1. Hip hop se stal jedním z nejpopulárnějších tanců poslední doby. Je to ale tanec z amerických ghet, Evropanům není vlastní. V čem tedy tkví jeho přitažlivost?
„Je to především hudbou. Hudba se stala slavnou, oblíbenou, podle mě je to hlavně díky klubům, kde se mladí lidé baví a poslouchají tento druh hudby, proto se jim to líbí.“
2. Byl na světě dříve hip hop nebo break dance?
„Je možné říct, že počátkem hip hopu byl funk. Ve funkovych skladbách jsou často “přestávky”, při kterých zpěvák nechá hrát kapelu 15-30 sekund něco jiného a zase se vrátí k původní skladbě. V americe byli lidé, kteří tancovali pouze na tyto “přestávky” a nazývali je „breakers.“ A to co tancovali, se považuje za jeden z prvních hip hopovych tanců, protože některé techniky se používají v hip hopu i dnes.“
3. Jaký typ lidí je vhodný pro tento typ tance? Musí být člověk ohebný, hodí se třeba nějaká průprava bojového umění? (Původní americký tanec obsahoval i prvky sebeobrany.)
„Každý člověk je vhodný pro hip hop. Není žádný limit. Hip hop je směs všeho, každá chyba se dá využít. Třeba ve Francii b-boy Junior dokázal, že i vada těla se dá využít. Natrénovat se dá všechno. Člověk by měl jen mít cit pro rytmus.“
4. A když cit pro rytmus nemá? Je vše ztracené?
„Dá se to natrénovat. „Narveme“ to do něj.“
5. Tančí se tzv. battles, tedy bitvy. Krásná myšlenka vyřídit si tancem své neshody se někdy vymkla kontrole. Docházelo i k opravdovým rvačkám, ke zraněním. Jak se na to díváte?
„Bylo to dříve, hlavně v Americe. U nás jsem o takovém případě ještě neslyšel. Pokud „battle“ končí rvačkou, pak jen slabší neustojí, že někdo je lepší. Každý, kdo se postaví do battlu, si musí uvědomit, že je to jen hra. U nás lidé málokdy „battlují“ z nenávisti. Děje se i to, ale o rvačce jsem neslyšel.“
6. Mají Češi vůbec ten správný temperament pro tento styl hudby a tance? Jste Slovák, cítíte, že jste výbušnější a temperamentnější než Češi?
„Jsem Čecho-Slovák, nedělám v tom rozdíl.
Ale je pravda, že cítíme hudbu trochu jinak. Nebojíme se opustit pravidla a tancovat vlastní styl. Nemám na mysli všechny české tanečníky, ale všeobecně to na mě dělá tento dojem.“
7. V čem je ten hlavní rozdíl mezi Čechy a Slováky?
„Češi používají více techniky než tvorby, je třeba do hudby vložit více vlastní osobnosti. Pár lidí to už objevilo, ale lidé se bojí experimentů, bojí se projevit sebe v hip hopovém duchu. Každá hudba má svůj styl a je třeba vyjádřit sebe.“
8. Kde je větší zájem o hip hop, v ČR nebo na Slovensku?
„ Je to stejné.“
9. Proč jste se rozhodl jít do Prahy?
„Měl jsem v ČR kamarády. Praha mě přitahovala, byla pro mě výzva. Je to jedno z center kvality, zdroj informací.
Když mi kamarádi zavolali, nechal jsem studia na vysoké škole a odešel jsem do Prahy.“
10. Vy jste jeden z nejšikovnějších hip hopových tanečníků v ČR. Kdy jste pochopil, že se chcete stát profesionálním tanečníkem?
„Je to koníček, kterým se živím. Profesionál? Nikdy jsem se nerozhodl, že budu „profík“.
11. Necítíte se být „profíkem“?
„Ne, vůbec ne. To se říká, profesionál. Já jen dělám to, co mě baví, nepotřebuji žádné označení.“
12. Kde berete inspiraci pro své soutěžní choreografie?
„Inspiruje mě hudba. Když tvořím, vidím ji v obrazech. Ale třeba i spartakiády, krasobruslení, cokoliv mě motivuje. Inspiraci hledám tam, kde se pracuje s lidmi.“
13. Jak můžeme dosáhnout úspěchu?
„Je třeba přestat kritizovat a začít něco dělat! Nebát se experimentovat. Záleží na množství energie, kterou do toho člověk dá.“
14. Je zdravé soutěžit s ostatními? Někdo vymýšlí všechno možné, aby byl první, někdy to končí i úrazy atd.
„Soutěžení je hra, která nás tlačí dopředu. Soutěže posouvají, ale nesmíme překročit zdravý rozum. Nesmíme riskovat zdraví.
Měl jsem vždy touhu vyhrát, ale každý chce být první. Nemůžete se tím nechat ovládnout, pak už jste zaprodaný. Když člověk dělá to, co ho baví, pak pořadí je jeho vysvědčení.“
15. Co všechno musíte věnovat tanci, když chcete být úspěšný tanečník?
„Záleží na tom, kam to chcete dotáhnout. „BDS Academy“ je důkazem toho, že se dá tancem uživit. Kvalita školy je důležitá.
Průměrně je to tak, že 2x týdně je trenink, záleží na každém, co si z něho odnese a kolik času věnuje tanci mimo trenink. Někdo tančí jen pro zábavu, někdo trénuje stále. U nás ve škole je to podpořené tzv. „freestylovym koutkem“, kam může náš člen kdykoliv přijít a pracovat na sobě.
Někdy se tanec stane životem, tančíte všude. Já zkouším i v samoobsluze (skládám ruce), na zastávce tančím, člověk nevědomě tančí pořád.“
16. Máte tedy čas vidět v životě i jiné věci?
„Mám. Trénuji každý den, ale když chcete vidět jiný svět, vidíte ho.
Ale je jasné, že se nestanete “profesionálem“ ve dvou disciplínách, nebudete třeba top plavec a současně top závodník formule 1.“
17. Jak jste se stal úspěšný Vy?
„Mě to prostě baví, to je podle mě celé tajemství úspěchu. Je zajímavé, že pokud jsem neřešil, zda vyhraji, tak jsem vyhrával. Když jsem začal řešit jak vyhrát, tak jsem padal na pr…. Myslím, že směr, jak být úspěšný, mám jasně daný. Neřešit ho.“ 😀
18. Proč Vás mají Vaši žáci tak rádi?
„TO SOM NIKDY NEPOVEDAL ! 🙂 “
„To ne, ale já to vím z jiných zdrojů!!“
„Myslím si, že jedna z mých silných stránek je, že chci, aby se lidé těšili z tance. Tanec, obzvlášť streetdance by měl být radost.“
19. Lidé si hip hop spojují s drogami. Myslí si, že tanečníci vydají tolik energie, že není možné něco takového zvládnout bez drog. Mají se rodiče obávat o své dítě, pokud je dají tančit?
„To je takový trik, aby lidé říkali „óoo, hrůza.“
Trik médií, aby zvýšili sledovanost, lidi vždy více bavily drby a to, když si i mohli postěžovat, jak jsou všichni kolem na nic. 🙂
Je škoda, že na tomto stojí i veřejné mínění lidí o hip hopu. Nevědí, jací jsme, pardon, vlastně vědí. Takových, jako jsme my, vlastně už viděli spousty se zbraněmi a drogami v klipech. A hned jsme zaškatulkovaní.
Jediná droga tanečníků je hudba!“
20. Tanečník ale musí podat prakticky ten stejný výkon i přes zranění, úmrtí v rodině, zkrátka musí na jevišti bavit lidi. Jde to bez drog i v těchto těžkých situacích?
„Můžete podat tancem i smutek. Když je upřímný, lidé to bez posuzování pochopí. “
21. Souhlasíte s tvrzením mnohých, že tančit se dá pár let a dost?
„V Americe tančí lidé celý život. Soutěží. Mají třeba 50 let a stále jsou nejlepší. Čím starší, tím lepší.“
22. Jaký asi čeká hip hop osud dál? Je to jen módní vlna a zájem o hip hop zase opadne nebo se jeho obliba udrží?
„Určitě jsou módní vlny, a jsou základy, které zůstanou. Hip hop 90. let zůstane (true school) a jsou módní vlny, které přejdou a ztratí se.
Něco se udrží a vyvíjí se dál. Nejhorší máme za sebou. Rapeři museli rapovat na „techno skladby“, aby si udrželi pozornost. Horší jsou ti, kteří na technu začali a říkají si rapeři. 🙂 Po čase se asi zas vrátí takový hip hop, jaký byl zpočátku, potom se znovu zrychlí a tak to půjde pořád dokola….“
23. Měl by být hip hop součástí olympijských her a je vůbec hodnotitelný?
„Hip hop nemá pravidla, jen svého “ducha” . Staří OG´S (old gangsters- nadsazeně) by hip hop možná dokázali hodnotit.“
Děkuji za rozhovor
Eva Smolíková
