Rubrika: Novinky z tanečního světa

Jak se mění česká kultura

Návrat návštěvníků na památky i do muzeí, knihovny posilují roli komunitních center

Nová data ukazují, jak se mění česká kultura

Zájem veřejnosti o kulturní instituce v České republice pokračuje v růstu. Památky v roce 2025 navštívilo rekordních 15,45 milionu lidí, muzea a galerie se vrátila na předpandemickou úroveň návštěvnosti a divadla odehrála historicky nejvyšší počet představení. Zároveň pokračuje proměna knihoven v komunitní centra a knižní i periodický trh se dál přizpůsobuje digitalizaci. Vyplývá to z nové publikace Kultura České republiky v číslech 2025, kterou vydává Národní institut pro kulturu (NIK).

„Statistiky potvrzují, že se lidé ke kultuře vracejí. Vidíme rekordní návštěvnost památek, rostoucí zájem o muzea i stabilní návštěvnost divadel. Zároveň se ale kultura proměňuje. Například knihovny dnes už zdaleka nejsou jen místem pro půjčování knih, ale stále více fungují jako přirozená komunitní centra. Právě zachytit tyto dlouhodobé trendy je smyslem kulturní statistiky,“ říká Bohuslav Vondruška, vedoucí Oddělení statistiky kultury Národního institutu pro kulturu.

Nová publikace přináší první souhrnná statistická data o vybraných oblastech kultury za rok 2025. Letos ji navíc poprvé doplňuje také interaktivní online report. „Interaktivní report umožňuje data filtrovat, porovnávat v čase a pracovat s nimi mnohem podrobněji než v tištěné publikaci. Je dostupný prostřednictvím QR kódu v brožuře nebo na webu statistikakultury.cz,“ říká Bohuslav Vondruška.

Památky lákají rekordní počet návštěvníků

Zájem o návštěvu památek dál roste. V roce 2025 statistika zahrnovala 378 památkových objektů zpřístupněných za vstupné a jejich návštěvnost dosáhla rekordních 15,45 milionu osob. Tím překonala nejen období po pandemii, ale i dosud rekordní rok 2019.

Rekordní byla také nabídka doprovodných kulturních programů. Na hradech a zámcích se uskutečnilo 12 338 akcí (výstav, koncertů a dalších programů). Oproti roku 2024 je to nárůst téměř o 23 %.

Nejnavštěvovanější památkou zůstal Pražský hrad s 2,43 milionu návštěvníků, následovaný Petřínskou rozhlednou a Staroměstskou radnicí.

Muzea a galerie se vracejí na předpandemickou úroveň

Přestože počet zjišťovaných muzeí a galerií, které doposud odevzdaly výkaz, meziročně mírně klesl na 458 institucí, jejich návštěvnost výrazně vzrostla. Muzea a galerie přivítala 13,94 milionu lidí, tedy téměř o 830 tisíc více než o rok dříve. Návštěvnost se tak vrátila na úroveň let 2017–2018.

Nejnavštěvovanějším muzeem bylo Národní muzeum v Praze s 1,38 milionu návštěvníků, mezi galeriemi vedla Národní galerie Praha s více než 555 tisíci návštěvníky.

Knihovny nejsou jen o půjčování knih

Česká republika si i nadále udržuje jednu z nejhustších sítí veřejných knihoven v Evropě, přestože jejich počet postupně klesá často slučováním menších poboček. V roce 2025 fungovalo celkem 5 097 veřejných knihoven.

Roste také využívání digitálních služeb. Počet e-výpůjček meziročně vzrostl o 34 % a počet stažených digitálních dokumentů o pětinu. Ještě výraznější proměnou je však posilování komunitní role knihoven. Počet kulturních akcí se zvýšil o 14 % na téměř 88,5 tisíce a jejich návštěvnost meziročně vzrostla o více než polovinu na 3,35 milionu lidí. S celkovým počtem 3,45 milionu výpůjček zůstává nejvytíženější knihovnou v zemi Městská knihovna v Praze.

„Jedním z nejvýraznějších trendů posledních let je proměna role knihoven. Vedle standardních knihovnických služeb stále častěji pořádají kulturní a vzdělávací akce, setkávání nebo programy pro různé generace. Statistiky naznačují, že veřejnost tento posun oceňuje a knihovny navštěvuje stále více lidí právě kvůli těmto aktivitám,“ doplňuje Bohuslav Vondruška.

Divadla odehrála rekordní počet představení

Rok 2025 přinesl statistice českých divadel historický rekord v počtu odehraných představení. Uskutečnilo se jich 32 151. Celková návštěvnost dosáhla 6,49 milionu diváků, což představuje mírný meziroční růst. Přesto zatím za rekordním rokem 2019 zaostává přibližně o pět procent.

Divadla zároveň zvýšila své tržby na více než 3 miliardy korun a průměrná cena vstupenky činila 352 korun. Nejvyšší návštěvnost zaznamenalo Národní divadlo v Praze s více než 522 tisíci diváky.

Digitalizace mění knižní i periodický trh

Statistiky potvrzují také pokračující proměnu vydavatelského trhu. V roce 2025 vyšlo 14 708 neperiodických publikací, mezi nimiž nadále převládá beletrie. Téměř dvě pětiny titulů tvořily překlady, nejčastěji z angličtiny.

Pokračuje také pokles počtu novin a časopisů. Celkový počet titulů periodického tisku poprvé od roku 2006 klesl pod hranici 4 600. Nejvýraznější úbytek zaznamenaly deníky, jejichž počet se za posledních dvacet let snížil ze 165 na 60 titulů.

„Naším cílem je zpřístupnit kulturní data co nejširšímu okruhu uživatelů, od odborníků přes zřizovatele kulturních institucí až po novináře nebo širokou veřejnost. Díky novému online reportu budou informace dostupnější a lépe využitelné při rozhodování i plánování,“ uzavírá Bohuslav Vondruška.

Kompletní publikace Kultura České republiky v číslech 2025, dlouhodobé časové řady i nový interaktivní report jsou k dispozici na webu www.statistikakultury.cz .

Národní institut pro kulturu (NIK) je moderní a otevřená instituce s celostátním dosahem. Posláním NIK je poskytovat komplexní podporu kulturní infrastruktuře České republiky – od analýz a koncepcí přes poradenství až po přímou podporu kulturních činností.

Jana Moravcová

pro Taneční magazín

České Budějovice získaly titul, po Praze a Plzni

Rok a půl do Evropského hlavního města kultury 2028

České Budějovice instalují první symbol titulárního roku z recyklovaného materiálu do veřejného prostoru města

Tři roky od získání titulu Evropské hlavní město kultury 2028 a rok a půl před zahájením titulárního roku vstupují České Budějovice do další viditelné etapy příprav. Na Lannově třídě instalují první výrazný artefakt ve veřejném prostoru, který připomíná blížící se největší kulturní událost v historii města – nápis České Budějovice 2028.

České Budějovice získaly titul Evropské hlavní město kultury v roce 2023 společně s francouzským Bourges a severomakedonským Skopje. Jedná se o jedinečnou příležitost, která se České republice opakuje pouze jednou za třináct let. Po Praze (2000) a Plzni (2015) se České Budějovice stanou třetím českým městem, které tento prestižní evropský titul ponese.

„Nový nápis České Budějovice 2028 na Lannově třídě není jen připomínkou blížícího se roku 2028. Je navržen jako součást veřejného prostoru, který mohou lidé aktivně využívat. Objekt nabízí možnost posezení, zve k zastavení a setkávání a obsahuje také skateovatelné prvky. Stává se tak místem pro každodenní život i symbolem blížícího se titulárního roku.

Autorem návrhu je českobudějovický ateliér Scoolpt, který ve své tvorbě propojuje umění, design a architekturu. Objekt vznikl speciální technologií z recyklovaného betonu a navazuje na dlouhodobou práci ateliéru s inovativními technologiemi 3D tisku betonu a keramiky pro veřejný prostor,“ prohlásila primátorka města České Budějovice Dagmar Škodová Parmová.

„Náš ateliér se snaží vnášet nové formy a emoce do veřejného prostoru zhmotněné velkoformátovým 3D tiskem. Jako průkopníci této technologie v Česku jsme představili dům Prvok, v Českých Budějovicích jsme vytiskli a nainstalovali mobiliář s podiem před Rabenštejnskou věží a realizovali nášlapy na Sluneční ostrov. Instalace České Budějovice 2028 s lavičkou je dalším progresivním prvkem ve městě. Věříme, že nápis a lavička se stanou fotopointem a kultura bude ve městě i díky němu čím dál více rezonovat,“ říká sochař Michal Trpák z ateliéru Scoolpt.

Instalace představuje první větší fyzickou stopu projektu Evropské hlavní město kultury ve veřejném prostoru. Připomíná, že přípravy na rok 2028 nejsou jen otázkou budoucnosti, ale že proměna města probíhá už dnes.

„Titulární rok 2028 se rychle blíží a my chceme, aby lidé cítili, že Evropské hlavní město kultury není jednorázová událost, ale proces, který už dnes proměňuje České Budějovice. Nový nápis je jedním z prvních viditelných symbolů této změny. Věříme, že se stane místem setkávání i každodenního života a že bude připomínat, že kultura patří do veřejného prostoru a všem obyvatelům města,“ uvedla ředitelka Českých Budějovic 2028 Karolína Raabová.

To hlavní se odehraje v roce 2028, kdy se České Budějovice a jejich okolí promění na 366 dní v kulturní centrum České republiky i Evropy. Program nabídne více než 100 projektů a přes 1 500 kulturních akcí – koncertů, festivalů, výstav, divadelních představení, vzdělávacích programů i komunitních aktivit. Očekává se, že v titulárním roce město navštíví přibližně 1,2 milionu návštěvníků.

Kulturní program Evropského hlavního města kultury ale probíhá už nyní. Už za sebou letos máme například (Perma)kulturní fórum, festival Mosty (BudeCirkus), Skateholders fórum a mnoho dalšího. I léto ještě nabídne řadu akcí, které postupně představují podobu budoucího titulárního roku. Největším z nich je probíhající festival Jižní Svéráz (Jihočeské divadlo), první oficiální ročník největšího festivalu „divadla mimo divadlo“ ve střední Evropě. Od května do září proměňuje města, ulice, industriální areály i další netradiční místa jižních Čech v otevřená jeviště a představuje více než čtyřicet inscenací od jednatřiceti uměleckých souborů. Na festival naváže premiéra nové site-specific inscenace Hotel Fatigue souboru Divadlo Continuo, která vzniká v prostorách bývalého hotelového komplexu v Týně nad Vltavou. Součástí programu jsou také komunitní projekty, například letní příměstské tábory BudeCirkus, nebo zářijové venkovní představení Tanec pro moje město, které propojí obyvatele Českých Budějovic napříč generacemi i komunitami.

Evropské hlavní město kultury (EHMK) je titul, který každý rok uděluje Evropská unie dvěma městům v Evropě. Vznikl v roce 1985 z přesvědčení, že kultura je vedle ekonomiky a politiky stejně silným a významným nástrojem pro komunikaci a rozvoj měst.

Projekt České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028 se uskutečňuje za finanční podpory Evropské unie, Ministerstva kultury České republiky, Statutárního města České Budějovice a Jihočeského kraje.

 

Adéla Kovářová

pro Taneční magazín

 

Jáma lvová

Pozvánka na pražskou derniéru

 

Ve jménu POCKETART kolektivu Vás srdečně zveme na pražskou derniéru představení Jáma lvová, která se uskuteční již 15.9.2026 v Paláci Akropolis! 
Elektrizující taneční duet choreografek a tanečnic Sabiny Palán Bočkové a Johany Pockové se na scéně Paláce Akropolis rozloučí s pražským publikem.
 Díky Jámě lvové POCKETART kolektiv navštívil 3 kontinenty, 8 zahraničních zemí a nespočet českých měst. Jako jedno z prvních děl, prezentovaných pod hlavičkou POCKETART kolektivu, přispělo k umístění tvůrčího týmu na mapu současného tance v České republice, ale také v mezinárodním kontextu. Tento večer proto nebude nostalgickou vzpomínkou, ale energickou oslavou úspěšného projektu, který v různých variacích přinesl inspirativní zážitky množství diváků! 
Dílo vzniklo v roce 2019 jako performativní výzkum médií, politického populismu a jejich manipulativní síly. Manipulace je v něm zkoumána ve všech jejích podobách – mezilidské, politické či společensko-kulturní. Podmanivá přítomnost a vzájemná energie Sabiny Palán Bočkové a Johany Pockové, strhující hudba Lukáše Palána a atmosférický světelný design Elišky Kociánové mají sílu strhnout diváky i dnes, stejně jako v době své premiéry. Téma, které k nám promlouvá až desivě přímo neztrácí na své aktuálnosti. Ponořme se do něj ještě jednou a zamysleme se společně – kdo ovládá a kdo je ovládán?
Připojte se k nám na poslední pražské uvedení 15.9.2026 v 19:30. Nechte se vtáhnout do jámy lvové – možná budete překvapeni koho tam potkáte a jak moc si to společně užijeme! 
Anna Gazdíková
pro Taneční magazín