Výstava FreshPower

Motivy a tendence nejmladší tuzemské sochařské generace

Nejmladší tuzemská sochařská generace, zvuková tvorba, venkovní umělecká díla nebo murály

Jedním z projektů centra současného umění EPO1 je vytváření sbírky FreshPower, která si klade za cíl zmapovat tvorbu nejmladší sochařské generace, respektive autorů vzešlých z českých sochařských škol, u kterých se datuje absolutorium v roce 2018 a výše. Název FreshPower nese i výstava, která představuje základ této kolekce. Smyslem je zachytit nejen dílo samotných tvůrců, ale i pestrost uměleckých přístupů a inspirací, aby mapovala širokou škálu stylů či používaných materiálů. Sbírka chce zachytit trendy, které se objevují v tvorbě autorů první poloviny 21. století, kteří tvoří na území České nebo Slovenské republiky.

Charakteristickými rysy vystavených děl jsou individualismus a experiment. Všichni autoři pracují především se svou vlastní imaginací a jejich díla nezobrazují konkrétní osoby nebo skutečnosti, ale stávají se zcela autonomním uměleckým předmětem s vlastním novým významem i výrazem. Prezentovaná díla jsou široce rozkročena nejen svými rozličnými náměty, ale i používanými materiály. Najdeme artefakty vytvořené ze dřeva, kovu, velmi oblíbeného betonu nebo méně obvyklé a málo používané, jako je vosk. Z tvrzeného papíru zase vznikají modifikovatelná torza. Mladí tvůrci takto hledají alternativu k ušlechtilým materiálům, ale také cestu k umělecké originalitě a nezaměnitelnosti.

Výstava Power Post Station – konverze energie ve vizuálním umění současnosti

do 1. 10. 2023

Ústředním motivem výstavy Power Post Station je zachycení, zobrazení a určité pojmenování energie, jejího plynutí či transformace. Energie zde není redukována jen na „elektrickou“ – představuje komplexní hodnotu, která je nedílnou součástí prakticky všech procesů, bytostí, organismů a soustav. Výstava zprostředkovává projevy autorů, které jasně a cíleně zachycují podstatu zákonitosti energie přítomné v mnoha podobách a formách.

Ať už začneme u Vladimíra Vély, který ve svých redukovaných malbách chápe energii jako lineární a přírodní proces, ve kterém je energie přítomná pomocí citlivých barevných kontrastů znázorňujících její toky v symbolických krajinách, uzavřených světech a organismech. Ondřej Přibyl zase fotografuje dynamické procesy, při nichž se materiál vyrovnává s absorbovanou energií a postupně se stává součástí její přeměny. Naopak Pavel Korbička je autorem, který má blíže k energii elektrické. Jeho vyvazované neonové objekty, jsou založeny na modelaci, avšak v základní rovině jde o přenos částic v inertním plynu. Daniel Hanzlík je představitelem vizuálního umělce, jehož tvorba se zaměřuje jak na pohyblivý obraz, tak na konceptuální malbu. Jeho malby jsou založeny také na oscilaci a kmitech kyvadla. Jakub Nepraš je již dlouhá léta etablovaným autorem, který se zaměřuje na pohyblivý obraz, který často kombinuje s tradičními materiály. Posledním autorem je malíř Adam Kašpar, který zobrazuje vesmír pomocí jednotlivých galaxií a mlhovin.

Výstava VOLUME – akustická dimenze v současném umění

do 25. 2. 2024

Název výstavy VOLUME lze číst ve dvou rovinách – jednak ve významu „hlasitost“, jak to známe z každého aparátu reprodukujícího zvuk, a tedy jako odkaz ke zvukové oblasti obecně. „Volume“ ale také znamená „objem“ – termín tomu prvnímu zcela protikladný, odkazující k materiální existenci těles v prostoru. Tato dvojznačnost vyjadřuje podstatu této výstavy, tematizující vztah zvuku a výtvarné tvorby. Vedle třírozměrných prací jsou zde prezentovány také malba, koncept či video; prostorová tvorba nicméně převažuje, což je dáno už monumentálními prostory Turbínové haly. Tato hala ale kdysi měla i svůj výrazný akustický rozměr – zvuk strojů, který zmizel se změnou její funkce. Právě tuto původní industriální zvukovou krajinu chce výstava VOLUME volně připomenout.

   Výstava VOLUME samozřejmě nezaměstná pouze uši – jde o komplexní synkretický zážitek, v němž vizuální stránka primárně zvukových objektů není nepodstatná a instalace osloví i prostorový smysl a v některých případech i návštěvníkův hmat. Zastoupena jsou díla několika generací současných umělců z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Polska. Současný zájem o zvukovou tvorbu souvisí se snahou o proměnu vnímání a prožívání, zastavení, učení se naslouchání nejen zvukům, ale se stejnou důležitostí vnějšímu i vnitřnímu tichu.

Expozice o historii elektrárny

Stálá expozice v EPO1 se věnuje historii poříčské elektrárny i samotné výrobě elektrické energie na Trutnovsku. Výstava vznikla na podkladě historických materiálů a informací získaných od archiváře a ředitele Státního okresního archivu Trutnov Mgr. Romana Reila.

Venkovní výstava soch před EPO1

Cílem galerie je zprostředkovat umění co nejširšímu množství lidí na místech, která k tomu vybízí. Na volném prostranství před budovou bývalé elektrárny jsou proto k vidění další umělecká díla. Návštěvníci galerie si tak mohou prohlédnout díla významných tuzemských sochařů – Čestmíra Sušky, Lubomíra Typlta, Milana Caise či Michala Gabriela. Tato expozice je jakýmsi předvojem sculptureparku, který je v EPO1 plánován v rámci jedné z dalších etap rekonstrukce.

Site-specific instalace Veroniky Psotkové

„Nikdy nevíme, co přesně nás čeká na konci tunelu“ – tato myšlenka prostupuje celou site-specific instalací sochařky Veroniky Psotkové. Její kompozice figur z rabicové sítě, materiálu, který je pro autorčin rukopis typický, pluje prostorem elektrárny a vytváří tajemný prostor evokující podvodní svět.

Murály

Autoři murálů na stěně Turbínové haly už dávno přerostli rámec klasického graffiti a dnes jsou výraznými osobnostmi různorodých forem vizuálního umění mezinárodního kontextu. Matěj Olmer (BIOR), Michal Škapa (TRON) a Petr Königsmark (ZEB ONE) se areálu Centra současného umění EPO1 představují ve svých jasně rozpoznatelných polohách a zcela přirozeně vyvádějí současné umění do exteriéru, mimo zdi galerie, kde návštěvníkům představují svou originální a individuální vizi rámovanou výrazným režným cihelným zdivem bývalé parouhelné elektrárny.

Otevírací doba EPO1:
Středa, čtvrtek, pátek od 12 do 18 hod.
Sobota, neděle od 10 do 18 hod.

 Foto: Miloš  Šálek

Lucie Vurbsová

pro Taneční magazín

Galerie EPO1

Unikátní možnost vystavovat prostorově náročné instalace i ateliéry pro umělce

Galerie EPO1, nové centrum současného umění v České republice, dnes zahájila provoz. Lákadlem velkorysého uměleckého prostoru bude možnost vystavovat prostorově náročné instalace, objekty, sochy a plastiky, které není možné umístit do běžných galerií. Otevření multifunkční galerie nabízí hned tři výstavy. Pětipodlažní komplex, který vznikl rekonstrukcí bývalé poříčské elektrárny v Trutnově, vybudoval trutnovský podnikatel Rudolf Kasper s manželkou.

Od začátku roku 2020 probíhá revitalizace jedné z posledních industriálních staveb Trutnova, která mění objekt první poříčské elektrárny v galerii. Umělecký prostor nabízí na 3 400 metrech čtverečních současné umění, možnost vystavovat prostorově náročné instalace, objekty a sochy nebo ateliéry pro umělce. „V bývalé turbínové hale vznikla výstavní plocha dva tisíce metrů čtverečních. Součástí areálu je výstavní sál, v patře další prostor pro obrazy, grafiky, fotografie nebo 3D objekty. Výstavní sály jsou také v podkroví a v plánu je poslední etapa rekonstrukce včetně úpravy venkovních prostor pro open-air expozice,“ říká Rudolf Kasper.

Původní vzhled objektů bývalé elektrárny zůstal zachovaný. Více než sto let starý pětipodlažní dům tak zaujme velikostí a fasádou z lícových cihel. Konverze cihelných budov parouhelné elektrárny na galerii probíhala podle architektonických návrhů a projektů náchodského ATELIERU TSUNAMI. „Historické průmyslové stavby mají svoji zjednodušenou, ale silnou estetiku s řemeslným detailem a nádechem nostalgie technického až verneovského světa. Stavbu jsme očistili od méně hodnotných stavebních vrstev a doplnili soudobé architektonické prvky. Samozřejmě ale od začátku vnímáme, že architektura objektu nesmí být dominantní, musí se stát především důstojným a flexibilním pozadím vystavených uměleckých děl,“ popisuje prostor architekt Michal Ježek.

Výstavní plochy s vysokými stropy dají umělcům šanci uvést díla, která se objevují jen občas a někde, protože nemohou jednoduše putovat po galeriích. Právě výstavní prostory, jaké nabízí EPO1, nejsou v České republice obvyklé. „Nejen kvůli časové náročnosti je v plánu jedna hlavní výstava v turbínové hale, v menších galeriích v budově bývalých rozvoden se budou výstavy střídat v rychlejším tempu. K vidění budou díla tuzemských i zahraničních umělců,“ upřesňuje ředitel EPO1 Jan Kunze. Výstavy jsou naplánované až do roku 2027 a velké projekty pro turbínovou halu až do roku 2028. Umělci mohou navíc tvořit přímo v prostorách bezprostředně navazující na galerii. V plánu jsou rezidenční pobyty s využitím ateliérů.

První neveřejné výstavy už má EPO1 za sebou. V galerii proběhly výstavy sochařky Pavlíny Kvity nebo krajinářského fotografa Jiřího Havla. Otevření centra zahajují tři výstavy, z nichž každou připravuje jiný kurátorský tým. „Hlavní výstava v turbínové hale bude mezinárodní, bude se jmenovat Volume – akustická dimenze v současném sochařství. Instalujeme objekty, které budou zvuk vydávat nebo ho snímat a různě s ním pracovat. Další výstava s názvem Power Post Station se bude týkat konverze energie ve vizuálním umění současnosti a výstava FreshPower ukáže základ naší stále se rozšiřující sbírky, která si bere za cíl zmapovat tu nejmladší česko-slovenskou sochařkou generaci ve všech jejich podobách a aspektech,“ zve do Trutnova Jan Kunze.

EPO1 chce být otevřeným prostorem a dostat umění co nejvíce mezi veřejnost. „Rádi bychom, aby centrum navštívili všichni, kteří přijedou do Krkonoš nebo na Broumovsko. Sázíme také na postupné napojení na dálniční síť, která umožní přiblížení galerie směrem do Polska a do budoucna také Německa,“ dodává Rudolf Kasper.

 Galerie připravuje také doprovodný program, jako jsou komentované prohlídky nebo edukační akce pro školy. Počítá s workshopy s umělci nebo studenty. Otevřeno bude od středy do pátku, vždy od 12 do 18 hodin a v sobotu a v neděli od 10 do 18 hodin. Vstupné bude zhruba 200 korun, s možností slev pro skupiny, seniory, děti a mládež.

Lucie Vurbsová

pro Taneční magazín