Ceny Thálie 2024

31. ročník, činohra, opera, balet, tanec a pohybové divadlo, muzikály i operety

Ceny Thálie vyhlašuje a pořádá od roku 1994 Herecká asociace (dále HA), nezávislá profesní odborová organizace výkonných umělců s působením na území České republiky.

Letos se budou Ceny Thálie udělovat po třicáté prvé, a to v sobotu 5. října od 20 hodin, opět v historické budově Národního divadla v Praze pod záštitou Ministra kultury České republiky Martina Baxy a s podporou Ministerstva kultury. V průběhu ceremoniálu, který bude v přímém přenosu vysílat Česká televize na programu ČT1, bude vyhlášeno 20 laureátů.

Výroční Ceny Thálie se udělují v šesti kategoriích.

Tradičně se udělují Ceny Thálie ve čtyřech kategoriích – v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a jiných hudebnědramatických žánrů – a to za mimořádné jevištní výkony, které vznikly v České republice v období, za které se ceny ten rok udělují. V každé z těchto kategorií se oceňují zvlášť ženské a mužské výkony, které posuzují oborové odborné poroty, jmenované prezidiem HA. Na výroční Cenu Thálie mohou aspirovat i zahraniční umělci účinkující v českých divadlech. (Statut Cen Thálie je k dispozici na https://cenythalie.cz/o-cenach-thalie/statut/)

Od roku 2020 se oceňují také samostatně mimořádné umělecké jevištní výkony v oboru alternativního divadla a v oboru loutkového divadla. V každé z těchto kategorií je udělena pouze jedna cena. Pro muže a ženy dohromady. V každé kategorii odborná porota udělí PĚT nominací (žen a mužů dohromady).

Pro 31. ročník Cen Thálie bylo určeno hodnocené období v rozmezí od 1. července 2023 do 30. června 2024.

Oborové odborné poroty rozhodují postupně o tzv. „širších nominacích“, které jsou také zveřejňovány (objeví se pomocí titulku během přímého přenosu a jsou vytištěné v magazínu Cen Thálie a na internetových stránkách). Umělci dostávají poštou potvrzení o širší nominaci. Tito umělci však Cenu Thálie získat nemohou.

Poroty rozhodují především o tzv. „užších nominacích“, z nichž je vybrán nositel či nositelka Ceny Thálie – do tohoto finále postupují v každé z tradičních kategorií 3 umělkyně a 3 umělci, v kategoriích alternativního divadla a loutkového divadla 5 umělkyň a umělců jako celek.

Rozhodování o udělení cen za mimořádné jevištní umělecké výkony je svěřeno výhradně odborným porotám. Jejich členové rozhodnou o laureátech v tajném hlasování přímo až v den vyhlášení v Národním divadle, za účasti státního notáře a zástupce HA.

Předsedkyní činoherní poroty je Jana Paterová, operní porotu vede Zbyněk Brabec, baletní Roman Vašek, muzikálově-operetní Zdeněk Barták, porotu alternativního divadla Kateřina Rathouská a předsedkyní loutkářské poroty je Kateřina Dolenská.

V letošním ročníku bude opět předána Cena České akademie divadelníků, která bude udělena mezioborově za mimořádný přínos českému divadelnímu umění, a to na základě dvoukolového elektronického hlasování. Právo hlasovat v obou kolech mají členové ČAD.

Stejně jako dosud, využije i tentokrát prezidium HA svou možnost udělit ceny za celoživotní umělecké mistrovství. V letošním ročníku to budou dvě ceny v oboru činohry pro Štěpánku Ranošovou a Viktora Preisse. Po jedné ceně v dalších oborech, v opeře pro Naďu Šormovou, baletu, tanci a pohybovém divadle pro Josefa Kotěšovského, v muzikálu, operetě a jiných hudebnědramatických žánrech pro Helenu Vondráčkovou, v oboru alternativního divadla Janu Číhalovi, kterému byla cena udělena, ale bohužel se slavnostního ceremoniálu v Národním divadle nedožil.

Také bude udělena Cena Thálie za šíření divadelního umění a Cena pro mladého umělce či umělkyni do 33 let v oboru činohry. Překvapením bude Cena pro zahraničního umělce.

Už tradičním partnerem HA při slavnostním udílení Cen Thálie je Národní divadlo v Praze.

Stálými partnery jsou Nadace Život umělce a Nadace Munzarových.

Hlavním partnerem Cen Thálie je INTERGRAM, kolektivní správce práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, kterého v roce 1990 založili sami nositelé práv. Jeho základním posláním je propojování nositelů práv s uživateli jejich tvorby. Tak zajišťuje, aby umělci a výrobci v Česku i v zahraničí získali spravedlivou odměnu za užití svých výkonů a záznamů.

Hlavním mediálním partnerem Herecké asociace je Česká televize, mediálním partnerem pak Český rozhlas Dvojka.

Různobarevné skleněné Ceny Thálie tradičně vyrobila a Herecké asociaci věnovala

Sklárna LASVIT AJETO ze severočeské Lindavy.

Novým partnerem se pak stala Nadace BPD PARTNERS, která spravuje jednu z nejprestižnějších moderních galerií Kunsthalle.

Dalšími partnery se stala 3 města – Hlavní město Praha, Statutární město Brno, jehož primátorka Markéta Vaňková udělila letošním Cenám Thálie záštitu a statutární město Ostrava.

Režii přenosu má opět na starosti Roman Petrenko.

Ceny Thálie bude moderovat Světlana Witowská.

K vyhlášení Cen Thálie 2024 vydá Herecká asociace opět programový Magazín, který bude bezplatně k dispozici hostům galavečera v Národním divadle.

Barbora Fialová

pro Taneční magazín

Praha ožralá, Tělo v mé hlavě i úspěšné cestopisy

Září a říjen 2024 s novými pořady ČT

Dokumentaristé České televize v cyklu Praha ožralá navštíví legendární pražské hospody, v sérii Středověké srdce Evropy prozkoumají české i související evropské památky, v cestopisu Nejkrásnější treky Evropy budou putovat po úchvatných stezkách starého kontinentu a v desáté řadě Bedekru procestují Velkou Británii. Snímky Blýskání pod Tatrami, Žižka – hrdlořez i boží bojovník, Pravda o Žižkovi a Proměny doktora Tyrše zdokumentují historické osobnosti a události, dokumenty Tělo v mé hlavě a Spojila nás smrt se budou věnovat sociálním tématům a film Juráček je můj osud odvypráví příběh Dani Horákové.

Svérázný dokumentární cyklus Praha ožralá diváky zavede do nejrůznějších pražských podniků, které se mohou pyšnit jedinečnou minulostí i současností. Na otázku, kam chodil na pivo Jan Neruda, Franz Kafka či Bohumil Hrabal nebo jaké zločiny poznamenaly nejen pověst vybraných hospod, odpoví místní výčepní a štamgasti v rozhovorech s Janem Hájkem. Ten navíc v bonusových videích, která budou od 12. září dostupná v iVysílání a na sociálních sítích ČT, prozradí, které hospody si zahrály v ikonických českých filmech Samotáři, Adéla ještě nevečeřela a Pupendo.

Citlivých témat se dotkne dokumentární experiment Tělo v mé hlavě, který zprostředkuje pohled do duší lidí, kteří se v průběhu života museli vypořádat s body shamingem – urážkami, kritikou a ponižováním namířenými na jejich fyzické vzezření. Film zachycuje skupinu mužů a žen, kteří se sešli v televizním studiu, aby mluvili o svých zkušenostech s tímto typem šikany a způsobech, jak se jí postavit. Téma osvěty proti body shamingu se objeví i v celorepublikové kampani ve spolupráci ČT edu a O2 Chytrá škola. Film Spojila nás smrt pak přiblíží životy ovdovělých rodičů v produktivním věku, kteří často čelí velké psychické a socioekonomické zátěži s výrazným dopadem na děti.

Pohled na nejzajímavější památky nabídne seriál Středověké srdce Evropy, jehož komentář namluvili Tatiana a Vojtěch Dykovi a který ukáže průřez architekturou od starověku po baroko. Čirou cestovatelskou radost bude možné prožít u série Nejkrásnější treky Evropy, která s diváky zavítá do Norska, Itálie, Slovinska, Černé Hory, Švýcarska, Francie, na Island a Madeiru, nebo u Bedekru, který tentokrát zmapuje Velkou Británii.

O životě nejslavnějšího husitského vojevůdce budou u příležitosti šestistého výročí jeho úmrtí vyprávět dva dokumenty, a to Žižka – hrdlořez i boží bojovník a Pravda o Žižkovi. Do historie nahlédne také snímek Blýskání pod Tatrami zachycující okolnosti vzpoury proti fašismu v Banské Bystrici v roce 1944 nebo dokument o zakladateli sokolského hnutí Proměny doktora Tyrše.

Česko-německá novinářka a spisovatelka Daňa Horáková, signatářka Charty 77, organizovala v sedmdesátých letech ve svém bytě salony pro disidenty a s Václavem Havlem řídila samizdatovou Edici Expedice. V roce 1979 se provdala za filmového režiséra Pavla Juráčka a vystěhovala se s ním do Německé spolkové republiky, německy napsala a vydala sedm prozaických a publicistických knih a v letech 2002–2004 byla hamburskou ministryní pro kulturu. Její život zdokumentovala Olga Sommerová ve snímku Juráček je můj osud.

Foto: Eva Koňaříková (Tělo v mé hlavě) 

Vendula Krejčová,  Česká televize

pro Taneční magazín                                     

IMMEDIATUS BIENNALE 2024 zve do Brna

Mezinárodní festival improvizace a instantní kompozice

V týdnu od 21. do 29. 9. 2024 se uskuteční první ročník IMMEDIATUS BIENNALE 2024, festival improvizace a instantní kompozice tance a hudby. Festival zahájí dva třídenní workshopy určené nejen pro taneční umělce. Hlavní program festivalu se uskuteční ve dnech 25.–29. 9., nabídne osm tanečně-hudebních děl, dva masterclassy, koncert a diskuze s umělci. Vystoupí umělci z Nizozemska, Švýcarska, Rakouska, Francie, Finska, Německa, Koreji a Slovenska společně s lokálními umělci z Česka.

Festival IMMEDIATUS BIENNALE 2024 vychází z projektu Série okamžitých nocí IMMEDIATUS, který od roku 2018 přináší brněnskému publiku Robie Legros ve spolupráci s Tomášem Janypkou, pod záštitou spolku ORBITA. IMMEDIATUS, Série okamžitých nocí je projekt zaměřený na improvizaci a instantní neboli okamžitou kompozici tance a hudby. Do projektu jsou zváni také umělci z jiných oborů (světelný design, poezie, vizuální umění ad.). Dosud se uskutečnilo dvacet různých vydání série, a to na více než 15 různých místech, za účasti více než 50 umělců z lokální a zahraniční improvizační scény. Improvizovaná tvorba bývá považovaná za marginální odvětví, projektu IMMEDIATUS se však daří budovat komunitu diváků a umělců, kteří tento žánr vyhledávají.

„V roce 2022 jsme uvedli nultý ročník festivalu IMMEDIATUS, na kterém hostovali umělci z Česka a Slovenska (např. Jana Novorytová, Inga Zotova-Mikshina, Slavomíra Ondrušová, studenti ateliéru Fyzického divadla JAMU) i zahraniční umělci (Bettina Neuhaus, Ursula Sabatin, Giacomo Calabrese a další). Nultý ročník vzešel z touhy uspořádat vícedenní komunitní událost improvizované tvorby na jednom místě a tím propojit jednak taneční scénu s hudební, a zároveň se pokusit o mezinárodní jevištní setkání. To se nám povedlo.

Správně bychom tento rok měli hovořit už o druhém ročníku, ale do jisté míry se logice číslování vyhýbáme, jelikož může vytvářet očekávání a tlak na budoucí ročníky. Teď jsme v přípravách IMMEDIATUS BIENNALE 24 a těší nás, že pozvání přijali umělci ze zahraničí, jako jsou Lily Kiara, Yeonji Han, Gianna Gruenig, Pasi Mäkelä, Štefan Szabó i zástupci naší domácí scény (Jaroslav Šťastný, Václav Kalivoda, Mish Rais, Ivan Palacký, …). Těšíme se, že znovu bude moci nastat mezikulturní setkání na jevišti, na které vás všechny zveme. Na své si přijdou nejen tanečníci, ale i diváci nové hudby, experimentálního divadla či vizuálního umění,“ říká Robie Legros, spoluzakladatelka projektu.

Hlavní program festivalu zahájí ve středu 25. 9. taneční umělkyně, pedagožka a zpěvačka Lily Kiara se svou „performativní přednáškou“ This Song We’re In / Tato píseň, ve které jsme pojednávající o tom, jak vnímá média tance-poezie-hudby a čím jsou pro ni příbuzné či odlišné.

Dalším zahraničním hostem bude taneční soubor NNN Dance (Yeonji Han, Maja Ripatti, Charlotte Böttger…), který na festival přiveze čerstvé dílo z choreografického pera Mayi M. Carroll – Terra 5. Z domácí scény uvede svou předpremiéru pražský CreWcollective – s představením Pošli (mi) pohled odněkud, kam nepojedeš. Kromě představení na bázi dramaturgického výběru improvizačních konstelací nabídne festival i hudební koncert a dva masterclassy. Jeden masterclass povede mistryně somatické práce Berrak Yedek, tvůrkyně přístupu „Somatic Dialogue“, druhou lekcí účastníky provede mistr fyzického divadla Dalibor Buš, herec z Divadla Husa na provázku.

Hlavnímu programu budou předcházet dva intenzivní třídenní workshopy. První workshop s názvem „Skinner releasing technique & Improvizace“ bude veden Lily Kiara, certifikovanou lektorkou této techniky. Druhý workshop s názvem „Tři přístupy k instantní tvorbě tance“, který byl navržen speciálně pro festival, představí tři různé způsoby tvorby okamžité choreografie očima čtyř tanečních umělkyň: Gianna Gruenig, Yeonji Han a v tandemu Mish Rais a Mirka Eliášová. Kromě workshopů se diváci mohou zúčastnit participativní přednášky Sbíhající se vlákna: okamžitá kompozice v souvislostech spojené s diskuzí s umělci festivalu.

Festival se bude konat na různých místech ve spolupráci s partnery: Moravská Galerie, Klub Leitnerova, Sklepní Scéna CED / Terén, Distillery, Kavárna Trojka.

Festivalové pasy a vstupenky na jednotlivá představení a masterclass je možné zakoupit v síti GoOut. Na workshopy je nutné se přihlásit prostřednictvím formuláře zveřejněného na webu immediatusbiennale.orbita.space. Podrobnější informace jsou dostupné na webu a na sociálních sítích (fb: @Immediatus Biennale, ig: @immediatus_).

Lenka Půžová

pro Taneční magazín

Nezávislá a svobodná

ČT natočila film o malířce Zdence Braunerové

Kulturní kanál České televize nabídne divákům portrét jedné z prvních českých malířek, která díky své osobnosti a talentu obstála ve výlučně mužském uměleckém světě. Snímek Zdenka Braunerová, malířka česká, vznikl v tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia. Vysílá ČT art 1. 10. 2024 ve 21:10. Scénář a režie Iveta Grófová.

Režisérka vytvořila netradiční životopisný dokument. Divák je přítomen „natáčení“ filmu v malířčině ateliéru. Účinkuje v něm ona sama a její sestra Anna. Linku příběhu tvoří především ženský úděl obou sester a usilování Zdenky o to, prosadit se jako umělkyně.

Dokumentární film o silné osobnosti českého malířství, Zdence Braunerové, první profesionální malířce v českých zemích.

„Přinášíme příběh výjimečné ženy, která si umělecké svobody cenila nadevše a životem procházela jako dělová koule,“ říká scenáristka a režisérka Iveta Grófová. Zdůrazňuje, že malířka tvořila na přelomu 19. a 20. století, tedy v době, která přála zejména výjimečným mužům. Přesto jim byla rovnocenným uměleckým partnerem. „Její životní a uměleckou cestu vyprávíme filmovými obrazy, unikátními citacemi z korespondence s její sestrou Annou, sochařem Augustem Rodinem, básníkem Juliem Zeyerem a s dalšími osobnostmi, které prošly jejím životem,“ dodává režisérka, která je držitelkou ceny Skleněný medvěd z Berlinale za film Pátá loď a Křišťálového globusu z MFF v Karlových Varech za snímek Ema a smrtihlav.

Hraný dokument nazvaný Zdenka Braunerová, malířka česká, se odehrává v autentickém prostředí ateliéru v Roztokách u Prahy, který si sama v roce 1904 navrhla, postavila a kde až do své smrti pracovala. „Cenné archivní materiály, například reprodukce obrazů a fotografie, nám poskytlo především Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, dále jsme při výrobě filmu spolupracovali s Národní galerií v Praze, Etnografickým ústavem Moravského zemského muzea v Brně, s Galerií moderního umění v Hradci Králové, Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě a Památníkem národního písemnictví,“ upřesňuje dramaturgyně snímku Nora Obrtelová.

Dokumentární film o silné osobnosti českého malířství, Zdence Braunerové, první profesionální malířce v českých zemích.

Dokument stojí na hereckých výkonech Anny Duchaňové (Zdenka Braunerová) a Sáry Venclovské (její sestra Anna). Dále v něm vystupuje autorka monografie o Zdence Braunerové Milena Lenderová, historička umění Blanka Stehlíková a vedoucí odborného oddělení Středočeského muzea v Roztokách Marcela Šášinková.

Zdenka Braunerová (1858–1934) studovala malířství ve Francii. Díky tomu hrála důležitou roli v česko-francouzských kulturních vztazích. Inspirací jí bylo lidové umění, zejména kultura Moravského Slovácka a Slovenska. Je považována za zakladatelku české knižní grafiky. Stala se patronkou mladších umělců, například Miloše Martena, Františka Bílka nebo Jana Zrzavého.

Scénář a režie: Iveta Grófová / dramaturgie: Nora Obrtelová, Lenka Marešová / kamera: Tomasz Wierzbicki / střih: Martin Malo / kostýmy a scénografie: Katarína Štrbová Bieliková / vedoucí produkce: Hana Kopecká / výkonný producent Pavel Plešák / kreativní producent: Dušan Mulíček

Foto: ČT 

Hana Orošová, Česká televize

pro Taneční magazín