Divadlo LETÍ získalo Cenu Josefa Balvína

V 19. sezóně uvede jevištní debut Kláry Vlasákové i imerzivní inscenaci

Pražské nezávislé Divadlo LETÍ získalo za svou inscenaci Láska/Argumentační cvičení Cenu Josefa Balvína, kterou v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka uvede 13. listopadu. V nové sezóně pak plánuje hned dvě premiéry inscenací her současných českých autorů. Očekávanou novinkou bude na konci listopadu divadelní debut spisovatelky a scénáristky Kláry Vlasákové Lhářky. Hra vznikla přímo pro herečky Pavlu Tomicovou, Natálii Drabiščákovou a Simonu Lewandowskou. Sezónu LETÍ zakončí imerzivní inscenací Poslední zhasne, pro niž vytvořilo scénář hned šest českých autorů nejmladší generace. Vzápětí po pražské premiéře ve VILE Štvanice se inscenace představí také na festivalu Divadelní svět Brno.

Divadlo LETÍ vstoupilo do své 19. sezóny úspěšně. Za svou inscenaci LÁSKA/Argumentační cvičení v režii Kashy Jandáčkové získalo Cenu Josefa Balvína, ocenění pro nejlepší českou inscenaci původně německojazyčného textu. Pražský divadelní festival německého jazyka, který cenu udílí, ve své tiskové zprávě uvádí: „Inscenace  je v mnoha ohledech výjimečná. Otevřeně pojednaným tématem ženské sexuality i s jejími nejintimnějšími tělesnými projevy počínaje a ztvárněním trojjediné protagonistky Olive Oylové Annou Kameníkovou, Karolínou Vágnerovou a Marií Kieslowski konče.“ Inscenaci textu oceňované autorky Sivan Ben Yishai, jejíž dílo LETÍ nastudovalo jako první scéna v Čechách, uvede na festivalu 13. listopadu.

První premiérou nové sezóny Divadla LETÍ bude inscenace Lhářky. Příběh dvou stárnoucích žen, Jiřiny a Kamily, které už neumí žít ani vedle sebe, ani bez sebe. Jména hlavních postav vzešly z prvotního námětu, s nímž autorka Klára Vlasáková vstupovala do rezidenčního programu Divadla LETÍ. „Inspirovala se skutečným přátelstvím Jiřiny Švorcové a Kamily Moučkové, které přes naprosto odlišné politické názory dokázaly ke konci života krátce navázat na své dávné přátelství. Tahle myšlenka nám v dnešní době kulturních válek připadá zásadní,“ říká dramaturgyně inscenace a umělecká šéfka Divadla LETÍ, Marie Špalová. „Rozhodně se ale nejedná v žádném ohledu o životopisnou či historickou hru. Reálné předobrazy postav se objevují jen v ozvucích, příběh je jinak úplně smyšlený a současný.“ doplňuje.

Autorka hry Klára Vlasáková touto hrou v divadle debutuje, přestože na poli literatury a scenáristiky má za sebou už řadu úspěchů. Její románová prvotina Praskliny byla nominována na Cenu Jiřího Ortena, nejnovější román Těla získal v anketě Deníku N titul kniha roku podle čtenářů i odborné poroty a za scénář k filmu Běžná selhání (2022), který byl uveden i na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, získala cenu pro nejlepší scénář na kanadském Festival du Film Auteur de Val-Morin a nominaci na Cenu české filmové kritiky v kategorii Nejlepší scénář. „Všechny tři postavy – stárnoucí kamarádky i mladá neteř jedné z nich – mají zcela odlišné představy o tom, jak by měla vypadat budoucnost i společnost. Pod tlakem krize jsou však nuceny své představy přehodnotit a hledat nové cesty. Právě to mi při vývoji příběhu připadalo nejzajímavější: jak dlouho si dokážeme lhát, že máme ve všem jasno, a v jakém momentu si konečně přiznáme, že vlastně nevíme nic?“ říká autorka, Klára Vlasáková.

Režisérkou inscenace bude Natália Deáková, která s LETÍ v minulých letech spolupracovala na inscenacích Rozhovory s astronauty a Králíček. Do VILY si s sebou přivádí svůj tým, scénografy Pavla Svobodu a Janu Smetanovou a hudebního skladatele Jakuba Kudláče. Hra vznikla v rámci rezidenčního programu LETÍ přímo pro herečky Pavlu Tomicovou, Natálii Drabiščákovou a Simonu Lewandowskou.

Premiéry proběhnou 30.11. a 2.12. 2024.

Na jaře se LETÍ plně ponoří do příprav imerzivní inscenace Poslední zhasne, jejíž tým tvoří nejmladší divadelní generace. Již podruhé je LETÍ součástí evropského projektu Fabulamundi Playwrighting Europe, jehož současný běh s podtitulem New Voices se zaměřuje na práci s nejmladší generací dramatiků. LETÍ vedlo dvouletou rezidenci se skupinou šesti mladých českých autorů a autorek ve složení Ondřej Kulhavý, Tomáš Ráliš, Antonie Rašilovová, Daniela Samsonová, Lenka Skalická a Štěpán Vranešic. Lektorem workshopu, z něhož vzešel scénář připravované inscenace, je dramaturg a kmenový autor Divadla LETÍ, David Košťák, který o přípravách a společných workshopech řekl: „V Čechách chybí vzdělávací program zaměřený na psaní pro divadlo. Noví dramatici se i tak naštěstí stále objevují, ale chybí jim možnost vzájemného networkingu a sdílení. Chtěl jsem vytvořit prostředí, kde se autoři a autorky budou moci rozvíjet v bezpečném prostoru pod vedením různorodých dramatiků, ale i odborníků v jiných oborech. Kromě zahraničních hvězd jako je srbská autorka Biljana Srbljanović to byl například sociální ekopsycholog Jan Krajhanzl. Naše společná setkání vedla k touze napsat scénář pro imerzivní inscenaci, která by se věnovala přípravám na konec světa, aniž by diváky paralyzovala a uvedla je do pasivity.”

Šest původních her jako šest možností příprav na konec světa bude do prostoru VILY Štvanice a jejího okolí přenášet trojice mladých režisérů Jan Froněk, Ctibor Němec a Emma Žežulová, společně s trojicí mladých scénografek. Inscenace se bude hrát v omezené sérii nejprve v Praze na Štvanici, poté se na několik dní přesune na festival Divadelní svět Brno, který je jejím koproducentem.

Vedle pravidelného repertoáru připravuje LETÍ další atraktivní projekty. Pokračování se dočká divácky úspěšný projekt Večeře s novou hrou, včetně speciální trampské verze u ohně, která se představila už z kraje sezóny v rámci festivalu …příští vlna/next wave… Ve spolupráci s Agenturou DILIA představí LETÍ 10. prosince 2024 výsledky překladatelské dílny pro mladé překladatele divadelních her z angličtiny. I v letošním roce bude předán Kožich Marka Ravenhilla, cena pro česká divadla za počin v inscenování současné dramatiky. Vedle textů, které se v nastávající sezóně dočkají inscenací, vznikají v rámci Rezidenčního programu Divadla LETÍ jednak krátké hry českých autorů pro Večeře s novou hrou, a také hra Anny Saavedry, která v režii Mariána Amslera otevře výroční 20. sezónu, jež LETÍ čeká v letech 2025/26.

Klára Vlasáková

LHÁŘKY

Režie: Natália Deáková

Jedna věří v kapitalismus plný disciplíny, druhá v socialismus plný salámu. Hořká komedie o tom, že nejsilnější pravda je jen lež, které se neumíme vzdát.

Dvě stárnoucí ženy, jeden dům. Jiřina sní o uznání a métském salámu, Kamila sní o tom, že neumře, a radši nevychází. Svět venku je totiž příliš nebezpečný. Viry a ledovka číhají na každém kroku. Jiřina chodí do sámošky pro salám a obdiv – ale už dlouho nebude. Přichází totiž mladá Eliška s děsivou vizí budoucnosti. Starý svět jde k zemi, nový je už za rohem. Ale je o co stát? A kdo vydrží déle lhát, aby se nemusel měnit?

Česká spisovatelka a scénáristka Klára Vlasáková debutuje na divadelních prknech s hořko-směšnou hrou Lhářky, kterou napsala v rámci rezidenčního programu LETÍ přímo pro herečky Pavlu Tomicovou, Natálii Drabiščákovou a Simonu Lewandowskou.

Text hry vznikl za podpory Nadace Český literární fond a Ministerstva kultury České republiky.

Antonie Rašilovová, Daniela Samsonová, Lenka Skalická, Ondřej Kulhavý, Tomáš Ráliš, Štěpán Vranešic

POSLEDNÍ ZHASNE

Režie: Jan Froněk, Ctibor Němec a Emma Žežulová

Konec světa může mít tisíce podob.

Hodiny posledního soudu ukazují 90 vteřin do půlnoci. Je čas si začít balit kufry. Jak se ale připravovat na konec, když člověk nesnáší loučení a plamínek naděje ještě pořád nezhasl? Vytěsňování, restart společnosti, osvobození ducha od těla, hledání planety B – strategií je spousta, ale která bude ta tvoje? Jsou to střepy tříštícího se světa, nebo jen sklíčka dotyků?

Imerzivní inscenace autorstva a režisérstva nejmladší generace, která se vzdala alarmistických výkřiků ve prospěch hledání způsobů přežití.

Inscenace je výsledkem dvouletého workshopu zaštítěného mezinárodní sítí Fabulamundi – Playwrighting Europe. Šestičlenné autorstvo společně se tříčlenným režisérstvem předkládá svou originální vizi příprav na konec světa a umožňuje divákům zažít je na vlastní kůži. Hlasy mladé generace ukazují, že budoucnost může přinést i větší hrozby, než je inkluzivní jazyk.

Inscenace vzniká v koprodukci s festivalem Divadelní svět Brno.

Denisa Chuchlová

pro Taneční magazín

Událost Y: Slow TV Cinema

Přespávací kino v Divadle X10

Divadlo X10 se 8. listopadu na 24 hodin promění na přespávací kino. Promítání 24 hodinových filmů v žánru slow TV od 24 českých i zahraničních umělců a umělkyň mohou návštěvníci sledovat z pohodlí matrací, peřin a polštářů.

Žánr Slow TV je velice inkluzivní, co se týče požadavků na techniku a schopnost práce s videem. Proto se nám tentokrát na jednom plátně (místo podiu) setkává umělectvo s různorodou životní zkušeností, různými přístupy k tvorbě i velmi různou praxí. Filmy pro nás vytvořily osobnosti pohybující se v oblasti současného tance, herectví, režie; ale i tvůrci a tvůrkyně s malířskou a konceptuální galerijní praxí,“ říká kurátorka Anna Chrtková.

Mezi tvůrci jsou například divadelní režisér Jan Frič, režisér*ka dokumentárních filmů Kateř Tureček, kolektiv současného tance T.I.T.S. performance group, letošní finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého Oskar Helcel nebo umělecké a rapové duo lobbyboy&saab920turbo. Ze zahraničních osobností například nizozemský choreograf Dries Verhoeven, který se českému publiku představil v roce 2018 na festivalu 4+4 dny v pohybu, nebo hudebník a vizuální umělec Julian Hetzel.

Událost pomalého kina nabídne netradiční diváckou zkušenost a pobídne k přemýšlení nad současným tlakem k výkonnosti a možnostmi naší pozornosti.

„Y: Slow TV Cinema chce být oslavou chvil, kdy nám čas prokapává mezi prsty, kdy sami sebe odevzdáváme hedónskému ponoru do pohyblivých obrázků na promítací stěně. Pozornost je nezaostřená, soustředění rozprostřené po nejširším okolí, spánek přichází a odchází v nepravidelném rytmu,” doplňuje k formátu události kurátor Petr Dlouhý.

Začátek události: 8. 11. 2024 v 16:30

Událost potrvá non-stop do 9. 11. 17:00

V prostoru události je možné přespat, nebo z něj kdykoli odejít a vrátit se

Místo události: Divadlo X10, Charvátova 10/39, Praha 1

Umělci 

Agnese Krivade, alaa minawi, Bára Bažantová & Adam Smrekovský, BUI, Dries Verhoeven, Dzintars Krūmiņš, Guiot Duermeijer, Ikars G & Karu T, iona&rineke, Jan Frič, Jānis Šneiders, Kateř Tureček, Katrīna Rudzīte, Kirils Ēcis & Guna Zariņa, Laura Stašāne, lobbyboy saab900turbo, Mailo Mēness, Matěj Nytra, Oskar Helcel, Shar&Kiek, Studio Julian Hetzel, T.I.T.S. performance group, Tamara Moyzes & Shlomim Yaffe , Venuri Perera

Koprodukční partneři:

New Theatre Institute of Latvia

SPRING Utrecht

 

 

Autor Andrejs Strokins (z festivalu Homo Novus, Riga)

 

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

„Našikmo 4:05“

Daniela Baráčková v Galerii NoD

Vážení přátelé umění,

přijměte pozvání na vernisáž sólového autorského výstavního projektu Našikmo 4:05 malířky a vizuální umělkyně Daniely Baráčkové, která proběhne ve středu 23. 10. 2024 od 18:00 v Galerii NoD:

 

Galerie NoD
Daniela Baráčková
Našikmo 4:05
Kurátor: Pavel Kubesa

Text: Mariana Serranová
Vernisáž: 23. 10. 2024, 19:00
24. 10. – 17. 11. 2024

 

Autorský výstavní projekt Našikmo 4:05 Daniely Baráčkové v Galerii NoD se soustřeďuje na reflexi kolektivních emocí a otázce touhy po smyslu v dnešní rozporuplné společnosti. Baráčková zkoumá různé vnitřní paradoxy a kontrasty společenského prožívání a intersubjektivního vztahování se odrážející aktuální společenské klima. Ve vzájemně provázaných sériích obrazů z posledních let a site-specific intervenci do prostoru Galerie NoD se pod vrstvou estetizující abstrakce zaměřuje na neurčité i jednoznačné symboly, pocity a prvky každodennosti a ptá se po možnostech jednoduchosti a její nedosažitelnosti v roztříštěném terénu společensko-politické reality dneška.

Daniela Baráčková (*1981) je absolventkou UMPRUM ateliéru Jiřího Davida, prošla také stáží na Akademii výtvarných umění v Praze u Vladimíra Skrepla. V roce 2007 absolvovala stáž na Willem de Kooning Academy v Rotterdamu. Ve své tvorbě se zaměřuje na transformaci subjektivního prožívání v perspektivě proměnlivé povahy současného sdíleného světa do symbolických akcí. V médiu malby, v němž hledá možnosti průniku mezi minimalistickou jednoznačností a zobecňující abstrakcí, se dlouhodobě věnuje také potenciálu přesahu malby mimo jeji klasické prostorové a materiálové určení. Systematicky se také věnuje médiu videa, instalacím, performance či site-specific strategiím. Byla finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2013.

Výstava Našikmo 4:05 a program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

 

NoD, Taneční magazín

Temporary Clubbing

Temporary Collective nechává prožít tanec i své publikum

Platforma Temporary Collective vlétla do podzimu s energií, úspěchy i novými projekty. Choreografka a tanečnice Tereza Ondrová se dostala do nejužší nominace Cen Thálie 2024 v kategorii Alternativní divadlo se svým tanečním sólem GEO. Kolektiv se rozhodl přesunout z divadla PONEC do Paláce Akropolis a společně s tímto přesunem přichází i s novým formátem svých performance večerů. Diváci se mohou těšit na tzv. Temporary Clubbing, který v sobě spojuje párty a taneční performance. První večer tohoto formátu se uskuteční 19. listopadu v žižkovské Akropoli a spojí se v něm premiéra tanečního sóla Terezy Ondrové Last Dance a ARK Rave Session Connora Schumachera.

U Temporary Collective se v posledních měsících událo hned několik zásadních změn. Odchodem z divadla PONEC, které bylo nejen pro platformu, ale i pro samotnou Terezu Ondrovou dlouhá léta “domovskou scénou”, přišla otázka, jakou cestou se má kolektiv dále rozvíjet. Středem pozornosti se staly zahraniční spolupráce, výjezdy do Evropy i za oceán, hledání rezidenčních a jiných partnerů nebo také nový způsob tvorby.

Jedním z partnerů se stal Palác Akropolis, ve kterém chtějí Temporary Collective rozvíjet konkrétní žánr pojmenovaný Temporary Clubbing. O co jde, se ukáže v žižkovské Akropoli 19. listopadu. Prostor, který je spojován s hudebními a divadelními událostmi, se v podání Terezy Ondrové a Connora Schumachera stane i prostorem pro současný tanec. Diváci ovšem nebudou nečinně sedět a pozorovat tanečníky, sami budou mít možnost si tanec prožít na vlastní kůži. V rámci večera budou uvedeny hned dvě události.

V první části uvede Tereza Ondrová premiéru svého tanečního sóla Last Dance. Diváci se v jeho průběhu mohou pohybovat volně po prostoru, sledovat tanec z jakékoliv vzdálenosti, z jakýchkoliv úhlů pohledu. Tereza Ondrová ve svém novém tanečním díle opět pracuje se svou klíčovou taneční sílou, a tou je schopnost věnovat zásadní pozornost detailu a zvýraznit i drobná gesta. Půjde o intimní a minimalistické sólo, které zpřítomňuje otázky: Jak se tančí s někým, kdo odešel? Jak překonat ztrátu? Ztrátu někoho blízkého? Nebo ztrátu ideálu? Nebo vize budoucnosti?

Na Last Dance naváže kolektivní taneční část, řízená multidisciplinární rave party pod vedením Connora Schumachera. Zatímco v první části večera Temporary Clubbingu bude parket patřit tanečnímu rituálu Terezy Ondrové, v té druhé se stanou jádrem tanečního parketu sami návštěvníci! Schumacherova láska k tanci a ravingu, zejména pak k progresivní queer rave scéně, je to, co chce zprostředkovat svou ARK Rave Session v pražské Akropoli. Schumacher zastává názor, že společnost by byla lepší, kdyby lidé tančili každý den, neboť fyzická aktivita má vliv i na mentální dovednosti. S Temporary Collective jej pak spojuje také zájem o participativní taneční divadlo a touha po inkluzivní praxi, queerness a LGBTQIA+ témata.

Svou tvorbu Temporary Collective představí nejen pražskému publiku. Oceňované taneční sólo GEO Terezy Ondrové bude uvedeno 12. a 13. listopadu v rámci programu prestižního Biennale Cinars 2024 v kanadském Montrealu, které je zaměřeno na přehlídku děl v oboru scénického umění i networking. Temporary Collective tak navazuje na srpnové a zářijové uvedení Insectum in…v Itálii či Polsku, tři vyprodané večery Same Same v Bruselu, networking na tanečním veletrhu Tanzmesse v Düsseldorfu nebo umělecké rezidence v německém Hellerau či Freiburgu. Propojování se se zahraničními partnery, rozprostření své existence na různých místech a uvádění inscenací v zahraničí je jednou z priorit a cest, kudy Temporary Collective aktuálně kráčí.

Foto: Marie Sieberová, MaartenvanHaaf

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín