborného týmu, Dr. Michal Zvírotský k tomu dodává: „Násilí v dětských kolektivech je na naší univerzitě zkoumáno dlouhodobě, nyní však chceme dát učitelům, rodičům i dětem pomocnou ruku ve zcela praktických otázkách. Chystáme proto nejen konferenci s workshopem, ale především několik publikací, které sice budou z výzkumů vycházet, ale osloví právě ty, kterých se šikana přímo i nepřímo týká“. Více informací o činnosti fondu najdete na jeho webových stránkách www.stop-sikane.cz, jejichž nová verze byla tento den také oficiálně spuštěna a komunikována na křtu.

Šikana je celospolečenský problém, projevuje se napříč generacemi, ve všech vrstvách a na všech místech. Je to problém o to horší, že je často špatně identifikovatelný a máme sklony jej přehlížet a bagatelizovat. Přesto šikana rozhodně není normální a je důležité proti ní bojovat. Ideálně na té nejnižší, a přitom nejdůležitější úrovni, u dětí. Že skutečně nejde o problém marginální, o tom svědčí statistiky a průzkumy: šikanu, tedy jakékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí, zažilo každé třetí až páté dítě v České republice. Více než 40 % škol řeší problém šikany, přitom více než 90 % pedagogů si s ní neví rady. Následky šikany jsou přitom často závažné, především ty psychické a sociální, protože mohou vyústit až v depresivní poruchy, poruchy sebehodnocení a sebedůvěry a dokonce mohou vést u obětí k asociálnímu či disociálnímu jednání nebo k agresi.

Dlouhodobý projekt » Stop šikaně« , zaměřený na boj s šikanou, má tři hlavní linie. Cílem odborné linie je pod vedením odborného týmu Univerzity Karlovy poskytování odborných konzultací a seminářů pro ředitele, metodiky prevence a učitele ve školách a zároveň lepší příprava studentů v této problematice již v rámci studia na pedagogické fakultě. Další linií je pomoc etablovaným organizacím a spolkům, které se této problematice rovněž věnují a zaměřují se na okamžitou pomoc. A v neposlední řadě se jedná o linii in formační, v jejímž rámci si nadační fond klade za cíl tuto problematiku a její závažnost komunikovat široké veřejnosti a bojovat proti lhostejnosti a tendenci šikanu a její následky přehlížet a bagatelizovat.

Zakladateli a hlavními organizátory a podporovateli Nadačního fondu »Stop šikaně« jsou COT media, Hudební divadlo Karlín (s edicí HDK Junior) a Univerzita Karlova.

Více na:(https://www.youtube.com/watch?v=COdmeiJ7x58

WEB: https://www.stop-sikane.cz/

Instagram: @stopsikanecz (https://www.instagram.com/stopsikanecz/)

Facebook: @stopsikanecz (https://www.facebook.com/stopsikanecz/)

Zeptali jsme se….

Václava Noida Bárty

TM: „Zažil jste šikanu“?

„Ano. Proto vlastně jménem toho malého Vaška dnes děkuji všem organizacím, které se problémem zabývají.“

TM: Víte důvod, proč se to tenkrát dělo?

„Vím. Byl jsem jiný, byl jsem z muzikantské rodiny a jezdil jsem po školách na různá vystoupení, moc jsem nesportoval, takže jsem „nezapadal“. Přišel jsem později do té jisté školy a parta tam byla už stálá. Já jsem „vyčníval“. Takže mi to dávali najevo tím, že mě šikanovali a mlátili, no.“

TM: Kdybyste dnes byl na tom místě znovu, jak byste reagoval?

„Já bych udělal úplně to stejné, co jsem udělal před léty. Začal bych chodit na bojové sporty a vyřídil bych si to sámJ A to se tenkrát také stalo (smích).“

Děkujeme…

Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková

COT media, HDK Karlín, Univerzita Karlova

Veronika Frindtová, Tomáš Matějovský

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Ojedinělý průzkum YMCA ukazuje, co vadí mladým Čechům: zájem odpovídat je velký

Nedostatek vody, šikana i to, že nenávidím své rodiče. I takhle vypadají odpovědi mladých lidí od 6 do 30 let z celého Česka v kampani Nenímitojedno. Pořádá ji největší a nejstarší mládežnická organizace YMCA. Cílem je dát hlas mladým lidem. Ti se prostřednictvím sociálních sítí či papírových kartiček vyjadřují k tomu, co jim není lhostejné. Akce Nenímitojedno trvá již od léta 2016. Rozsáhlý průzkum v České republice je součástí celosvětové kampaně Give a Voice YMCA.

„Cílem průzkumu je získat co nejvíce podnětů od dětí a mladých lidí, na které pak bude YMCA v České republice jako mládežnická organizace reagovat,“ říká Vladislava Vidláková z pražského ústředí YMCA. „Chceme mladým lidem poskytnout prostor, aby se mohli vyjádřit, co je trápí a zajímá. Kampaň na internetu doplňuje 4000 kartiček, které jsme rozdali mládeži z celé České republiky. Ptali jsme se, co jim není jedno. A co by chtěli změnit. Ohlas je mnohem větší, než jsme očekávali. V současné době názory třídíme do přibližně 15 skupin, sahající od mezilidských vztahů, přes šikanu ve školách, až po řešení globálních problémů. Konkrétní výsledky budou ve druhé polovině ledna,“ dodává.

Ekologie, zdraví, vzdělání i vztahy…to vše mládež zajímá

Letošní kampaň YMCA navazuje na rozsáhlý průzkum One Million Voices, který se uskutečnil v 2014 – 2015. Zúčastnili se ho tehdy lidé ve věku 15 – 24 let ze 60 zemí světa všech kontinentů. „Celosvětově se odpovědi dají rozdělit do čtyř hlavních oblastí: zaměstnání, lidská práva, zdraví a životní prostředí. Tak třeba mladým v Tanzánii nejvíc chybí vzdělání, ve Walesu si stěžují na nedostatek pracovních příležitostí, Bělorusům zase vadí nedostatečná lékařská péče, která se neobejde bez konexí a úplatků,“ uvádí Vladislava Vidláková. Podle zatím dostupných výsledků průzkumu v Česku se mladí nejvíc zajímají o životní prostředí, mezilidské vztahy a vzdělávání.

YMCA reaguje akcemi pro děti a mládež

V příštím roce chce YMCA díky průzkumu reagovat na potřeby lidí v místech, kde působí. „Kromě aktivit – kroužků, táborů či dobrovolnických programů – které už teď dětem a dospívající mládeži nabízíme, jim chceme nově pomoci také v iniciativách, při kterých budou moci něco udělat právě s tím, co jim není jedno,“ pokračuje Vladislava Vidláková.

Organizace YMCA v Česku nabízí mladým lidem už nyní mnoho možností, jak můžou dobře a aktivně trávit svůj volný čas. Příkladem je třeba Ten Sing – umělecká tvorba pro teenagery. O přijetí nerozhoduje talent, ale chuť se zapojit, získat nové přátele a společně si pak zpěv, hudbu nebo tanec užít. YMCA je rovněž průkopníkem v zakládání mateřských a rodinných center, která poskytují prostor i podporu malým i velkým členům rodiny. A zaměřuje se i na tzv. nízkoprahová zařízení určená zejména pro sociálně či ekonomicky znevýhodněné děti a mladé lidi. Ti zde mohou najít klid a bezpečí, ale i poraden ství a sociální servis. A v případě problémů v rodině či ve škole také účinnou odbornou a lidskou podporu.

YMCA stála i u zrodu a rozvoje mnoha nových sportů. Díky ní vznikl dnes tolik populární basketbal, volejbal, rozšířil se softbal a lukostřelba. Sport provozovaný společně, pro radost a v duchu fair play je zde populární dodnes – červený trojúhelník YMCA má dnes ve znaku víc než 50 sportovních klubů. Organizace je rovněž zakladatelkou moderního táboření: pro děti mládež každoročně pořádá tábory, z nichž nejstarší a nejznámější je Masarykův tábor v Soběšíně.

www.ymca.cz

www.palacymca.cz

Co je YMCA:

YMCA (YoungMen’s Christian Association) je nejstarší a největší celosvětovou mládežnickou organizací na světě. Má 58 milionů členů ve 119 zemích světa. V roce 1844 ji s přáteli v Londýně založil mladý obchodní příručí George Williams, který tak chtěl pomoci mladým mužům odolávat odlidštěnému prostředí anglických velkoměst. Organizace stojí na křesťanských principech vzájemné pomoci, je ale otevřená pro všechny mladé lidí bez ohledu na národnost či vyznání: už za první republiky tak u nás na její populární letní tábory jezdili děti z katolických, protestanských, židovských, pravoslavných, mormonských či ateistických rodin.

Na rozdíl od Sokola nebo Orla je YMCA organizací s působností po celém světě, což jejím členům dodnes přináší řadu zajímavých možností – vzdělávacích programů, mezinárodních táborů a výměnných pobytů, často spojených z možností dobrovolnické práce.

O rozvoj YMCA v Československu se vedle T.G. Masaryka zasadil třeba i Václav Maria Havel, otec bývalého prezidenta Václava Havla. Po okupaci byla organizace zakázána a řada aktivních členů zaplatila za svou činnost životem. Po nadějné poválečné obnově následoval komunistický převrat a další rána: v 50. letech byla organizace rozpuštěna a její majetek, včetně velkoryse postaveného Paláce YMCA a mnoha sportovišť tehdy převzal Svaz československé tělesné výchovy. Znovuzaložení se u nás YMCA dočkala až v roce 1990, dnes má 25 poboček a něco okolo tří a půl tisíc členů.

YMCA v České republice je členem Evropské aliance YMCA, která sídlí rovněž v Paláci YMCA v Praze, a je i členem Světové aliance situované v Ženevě.

Štítek: šikana

» Stop šikaně«