Rubrika: Novinky z tanečního světa

The Hammer Strikes the Bell

Viktor Timofeev & Radek Brousil v Galerii NoD

Vážení přátelé umění,

 

přijměte pozvání na vernisáž připravované výstavy The Hammer Strikes the Bell českého umělce Radka Brousila a lotyšského umělce Viktora Timofeeva, která proběhne ve středu 15. 4. 2026 od 18:00 v Galerii NoD. Výstava, která vznikla ve spolupráci s kurátory Borisem Ondreičkou a Pavlem Kubesou, rozehrává téma současné zkušenosti města, které už nelze vnímat pouze jako urbanistický celek, ale také jako složitou psychickou krajinu, datovou infrastrukturu a prostředí permanentního napětí. Metropole zde nevystupuje jako pevně ukotvená kulisa, nýbrž jako proměnlivý, mnohovrstevnatý organismus, v němž se osobní zkušenost neustále střetává s logikou pozdně postmoderních infrastruktur.

 

Galerie NoD
Radek Brousil & Viktor Timofeev
The Hammer Strikes the Bell
Kurátoři: Boris Ondreička & Pavel Kubesa
Vernisáž: 15. 4. 2026
16. 4. – 10. 5. 2026

Kolaborativní autorský projekt českého umělce Radka Brousila a v New Yorku tvořícího lotyšského umělce Viktora Timofeeva je koncipován jako komplexní výstavní situace, která propojuje obrazy, kresby, video i prostorovou site-specific instalaci do vzájemně provázaného scénografického celku. Výstava reflektuje specifický chronotop metamoderní gigapole, tj. časovou a psychologickou krajinu dnešního města, jež je současně nejen konkrétním místem, ale i mentálním stavem, soustavou materiálních struktur i polem imaginace. Právě v tomto napětí se formuje spletitý obraz dnešní metropole, utvářený budovami, lidmi, technologiemi i kolektivní psychikou.

 

Výstava The Hammer Strikes the Bell přitom není založena jen na prostém dialogu dvou médií nebo dvou odlišných autorských přístupů. Podstatná je povaha samotného setkání obou umělců, které vyrůstá ze společné senzitivitě k tomu, co zůstává skryto pod povrchem viditelné reality: k mocenským režimům, infrastrukturám, kulturním kódům i nevysloveným modelům identity. Galerijní prostor se tak proměňuje v situaci, kde město nepůsobí pouze jako téma, ale stává se i metodou. Divák zde nevstupuje do uzavřeného příběhu, ale do proměnlivé scenérie, v níž se mohou rozehrávat rozmanitá individuální i kolektivní dramata.

Viktor Timofeev (*1984), jehož působení zřetelně přesahuje rámec regionu střední a východní Evropy, je mezinárodně etablovaný umělec žijící a tvořící v New Yorku, jehož interdisciplinární praxe propojuje kresbu, malbu, video, zvuk, software i experimentální hry do komplexních environmentů na pomezí autofikce, worldbuildingu a systémového myšlení. V roce 2025 představil svou dosud nejrozsáhlejší samostatnou muzejní výstavu Other Passengers v Lotyšském národním muzeu umění v Rize, následovala samostatná prezentace Exact Fantasy v Editorial ve Vilniusu a program Stairway To Melon v e-flux Screening Room v New Yorku. Jeho práce byly představeny mimo jiné v Hessel Museum of Art v New Yorku, na 14. Baltic Triennial v CAC Vilnius, v Národní galerii Praha, v Bozaru v Bruselu či ve Fondation Ricard v Paříži. Timofeev současně pedagogicky působí na Rhode Island School of Design a jeho díla jsou zastoupena ve veřejných sbírkách v Rize, Malmö, Tallinnu nebo Lodži.

Radek Brousil (*1980) do tohoto mezinárodního dialogu vstupuje jako autor, který ve své dlouhodobé tvorbě promýšlí vztah obrazu, materiálu a společenské reality. Ve svém post-fotografickém uvažování kombinuje fotografii s textilem, objektem, videem, instalací i malbou a soustavně se věnuje společenskopolitickým a environmentálním tématům, postkoloniálním tendencím i otázce „nové citlivosti“. Jeho práce vyrůstá z kritického vztahu ke standardizovaným interpretacím pozdního kapitalismu, antropocénu i globálních mocenských vazeb a stále výrazněji se obrací také k politice času. Brousil patří k výrazným osobnostem české scény se silnou mezinárodní zkušeností, což potvrzují jeho projekty v New Yorku, Londýně, Bruselu, Budapešti, Tokiu i dalších institucích.

Výstava The Hammer Strikes the Bell a program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Hlavního města Praha a Ministerstva kultury České republiky a podpopry skupiny ČEZ.

 

NoD, Taneční magazín

 

Jižní Svéráz 2026

Divadelní festival Jižní Svéráz 2026 se blíží

Jihočeské divadlo připravuje v rámci projektu České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028 festival Jižní Svéráz.

Festival se uskuteční na známých i nečekaných místech napříč Jihočeským krajem a nabídne více než čtyřicet inscenací v netradičních prostorách – od rybníku a galerie přes pivovar, školní tělocvičnu a opuštěnou ubytovnu až po hřbitov nebo Otáčivé hlediště v Českém Krumlově.

Festival zahájí víkend Festivalové jednohubky (1. – 3. května 2026), který bude jakousi první ochutnávkou celého festivalu. Město během těchto dní ožije festivalovou atmosférou, otevřenými festivalovými zónami a programem, který návštěvníky naladí na další týdny Jižního Svérázu.

Součástí programu Jižního Svérázu bude také několik festivalových premiér:

Majáky na konci světa (1. 5. 2026)

Sen o říši krásy (2. 5. 2026)

Spalovač mrtvol (9. 7. 2026)

Ztracené pohyby (11. 7. 2026)

Zahradní slavnost (16. 7. 2026)

Malý princ (24. 7. 2026)

Hotel Fatigue (28. 7. 2026)

 

 

 

Ing. Mgr. Eva Šustková

pro Taneční magazín

 

DEKKADANCERS chystají obnovenou premiéru A.I.

Tentokrát na velké scéně Jatka 78

Jedna z nejúspěšnějších inscenací v novodobé historii tanečního souboru DEKKADANCERS se v polovině dubna dočká obnovené premiéry. A.I. mělo premiéru na podzim 2020 v nelehké kovidové době. Ve více než 30 reprízách inscenaci zhlédlo téměř 2500 diváků. Hrací scénou přitom byla přímo zkušebna DEKKADANCERS na Jatkách78 s kapacitou 80 míst. Po derniéře v únoru 2025 se tvůrci rozhodli A.I. zrealizovat na velké scéně divadla. Hrát se bude pro 200 diváků, nicméně uchovat chtějí i komorní atmosféru. Část sezení bude umístěna přímo na jevišti. Na scéně se stejně jako v původní verzi představí Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát a Viktor Konvalinka.


Premiérou představení A.I. v září 2020 DEKKADANCERS odstartovali další etapu fungování nezávislého souboru. Štěpán Pechar s Ondřejem Vinklátem se po odchodu z angažmá v Baletu Národního divadla vrhli rovnou do tvorby. Současně se k nim připojil zakládající člen 1. generace souboru Viktor Konvalinka, který se v té době vrátil ze švédského angažmá. Dramaturgii a dialogy připravovala trojice tvůrců společně se Štépanem Benyovszkým. V inscenaci zazní hlasy Jiřího Lábuse, Igora Orozoviče, Pavly Beretové nebo Kláry Miklasové.


„Během příprav kulminovala první vlna pandemie covidu-19, kterou se DEKKADANCERS nenechali spláchnout a využili její flow pro uchopení svých třeskutých představ. Tvůrčí proces to byl dlouhý a komplikovaný, ale i přes velké porodní bolesti přišlo na svět představení I.AM.A.I., se kterým jsme byli všichni spokojení. Jelikož nikdo ze spolupracovníků pořádně nevěděl, jak že se to představení jmenuje, a už tuplem ne, jak se název vyslovuje, rozhodli jsme se časem pro jednodušší a příhodnější název A.I. No a pak se hrálo, hrálo a hrálo,” shrnuje život původního kusu Ondřej Vinklát.

A.I. byla jedna z nejoblíbenějších stálic souboru. Pohrává si se zamyšlením, v čem má umělá inteligence navrch a kde naopak nezastupitelnou roli sehrává lidskost, a to i se všemi svými nedostatky.

„Vzpomínám si, že když jsme v roce 2020 chystali premiéru, bavili jsme se tím, jak nebezpečně aktuální to téma je. Hráli jsme si s myšlenkou, že pokud bude představení dlouhodobě úspěšné a budeme ho hrát dostatečně dlouho, možná nás jednoho dne samotná A.I. nahradí i na jevišti – a za nás nastoupí naši surogátní tanečníci, bez nároku na honorář a únavu. Vedli jsme nekonečné debaty o tom, jak celé představení zakončit, až jsme se shodli, že A.I. se na konci rozplyne do všeho jako jakýsi všudypřítomný ‚bůh‘, kterého už prostě nejde ‚vypnout‘. Je to zábavný i šílený zároveň, jak blízko realitě toto dnes může být. Choreografie obvykle přirozeně stárnou – tady mě ale upřímně těší, že spolu s A.I., která se neustále učí a vyvíjí, nemám vůbec pocit, že by tahle choreografie zestárla… zatímco my ano,” uzavírá Štěpán Pechar, který byl za odvážné kreace v A.I. dokonce nominován na Cenu Thálie.

Obnovená premiéra A.I. se uskuteční 15. dubna na Jatkách78. V plánu jsou další dvě reprízy 16. a 17. dubna 2026. Více informací: https://dekkadancers.net/cs/repertoire/a-i/.

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín 

PQ zve na mezinárodní sympozium

Sympozium PQ nabídne tři dny debat o kurátorství a vystavování scénografie i přípravách PQ 2027

Pražské Quadriennale zve na mezinárodní sympozium Performing Exhibitions, Curating Scenographies, které se uskuteční od pondělí 13. do středy 15. dubna v pražské ARŠE+. Třídenní program nabídne přednášky, panelové diskuse, flash talks i praktické bloky věnované přípravám PQ 2027. Bezplatná akreditace je k dispozici na portálu MY PQ.

Sympozium zahájí keynote přednáška scénografky a výstavní architektky Clémence Farrell s názvem Immersion in the Exhibition Space. Do programu se zapojí 70 vystupujících z 36 zemí a regionů. Sedmnáct samostatných příspěvků je zařazeno do pěti tematických panelů a 46 kratších prezentací do sedmi sérií flash talks.

Příspěvky a debaty se budou věnovat tvůrčím postupům situovaným v různých globálních kontextech, práci se „živým archivem“, využití světla jako kurátorské metodologie i novým přístupům k vystavování scénografické paměti či reprezentaci národních identit v kontextu Pražského Quadriennale. Další témata zahrnou využití digitálních technologií, výstavní postupy pracující s multisenzorickými prvky či tělesností nebo perspektivy přesahující člověka.

Součástí akce budou i praktické bloky věnované přípravám 16. ročníku PQ určené kurátorským týmům účastnických zemí a regionů, včetně prohlídky Průmyslového paláce Výstaviště Praha, hlavního místa konání příštího Quadriennale. V úterý 14. dubna od 18.00 proběhne debata s kurátorským týmem PQ 2027.

Vedle odborného programu nabídne sympozium v pondělí večer performativní přednášku Flesh, Face, and Fire či hudební vystoupení.

Podrobný program a bezplatné akreditace jsou k dispozici na MY PQ. Registrace na místě bude otevřena každý den od 8.30.

Program sympozia sestavil kurátorský tým PQ Talks ve složení Rachel Hann, Renato Bolelli Rebouças a Barbora Příhodová, která je zároveň uměleckou ředitelkou Pražského Quadriennale.

Sympozium se koná za podpory a pod záštitou Hlavního města Prahy a za podpory Ministerstva kultury České republiky a Evropské unie.

Program sympozia

 

Pondělí 13. dubna

9.30–9.45 | Zahájení sympozia

9.45–10.45 | Keynote Clémence Farrell: Immersion in the Exhibition Space

11.00–12.15 | Panel 1: The Living Archive: memory and transmission

13.45–15.15 | Flash Talks 1

15.30–17.00 | Panel 2: Situated scenographies in a global context

17.25–18.45 | Flash Talks 2

19.00–20.00 | Performativní přednáška Flesh, Face, and Fire

21.00–22.30 | DJ ŠatySVlečkou

Úterý 14. dubna

9.00–10.30 | Panel 3: Between Past and Future: performing scenographic heritage

10.45–12.05 | Flash Talks 3

13.20–14.35 | Panel 4: Expanded Practices of Light

14.50–16.10 | Flash Talks 4

16.25–17.40 | Panel 5: More than human ecologies

18.00–19.00 | Debata s kurátorským týmem PQ

Středa 15. dubna

9.00–10.10 | Flash Talks 5

10.35–11.45 | Flash Talks 6

13.10–14.10 | Flash Talks 7

14.30–16.30 | Praktická Q&A debata s organizačním týmem PQ

17.00–18.00 | Hudební vystoupení Dominika Sosnovce

Foto:  archiv PQ

Adam Dudek

pro Taneční magazín