Rubrika: Novinky z tanečního světa

DANCETOPIA zve k odpočinku pohybem

Taneční retreat u Sázavy i performativní večer v Praze

Taneční projekt DANCETOPIA připravuje druhý ročník, tentokrát v ALTA Air Campu u řeky Sázavy a následně v pražském Studiu ALTA. Na třídenní odpočinkový pobyt plný performance a současného tance naváže o dva dny později večer nabitý performancemi, které vzniknou během letošních tanečních rezidencí. Víkendový retreat proběhne od pátku 20. do neděle 22. června, pražská část symposia pak v úterý 24. června od 18 hodin. 

„Letošní ročník dává prostor praxím, které bývají často přehlížené. Chceme zkoumat, jak můžeme prožívat chybu, destrukci, ekologické truchlení nebo vulkanické procesy jako přirozené součásti obnovy. Zajímá nás, co se stane, když začneme komunikovat i jinak než slovy – třeba pohybem, tancem nebo sdílenou zkušeností,“ uvádí za kurátorský tým choreografka a performerka Alica Minar.

Letošním tématem je regenerace a ekologie, a to včetně systémů, mezi které patří udržitelné umělecké praxe, queer ekologie, ekosystémové myšlení nebo eko-somatické přístupy. Tato témata reflektují ve své práci i vybraní rezidenti a rezidentky. Zároveň protínají i program víkendového retreatu, který je určen nejen pro pohybové profesionály. Kromě nich se symposium otevírá všem, jež chtějí tanec zkoumat jako nástroj vnímání. Pro účast není nutná předchozí zkušenost s pohybem.

Součástí víkendu u řeky Sázavy bude také performativní rituál letního slunovratu s průvodkyněmi Evou Priečkovou a Zuzanou Žabkovou a nebude chybět ani seminář ve spolupráci s platformou Vize tance s lektorkami Janou Ryšlavou a Blankou Markovou.

Po týdnu, který organizační tým společně s rezidentkami*ty stráví v přírodě u řeky Sázavy se přemístí do Prahy, kde budou prezentovat výstupy své práce. Během celého večera se v půlhodinových blocích představí například site-specific performance, mikrointervence nebo pohybové experimenty.

Rezidenti z tuzemska i Německa

Letošní výběr propojuje pět výrazných osobností současného tance a performativního umění, které se zaměřují na rozmanité pohledy na tělo, krajinu i vztahy.

Performerka Frederike Doffin se v rámci rezidence zaměřuje na prohloubení svého workshopového formátu Transitional Momentum, který se věnuje ztělesněnému prožívání klimatických změn a ekologickému truchlení. Současně tvoří také krátké choreografie, které mají symbolizovat rituály pro pohyb v období přechodu a změn.

Beatriz Silva Aranda během rezidence rozšiřuje své bádání v oblasti vulkanických procesů a zaměří se na rytmus jako transformační sílu prostoru. Paralelně představí i svou metodologii Shared Practices jako nástroj pro kolektivní tvorbu textu a prostorové dramaturgie.

Matthew Rogers představí The Protocol – experiment na pomezí performance, výzkumu a kolektivního pohybu. zaměřuje se na to, jak sdílený pohyb ovlivňuje schopnost společně myslet a vnímat. Chce společně s dalšími rezidenty testovat, jak může koordinace těla vést k regeneraci vztahů, citlivosti k okolí i hledání společné řeči při náročných tématech.

Asya Ashman přináší do své rezidence výzkum destrukce a obnovy jako dvou provázaných sil, jež tělo dokáže současně ztělesnit i narušit. V projektu Kick-off: destroying the potentiality zkoumá, jak může pohyb reagovat na stopy násilí v krajině.

Performerka Ran Jiao rozvíjí vlastní site-specific výzkum, který chápe selhání jako způsob naslouchání krajině, sobě i druhým. Skrze performativní audioprocházky vytváří choreografie k neviditelným krajinám, proměnlivým náladám i sdíleným pamětem těla.

 Vstupenky na obě části si můžete zakoupit v síti GoOut.

VSTUPENKY
Víkendový retreat v ALTA AIR campu | https://goout.net/cs/dancetopia-symposium/szfegux/
Sympozium ve studiu ALTA v Praze | https://goout.net/cs/dancetopia-performances/szvdsux/

Foto: Michal Hančovský, Adéla Vosičková 

Kristýna Sudková

pro Taneční magazín

Oslava radosti z umění i talentu nejmladší generace

Festival ZUŠ Open 2025 přinesl 600 akcí napříč republikou

Letošní ročník celostátního festivalu ZUŠ Open opět potvrdil svou výjimečnost. Ve dnech od 14. května do 6. června 2025 ožilo několik stovek měst a obcí po celé České republice hudbou, tancem, divadlem i výtvarným uměním. Celkem se uskutečnilo na 600 akcí, které představily výsledky práce žáků a pedagogů základních uměleckých škol a nabídly široké veřejnosti bohaté kulturní zážitky.

Festivalový program uzavře dnes večer, 9. června, epilog s názvem Po stopách sv. Anežky České v kostele svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí v Praze. Výtěžek z koncertu bude věnován na podporu Dívčí katolické střední školy a Chráněné dílny Inspirace. Program sestavený převážně z duchovních děl přednesou žáci ZUŠ z Prahy a Brna. Hostem koncertu bude varhaník Petr Čech.

Festival ZUŠ Open je oslavou kreativity, nadání a radosti z umění a je jednou z největších kulturních událostí u nás, jenž svým výjimečným formátem přesahuje i hranice České republiky. Program nabídl jak velké celodenní regionální přehlídky, tak komorní koncerty, výstavy a divadelní či taneční představení v režii jednotlivých škol. Díky ZUŠ Open ožily uměním ulice, náměstí, koncertní sály, zámky, galerie, parky, ale třeba také kavárny nebo nádraží. Festival zahájil v přímém přenosu České televize benefiční koncert Rytíři talentu, na kterém pod taktovkou dirigenta Jana Kučery vystoupilo na 300 vybraných žáků ZUŠ, nejlepších orchestrálních hráčů a vybraných pěveckých sborů a tanečních souborů spolu s žáky, kteří na své cestě za kvalitním uměleckým vzděláváním musí překonávat řadu překážek. V rámci festivalu se uskutečnilo i několik celostátních přehlídek oborů vyučovaných na ZUŠ nebo vystoupení laureátů různých soutěží. „Za celým programem ZUŠ Open stojí neuvěřitelná práce ředitelů, pedagogů i žáků ZUŠ a za to jim patří naše obrovské uznání i poděkování. Jsme hrdí na to, že ZUŠ Open dává dětem a mladým lidem prostor ukázat, co dokáží, a že umění může spojovat bez rozdílu věku i místa,“ dodává ředitelka Nadačního fondu Magdaleny Kožené Irena Pohl Houkalová. ZUŠ ze všech krajů se pak společně představily minulou sobotu ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu ČR, kde společně vystoupilo na 800 žáků ZUŠ ze všech krajů republiky.

Řada festivalových akcí měla i sociální přesah. Pod názvem ZUŠ Open pomáhá proběhla celá řada benefičních projektů, jejichž výtěžek směřoval například na podporu pomoci potřebným či obnovu památek. Děti také přenášely radost z umění do míst, kde se jí nedostává, vystupovaly v nemocničních areálech nebo domovech důchodců.

Jedním z vrcholů festivalu bylo uvedení opery Henryho Purcella Dido a Aeneas, které nastudovali žáci ZUŠ pod vedením profesionálních umělců. Do projektu se tradičně zapojila i řada významných osobností české kulturní scény, například Jiří Pavlica, Ivo Kahánek nebo Jan Kučera, ale i řada předních orchestrů jako Janáčkova filharmonie, Severočeská filharmonie, Jihočeská filharmonie nebo Karlovarský symfonický orchestr. Festivalové akce se staly součástí řady prestižních festivalů jako Pražské jaro, Concentus Moraviae nebo Vyznání růžím.

Festival ZUŠ Open, který vznikl z iniciativy Nadačního fondu Magdaleny Kožené, se od svého prvního ročníku v roce 2017 stal nedílnou součástí kulturního života v České republice. Každoročně ukazuje, jak důležitou roli má umělecké vzdělávání v rozvoji mladých talentů, kultivaci společnosti i regionální kultury. „Díky festivalu ZUŠ Open jsou základní umělecké školy vidět a slyšet. Na jejich nezastupitelnou roli se tak daří upozornit nejširší veřejnost,“ dodává Tomáš Kolafa, prezident Asociace základních uměleckých škol, která je od prvního ročníku spolupořadatelem festivalu.

 

 

Silvie Marková

pro Taneční magazín

Loď Tajemství Divadla bratří Formanů oslaví 25 let a uvede premiéru bajek

Cirkus Los Animales Fantasticos

Čtvrtstoletí na řece. Lodi Tajemství Divadla bratří Formanů je 25 let a chystá se na premiéru bajek

Loď Tajemství Divadla bratří Formanů zahájila novou sezónu a oslaví letos pětadvacetiny. Divadelníci tu servírují kulturní program na hladině Vltavy pro návštěvníky všech generací: divadelní představení, koncerty, tančírny, pohádky, večery se slam poetry i projekce dokumentárních filmů a další akce. Již v pátek 6. června tu představí novinku pro celou rodinu Cirkus Los Animales Fantasticos, která vzniká ve spolupráci Divadla bratří Formanů a Loutek bez Hranic. Jubilejní 25. sezóna potrvá do října 2025. Kompletní program a více informací naleznete na www.lodtajemstvi.cz.

 

Foto: Jan Hromádko (zahájení sezony), Jana Lábrová (ze zkoušek)

Magdaléna Novotná

pro Taneční magazín

PKB pozastavuje po padesáti letech existence činnost

Pražský komorní balet (PKB), jeden z nejdéle působících nezávislých tanečních souborů v České republice, bude od 1. června 2025 nucen přerušit svou kontinuální činnost. I přes padesátiletou tradici, mezinárodní úspěchy a aktivní působení napříč regiony se soubor v letošním roce ocitl ve složité finanční situaci, která neumožňuje další profesionální provoz v dosavadním rozsahu.

Půlstoletí umělecké kontinuity v ohrožení

Pražský komorní balet založil v roce 1975 významný český choreograf Pavel Šmok jako přímého pokračovatele Studia Balet Praha, které vzniklo již v roce 1964. Během pěti dekád se PKB na poli současného tanečního divadla vyprofiloval jako výrazná umělecká značka, pod kterou vznikly desítky původních děl a která uvedla na česká i zahraniční jeviště řadu významných choreografů a špičkových tanečníků.

Rok 2025, kdy si Pražský komorní balet připomíná padesáté výročí svého vzniku, měl být příležitostí k důstojnému bilancování. Místo oslav ale přináší bolestné rozhodnutí – přerušení činnosti, které je výsledkem dlouhodobě nevyrovnaného a nedostatečného financování nezávislých souborů v oblasti tanečního divadla.

Profesionální provoz, celoroční činnost, šíře zásahu

Od roku 2013 PKB funguje v režimu profesionálního souboru s celoroční činností. Vytváří nové inscenace, pravidelně reprezentuje Českou republiku v zahraničí a nabízí taneční umění v regionech, kde jinak nemají diváci možnost kvalitní taneční představení zhlédnout. Pořádá také edukativní programy pro mladé publikum. Po stránce výkonu – počet představení, návštěvnost, dramaturgická náročnost – je PKB srovnatelný s baletními soubory kamenných divadel.

Mezi úspěchy posledních let patří Ceny Thálie (Cena Thálie pro Dominika Vodičku a řada nominací na toto ocenění, například Linda Svidró, Tereza Hloušková, Ondřej Vinklát, Bára Müllerová, Ennio Zappalà), úspěšná a vyprodaná představení, například KYTICE v choreografii a režii Petra Zusky oceněná nejlepší inscenací roku 2019, LA STRADA choreografa Jiřího Bubeníčka či komponovaný večer Petra Zusky PRO MOU VLAST v rámci Roku České hudby). Soubor pracuje s vynikajícími českými choreografy: Petr Zuska, Jiří Bubeníček, Marek Svobodník a další. Uměleckým patronem Pražského komorního baletu je světoznámý choreograf Jiří Kylián.

 

Finanční realita a její důsledky

Navzdory těmto výsledkům získal Pražský komorní balet v letošním roce nejnižší podporu v rámci grantového programu Ministerstva kultury pro celoroční činnost a čelí i dlouhodobě nízké podpoře ze strany hlavního města Prahy. Současná výše veřejného financování činí přibližně 4,5 milionu Kč, zatímco celkový roční rozpočet souboru přesahuje 17 milionů Kč.

„Pro soubor s denním provozem, který zaměstnává dvě desítky profesionálů, je tato situace neudržitelná. Po pečlivém zvážení všech možností jsme byli nuceni přistoupit k dočasnému pozastavení činnosti. I nadále však věříme, že se podaří nalézt řešení a k umělecké činnosti se vrátíme,“ uvádí ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová.

Výzva k podpoře

Z důvodu aktuální situace dojde ke zrušení více než 12 pracovních míst a omezení plánovaných aktivit včetně zájezdů a vzdělávacích projektů. Část závazků se PKB pokusí i přes tuto obtížnou situaci ještě v letošním roce realizovat.

Na podporu PKB vznikla veřejná petice „Jsme pro zachování Pražského komorního baletu“, kterou mohou zájemci podepsat v Divadle na Vinohradech, v Městské knihovně v Praze nebo v Domě tanečního umění v Braníku.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok spolu s Lubošem Ogounem a Vladimírem Vašutem. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za dobu své existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění. Pražský komorní balet dál hrdě nese dědictví Pavla Šmoka a připravuje premiéry, které přinášejí radost publiku v Praze i po celé České republice.

Foto: Martin Divišek (po posledním představení Kytice)

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín