Best of the Best

Boj o postup do velkého Grand finále

Praha hostí semifinále taneční soutěže Best of the Best. Více než 150 choreografií zabojuje o postup do velkého Grand finále

 V neděli 22. března 2026 se v pražském Sportovním centru Řepy uskuteční jedno z vrcholných tanečních klání sezóny – semifinále prestižní soutěže Best of the Best. V soutěži se představí více než 150 choreografií moderních tanečních stylů, které zabojují o postup do květnového Grand finále. Diváci se mohou těšit na hip-hop, disco i contemporary.

Best of the Best přináší profesionální zázemí, špičkové technologie a odbornou porotu. Na tanečníky čeká profesionální zvuková i světelná technika, což umožní vystupujícím i divákům zažít atmosféru taneční show světové úrovně.

Výkony bude hodnotit porota složená z respektovaných českých i zahraničních tanečních osobností, mezi nimiž nechybějí jména jako Majka Piskořová Veselá, Monika Rebcová, Michal Černý či Nobru.

Soutěžní turné Best of the Best, která se letos koná již 4. rokem, si klade za cíl přinášet do českého prostředí světové taneční trendy, podporovat rozvoj talentů a popularizovat moderní tanec i mezi širokou veřejností.

„Chceme, aby tanečníci měli co možná nejlepší zázemí a zároveň, aby se moderní choreografie staly populárnější u široké veřejnosti. V zahraničí to funguje, tak veříme, že je potenciál i u nás,“ uvedl Allan Lemaja, spoluzakladatel soutěže a profesionální tanečník a choreograf.

Pražské semifinále je důležitým krokem v cestě do Grand finále, z něhož vzejde vítězný choreograf s možností vycestovat na prestižní taneční pobyt do New Yorku, kde získá příležitost vzdělávat se u špičkových světových lektorů.

Praktické informace:

Datum: 22. 3. 2026

Místo: Sportovní centrum Řepy, Na Chobotě 1420/16, Praha 6

Začátek soutěže: 8:00 (vstup pro tanečníky i veřejnost od 6:30)

Vstupné (300 Kč) je možné zakoupit na místě (děti do 6 let zdarma)

Foto: Best of the Best

Dita Jacobson (Vašíčková)

pro Taneční magazín

Videoklip Crossroads

Videoklip k písni CROSSROADS Daniela Žižky pro Eurovision Song Contest byl uveřejněn

Soutěžní skladbu CROSSROADS pro Eurovision Song Contest vytvořil Daniel Žižka, na jejím finálním dokončení spolupracoval s producentem Viliamem Bérešem. Samotný proces vzniku písně trval přibližně dva roky. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.

 

Tematicky se skladba věnuje procesu rozhodování a momentům v životě, kdy člověk stojí na pomyslné křižovatce a musí si zvolit svou další cestu. Píseň zachycuje vnitřní boj a pochybnosti, které taková rozhodnutí provázejí, a zároveň zdůrazňuje odvahu být sám sebou a stát si za tím, kým člověk je.

Oficiální videoklip režíroval Ruy Okamura, který má zkušenosti s tvorbou pro eurovizní umělce. V minulosti natočil například videoklip k vítězné skladbě „The Code“ švýcarského interpreta Nemo z ročníku Eurovision Song Contest 2024. Podílel se také na dalších zahraničních projektech spojených se soutěží – režíroval například oficiální videoklip k rakouské eurovizní písni „Who The Hell Is Edgar?“ dua Teya & Salena z roku 2023.

Jeho práce je tak propojena s eurovizní scénou napříč několika zeměmi, vedle Švýcarska a Rakouska má zkušenosti také s českými reprezentanty, například s videoklipem pro We Are Domi a jejich píseň „Lights Off“ pro Eurovision Song Contest 2022. Ruy Okamura zároveň působí jako art director české delegace pro letošní ročník soutěže. Podle jeho výtvarné koncepce bude připraven také staging českého vystoupení na velkém pódiu Eurovision Song Contest ve Vídni.

„Od začátku jsme chtěli vytvořit jednotný vizuální svět pro Daniela. Takový, který propojí videoklip, staging, fotografie i celkovou komunikaci kolem písně. Naším cílem bylo přijít s přístupem, který je na eurovizním pódiu spíš neobvyklý a v jistém smyslu jde proti tomu, co je pro soutěž typické. Stejnou filozofii nese i samotný videoklip. Místo střídání mnoha lokací jsme zvolili jeden komorní prostor, který vytváří intimní atmosféru a nechává vyniknout především Danielův hlas a jeho přítomnost. Největší momenty jsme si ale záměrně nechali až pro živé vystoupení na pódiu. To bude jiné ve formě, ale vychází ze stejného principu. Tento přístup nám umožňuje zachovat Danielovu autenticitu a zároveň jasně představit jeho umělecký hlas na mezinárodní scéně,“ říká Ruy Okamura.

Kameramanem videoklipu a zároveň hlavním kameramanem českého stagingu na Eurovizi je Martin Douba, držitel ocenění Český lev za nejlepší kameru, které získal za film Amerikánka režiséra Viktora Tauše. Vedle toho se podílel například na snímcích Úsvit (2023) a Chvilky (2018) nebo na seriálech Zrádci a Modré stíny.

Videoklip byl natočen ve studiu České televize na Kavčích horách. Natáčení probíhalo v kulisách navržených scénografkou Anežkou Strakovou. Celý videoklip vznikl na 16 mm filmový materiál a byl následně vyvolán v laboratořích České televize. Tato technologie dodala výslednému obrazu specifickou texturu a vizuální hloubku.

Videoklip je od 11. března 20:00 ke shlédnutí na oficiálním YouTube kanále Eurovision Song Contest, píseň najdete na všech streamovacích platformách.

Michal Pleskot, Česká televize 

pro Taneční magazín

Ines Ben Ahmed přepisuje muzikálové dějiny

V devatenácti je nejmladší princeznou Annou v Ledovém království

Proslulý muzikál Ledové království se stal novou hvězdou repertoáru Hudebního divadla Karlín. Nejbližší reprízy jsou vyprodány a publikum odměňuje hrdiny pohádkového příběhu bouřlivými ovacemi. Mimořádnou pozornost si získává Ines Ben Ahmed v roli princezny Anny – v pouhých devatenácti letech je vůbec nejmladší představitelkou této postavy. Na světových scénách se Anny ujímají zpravidla o něco starší interpretky. Role je totiž velmi náročná: vyžaduje suverénní zpěv, intenzivní pohybové nasazení i hereckou zralost.


 

Princezně Anně je v původním Ledovém království 18 let, ovšem při jevištním ztvárnění mívá její představitelka přibližně mezi 23 a 30 lety. Režiséři totiž hledají velmi specifickou kombinaci – tvář a energii osmnáctileté dívky a zároveň zkušenou umělkyni, která bez zaváhání obstojí v náročných číslech, jako je například ikonická píseň For the First Time in Forever. Jak obtížný part Anny je se ukázalo také při zřejmě nejslavnějším uvedení na newyorské Broadway, kde ji hrála Patti Murin jako sedmatřicetiletá. Její nástupkyně McKenzie Kurtz roli převzala zhruba ve 23 letech. Podobný trend potvrdil i londýnský West End, kde první Anna, Stephanie McKeon, měla při premiéře přes 30 let.


Devatenáctiletá Ines Ben Ahmed má pro zvládnutí téhle velké výzvy všechny předpoklady. Zpívat začala v šesti letech v Kühnově dětském sboru, během školních let vedle běžných zkoušek navštěvovala i hodiny zpěvu a tance, o prázdninách se vydala na letní herecké školy v New Yorku, Paříži a Londýně. V Hudebním divadle Karlín se objevila v inscenacích Čas růží, Jak se dělá muzikál, The Addams Family, Kapeska, Alenka v říši divů, Anděl Páně, v muzikálu Beetlejuice hraje hlavní roli.

„Každý z projektů, ve kterých teď účinkuji nebo jsem účinkovala, je jiný a každý něčím jiným výjimečný. Ledové království je ale speciální v tom, že si konečně můžu zahrát krásnou princeznu. Ta pohádka je neskutečně kouzelná a magická. Přesně to hřeje moje malé vnitřní já u srdíčkaNavíc Ledové království je pohádka, na které jsem vyrůstala. Pamatuju si úplně přesně ten den, kdy mi bylo 10 a viděla jsem ji poprvé v kině. A teď ji můžu sama hrát na jevišti… jsem za to opravdu vděčná,“ říká Ines Ben Ahmed.

Postava Anny je plná odvahy, emocí a lidskosti – v čem se s ní Ines nejvíc ztotožňuje? „S Annou máme stejné ADHD a rozhodně i to, že mluvíme dřív, než přemýšlíme. Dřív jsem tuhle vlastnost na sobě neměla ráda a dodnes ji neumím úplně krotit. Ale právě Anna mi pomohla ji přijmout a pochopit, že to není slabost, ale součást toho, kým jsem. A že i chaos může mít svoje kouzlo.“

Více: www.inesbenahmed.cz

Foto: Zdeněk Sokol

Michaela Fialová Rozšafná

pro Taneční magazín

Kreativní Praha otevírá dialog o kultuře

Pražské kulturní fórum se zaměří na očekávání mladých

Kreativní Praha otevírá dialog o kultuře a mladé generaci

Pražské kulturní fórum se zaměří na očekávání mladých,
nov
é formy zapojení publika i proměnu kulturních institucí

Co dnes mladí lidé očekávají od kultury a co jim kulturní instituce neumí nabídnout?  Městská organizace pro rozvoj kultury Kreativní Praha otevře na šestém ročníku Pražského kulturního fóra (PKF) debatu o generační proměně publika, dostupnosti kultury a budoucnosti kulturních institucí. Mezinárodní konference, která se uskuteční 23. a 24. března v Centru architektury a městského plánování (CAMP), představí odborníky z Česka i zahraničí a nabídne konkrétní nástroje, jak kulturu přiblížit mladé generaci a udržet ji relevantní v rychle se měnícím světě.

Kreativní Praha otvírá klíčovou debatu o tom, jak může kultura lépe oslovit mladou generaci a stát se tak živou, relevantní součástí každodenního života ve městě. Věřím, že diskuse a inspirace z letošního fóra pomohou posílit kulturní ekosystém Prahy. S tématem bude Kreativní Praha pracovat v průběhu celého roku, a těším se, že městu opět předáme fundované a inspirativní podklady pro rozhodování na základě dat, přibližuje konferenci ředitelka Kreativní Prahy Kristýna Kočová.

PKF letos staví do centra pozornosti otázky, které mohou kulturním institucím pomoci ve formování jejich publik či komunit a speciálně se zaměřuje na mladé návštěvnice a návštěvníky. Jak má kultura komunikovat, aby byla srozumitelná, otevřená a skutečně přístupná? A jak mohou instituce opustit zažité modely práce s publikem?

„Chceme-li, aby kultura zůstala živou součástí města, musíme naslouchat mladé generaci. Ti nehledají jen program, ale smysl a možnost být součástí dění. Úkolem města je vytvářet podmínky, aby byla kultura dostupná, otevřená a pro mladé skutečně relevantní. Pražské kulturní fórum je příležitostí mluvit otevřeně o bariérách, ale i o konkrétních krocích, jak kulturu v Praze dlouhodobě rozvíjet,“ uvádí radní pro oblast kultury Tomáš Slabihoudek.

„Mladé lidi Praha podporuje jak v účasti na kultuře, zejména prostřednictvím největšího českého systému divadelního předplatného Klub mladých diváků, tak k aktivnímu zapojení prostřednictvím řady vzdělávacích programů např. v GHMP, ale také v rámci dotačního programu, kde i projekty začínajících tvůrců mohou získat podporu nebo jsou podpořeny instituce cílící na mladé. Jsem moc rád, že Kreativní Praha téma kultury pro mladé lidi na Pražském kulturním fóru diskutuje jak s velmi zajímavými zahraničními hosty, zástupci mladé generace, ale také na základě čerstvě sebraných dat, říká ředitel Odboru kultury a cestovního ruchu Jiří Sulženko.

Inspirace ze zahraničí i tuzemska

Dopolední blok se věnuje mezinárodní perspektivě. Digitální antropolog Andrés del Álamo Cienfuegos z CEU University v Madridu se zaměří na to, jak mladí lidé kulturu vnímají, kriticky hodnotí a spoluutvářejí v online prostředí. Zástupce belgického města Leuven Piet Forger představí strategické přístupy k práci s mladými na úrovni městské kulturní politiky a ukáže, jak může kultura fungovat jako přirozená součást každodenního života mladých obyvatel. Zkušenosti z institucionální praxe doplní Rikke G. Komissar z Národního muzea v Oslu, která představí přístupy k rozvoji vzdělávacích a veřejných programů reagujících na sociální i generační proměny publika. Zahraniční inspirace proběhne v angličtině, k dispozici budou sluchátka s překladem. Nebude chybět ani neformální networking.

Výraznou část programu Pražského kulturního fóra tvoří český blok, který přináší aktuální data, zkušenosti z praxe i reflexi fungování tuzemských kulturních institucí. Výzkumnice Linda Krajčovič Synková z Kreativní Prahy představí data mapující kulturní chování pražských mladých na kterou naváže panelová diskuze na téma Co od kultury čeká mladá generace? Debata propojí analytický pohled socioložky Lucie Dokoupilové se zkušenostmi kulturních a mediálních profesionálů, kteří dlouhodobě spolupracují s institucemi, nezávislými scénami, médii i publiky.

Druhý den se zaměří na přenos inspirace do praxe a nabídne dva workshopy. První z nich povede Piet Forger, který posluchače zasvětí do toho, jak je možné efektivně využívat městské zdroje k podpoře zájmu mladých o kulturu. Druhým workshopem provede vedoucí marketingu Karolína Kostková. Zaměří se na změnu komunikace, která může pomoci naplnit návštěvnické kapacity kulturních událostí.

Jak městské části utvářejí kulturní infrastrukturu

Na začátku letošního roku vydala Kreativní Praha svou čtvrtou celoroční studii, tentokrát na téma kultury v městských částech. Studie se zabývá otázkami, které řeší naprostá většina z nich: Jak provozovat kulturu na lokální úrovni? Kde se jaký typ kulturní infrastruktury vyskytuje? Jakou roli hraje právní forma organizace v její stabilitě, flexibilitě a schopnosti dlouhodobě plánovat? Studie identifikuje čtyři základní modely fungování kulturních organizací v městských částech: příspěvkové organizace, zapsané spolky, společnosti s ručením omezeným a zapsané ústavy a popisuje jejich specifické výhody i limity na základě zkušeností konkrétních organizací napříč Prahou.

Analýza je doplněna o dvě kontextuální kapitoly vycházející z nově získaných dat: rozmístění kulturní infrastruktury v Praze dle typů, oborů a právních forem a také financování kultury na úrovni městských částí. Celou analýzu Jak přispívají městské části do sítě kulturní infrastruktury najdete na webu Kreativní Prahy v sekci Analýzy v kultuře.

Termín: 23.–24. března 2026
sto: Centrum architektury a městského plánování (CAMP), Praha
Vstup: zdarma po předchozí registraci na GoOut.cz
Více informací a program: www.prazskekulturniforum.eu

Kristýna Sudková,
Michaela Sikorová

pro Taneční magazín