Štítek: Dominik Migač

Divadlem NoD poteče 27 litrů umělý krve

Pocta všem brakovým filmovým dílům a béčkovým legendám

Tvůrčí tandem Janek & Natálka (režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Strýčková Preslová), který je zároveň uměleckým vedením pražského Divadla NoD, chystá s domácím souborem premiéru inscenace 27 LITRŮ UMĚLÝ KRVE. Nejnovější „live cinema“ projekt na hranici divadla a filmu je poctou všem brakovým filmovým dílům a béčkovým legendám. Premiéry proběhnou 3. a 4. 2. 2025 od 19:30 v Divadle NoD. 

Inscenace s velmi nepatřičným množstvím umělé krve se odehrává během zběsilé noční jízdy automobilem Renault Megan po dálnici D5. Před zraky diváků se živě natáčí akční filmové béčko se všemi jeho náležitostmi – strhujícími scénickými efekty, divokou jízdou a policejní honičkou, trikovým líčením, dabingem i živou hudbou. Herecká akce je v reálném čase snímaná kamerami  a ve filmové kvalitě přenášena na plátno nad jevištěm. Divák tak může ve stejnou chvíli sledovat film  i jeho making of.

„Vždycky jsme s Natálkou snili o inscenaci, ve které bude stříkat strašně moc umělý krve, což je ale v divadle vždycky komplikace.“ přiznává Janek Lesák a dále vysvětluje: „Technicky jsou to nesmyslně náročné přípravy, od samotného vaření krve, až po drhnutí kostýmů a mnohahodinové uklízení scény. Až teď po osmi letech v NoDu se konečně sešly okolnosti tak, že si tuhle krvavou jízdu můžeme dovolit se vší parádou.“ 

Ve své autorské tvorbě Janek & Natálka dlouhodobě čerpají z popkulturních a brakových témat. „Baví nás všechno, co není na první dobrou vysoká kultura a baví nás v tom hledat něco víc, něco co může vypovídat o naší společnosti a našem současném světě.“ říká Natálie Strýčková Preslová a dodává: „Náš vztah k těmto žánrům přesně vystihl český spisovatel, scénárista Štěpán Kopřiva, který v rozhovoru pro HN z roku 2010 odpovídá na otázku proč se vedle braku věnuje i čistému mainstreamu: ‚Protože mě baví rochnit se v bahně popkultury ve všech jejích podobách a protože si myslím, že předsudky, ať už vůči braku, nebo mainstreamu, jsou největší zlo od vynálezu piva v plastu. ‘ “ 

„Vývoj krevních a scénických efektů nám trval přibližně půl roku. Hledali jsme správné konzistence  a odstíny krve, technologie jejího stříkání z těl herců, pro každou reprízu si vaříme vlastní krev.“ vysvětlují dále režisér a dramaturgyně a dodávají: „S krví na jevišti jsme se snažili pracovat tak,  aby inscenaci zvládli i ti, kterým pohled na krev běžně vadí. Strach z pohledu na krev je totiž jednou z nejčastějších lidských fóbií a zajímavostí je, že je také nejčastějším důvodem, proč lidé nechodí darovat krev, i když by mohli. Může se tak stát, že se i díky této inscenaci podaří tak trochu zachránit svět.“ 

Osmý a dosud největší projekt souboru Divadla NoD navazuje na linii autorského divadla, které převádí na jeviště jednotlivé fenomény popkultury. Z nich jsou stále na repertoáru inscenace The Legend of Lunetic (listopad 2021), která se stala inscenací roku 2021/2022 v redakční volbě ankety i-divadlo.cz a inscenace Šmejdi útočí (duben 2023), která vznikla na základě nejpoužívanějších „šmejdských scénářů“.

 

27 LITRŮ UMĚLÝ KRVE
Hrají: Lumíra Přichystalová, Nela Cikánová Štefanová, Martin Cikán, Láďa Karda, Jan Strýček a Josef Ťupa

Kamera: Luboš Hradec, Kryštof Kučera

Režie: Janek Lesák

Dramaturgie: Natálie Strýčková Preslová

Scénář: Janek & Natálka & herci

Hudba: Ivo Gregorec Sedláček

Light design: Daniel Kozlík

Sound design: Vojtěch Drobek Krátký

Technické řešení: Vojtěch Drobek Krátký, Daniel Kozlík, Matěj Procházka, Dominik Migač

Výroba vozidel: Jan Tomšů

Kostýmy: Kapitán Pepé

Střih filmu, technologie efektů: Janek Lesák

SFX make-up, masky, vývoj krve: Natálie Strýčková Preslová

Inspice, asistence, makeup, masky, dabing: Koralína Baňková

Produkce: Helena Plicková

Foto: Michaela Škrvrňáková a Tereza Veselá

Plakát: Dominik Miklušák

 

Děkujeme Transfuznímu oddělení Všeobecné fakultní nemocnice, konkrétně paní primářce  MUDr. Daniele Duškové, Ph.D. a Ing. Lukáši Darebníčkovi, PhD., za odborné konzultace a pomoc při přípravách inscenace. Děkujeme společnosti Renault Česká republika za štědrý dar v podobě hlavní hvězdy tohoto příběhu. Inscenace vznikla za podpory Magistrátu hl. m. Prahy a Ministerstva kultury.

 

Více informací najdete na www.nod.roxy.cz

 

Honza Urban 

pro Taneční magazín

Cikán jako Vinnetou

Herec Martin Cikán a stále jeho populárnější kolegyně Julie Ščurková jsou největšími lákadly na netradiční inscenaci scenáristky a režisérky Terezy Volánkové, která bude reprízována 18. ledna 2018 na scéně NoD.

Na scéně Studia superhrdinů, tedy malé scéně pražského experimentálního divadelního studia NoD, se odehrávaly reprízy představení s všeříkajícím názvem „Vinnetou“.

Celá zábavná inscenace vhodná svou jevištní prezentací pro děti i dospělé vznikla pod režijní taktovkou Terezy Volánkové. Původně v rámci workshopu se studenty 2. ročníku katedry loutkářství DAMU. Hrála se v divadelních prostorách DAMU Damúza a nyní i na prknech NoDu.

Neobvyklá nadhledově pojatá inscenace pracuje s prvky ploškového loutkoherectví, stínového divadla i nástiny muzikálu. Respektive spíše s parodií na muzikál. Režisérka navíc pracuje s téměř filmovými střihy, jež supluje stahování opony.

Kladem představení je živá hudba Kateřiny Císařové. Dramaturgie se opírá o převzaté písničky Petra Rezka a Lenky Filipové. Diskutabilní je scénické muzika. V první části spíše bicí darbuky, které mají evokovat indiánské tam-tamy. Tato náhrada však není ideální. Originální tam-tam zní koženěji a temněji než užitá darbuka, která naturel představení spíše odvádí směrem k Indii či jinému orientu. Dále užitá kytara již v české mentalitě vyvolává onu očekávanou „Ameriku“.

Samotný Vinnetou v režii Volánkové je gejzírem nápadů, pointovaných gagů i slovních fórků. Od pojídání čokoládových indiánků bandity až po prošívanou, propocenou, promaštěnou a ještě další pro… oponu. Ta má evokovat zřejmě použité sportovní spodní prádlo „rybano“ a tak narážet na roli Ribany. Při jejím nadměrném stahování přímo před očima diváků to však již balancuje na hranici estetična. Navíc, časem jde již o manýru. Představení jako takové postrádá pevnější divadelní tvar. A zřejmě i tvrdší dramaturgovu ruku a jeho účinnější; pero.

Pod scénářem je podepsána režisérka Tereza Volánková s Karlem Mayem a kolektivem. S nápaditou scénou si pohrál Mikoláš Zika. V titulní roli Vinnetoua se představuje Martin Cikán, Old Shatterhanda si zahrál Ladislav Karda. V roli Nšo-Či se blýskla známá Julie Ščurková, kterou si filmoví diváci jistě pamatují z Bajkerů. Úsměvné je obsazení Inčučuny ženou – Natašou Mikulovou. Ribanu však nehrál muž, ale Lumíra Přichystalová. Zlosyna Santera ztvárnil Jan Strýček. V epizodních rolích se pak představují Dominik Migač, Anita Gregorec a hudebnice Kateřina Císařová. O produkci se stará Karolína Soukupová.

Vinnetou podle Zvolánkové je příjemnou hříčkou, která však nepřekračuje mantinely studentského humoru. Možná bude milým dětským zákuskem, který odvede ty nejmladší ze světa tabletů, mobilů a her k dřevnějšímu humoru. Otázkou je, nakolik je dnešní nejmladší generaci známa Mayova volná předloha? Nebude tak spíš pro generaci rodičů?

Možná, že největší radost z této inscenace budou mít Lenka Filipová, skladatel a textař Pavel Žák a dědicové textaře Zdeňka Rytíře, že jim za každé představení přibydou na kontě tantiémy za jejich zpívané písničky? Ale nezatracujme toto milé snažení. Koneckonců, sami se můžete přesvědčit v NoDu na nejbližší repríze 18. ledna 2018.

 

Foto: NoD, Michal Balner

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN