Ředitelem Památníku národního písemnictví bude Michal Stehlík

Ministr kultury Martin Baxa rozhodl o novém řediteli Památníku národního písemnictví/ Muzea literatury

Ministr kultury Martin Baxa rozhodl o novém řediteli Památníku národního písemnictví / Muzea literatury. Od ledna 2024 ho povede současný náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Národního muzea profesor Michal Stehlík. Vystřídá dlouholetého ředitele Zdeňka Freislebena.

Michal Stehlík po dvě funkční období zastával post děkana a vedl Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v současné době již desátým rokem působí ve funkci náměstka generálního ředitele Národního muzea. V rámci svých profesních pozic vedl nebo se přímo podílel na vedení velkých institucí. Byl také aktivní součástí týmů mnoha mezinárodních projektů a v zahraničí pravidelně přednáší. V posledních letech se intenzivně věnuje popularizaci dějin. Výběrovou komisi zaujal primárně svým Návrhem koncepce činnosti na rok 2024-2029 a dalšího rozvoje památníku, ve které mimo jiné hovoří o otevřené instituci, spolupráci s badateli a dalšími institucemi, aktivním přístupu, digitalizačním pracovišti či podpoře čtenářství.

 „Velmi rád bych poděkoval panu řediteli Zdeňku Freislebenovi za jeho vysoce profesionální dlouhodobou práci. Jeho působení v čele Památníku národního písemnictví je bezesporu výraznou etapou v historii památníku a přispělo k rozvoji české kultury. Jsem přesvědčen, že profesor Michal Stehlík na tuto práci úspěšně naváže. Věřím, že díky svým manažerským i intelektuálním dovednostem, ať už z akademického, muzejního či kulturního světa, bude vynikajícím ředitelem této vážené instituce,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Ministerstvo kultury v letošním roce obdrželo rezignaci ředitele Památníku národního písemnictví Zdeňka Freislebena. Díky jeho profesionalitě se dařilo chránit a úspěšně rozvíjet tradici této významné instituce. Pod jeho vedením se Památník národního písemnictví dočkal důstojného vlastního sídla, nových stálých expozic i depozitáře a úspěšného spuštění provozu Česko-francouzského kulturního centra v Petrkově. Sbírky se rozrostly o unikátní cenné předměty a dokumenty. Soutěž Nejkrásnější české knihy roku se stala prestižním oceněním, jejíž jméno každým rokem nabývá na významu a věhlasu.

 „Muzeum se mi podařilo přivést v plném slova smyslu mezi instituce 21. století, a to po několika desítkách let, kdy nemělo vlastní budovy, expozice ani depozitáře, bylo pouze v nájmech, a dokonce byla ohrožena i jeho samotná existence. Domnívám se, že je nyní správná doba, aby Památník národního písemnictví / Muzeum literatury vstoupil do dalšího období, s novou generací ve funkci ředitele,“ říká Zdeněk Freisleben a dodává, že je připraven s institucí v nějaké formě spolupracovat i nadále, aby mohly být využity jeho zkušenosti.

Výběrové řízení bylo vyhlášeno dne 1. 9. 2023 a proběhlo dle interního předpisu Ministerstva kultury. Konala se dvě kola, přičemž v prvním kole museli uchazeči splnit všechny povinné formální náležitosti přihlášky, druhé kolo pak bylo vedeno formou ústních pohovorů před komisí. Komise, jmenovaná ministrem kultury, sestávala ze třinácti členů. Členové komise jednohlasně doporučili ministrovi kultury jmenovat na pozici nového ředitele Památníku národního písemnictví / Muzea literatury pana profesora Michala Stehlíka

 „Ke své nové roli přistupuji opravdu s nejvyšší pokorou. Památník národního písemnictví prošel v posledních letech několika důležitými změnami. Mým cílem je na ně navázat, a především přispět k využití nesmírně cenného potenciálu, který v této instituci vidím. Těším se na spolupráci s kolegyněmi a kolegy, kteří v památníku působí a věřím, že využiji své zkušenosti z oblasti managementu, literatury, dějin, kultury a veřejného prostoru, které se prolínají celým mým profesním i osobním životem,“ komentuje jmenování Michal Stehlík.

Eva Sochorová 

Tiskové oddělení kabinetu ministra

Ministerstvo kultury České republiky

pro Taneční magazín

Zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport

Ministr kultury Martin Baxa se zúčastnil zasedání Rady ministrů kultury

Dne 24. listopadu 2023 se ministr kultury Martin Baxa zúčastnil řádného zasedání Rady ministrů kultury a audiovize v Bruselu. Jednání předsedal španělský ministr kultury Ernest Urtasun, Evropská komise byla zastoupena místopředsedkyní komise Věrou Jourovou a komisařkou pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Ilianou Ivanovou.

Ministři na svém jednání schválili závěry Rady o posílení kulturního a tvůrčího rozměru odvětví videoher v Evropě, a dále vedli politickou debatu na téma „Zlepšení pracovních podmínek umělců a kulturních profesionálů“.

„Jedním z hlavních témat bylo zlepšení pracovních podmínek umělců a kulturních profesionálů. Jsem velmi rád, neboť jde o důležité a nanejvýš aktuální téma, které ještě zdůraznila pandemie Covid. Moderní a rozvinutá společnost je připravena oblasti kultury, umění a kreativity systematicky podporovat, hodnota umění a kreativity totiž dalece překračuje ekonomické benefity,“ říká ministr Martin Baxa.

Ministr kultury ČR ve svém vystoupení hovořil o opatřeních, která se v České republice na podporu kulturního a kreativního sektoru podařila nastolit. Informoval o iniciativě s názvem „Status umělce a umělkyně“ v Národním plánu obnovy, zahrnující sérii dotačních výzev, jejichž společným cílem je podpora rozvoje kompetencí a zvyšování konkurenceschopnosti pracovníků Kulturního a kreativního sektoru na mezinárodní scéně.

Na závěr svého vystoupení připomněl loňské české předsednictví, kdy se úspěšné podařilo dokončit Pracovní plán EU pro kulturu na léta 2023–2026, jehož významná část se tématu statusu umělce věnuje a definuje konkrétní návrhy promyšlených opatření na evropské úrovni.

V rámci dalších bodů informovalo španělské předsednictví o hodnocení provádění závěrů Rady z roku 2021 o obnově, odolnosti a udržitelnosti kulturního a tvůrčího odvětví a dále se vyjádřilo k postupu v přípravě Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků. Slovinská delegace shrnula význam iniciativy s názvem „Lublaňský manifest o čtení“, který má za cíl podporovat literární gramotnost a čtení obecně v aktuálním digitálním světě.

Ministr kultury Martin Baxa také představil českého vítěze soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028, kterým jsou České Budějovice. Delegace Rakouska a Estonska představily program vítězných měst pro Evropská města kultury 2024, kterými jsou Bad Ischl Salzkammergut a Tartu. Francie a Německo informovaly o iniciativě na podporu zvýšení zájmu mladých lidí o kulturu s názvem „Kulturní pas“, italská delegace informovala o platformě na podporu obnovy kulturního dědictví Ukrajiny a na úplný závěr vystoupila delegace Belgie a seznámila přítomné ministry s plánovanými prioritami v oblasti kultury a audiovize svého nadcházejícího předsednictví.

Eva Sochorová

pro Taneční magazín

NORMA

Festival autorského divadla a současného umění ve Studiu Hrdinů

Norma je mezinárodní festival autorského divadla a současného umění.  Podtitul 6. ročníku zní Na okraji okraje a bude se konat 24. a 25. listopadu 2023 ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci v Praze. Představí se umělci z Čech, Polska a Maďarska.

Festival Norma se soustředí na autorské divadelní projekty vypovídající o trendech a tématech, které zaměstnávají evropské tvůrce napříč generacemi i divadelními žánry. Důležitým rozměrem festivalu je syntéza výtvarného umění a divadla v konkrétních divadelních inscenacích i v sekci performancí na pomezí divadla a výtvarného umění. Dramaturgie 6. ročníku festivalu, který nese název Na okraji okraje, je rozdělená do dvou dnů. Nejdříve představí práci předního polského mezinárodně etablovaného choreografa Pawła Sakowicze, který je jako jediný představitel živého umění v Polsku svým dílem zastoupen ve sbírce Národní Galerie (s představením Jumpcore, které jsme na festivalu uvedli v roce 2021). Druhý den se v širším kontextu zaměřujeme na ženskou tématiku.

Úvodní Fatamorgana v choreografii Pawła Sakowicze patří na repertoár Studia Hrdinů a je druhým titulem z tanečně-pohybové dramaturgické linky této scény. V této své choreografii vytváří tajemnou krajinomalbu, autonomní snový svět, který diváka láká k tomu se do něj plně ponořit.
Na Fatamorganu naváže minimalistické sólo stejného choreografa s názvem Amando.

Program druhého dne nabídne tři představení. Performance shooting star současné malby a performativního umění Anny Ruth s názvem Early Larvae vzniká ve spolupráci s Denisem Baštugou na objednávku pro festival Norma. Anna chce pracovat se svou vlastní intimitou, kterou chce převážně hudebně – zvukovým přístupem sdílet s publikem.

Projekt Gosii Wdowik Dziewczyny (Dívky) z varšavské Komuny vznikal v rozmezí sedmi let. Gosia společně s pěti dalšími tanečnicemi chtěly zkoumat jaké je to být v současnosti dívkou, ztrácet toto „ochranné“ pojmenování, vnímat transformaci těla v průběhu času a jeho hodnotu v kontextu kultury a šířeji i politiky. Po říjnové premiéře ve Varšavě se jedná o první mezinárodní uvedení tohoto titulu.

Transgenerační imerzivní performance-instalace na pomezí filmu, tance a divadla FIGURING AGE maďarské umělkyně Boglárky Börcsök je okouzlujícím a silně vtahujícím zážitkem. Boglárka se vtěluje do ikon maďarského tanečního divadla a kromě sugestivního zážitku tohoto převtělení v druhém plánu odkrývá i nedávnou historii Maďarska vedoucí k jeho současné nacionalistické realitě.

Veškerý program festivalu je English friendly, páteční program je pak jazykově zcela bezbariérový.

Pátek 24.11.

20.00 Fatamorgana – Studio Hrdinů ’60 minut

21.30 Amando – Korzo 40 minut

 

Sobota 25.11.

17.00 Early Larvae – Studio Hrdinů

18.30 Dziewczyny – Studio Hrdinů ’90 minut

20.30 FIGURING AGE – Korzo 60 minut

Studio Hrdinů, Paweł Sakowicz: Fatamorgana

Vše začíná setkáním skupiny lidí na blíže neurčeném místě. Simultánně vysloví jednu větu: Naštěstí se vydáváme stejným směrem. Od té chvíle kráčí zpět a hledí na neustále se proměňující krajinu jako by byli znásobenou postavou z romantické malby. Po nespočet nocí a dní pomalu splývají s prostorem a sami se stávají krajinomalbou.

Taneční představení Fatamorgana choreografa Pawła Sakowicze překrývá a odkrývá (romantickou) krajinu. Prostřednictvím komplexního světelného, prostorového i zvukového designu zkoumá koncept noci jako mystéria, díky kterému se obyčejné předměty, zvuky a těla stávají jinými a tajemnými. Skupina tuláků se pohybuje s obezřetností: jednou v neobyčejně pomalém gestu, jindy se chvěje vzrušením z neznáma.

 Zvláštní poděkování patří Hellerau – Europäisches Zentrum der Künste Dresden

choreografie: Paweł Sakowicz

dramaturgická spolupráce: Jan Horák

scéna: Valentýna Janů

kostýmy: Paweł Sakowicz

hudba: Agnė Matulevičiūtė

světelný design: Václav Hruška

hrají: Lukáš AdamSára ArnsteinJan BártaAdéla GajdošováKarolína RůžičkováNatálie Řehořová

Paweł Sakowicz: Amando

V představení Amando využívá Paweł Sakowicz pantomimy, pomocí které vyjadřuje obsah gestem. Mim zdvihá neviditelný pohárek tak dovedně, až má divák pocit, že pohárek v jeho ruce skutečně je. Sakowicz ve své choreografii smysl gesta vytváří i narušuje, střídavě tanec stylizuje i ho stylu zbavuje. Využívá také postmoderního tance, který – ačkoliv stylu a magii říká jasné „ne“ –zvedání pohárku jako tanec sám definuje. Zvuk z dílny Justyny Stasiowské naznačuje, že zvedání šálku je jiné ráno, jiné večer a jiné když se zrovna nikdo nedívá.

Nové taneční představení Pawła Sakowicze Amando, jehož vznik si v roce 2022 objednalo Národní muzeum ve Varšavě, mělo premiéru v dubnu téhož roku.

choreografie: Paweł Sakowicz

sound design: Justyna Stasiowska

produkce: Národní muzeum ve Varšavě

partner: Komuna Warszawa

performance: Paweł Sakowicz

Anna Ruth & Denis Baštuga: Early Larvae

Performance „Early Larvae“ Anny Ruth a Denise Baštugy, která vzniká pro festival Norma, by se měla dotýkat „ženského stínu“. Legendy kde figurují Ženy proměněné v démonické bytosti, jako Lamia nebo Medůza mohou být interpretovány jako symboly strachu ze silných ženských vlastností a sexuality. Odkazují se na temné aspekty ženskosti, které byly historicky potlačovány nebo demonizovány. Strach z moci, který může žena představovat, a tedy i potřeba ovládnout tuto moc, může vést k omezování a dehumanizaci.

koncept: Anna Ruth & Denis Baštuga

Komuna Warszawa, Gosia Wdowik: Dziewczyny / Dívky

Tato performance se už jednou stala.

V souladu s principy experimentu.

Tato performance se opět děje.

V souladu s praktikami recyklování.

Tato performance se opět stane – v budoucnosti.

V souladu s principy toho nejdelšího napjatého očekávání.

Se Stefou, Mimi, Jagodou, Wiktorií a Polou jsme se poprvé setkaly v roce 2016. Ve Studiu

Theater jsme společně chystaly představení Dívky. Chtěly jsme v něm hovořit o tom, jaké to je být dívkou a o fungování těla dívky – jako symbolické postavy – v kultuře. Představení se hrálo dva roky a jeho postavy se v průběhu těchto dvou let přirozeně vyvíjely. Vyrostly z kostýmů i samotných scén. Jejich dozrání změnilo celé představení.

Zajímalo nás, jakým způsobem lze zachytit běh času a jak lze tento proces transformovat do

performativní formy. Jak vyprávět příběh, jehož vyvrcholení a pointu neznáme? Jak prožíváme běh času? Jsou čas a historie totéž?

V návaznosti na tyto otázky vznikla myšlenka na sérii představení vyprávějících o životech pětimhrdinek. Nejdříve: Dívky. Poté: Ženy. A nakonec možná i – Babičky. Ze všeho nejvíc jsme však chtěly společně prožít tento proces růstu, dospívání a stárnutí v měnícím se politickém prostředí.

Režie: Gosia Wdowik

Scénář: Weronika Murek

Scénografie a kostýmy: Dominika Olszowy

Video: Agata Baumgart

Produkce videa: Bartek Zawiła

Light design: Klaudia Kasperska

Hudba, sound design: Sebastian Dembski

Hrají: Jagoda Szymkiewicz, Milena Klimczak, Pola Pańczyk, Wiktoria Kobialka,

Stefania Sural

Premiéra: 13.10.2023, Komuna Warszawa

Představení bude uvedené v polštině s českými a anglickými titulky.

Boglárka Börcsök & Andreas BolmFIGURING AGE

Transgenerační imerzivní performance-instalace na pomezí filmu, tance a divadla.

Ve Figuring Age se prolínají příběhy a vzpomínky pozapomenutých a dnes již zesnulých umělkyň Irén Preisich, Évy E. Kovács a Ágnes Roboz, které se ve 30. letech 20. století podílely na rozvoji moderního tance v Maďarsku a kterým bylo v době spolupráce s nimi již 90, 96 a 101 let. Na základě videonahrávek, natočených v jejich soukromých domech, vytvořili tanečnice a choreografka Boglárka Börcsök a filmový tvůrce Andreas Bolm pečlivou choreografii ztělesnění, která jejich protagonistky navrací na scénu prostřednictvím performerčina těla a hlasu. Börcsök do jejich osobních příběhů začleňuje gesta, postoje a taneční pohyby, které se otiskly do jejich pomalých a křehkých těl a které vyžadují zvláštní úspornost. Sleduje přitom, jak tyto tři ženy modifikovaly svůj přístup k pohybu, aby přežily společensko-politické změny 20. století, a odhaluje, jak se odolnost, mlčení a traumata zapisují do těla i pohybu.
Souběžně s performancí probíhá dvoukanálová videoinstalace, jež tanečnice zachycuje v jejich domovech. Ticho pokojů, naplněných osobními předměty a vzpomínkami, se stává scénografickým pozadím pro jejich poslední vystoupení na obrazovce.
Figuring Age je nejen impozantní choreografií tělesných vzpomínek, ale prostřednictvím životních osudů jednotlivců současně nabízí širší rámec pro přemýšlení o možných příčinách současného vzestupu nacionalismu v postsocialistickém maďarském kontextu.

koncept, choreografie, kostým, scénografie a produkce: Boglárka Börcsök & Andreas Bolm

starší tanečnice: Éva E. Kovács, Irén Preisich a Ágnes Roboz
světla a zvuk: Andreas Bolm
asistent produkce: Martyna Bezrąk
překlad do angličtiny: David Robert Evans
produkce: Die Irritierte Stadt Festival of Arts, Montag Modus
video: Andreas Bolm & Boglárka Börcsök (střih), Lisa Rave (kamera), Elisa Calosi (produkční)
výroba videa zadána: Montag Modus/ MMpraxis

performance: Boglárka Börcsök

Předprodej vstupenek na festival zajišťuje GoOut.net. V prodeji jsou vstupenky na jednotlivá představení, celodenní pasy i permanentka na oba dny.

Festival Norma vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR a Polského institut v Praze. Na vzniku performance Early Larvae se finančně podílel Nadační fond Škoda auto. Dále děkujeme Lisztovu institutu v Praze a Bageterii Boulevard.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Mezinárodní varhanní festival Olomouc se vrací do chrámu sv. Mořice

55. ročník Mezinárodního varhanního festivalu

Pětapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc se uskuteční od 4. do 18. září. Nabídne mezinárodní zastoupení umělců i špičkové interpretační výkony.

Po dokončené rekonstrukci Englerových varhan se festival vrací zpět do kostela sv. Mořice, kde proběhnou čtyři z pěti koncertů. Jeden koncert se pak uskuteční v katedrále sv. Václava. „Mezinárodní varhanní festival Olomouc patří ke stěžejním kulturním a společenským událostem naší i mezinárodní hudební scény. I v letošním ročníku nabídne mezinárodní zastoupení umělců a špičkové interpretační výkony. Pro Moravskou filharmonii Olomouc coby pořadatele je festival nepostradatelnou součástí koncertní sezony, kterou tradičně otevírá.“ říká ředitel filharmonie Jonáš Harman.

Hvězdy z Francie, Maďarska a Německa


Slavnostní zahajovací koncert v podání Kateřiny Málkové obohatí vystoupení jednoho z nejvýraznějších žesťových souborů u nás, Moravia Brass Bandu. Také zbývající čtyři koncerty nabídnou špičkové interprety a nevšední hudební zážitky. „Největšími letošními hvězdami budou David Cassan z Francie a Balázs Szabó z Maďarska. Vynikající německý varhaník Axel Flierl provede stěžejní díla francouzských a německých skladatelů. Velkým zpestřením bude koncert pro dvoje varhany a dva varhaníky, který se uskuteční v olomoucké katedrále. Rád bych vyzvednul fakt, že právě olomoucký “dóm” poskytl hlavní zázemí varhannímu festivalu v době rekonstrukce svatomořických varhan. Tento koncert tak je jakýmsi poděkováním za možnost udržet linii varhanního festivalu v Olomouci bez jediného přerušení.“ dodává k programu dramaturg festivalu Karel Martínek.

Vstupné se nemění


Koncerty se konají tradičně v pondělky a čtvrtky, vždy od 19 hodin. Vstupenky v ceně 200 Kč (zlevněná 100 Kč) lze zakoupit na webu Moravské filharmonie Olomouc, v Informačním centru v budově olomoucké radnice na Horním náměstí, anebo hodinu před začátkem přímo na místě koncertu.

O historii festivalu

Mezinárodní varhanní festival Olomouc je nejstarším a nejvýznamnějším varhaním festivalem u nás a také významnou událostí svého druhu v celosvětovém měřítku. Festival založil varhaník, a organolog Antonín Schindler (1925–2010). Koná se v Olomouci bez přerušení již od r. 1969. Domovským kostelem, resp. nástrojem varhanního festivalu jsou Englerovy varhany v kostele svatého Mořice v Olomouci. Tento nástroj je se svými pěti manuály, 95 rejstříky a bezmála osmi tisíci píšťalami největšími varhanami v ČR. V minulosti se na festivalu představily interpretační špičky z celého světa a Mezinárodní varhanní festival Olomouc tak patří k pevným kulturním a společenským událostem města Olomouce i české hudební kultury.

Bližší informace k festivalu a vstupenkám jsou k dispozici na webu Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.

Mgr. et Mgr. Kamila Sehnálková 

pro Taneční magazín