Léto s Večerníčkem

Výstava nebo prázdninová soutěž

Večerníček letos slaví šedesátiny a Česká televize si k jeho výročí připravila řadu akcí a pořadů, leckdy i překvapivých. V pražském Strahovském klášteře probíhá výstava, pravidelně se jeho pohádky na dobrou noc vysílají na ČT :D, večerníčkovské téma se objeví také na ČT1, ČT art a webu Déčka. Sto nejoblíbenějších večerníčků včetně Krkonošských pohádek, Boba a Bobka nebo Pohádek z mechu a kapradí mohou diváci sledovat také v iVysílání.

V rámci oslav šedesátiletého výročí budou vysílány dokumenty o tvůrcích, jejichž pohádky milovaly generace, ale také netradiční animované večerníčky pro dospělé diváky. Postavičku kluka v papírové čepici namaloval výtvarník a filmař Radek Pilař. Tento otec Večerníčka byl také spoluautorem loupežníka Rumcajse.

Večerníček pro dospělé i řada dokumentů

 

Radku Pilařovi je věnován dokument Velký malý kluk, který uvede ČT art 30. 6. ve 20:15. O Václavu Čtvrtkovi, klasikovi moderní české pohádky, tvůrci Rumcajse s Mankou i Křemílka s Vochomůrkou, bude ČT art vysílat 2. 7. ve 20:15 dokument Strejda Čtvrtek. Hned po něm bude ve 21:05 následovat Rumcajsí pohádka o vílině šlojířku, netradiční díl animovaného seriálu, tentokrát pro dospělého diváka.

Silvestrovský večerníček pro dospělé Maxipes Fík filmuje odstartuje 5. 7. ve 20:15 sérii věnovanou klukovi s papírovou čepicí. Po něm, ve 20:25, bude po zapomenutých dějinách večerníčku i po jeho současnosti a perspektivách do budoucna putovat dokument nazvaný Dobrý večer v každém čase. Ve 21:20 bude následovat dokument Zdeněk Smetana pohledem Jána Piroha, portrét výtvarníka a režiséra animovaných seriálů Rákosníček či Pohádky z mechu a kapradí. Pásmo zakončí ve 21:35 netradičně pro dospělého diváka kreslený díl seriálu nazvaný Bob a Bobek Grand šou.

Králíci z klobouku promlouvají hlasem Josefa Dvořáka, jemuž bude 3. 7. ve 13:35 na ČT1 věnován dokument Josef Dvořák. Nejen on se svým hlasem podepsal pod úspěch večerníčkovských pohádek. ČT1 uvede také dokumenty o Františku Peterkovi, Karlu Högerovi, Jiřině Bohdalové a dalších.

ČT2 pak bude 23. 7. v 17:25 vysílat pořad Vzkaz Zdeňka Smetany, který svou výtvarnou poetikou ovlivnil několik generací malých i velkých diváků.

Pod titulem Ty nejlepší Večerníčky nabízí iVysílání České televize klasické příběhy, se kterými vyrůstaly celé generace diváků. Večerníčky ze 60. a 70. let představují klasiky, které stály u zrodu televizního fenoménu jménem Večerníček. Večerníčky z 80. let zachycují zlatou éru kreslených a loutkových příběhů. Večerníčky z 90. a nultých let přinášejí nové hrdiny i nové technologie. Večerníčky vzniklé po roce 2010 pak nabízejí současné příběhy, které osloví jak děti, tak dospělé.

K večerníčkovým šedesátinám oslovila Česká televize také několik českých podcasterů, aby vytvořili jednu speciální epizodu, v níž se na pohádkové příběhy podívají svým způsobem. Vznikla tak šestidílná série Fenomén Večerníček, která je dostupná v iVysílání.

Letní soutěž Déčka i výstava

Výstava pro celou rodinu Večerníček slaví 60 let, kterou Česká televize připravila ve spolupráci se Strahovským klášterem, představuje původní kulisy z večerníčků a další cenné náčrty, fotky, kresby a loutky, ale i interaktivní pohádkové zážitky. Potrvá do 30. září 2025.

Už 28. června také startuje Letní soutěž Déčka Uložte ovečky, kdy děti hledají na výletech Večerníčkovy pohádky. Když navštíví minimálně tři místa, dostanou se do slosování o zajímavé ceny. Více informací naleznete na webu ulozteovecky.cz. Všechny informace k výročí Večerníčku nabízí web Vecernicek60let.cz

Ikonická znělka Ladislava Simona

 

Každý díl večerníčku je uveden i zakončen dnes již ikonickou znělkou, kterou si nelze splést. Jejím autorem je skladatel a dirigent Ladislav Simon, který spolupracoval s Československou a následně Českou televizí od jejího vzniku. Jako hudební režisér se podílel na pořadech ČST, zajímavostí například je, že pomáhal technicky zajišťovat první sportovní přenos ČST ze strahovského stadionu.

Na jeho kontě je kolem 170 scénických kompozic pro televizní inscenace a filmy. Je autorem znělky Televizních novin Československé televize a předchůdce Večerníčku, kde byla pro znělku využita melodie z televizního filmu O medvědu, který čekal, až odteče řeka. Zároveň je autorem hudby i vůbec první večerníčkovské pohádky O klukovi a kometě z roku 1965.

Kometa promlouvala hlasem herečky Jiřiny Bohdalové, která stojí za úspěchem řady dalších večerníčkových příběhů, jako jsou Pohádky z mechu a kapradí, Rákosníček nebo Malá čarodějnice. Ladislav Simon následně složil znělku, kterou zná snad každý. Jeho syn, ředitel festivalu Dvořákova Praha a klavírista Jan Simon říká, že rodinná sounáležitost s Večerníčkem byla velmi intenzivní.

„Už proto, že i moje máma, režisérka Svatava Simonová sama zejména v době, kdy se režijně věnovala loutkové tvorbě, večerníčky, často společně s mým tátou, tvořila. Jako kluk jsem se tím nikde přímo nechlubil. Byla to vždy spíše vnitřní satisfakce, když se o znělce hezky mluvilo. Pocit hrdosti, že to napsal můj táta. A tak mám doma na zdi tátův rukopis klavírní skici znělky. Partitura se nedochovala. Ale o to více mě těší, že výrazné rysy znělky natolik zaujaly dirigenta Jakuba Hrůšu, že se z vlastní vůle zaobíral její rekonstrukcí a jednoho dne mi partituru tak, jak ji naposlouchal z nahrávky, poslal,“ uvádí Jan Simon. Vzpomíná, že jeho tatínek říkal: „Z pokoje, kde není televize, děcka k Večerníčku přivolá právě znělka tam, kde televize je. Znělka je od slova zníti, a tak musí znít nezaměnitelně.“

Žižaláci – Oheň, Animovaný večerníček, natáčení – podzim 2014

Patrik Vacek 

Česká televize, Taneční magazín

Real-iTy?

Premiéra performerky Lenky Půžové v brněnské Industře

V pátek 27. června 2025 v 19:30 hodin se v brněnské Industře koná první uvedení tanečně-pohybového sóla Real-iTy? performerky Lenky Půžové. Zabývá se v něm otázkou, co je to realita. Zkoumá, jak dlouho trvá a jak se mění v závislosti na individuálním vnímání jedince. Pokládá otázky, do jaké míry je člověku dána a do jaké míry ji lze ovlivnit.

Performance je formou osobního vyjádření ženy-matky žijící ve Střední Evropě, z povzdálí pozorující válečné dění na Blízkém Východě. Skrze pohyb, zvuk a práci s videem performerka vytváří koláž vzpomínek formovaných životem (nejen) v české společnosti. V představení otevírá téma dočasnosti a pomíjivosti, hledá paralely ve zdánlivě odlišném.

„Jedním ze záměrů projektu je rozšiřování povědomí o životě na Palestinském území a v této věci podpora brněnského kolektivu Proti dehumanizaci: případ Palestiny a Izraele, který toto téma formou přednášek, diskuzí a veřejných setkání vnáší do veřejného prostoru. V inscenaci jsou použity záběry z archivu mediálního zdroje Al Jazeera, dokumentující situaci po 7. 10. 2023 v pásmu Gaza v Palestině. Inscenace obsahuje vizuálně citlivý či potenciálně znepokojující materiál,“ vysvětluje choreografka své záměry.

Zvuk pro představení byl tvořen ve spolupráci s indickým umělcem Pratyayem Rahou. Na dramaturgii projektu spolupracovala Barbora Liška.

Lenka Půžová je tanečnice, performerka a tvůrkyně, v současné době žijící a tvořící v Brně. Vystudovala magisterský obor Contemporary Dance na Irish World Academy of Music and Dance v irském Limericku (2022) a Architekturu na VUT v Brně (2017). V posledních letech se zaměřuje na současný tanec a taneční improvizaci, performanci, tvorbu tanečních filmů, výuku a sdílení pohybové praxe s komunitami. V dětství a rané dospělosti ji však ovlivnily i tradiční taneční styly – zejména český folklorní a Irský tanec. Aktuálně se věnuje rodičovství, tvorbě na volné noze a je taktéž externí tanečnicí Janáčkovy opery v Brně (inscenace Manon Lescaut režiséra Štěpána Pácla, choreografie Andrey Miltnerové).

 Lístky na představení mohou diváci zakoupit na stránkách Industry ZDE.

Foto: Archiv Lenky Půžové 

Taneční magazín

Festival Krumlov rozezní jižní Čechy nečekanými spojeními

Hudba, která spojuje světy, to je 34. ročník Festivalu Krumlov

V pražském hotelu Alcron proběhla tisková konference k 34. ročníku Festivalu Krumlov.


Gabriela Rachidi, Vilma Bořkovec, Ester Pavlů a Hana Macháčová

 

Konferencí provázel Jiří Vejvoda a sešli se zde vzácní hosté – Jan Matěj Rak, Ester Pavlů a nečekaně nás překvapil, až šokoval kontratenor  Vojtěch Pelka. Vilma Bořkovec představila vše o tanci, ředitelka festivalu Gabriela Rachidi nás seznámila s celkovým průběhem festivalu a nechyběla Hana Machačová, náměstkyně generálního ředitele pojišťovny Kooperativa, která celá  léta podporuje festival.

 

Organizátoři festivalu nás ujistili, že letní program přinese mnohá překvapení, což se projevilo. V půlce věty Vilmy Bořkovec se  zvedl novinář s dotazem, zda organizátoři mají rádi překvapení a náhle se z něj vyklubal kontratenor Vojtěch Pelka, který nám zazpíval. Užaslý výraz Vilmy Bořkovec svědčil o tom, že zřejmě domluveni nebyli… a my novináři jsme se dobře bavili.

Zeptali jsme se…

TM: Vy jste nám tady udělal takové velké překvapení! Překvapujete rád?

Vojtěch Pelka, kontratenor

 

„Já si myslím, že tenhle hlasový obor, kontratenor, je vždycky sám o sobě takovým velkým překvapením, zejména v České republice. (Smích).  Ale jsem rád, že se to stává už normální. Nicméně, otázka, zda já překvapuji rád…, myslím si, že ano. Každý operní zpěvák musí být trošku extrovertní, umět improvizovat a vlastně to překvapení zažijete v každé inscenaci, při každém koncertu, protože vždycky je to jiné. Říkám tomu „umění momentu, přítomnosti“, který se nedokáže nikdy zopakovat.“

Kontratenor je tedy v České republice vzácný, proč tomu tak je?

„Mě vždycky barokní hudba přitahovala, bavilo mě to a této hudby je v České republice samozřejmě trošku méně než romantické hudby. K  hlasu jako takovému jsou třeba nějaké predispozice, to ano, ale zejména je to velká oběť. Kontratenor  sám o sobě je trošku křehčí hlas.  Člověk se musí více hlídat, musí o tom více přemýšlet, cvičit, je v tom i poměrně dost teorie. Cvičit samozřejmě musí všichni operní zpěváci, ale tohle je pro hlasivky větší nápor.“

Kolik hodin denně trénujete?

„Poslední dobou můj běžný den vypadá tak, že zpívám každý den. Mám každý den zkoušky na různé koncerty, nebo opery, když mám volné dny, tak je využívám ke korepeticím, k hodinám zpěvu, protože člověk by měl znát názor od pěveckého pedagoga. Moje dny jsou opravdu dost náročné.  Snažím se samozřejmě dodržovat také hlasovou hygienu.“

Přibližte běžným čtenářům, co znamená  „hlasová hygiena“?

„To znamená vyhýbat se takovým faktorům, které Vás mohou ohrozit na zdraví, nesmíte se nachladit, musíte  o hlas pečovat, na to jsou různá pěvecká cvičení, kdy můžete hlas očistit, nebo tedy zklidnit hlasivky. Než člověk vyjde na jeviště, měl by se řádně rozezpívat. Když je někdo vrcholový sportovec, musí se rozcvičit, aby se svaly správně zahřály a hlasivky jsou také svaly. Takže před tím ‚vrcholovým výkonem‘ se musí také zahřát.“

Karel Gott kdysi řekl, že v archivu je zima a on jako tenor tam nemůže zpívat. Co by se stalo, kdyby na festivalu začala silná bouřka  a Vám byla zima?

„Já mám to štěstí, že na festivalu vystoupím v barokním divadle, kde bude velice teplo! Takže tam toto naštěstí nehrozí, ale hrozí tam jiné faktory. Například je „vydýcháno“, svítí na Vás reflektory, máte na sobě těžké kostýmy, takže můžete pociťovat naopak  veliké teplo. Pokud hovoříme všeobecně o zimě, je to hodně individuální. Někdo je odolnější, nevadí mu,  někdo je náchylnější, ale obecně si myslím, že zpěváci zimu moc rádi nemají. Tohle se projevuje právě během zimního období při koncertech v kostelích. Jednou se mi, pravda, stalo, že  na dvoraně HAMU začalo pršet.  Byl okamžik, kdy se opravdu přemýšlelo, jestli to představení dohrajeme nebo ne.  Ale za každým představením je hodně lidí a faktorů, takže skončit předčasně je vždycky škoda. Když to aspoň trošku jde, tak jsme rádi, že je můžeme dokončit.“

TM: Přejeme hodně štěstí a děkujeme za rozhovor

 

Štěpán Rak, který na festivalu vystoupí, se bohužel nemohl osobně dostavit, ale jeho syn Jan Matěj Rak nám zahrál a řekl:

„Rádi se vzájemně na koncertech překvapujeme, většinou to tak je, záměrně hrajeme skladby, které ten druhý nezná. Reagujeme také na to, co se  právě kolem nás v životě děje, proto neradi dáváme program. Ale v Krumlově jsme něco slíbili, tak to budeme dodržovat.“

Štěpán Rak, kytarista a skladatel: „Je pro mě nesmírnou ctí, že mohu osmdesáté narozeniny oslavit právě na Festivalu Krumlov v prostředí, které je kulturně i lidsky výjimečné. Kytara mě provází celý život – snažím se ji představit nejen jako nástroj lyrický, ale i dramatický, orchestrální, schopný vyjádřit celé spektrum lidských emocí.“

Jan Matěj Rak

 

Ester Pavlů přiznala, že opeře je propadá a už od konzervatoře  byla Carmen její vysněná role, zpívala si ji i o přestávkách.  Ester je živelná, veselá, přátelská žena. Má nabitý pracovní život, ale je také zodpovědnou mámou dvou dětí. Skloubit tyto dvě role, nikdy není pro ženu jednoduché.  Říká: „Carmen je má vysněná role. Vnímám ji jako živelný hlas vášně, rytmu a nezkrotné melodie. Každá fráze, každý oblouk partu vyžaduje absolutní nasazení – technické i emocionální. V hudbě a zpěvu slyším tanec, lásku, svobodu i vzdor. Zpívat mou milovanou Carmen, z níž znám úplně všechny party, na Festivalu Krumlov navíc po boku Josepha Calleji a Svatopluka Sema beru jakou mimořádnou událost, na kterou se moc těším.“

Ester Pavlů

 

Zeptali jsme se…

TM: Jak se Vám daří v těchto dnech spojit rodinu a pracovní povinnosti?

Ester Pavlů, mezzosopranistka

 

Smích… „No, popíšu  Vám třeba svůj včerejší den, pro představu.   Tak včera ráno jsem se vracela ze Smetanovy Litomyšle, kde  jsme  s Národním divadlem odehráli koncertní provedení opery Šárka Zdeňka Fibicha. V sedm hodin jsem se probudila, jela jsem do Prahy, můj syn právě slavil deváté narozeniny. Pořádali jsme dětskou oslavu, tak jsem ještě cestou do Prahy kupovala různé rekvizity, balónky, bonbony a tak. Poté jsem uklízela, v půl páté jsem nasedla do auta a jela jsem na Carmen do Národního divadla….  Smích… Ale ne, toto byl už opravdu extrém, takhle to zase každý den není. Můj běžný pracovní den je normální den ženy, která má děti.“

Máte někdy vůbec volno?

„Je pravda, že tuto sezónu to bylo opravdu náročné. Na volno se těším, ale opravdu ho není moc, cítím,  že je ho málo, proto se ho snažím využívat, jak to jde. Třeba jedu s dětmi někam pryč, nebo jsme jen doma. A to je velmi vzácná chvilka, být doma…“

TM: Věřím, přeji Vám více těch  vzácných chvilek a děkujeme za rozhovor

 

Vilma Bořkovec, režisérka a scénáristka, RUN OPERUN řekla:

Vilma Bořkovec a Gabriela Rachidi

 

„Cílem RUN OPERUN“ je bourat stereotypy spojené s operou a přibližovat ji dnešnímu divákovi skrze současný jazyk – ať už vizuální, prostorový nebo performativní. Zahajovací večer Festivalu Krumlov jsme pojali jako barokní sen, kde se spojuje hudba, pohyb i prostor v jeden živý celek. Nabídneme očekávání, zjevení i euforii. Věříme totiž, že nečekaná spojení v netradičním barokním hávu všude, kam divák dohlédne, dokážou nadchnout pro klasickou hudbu nové publikum.“

Slíbila i nevšední taneční zážitky, např. tanec na vodě, na pontonech. Ale uvidí divák představení, když bude pršet?

Zeptali jsme se…

 

TM: Jak to bude vypadat během festivalu při dešti ?Mělo by být představení, kde tanečnice bude doslova „na vodě“, čili na pontonech. Ale není to při špatném počastí nebezpečné? Nehrozí jí úraz?

„Nad tímto jsme opravdu strávili dost času, celá jedna dvouhodinová schůzka proběhla na toto téma – povrch pontonu.  Máme bezpečností opatření, např. označení pro tanečníky, které divák nevidí, velmi neklouzavý povrch, máme čtyři nebo pět dní na zkoušení, takže ty věci se ještě doladí. Kdyby byla opravdu velice silná průtrž, tak bychom museli představení přesunout do jízdárny.“

Takže návštěvník se nemusí bát, že by o zážitek přišel, pokud se na festival rozjede?

„Opravdu by se nemělo stát, že bychom představení úplně zrušili, slibujeme.“

Podle čeho jste vybírali tanečníky a choreografy? Měli jste nějaká svá kritéria?

„My máme rozdělené tanečníky vlastně do takových dvou skupin. Jedna je vedená choreografkou Idou Nowakowskou, ta má své tři tanečníky, kteří jsou ze zahraničí, jsou to neuvěřitelní profesionálové, kteří se věnují nejen baletu, ale třeba i hip hopu, když to tedy prozradím a pak jsou Run Operun  tanečníci, ti jsou často z Duncanu, jsou to performeři, kteří jsou zvyklí na to, že se vedle Vás může stát naprosto cokoliv. Takže trošku jsem naznačila, že jsou tam taková překvapení, divák neví, kdo vedle něho stojí, i když… ty  kostýmy jsou dost vidět, ale tito performeři jsou opravdu výborní profesionálové, co se týče improvizace.“

TM: Děkujeme za rozhovor a moc se těšíme do Krumlova

(Na hladině zámeckého jezírka a poté v barokním divadle se uskuteční česká premiéra Händelovy opery Alessandro).

Hana Machačová, náměstkyně generálního ředitele pojišťovny Kooperativa a předsedkyně správní rady Nadace Kooperativy, ocenila tvůrce festivalu: „33 let, to je přece nějaká doba, říkala jsem si, že už nejde vymyslet nic nového, ale tvůrcům se to daří. Hlavně oceňuji, že vybírají umělce tak, aby se přiblížili všem generacím. Na festival jezdí stálí zájemci, ale zajímají se i noví. Tvůrci dávají do festivalu nejen svou práci, ale i své srdce. My máme od svých klientů výborné ohlasy. Festival Krumlov je příkladem kulturní události, která myslí na všechny. Pro Kooperativu je zásadní, že oslovuje širokou veřejnost nezávisle na věku či sociálně-ekonomických faktorech – od dětí, přes teenagery, dospělé po seniory – a vytváří kreativní, vstřícné, zábavné i vzdělávací prostředí, v němž se lidé cítí vítáni, inspirováni a v bezpečí. Právě takové propojení hodnot a péče má smysl podporovat.“

A ředitelka festivalu Gabriela Rachidi upřesnila:

 

„Festivalový svátek klasiky se odehraje na 15 různých místech jižních Čech, z toho v Portálu – návštěvnickém centru Portu 1560, kostele sv. Petra a Pavla a městském parku v Kaplici vůbec poprvé.

„Letošní ročník zastřeší téma Nečekaná spojení. Propojili jsme světy, které se běžně nepotkávají – klasiku se špetkou moderny, hvězdy a skladatele světových pódií v neotřelých lokacích, překvapivou choreografii a režii s různými druhy umění. Naším cílem je, aby si diváci odnesli silné hudební i umělecké zážitky. Pro letošek jsme taktéž objevili nové lokace, rozšířili doprovodný program, přidali koncertní řadu nová spojení, soudobou hudbu a kreativně posílili propojení jednotlivých oblastí umění. Barokní opera je v krásném prostoru, kastelán jej velmi chrání a musíme dodržovat přísná pravidla.“

Letní krajina Jihočeského kraje se od 11. července do 2. srpna rozezní hudbou a promění v jeviště plné emocí, inspirace a překvapení.

34. Mezinárodní hudební festival Český Krumlov přinese 45 koncertů ve stylu hlavního tématu Nečekaná spojení. Vše začne koncertem a baletem Nečekané baroko, Alessandro Severo a Vášnivá Carmen rozezpívá a roztančí Pivovarskou zahradu. Vystoupí také legendární houslový virtuos Maxim Vengerov, a to v Zámecké jízdárně, mistr kytary Pablo Sáinz-Villegas, vokální géniové s deseti cenami Grammy Take 6 a mnozí další umělci zvučných jmen.

Večer nazvaný Nečekané baroko festival zahájí. Klasická hudba rozezní a roztančí zámecký park a jezírko podle scénáře a v režii, umělecké i vizuální koncepci s choreografií kolektivu RUN OPERUN. Tančit bude a rovněž se podílí na choreografii polsko-americká hvězda Ida Victoria Nowakovska.
Dramaturgickým klenotem bude i česká premiéra Händelovy opery Alessandro Severo s hudebním nastudováním souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové a v režii Moniky Hosmanové. Uvede se dvakrát – 24. a 25. července – v autentickém prostředí barokního divadla.

Závěr festivalu 2. srpna přinese scénické provedení výběru z opery Carmen pod širým nebem Pivovarské zahrady. Mezzosopranistka Ester Pavlů, tenorista Joseph Calleja a barytonista Svatopluk Sem se sólisty baletního souboru opery v Římě v choreografii Jiřího Bubeníčka za doprovodu Prague Philharmonia pod taktovkou Tomáše Braunera nabídnou vášnivé finále plné andaluského žáru a emocí.

Světové hvězdy i česká premiéra Kaplického dne hudby

V roce životního jubilea se na festival vrací legenda české kytary Štěpán Rak, aby osobně oslavil osmdesátiny. Večer se skladbami věnovanými cestám duše, krajiny i vzpomínek bude dialogem mezi lyrikou a dramatem, poezií i vzpourou – přesně tak, jak Štěpán Rak kytaru vnímá celý život.

Na festivalu se představí i jeden z nejuznávanějších houslistů současnosti Maxim Vengerov, v Zámecké jízdárně vystoupí s Čajkovského Koncertem pro housle a orchestr D dur za doprovodu Slovenské filharmonie pod taktovkou Daniela Raiskina. Španělský kytarista Pablo Sáinz-Villegas pak rozehraje v Pivovarské zahradě se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu jemné nejen flamencové nuance s tanečnicí Virginií Delgado, zatímco legendární sextet, držitel deseti cen Grammy napříč hudebními žánry, Take 6 přinese fúzi gospelu, jazzu a R&B s brilantní vokální technikou.

Festival poprvé zavítá do Kaplice. Kaplický den hudby propojí 31. července české a rakouské umělce, městský park, kostel i noční krajinu v dialogu o dechu, prostoru a čase

Součástí programu je také koncertní představení Nevážná klasika napsané a režírované Janem Budařem propojující Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pod taktovkou Jana Kučery s vystoupením sopranistky Martiny Masarykové a moderováním Václava Kopty. Uskuteční se i koncert Jan Mráček a Virtuosos 2025,  v němž se mistr houslí představí s vítězi soutěže mladých talentů klasické hudby.

Nečekaná spojení: klasika potkává jiné obory umění a myslí na všechny

Hlavní téma 34. ročníku staví na přesvědčení, že největší síla klasické hudby tkví ve schopnosti propojovat. Nečekaná spojení jsou programovým klíčem k otevření dveří mezi barokem a street artem, zpěvem opery a choreografií baletu, mladými talenty a světovými sólisty, kostely a digitálním věkem aj. Spojení se odehrávají na jevišti i v publiku – ve vzdělávacích workshopech, v koncertech oslovujících i děti, ve spolupráci s regionálními i přeshraničními školami apod.

Festival je hlasem, který rovněž myslí na ty, kteří by k hudbě jinak neměli přístup. 12. července se tak uskuteční Den s Kuřetem, během kterého bude možné podpořit znevýhodněné děti příspěvkem do kasičky a/nebo dobrovolným vstupným na benefiční koncert kapely Zrní.  Uskuteční si i hudební workshopy pro organizaci Autismus jako dar a výnos z prodeje programů podpoří ZUŠ Jaroslava ježka, z prodeje brožur zase ZUŠ Český Krumlov. Platí přitom, že se festivalové akce konají nejen v létě, ale během celého roku. Mají označení KrumlOFF a přináší hudbu zdarma tam, kde běžně nezní.

Festivalová zóna i otevřenost veřejnosti

Hranice hudby naprosto přirozeně překračuje Festivalová zóna v Klášterní zahradě. Jde o živé, kreativní i vzdělávací, avšak přátelské a prázdninově pohodové, místo pro všechny generace. Návštěvníci si v ní od čtvrtka do neděle budou moct bezplatně užít koncerty a hudební pikniky s kapelami jako třeba Der Šenster Gob, Nahoře či s hudebnicí Rozálií, sborem Perchty, kytarovým souborem KYSK z Konzervatoře České Budějovice aj. Také divadla pro děti, cvičení se živou hudbou či muzikoterapii, zapojit se do malířského workshopu Krumlovský Montmartre, vyzkoušet flamenco kurzy, setkat se s hvězdami, tedy s umělci z hlavních koncertních pódií. Také budou moct ochutnat tematické občerstvení, v klidu si na lehátku přečíst knížku z krumlovské městské knihovny, hrát si s Audi a získat tak model autíčka nebo přijít na taneční salsa party s Rafaelem. Kromě toho letní kino s Kooperativou uvede filmy jako Limonádový Joe, aneb Koňská opera, Jen ho nechte, ať se bojí, Vesničko má středisková a Ať žijí duchové.

Generálním partnerem 34. Festivalu Krumlov je pojišťovna Kooperativa, hlavními společnosti ČEPS a Audi ČR, oficiálními Madeta, Reticulum a Českokrumlovský rozvojový fond. Festival se koná s podporou Ministerstva kultury, Jihočeského kraje, města Český Krumlov a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Poděkování patří jim i všem ostatním partnerům a mecenášům včetně mediálních partnerů. A také všem umělcům, kteří na akci vystoupí.

Foto, rozhovory: Eva Smolíková


Štěpánka Filipová

pro Taneční magazín

LOVETRAIN2020

Festival TANEC PRAHA vyvrcholí strhující taneční poctou osmdesátkám  v HDK

O tu správnou tečku za letošním 37. ročníkem festivalu TANEC PRAHA se 26. června v Hudebním divadle Karlín postará mezinárodně uznávaný izraelský choreograf žijící ve Francii Emanuel Gat. Jeho inscenace LOVETRAIN 2020  je taneční poctou osmdesátkám a patří k vrcholným dílům současné světové choreografie. Emanuel Gat v ní spojuje prvky, které od založení vlastního souboru Emanuel Gat Dance provázejí jeho tvorbu už celé dvě dekády, tentokrát inspirován hudbou legendární kapely Tears for Fears.


 

 

„Emanuel Gat se na festival vrací po úspěchu se Sunny v roce 2018 a jeho Lovetrain doslova zvedá diváky ze sedadel. Ve čtvrtek 26. června nás v Karlíně čeká gejzír lásky – k tanci, lidem i sobě samým. Nostalgický návrat do osmdesátek – s Tears for Fears. Kostýmy s notnou dávkou extravagance i pochopení toho, co tanečník potřebuje – jejich autor Thomas Bradley si prošel u Emanuela kariérou tanečníka. A především osobitost jednoho každého interpreta – Emanuel jim nediktuje ´kroky´, naopak, pracuje se zralými osobnostmi, které mají co nabízet. A on jim dává prostor i jasný rámec, koncept.  Strhující závěr festivalu comme il faut!“ zve Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka festivalu.

Oficiální teaser: Emanuel Gat Dance – LOVETRAIN2020 [Official Teaser 2024]

 

 

„Typ choreografie, který rozvíjím, je decentralizovaná choreografie,” říká Emanuel Gat a vysvětluje: „Když máte skupinu lidí a potřebujete rozhodnout, co mají dělat, máte v podstatě dvě možnosti: Buď celý proces centralizujete a jako tvůrce určíte, co budou dělat, jak, proč, kdy a kde. Nebo vytvoříte systém, který je decentralizovaný, kde existují jasná pravidla určující choreografické prostředí nebo dokonce hru. Rozhodování pak delegujete až na úroveň jednotlivých tanečníků. Nekontroluji jejich rozhodnutí. Snažím se jim dát informace o situaci, o logice systému, a pak mají úplnou svobodu rozhodovat se sami.”

Online prodej vstupenek na festival TANEC PRAHA 2025 na https://tanecpraha.cz/cs/festival-2025

 

*

 

Foto: Julia Gat

Markéta Faustová

pro Taneční magazín