Smutná zpráva z Pardubic

Zemřela velká sportovkyně a spolupracovnice TANEČNÍHO MAGAZÍNU

V pátek 9. dubna 2021 nás všechny navždy opustila paní Libuše Uhrová (rozená Grafková). Bývalá reprezentantka ve stolním tenisu, trenérka, funkcionářka a velká příznivkyně kultury.

Libuše Uhrová se narodila se v roce 1935. Členkou reprezentačního družstva ČSR byla v období1952 – 1963. V letech 1957 a 1958 byla na prvním místě na československém žebříčku.

Libuše Uhrová na archivním snímku z roku 1961

Prošla všemi možnými funkcemi od oddílových z Berouna, kde hrávala za klub Český lev, později Pardubic, až po ty nejvyšší.

V letech 1990 – 2000 byla ve výkonném výboru ČAST, předsedkyní trenérské komise mládeže, od roku 1992 zastávala prestižní funkci vedoucí české sekce bývalých reprezentantů „Swaythling Club International“. V ní pracovala až do roku 2016. Také současně působila jako rozhodčí s licencí A.

Jejím manželem byl Zdeněk Uher, výtečný hokejový hráč i trenér. Ten získal, jako trenér Pardubic, ligové tituly v letech 1987 a 1989. Později byl rovněž i trenérem hokejové reprezentace do dvaceti let a jako asistent hlavního trenéra se podílel na titulu Mistrů světa seniorské hokejové reprezentace v roce 1996.

Paní Uhrová moderuje setkání bývalých pardubických sportovců

Paní Uhrová ráda sledovala veškeré kulturní dění. TANEČNÍMU MAGAZÍNU dávala tipy na akce nejen z Pardubic a okolí. Její zásluhou jsme v minulém roce kupříkladu uveřejnili i velmi zajímavý „taneční příběh“ francouzského prezidenta Macrona!

Libuše Uhrová s legendárním fotbalistou Antonínem Panenkou ve Znojmě v roce 2015 při oslavách stolního tenisu

Libuše Uhrová získala i významnou poctu, kdy je její „sportovní hvězda“ umístěna – od roku 2016 – na čestném místě před pardubickou hokejovou arénou.

Čest její památce.

Pomyslná hvězda Libuše Uhrové na pardubickém chodníku slavných sportovců

 

 

Foto: Irena Fialová a archiv TM

TANEČNÍ MAGAZÍN

Má ráda klasický balet i Tři sestry

Významná stolní tenistka, trenérka, rozhodčí i mezinárodně uznávaná funkcionářka Libuše Uhrová (rozená Grafková) se dočkala významné pocty. Objevila se ve společnosti takových legend českého sportu, jakými byly či jsou hokejový brankář Dominik Hašek, útočník Vladimír Martinec, aviatik Jan Kašpar, kanoista Martin Doktor a další.

Od mládí se věnovala řadě sportů. Hrávala tenis, volejbal, basketbal, dobře bruslila. Měla k tomu základy v rodině. Její otec byl předsedou oddílu Český lev Beroun. Strýček, který chytal za fotbalovou Viktorku Žižkov byl označován za nejelegantnějšího brankáře ligy. A bratranec byl rovněž velký a všestranný sportovec. Věnoval se i špičkově tenisu, hrával ligu za Bohemians. Její sestra hrávala solidně ping-pong. A možná také proto se právě i ona sama stala vrcholnou stolní tenistkou. Je řeč o Libuši Uhrové – Grafkové. A právě této bývalé reprezentantce, trenérce, rozhodčí i mezinárodní funkcionářce se dostalo originálního ocenění.

Libuše Uhrová na archivním snímku z roku 1961

Rodačka ze středočeského Berouna, která však strávila podstatnou část života v Pardubicích, má na svém kontě dvě bronzové medaile ze soutěží družstev z evropských šampionátů a je pětinásobnou mistryní Československa v individuálních soutěžích a dvojnásobnou v týmech. Po završení aktivní kariéry prošla rozličnými funkcemi od oddílových až po svazové. V letech 1990 až 2000 byla ve VV ČAST a předsedkyní TMK. Kromě toho působila dlouhá léta jako trenérka mládeže a rozhodčí. V roce 1982 byly společně s Evou Kroupovou – Pokornou jako první ženy přijaty do české sekce Swaythling Clubu International (SCI), od roku 1992 do dubna 2015 pak stála Libuše Uhrová v jejím čele.

A právě ve městě perníku, Zlaté přilby i Velké pardubické se Libuši Uhrové dostalo významného ocenění. Byla uvedena do Síně slávy. A tím pádem získala – jako zatím šestnáct dalších sportovců s kořeny v Pardubicích – i svou pamětní žulovou kostku na prostranství před pardubickým zimním stadionem.

Žulová pamětní deska se jménem Libuše Uhrové před pardubickým zimním stadionem.

Paní Uhrová se sice stále věnuje řadě nejen sportovních funkcí, pomáhá aktivně i hendikepovým sportovcům. Svou aktivní veteránskou kariéru by ráda završila v příštím roce na světovém šampionátu veteránů v Las Vegas.

Libuše Uhrová s legendárním fotbalistou Antonínem Panenkou ve Znojmě v roce 2015 při oslavách stolního tenisu.

Má ráda klasický balet. S potěšením vzpomíná na vystoupení bratří Bubeníčků v pražském Divadle na Vinohradech. Poslechne si s oblibou Tři sestry, jazz,ale i lidovky, avšak úplně nejraději má swingovou muziku. Vzpomíná, jak na ní v Berouně na plesech doslova vyrůstali. A již teď se těší na vystoupení Pirate Swing Bands v pardubické „Sukovce“ letošního 1. prosince. Má ráda jejich hudební aranže. Z ocenění má Libuše Uhrová, která moc nemá ráda psaní o sobě, samozřejmě velkou radost, ale zároveň skromně podotýká: „Možná, že kdyby město spíše dalo peníze na bezplatné taxíky pro špatně se pohybující důchodce.“

Taneční magazín se připojuje ke gratulantům. A přejeme paní Uhrové, ať se jí vydaří vše, co si předsevzala a těšíme se příští rok na medaili z Las Vegas!

MICHAL STEIN

Foto: IRENA FIALOVÁ a archiv

TANEČNÍ MAGAZÍN