V Redutě zahrají Brahmsův Dvojkoncert špičky české klasické hudby

Dva virtuosové se umělecky spojí v jedinečném zralém díle Johannese Brahmse – Koncertu pro housle a violoncello a moll

Moravská filharmonie Olomouc uvítá na svých koncertech 13. a 14. října dvě hvězdy české klasické hudby: houslistu Jana Mráčka a violoncellistku Michaelu Fukačovou. Oba virtuosové se umělecky spojí v jedinečném zralém díle Johannese Brahmse – Koncertu pro housle a violoncello a moll. Druhý z koncertů (14. října) bude natáčet Česká televize. Moravskou filharmonii bude po oba večery řídit dirigent Jakub Klecker.

Moravská filharmonie si ke spolupráci na Brahmsově stěžejním díle přizvala dva z nejvyhledávanějších českých hudebníků. Výrazný představitel mladé generace českých houslistů Jan Mráček na sebe poprvé upozornil vítězstvím v Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni v roce 2014. Již o čtyři roky dříve se stal laureátem Mezinárodní soutěže Pražského jara. Několik let zastává post koncertního mistra České filharmonie, kam jej osobně pozval její tehdejší šéfdirigent Jiří Bělohlávek. Jako sólista vystupuje Jan Mráček s významnými orchestry a dirigenty, mezi kterými jsou například Gianandrea Noseda, Maxim Vengerov či Jac van Steen. Hraje na nástroj milánského houslaře Carla Ferdinanda Landolfiho z roku 1758.

Brněnská rodačka Michaela Fukačová se řadí k nejvýznamnějším violoncellistkám současnosti. Je laureátkou Pražského jara, mezinárodní soutěže P. I. Čajkovského v Moskvě a v holandském Scheveningenu, ale i řady československých cen. Vedle studií v Brně, Praze, Kodani a Londýně také navštěvovala soukromé lekce u legendárního Mstislava Rostropoviče. Odborná kritika nešetří superlativy nad výrazovou hloubkou její hry a schopností uchvátit posluchače intenzivní niternou výpovědí. Už řadu let žije v Dánsku, nedále však zůstává v kontaktu s českým kulturním prostředím. Hraje na italský nástroj Carla Tononiho z roku 1726.

Program otevře symfonická báseň Antonína Dvořáka Polednice, jež je součástí jeho tetralogie symfonických básní na motivy ze sbírky Kytice Karla Jaromíra Erbena. Kompozice vznikla roku 1896, po návratu Dvořáka ze Spojených států, a spadá tedy do jeho zralého tvůrčího období. Následovat bude dílo světově proslulého gruzínského skladatele Giji Kančeliho z roku 2015 s názvem Nu.Mu.Zu. U příležitosti Kančeliho osmdesátých narozenin si jej objednal Belgický národní orchestr spolu se Seattle Symphony. Skladatel v něm prostřednictvím hudby vyjádřil své přání světa bez násilí. (Název skladby znamená ve starověké sumerštině „Nevím“.) Vrcholem večera bude Koncert pro housle a violoncello a moll Johannese Brahmse z roku 1887. Premiéra se konala ještě téhož roku a sólových partů se ujal slavný houslista a Brahmsův přítel Joseph Joachim a ve své době též proslulý violoncellista Robert Hausmann.

Návštěvníci koncertů jsou zváni na besedu s účinkujícími umělci, která začíná hodinu před koncertem, tedy v 18.00 hodin, v Mozartově sále. (Abonenti mají vstup na besedu zdarma).

Koncerty začínají v 19.00 hodin. Podrobný program a možnost zakoupení vstupenek jsou k dispozici na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín

Geniální pianista

První skladbu složil v 11, jeho prapředek se kamarádil s Antonínem Dvořákem

První zlatou trofej si přivezl z italského Milána, když mu bylo 7 let. Jeho klavírní umění ocenili porotci na prestižních soutěžích ve Švýcarsku, Švédsku, Španělsku, Rakousku, Estonsku, Lucembursku i USA. Za dosud krátkou hudební kariéru nasbíral více než 30 cen za první místa nebo absolutní vítězství z celého světa. Geniální pianista Jan Schulmeister má teprve 16 let a chystá se do 2. ročníku konzervatoře v Kroměříži. Hudbu má v genech. Přítelem jeho prapředka Františka Černého byl český hudební skladatel Antonín Dvořák, se kterým studoval hudbu u Antonína Liehmanna.

„Hudba provází naši rodinu už 6 generací. Moje maminka je klavíristka a učitelka na konzervatoři, kam teď chodím. Taťka je koncertní houslista, zakládající člen Wihanova kvarteta, se kterým vystupuje po celém světě. Jeden z mých předků byl kapelníkem, jiný založil hudební školu v Olomouci. Babička byla sólová zpěvačka a děda houslista a profesor na konzervatoři,“ vyjmenovává Jan Schulmeister.

Na piano se začal učit hrát v 5 letech. Přestože je jeho matka sama učitelkou hry na piano, přihlásili ho rodiče na základní uměleckou školu v Kroměříži, kde se mu věnovala BcA. Eva Zonová. „Eva je moje bývalá spolužačka, dobře se známe, takže jsem věděla, že Honzík bude v dobrých rukou,“ doplňuje maminka nadaného pianisty MgA. Martina Schumeisterová, Ph.D. Úspěch jejího syna stojí podle ní nejen na talentu, který zdědil, ale také na skvělé učitelce, obrovské píli a dobrém rodinném zázemí. „Dřív jsem trénoval tak hodinu denně. Dnes, kdy už se věnuju hraní profesionálně, trávím každý den u piana 5–6 hodin. Nikdy jsem ale neměl pocit, že kvůli tomu o něco přicházím. Piano jsem vnímal jako takovou svoji hračku,“ dodává Jan. O tom, že se v budoucnu bude věnovat hudbě, měl jasno už od malička. Uvítal proto možnost účastnit se stipendijního uměleckého programu MenArt pro nadané děti, kde mohl své dovednosti dál rozvíjet pod dohledem profesionálního pianisty a hudebního pedagoga doc. Ivo Kahánka, Ph.D. „Náš lektor byl vlídný, ale zároveň také důsledný, což oceňuji. Každé setkání pro mě bylo velmi inspirativní, doc. Kahánek mi pomohl s upřesněním některých technických aspektů hry a dal mi nový pohled na to, jak hudbu interpretovat,“ doplňuje Jan. Díky programu mohl spolu s dalšími účastníky odehrát také menší koncerty na prestižních českých festivalech Pražské jaro a Smetanova Litomyšl. Honza je velmi talentovaný. V oboru se mu daří, již se o něm ví. Věřím, že o něm ještě uslyšíme. Přejeme mu, aby mu vášeň pro hudbu vydržela,“ dodává zakladatelka a ředitelka akademie MenArt Dana Syrová.

Jan dnes často vystupuje nejen na českých, ale i zahraničních pódiích, spolupracuje s významnými českými orchestry, jako je Filharmonie Brno nebo Symfonický orchestr Českého rozhlasu a další. Na svém kontě má už 3 sólová CD s nahrávkami známých skladeb klasické hudby. „Měl jsem i období, kdy mě bavilo skládat nové melodie. První skladbu jsem vytvořil asi v 11 letech. Dnes ale myslím, že můj největší potenciál je v interpretaci vážné hudby, kterou mám nejraději. Moji oblíbení hudební skladatelé jsou Johannes Brahms, Johann Sebastian Bach, Ludvig van Beethoven nebo Franz Schubert,“ vysvětluje Jan.

 

Citace zakladatelky akademie MenArt Dany Syrové

„Uplynulé dva covidové roky výrazně ovlivnily mnoho aspektů v našich životech. Prostor, který nám nabídly pro nečekané bilancování, nás utvrdil v myšlence, že vzdělávání, hledání inspirace, předávání a výměna zkušeností jsou hnacím motorem, který naši společnost posouvá kupředu a dává smysl našemu konání.

MenART je výjimečná příležitost rok pracovat pod vedením nejvýraznějších osobností svého oboru a zároveň se setkávat se stejně motivovanými pedagogy a jejich studenty z celé republiky. Mít srovnání mimo svou školní bublinu je velmi přínosné. Naším cílem je podpořit celý obor uměleckého vzdělávání a přinést mu nové impulzy. Fakt, že se práci s talenty a jejich pedagogy věnují špičkoví profesionálové, je velmi důležitý, vnáší do celého výukového procesu velkorysost, nadhled a pohled, který přesahuje „jen“ práci na technické či řemeslné stránce. MenART je také o vizích, odvaze a celkových souvislostech oboru.

Význam uměleckého vzdělávání pro společnost je dle mého názoru v současné době nedoceněn. Je to škoda. Chceme dodat uměleckému vzdělávání více pozornosti. Nejde jen o výchovu špičkových umělců, jde o vklad, který umělecké obory a jejich studium přináší do kvality života celé společnosti.“

O Akademii MenART
Akademie MenART je novým prvkem v systému uměleckého vzdělávání v ČR. Již pátým rokem propojuje významné a „hotové“ umělce s těmi, kteří stojí teprve na prahu své hudební, výtvarné, taneční nebo divadelní kariéry. Díky prostředkům, které se jí daří získávat od soukromých subjektů, je schopná akcelerovat motivaci žáků a studentů základních a středních škol, stejně jako jejich praktické znalosti a dovednosti, a to právě přes špičky ve svých oborech. K procesu přizývá také pedagoga konkrétního žáka, který tak získává nové podněty a impulsy k práci se svým svěřencem. Propojuje tak uměleckou praxi se vzděláváním a v některých případech umožní mladému účastníkovi programu vystoupit na takových událostech, jako je například Pražské jaro nebo Smetanova Litomyšl. Program trvá rok a studenty do programu vybírá mentor na základě jejich prací, motivačního dopisu a doporučení pedagoga. Díky stipendiu na toto vzdělání dosáhnou také děti z ekonomicky slabšího zázemí – jediným rozhodovacím prvkem o přijetí do programu je talent.
Letošní pátý ročník MenART otevírá s 330 stipendisty a 15 mentory. V posledních pěti letech prošlo programem 448 stipendistů ze ZUŠ z celé ČR a zapojilo se téměř 60 mentorů.

Ivana Šalbabová

pro Taneční magazín

Olomoucký varhanní festival slaví 200. výročí narození velikána varhanní hudby Césara Francka

54. ročník Mezinárodního varhanního festivalu

1.–15. září 2022 bude Olomouc hostit již 54. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. V katedrále sv. Václava se uskuteční celkem pět koncertů v podání interpretů mezinárodního renomé z několika evropských zemí. Olomoucký svátek varhanní hudby letos připomene 200. výročí narození belgicko-francouzského skladatele Césara Francka, jehož varhanní tvorba patří do kmenového repertoáru pro tento nástroj. Vedle Franckových děl nabídne program festivalu posluchačům skladby od baroka až po současnost. Těšit se mohou i na hudbu inspirovanou severskou lidovou kulturou a na improvizace vystupujících umělců.

Festival zahájí 1. září koncert Karla Martínka, jenž je od roku 2020 ředitelem kůru v olomoucké katedrále sv. Václava a od roku 2011 také dramaturgem Mezinárodního varhanního festivalu. Karel Martínek spolupracuje s řadou významných hudebních těles a v rámci svých koncertních cest vystoupil v proslulých evropských chrámech, jako je například katedrála Notre-Dame v Paříži, katedrála v Turíně, katedrály v Antverpách a Gentu či dóm sv. Štěpána ve Vídni. Vedle děl Françoise Couperina, Marcela Duprého a Césara Francka zahraje také skladbu Pierra Cochereaua z roku 1973, ve které jej na bicí nástroje doprovodí otec a syn Bilanové. O výjimečný závěr večera se postará Martínkova improvizovaná mše Salve Regina.

  1. září vystoupí polsko-francouzský varhaník Karol Mossakowski, držitel první ceny na Mezinárodní soutěži Pražského jara a prestižního ocenění Grand Prix de ChartresTitulární varhaník katedrály v Lille je obdivován pro své vynikající interpretační i improvizační schopnosti. Představí se v programu z děl Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Césara Francka a Ference Liszta, který zakončí svou vlastní improvizovanou suitou Cesta Izraelitů do zaslíbené země na texty Starého zákona.

  1. záříuvítá Olomouc česko-německou varhanici a laureátku mnoha varhanních soutěží Markétu Schley Reindlovou. Mezi její úspěchy se řadí například první cena a cena publika na varhanní soutěži Musica Antiqua v belgických Bruggách. V současnosti působí jako ředitelka chrámové hudby při luteránském kostele Erlöserkirche v Bamberku. Program jejího koncertu se zaměří na díla českých a německých mistrů. Mendelssohna-Bartholdyho tentokrát doplní Johannes Brahms, Max Reger a relativně zřídka hraný Johann Christian Heinrich Rinck, z českých autorů pak Petr Eben a Miloslav Kabeláč.

  1. září rozezní katedrálu sv. Václava severská hudba v podání švédského varhaníka Gunnara Idenstama, který je po celém světě známý nejen svou virtuózní hrou a úžasnými improvizacemi, ale i netradičním pojetím varhanní hudby. Je držitelem mnoha ocenění a členem Švédské královské hudební akademie. Vyslechneme si tři části ze suity Golovinova hudba od Johanna Helmicha Romana (přezdívaného „švédský Händel“) a výběr švédských lidových skladeb v úpravě interpreta. Mezi zajímavosti programu patří také skladba italské barokní skladatelky Francesky Caccini. V závěru koncertu se návštěvníci mohou těšit na gejzír Idenstamova improvizačního umění v jeho vlastním cyklu improvizací s názvem Peaceful Organ.

Festival vyvrcholí 15. září vystoupením nizozemského varhaníka Bena van Oostena. Za své zásluhy o varhanní hudbu získal od nizozemské královny Řád nizozemského lva a francouzská vláda jej jmenovala důstojníkem francouzského Řádu umění a literatury. V současnosti je titulárním varhaníkem kostela Grote Kerk v Haagu a uměleckým ředitelem tamního mezinárodního varhanního festivalu. Pro svůj olomoucký koncert s podtitulem „Perly varhanního symfonismu“ si vybral tvorbu francouzských skladatelů. Zazní díla Josepha Ropartzera, Césara Francka, Louise Vierna a Alexandra Guilmanta.

„Dlouholeté mezinárodní zastoupení interpretů, které je pro náš festival příznačné, svědčí o renomé, kterému se tento svátek varhanní tvorby celosvětově těší. Město Olomouc díky němu patří na světovou mapu významných destinací varhanní hudby a posluchači mají záruku špičkového hudebního zážitku,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc, jež festival pořádá.

Důvodem, proč se všech pět festivalových koncertů koná v katedrále sv. Václava, je stále probíhající rekonstrukce Englerových varhan v chrámu svatého Mořice. „Velmi si cením si toho, že přátelské prostředí a nádherné varhany v olomoucké katedrále umožnily nepřerušené trvání festivalu po celou dobu náročných rekonstrukčních prací,“ dodává dramaturg festivalu Karel Martínek. Třímanuálový nástroj s padesáti znějícími rejstříky na hlavním kůru katedrály pochází z roku 1886 a zhotovila jej proslulá varhanářská dílna Bratři Riegrové.

Koncerty začínají v 19.00 hodin. Podrobný program a možnost zakoupení vstupenek jsou k dispozici na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín