Kateřina Churtajeva

Ministr kultury uvedl do funkce generální ředitelku Národního institutu pro kulturu, vítězka z výběrového řízení, funkce se ujímá s mandátem na šest let

Ministr kultury Martin Baxa uvedl do funkce generální ředitelku nově vzniklého Národního institutu pro kulturu (NIK) Kateřinu Churtajevu. Vzešla jako vítězka z výběrového řízení, které probíhalo během dubna a května letošního roku. Funkce se ujímá s mandátem na šest let.

Její bohaté zkušenosti, vize a schopnost spojovat lidi napříč kulturou jsou přesně to, co projekt potřebuje. Věřím, že pod vedením Kateřiny Churtajevy se institut stane silným partnerem pro všechny segmenty kultury napříč celou zemí i pro Ministerstvo kultury samotné,“ řekl ministr kultury Martin Baxa. 

Výběrové řízení bylo vyhlášeno 1. dubna 2025 a uzavřeno 12. května. Přihlášku podalo deset uchazečů, z nichž dva odstoupili. Odborné hodnocení provedla třináctičlenná komise složená ze zástupců Ministerstva kultury, odborné veřejnosti a obou organizací, které se do NIK slučují – NIPOS a IDU.

V úvodních týdnech budu klást důraz na dobré a důkladné poznání organizace. Plánuji se osobně setkat s každým ze zaměstnanců, abych poznala jejich potenciál a motivaci pro práci a také výzvy, kterým čelí. Důležité bude zdárně dokončit proces slučování, které 1. červencem rozhodně nekončí. Bude potřeba sjednotit systémy a standardy obou organizací, a to co nejdříve, aby všichni mohli dobře a pokud možno nerušeně pokračovat ve své odborné práci. A v nejbližších týdnech bude také třeba zahájit hloubkovou diskusi o očekávání a zadání, které má zřizovatel i odborná veřejnost vůči organizaci,“ uvedla generální ředitelka Kateřina Churtajeva.

Národní institut pro kulturu (NIK) vzniká k 1. 7. 2025 sloučením dvou dosavadních příspěvkových organizací – NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu) a IDU (Institut umění – Divadelní ústav). Jeho hlavním cílem je stát se moderní, efektivní a otevřenou institucí s celostátním dosahem, která bude poskytovat komplexní podporu kulturní infrastruktuře České republiky.

 

Jana Malíková, tisková mluvčí MK, Petra Hrušová 
pro Taneční magazín 

Divadlo a tanec napříč Evropou

Třicáté 4+4 dny v pohybu otevřou novou kulturní stanici Galaxie na Hájích

Třicáté 4+4 dny v pohybu otevřou novou kulturní stanici Galaxie na Hájích

Třicátým ročníkem festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu bude 19. září slavnostně otevřen nový kulturní prostor Galaxie, který oživí bývalé multikino na Hájích. Prostor bude otevřen veřejnosti až do června 2026 a nabídne nejen výstavy, ale také debaty, workshopy, přednášky a komunitní aktivity. Společně se Čtyřmi dny zabydlí tuto kulturní stanici také Dejvické divadlo, divadlo Minor, platforma DanceConnected a DAMU.


 

Místa činu otevřou Galaxii a představí dvě výstavy

Výstavní program, známý jako Místa činu, letos tvoří dvě expozice. První z nich, Hlava v hlavě, je dílem výtvarného umělce Davida Böhm a spisovatele Ondřeje Buddeuse. Výstava vychází ze stejnojmenné oceňované knihy tohoto tandemu a zve k nahlédnutí do tajů lidské hlavy, smyslů i vědomí. Interaktivní výstava vznikla původně ve Sladovně Písek a je určena dětem i dospělým.

Druhá výstava s názvem Sídliště je vizuální výpovědí o životě na jednom z největších českých sídlišť – na Jižním Městě. Kurátoři Denisa Václavová a Ondřej Horák do bývalého kinosálu pozvali dvě desítky umělců a umělkyň několika generací (např. Magdalena Jetelová, Eva Koťátková, Josef Bolf, Kurt Gebauer, Tomáš Svoboda ad.), kteří reflektují městskou krajinu, veřejný prostor i každodenní realitu tohoto „města ve městě“. Výstava vzniká i ve spolupráci s místními obyvateli.

Divadlo a tanec napříč Evropou

Třicátý ročník festivalu nabídne tradičně i divadelní a taneční program. Mezinárodní soubory a umělci přivezou do Prahy inscenace, které rezonují s dnešní společností, technologiemi i pamětí místa.

Britsko-německý kolektiv Gob Squad představí ironicky hravou performanci Western Society, která zkoumá digitální samotu skrze karaoke video převzaté z internetu – živě, s pomocí diváků a ve zlatých kostýmech. Velmi intimní instalaci pro jednoho diváka s názvem Dear Laila představí Basel Zaraa, palestinský umělec, který prostřednictvím modelu svého domu z uprchlického tábora v Damašku sdílí osobní vzpomínky na domov, válku a exil. To vše pro svou pětiletou dceru Lailu a ty, kteří se stanou součástí této interaktivní sólo-instalace. Belgická performerka a vizuální umělkyně Miet Warlop hypnotizuje publikum rituálním pohybem v inscenaci Ghost Writer and the Broken Hand Break, která přetváří tradici dervišského tance do současného divadla. V projektu The Dancing Public dánská choreografka Mette Ingvartsen promění divadelní prostor v zaplněný taneční sál. Švýcarský soubor Theater HORA spolu s choreografkou Teresou Vittucci v inscenaci SACRE! reinterpretují Stravinského Svěcení jara skrze těla performerů s mentálním a fyzickým znevýhodněním a bourají zažité představy o „profesionálním“ jevišti. Hudebník a improvizátor Tomaž Grom ze Slovinska přiveze intermediální performanci, která rozšiřuje hranice hudby i zvukového prostoru. A česká oceňovaná performerka Nela H. Kornetová uvede nový projekt Hoří v rámci série Direct Action Theatre – silně tělesné, vizuální dílo reagující na naléhavá společenská témata. Na programu nebudou chybět ani české premiéry a site-specific projekty vznikající přímo pro nový prostor Galaxie.

Titel: Western Society. Eine Produktion von Gob Squad. Kooperation mit Center Theatre Group, Spielart und brut, House on Fire. Ort: HAU 2, Hebbel am Ufer. No model release. Copyright: david baltzer/bildbuehne.de. Urauffuehrung: 5. Oktober 2013.
Darst.: Simon Will, Bastian Trost, Tatiana Saphir und Johanna Freiburg u.a..

Galaxie jako kulturní centrum pro Jižní Město i celou Prahu

Festivalem 4+4 dny v pohybu bude 19. září slavnostně otevřena nová kulturní stanice Galaxie, která oživuje bývalé multikino na Hájích. Prostor bude otevřen veřejnosti až do června 2026 a nabídne nejen výstavy, ale také debaty, workshopy, přednášky a komunitní aktivity. Třicátiny tak festival oslaví ve velkém stylu a v netradičně dlouhém formátu. Místa činu budou divákům přístupná minimálně do konce roku 2025 a divadelní, taneční i site specific inscenace a performance budou k vidění v průběhu celého podzimu.

Oslavit třicáté výročí pobytem na jednom místě nám umožní intenzivně pracovat s lokalitou a s lidmi, kteří v ní žijí. Od začátku našeho festivalu jsme pracovali tzv. site specific, s kontextem prázdných pražských objektů, které čekají na svou novou budoucnost. Zároveň je to pro nás výzva, vykročení z modelu, který známe. Chceme pozvat také tvůrce, kteří s námi náš festival budovali, upozornit na prostory, ve kterých jsme se za těch 30 let objevili. Jde nám v podstatě o několika měsíční oslavy, do kterých chceme pozvat jak umělce, tak diváky, aby s námi zažili galaktický zážitek,” doplňuje kurátorka Denisa Václavová.

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín

Batolárium

Výjimečný divadelní projekt Hrdináček

V Olomouci právě vzniká batolárium – výjimečný divadelní projekt pro nejmenší diváky

V těchto dnech probíhají intenzivní zkoušky a dokončují se všechny detaily tohoto zážitkového a imerzivního představení, které nabídne zcela nový způsob, jak mohou batolata s doprovodem zažít divadlo – doslova na vlastní kůži a ve svém tempu. Inscenace Hrdináček, určená dětem od 1 do 3 let, se připravuje na své uvedení v alternativním prostoru Malé kulturní scény Sedmička. Tento formát tzv. miminího divadla je v Olomouci realizován vůbec poprvé.

Autoři inscenace zvou děti i jejich rodiče na dobrodružnou výpravu světem živlů – země, ohně, vzduchu a vody. Vizuálně bohatý, hudební a pohybový zážitek probouzí přirozenou zvídavost, rozvíjí smysly a podporuje fantazii.

Hrdináček otevírá bezpečný prostor pro autentické prožívání, kde je dovoleno se smát, objevovat i zcela spontánně reagovat. Po třicetiminutovém představení následuje krátká herna, během níž si děti mohou svobodně osahat prostor i rekvizity a tím přirozeně navázat na předchozí divadelní zážitek,“ uvedla spoluautorka projektu Jana Posníková, která je herečka, divadelní lektorka a odbornice na práci s nejmenšími dětmi. Dlouhodobě působí v olomouckém dramacentru Sdružení D i v Ateliéru Moravského divadla Olomouc. Na inscenaci dále spolupracují režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová, výtvarnice Adéla Szturcová a hudebnice Sabina Kašparová.

Představení Hrdináček je navrženo s maximální empatií k potřebám batolat – odehrává se v klidném, měkkém prostředí, kde jsou děti a jejich doprovod usazeni na zemi bez bot, což podporuje uvolněnou a přirozenou atmosféru. Tento formát tzv. miminího divadla, který se těší rostoucí oblibě v zahraničí i v českých městech jako Praha, Brno nebo Ostrava, je v Olomouci realizován vůbec poprvé.

Režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová k projektu batolárium uvedla: „Miminí divadlo mě naprosto odzbrojilo – svou opravdovostí, silou přítomného okamžiku i tím, jak přirozeně dokáže otevřít cestu k nejmenšímu divákovi. Ve chvíli, kdy se děti rozhlížejí, naslouchají a smějí se, víte, že to funguje. Že i tak malým dětem lze nabídnout umělecký zážitek, který vnímají po svém – celým tělem, dechem, pohledem, dotekem. A to je obrovsky silné i pro nás dospělé. Při prvních generálkách jsme měli obavy – jak malé děti zareagují, jestli je něco neunaví, nevyruší, jestli s námi vůbec vydrží být půl hodiny ‚v divadle‘. Ale místo nejistoty jsme zažili něco jako zázrak. Děti zůstaly, reagovaly, smály se. Mnohé věci si po skončení představení znovu prožily v herně. Tahle zkušenost mě utvrdila v tom, že divadlo pro batolata má hluboký smysl a že i divák do tří let má právo být přítomen – být viděn a slyšen jako rovnocenný účastník.“

  Mám velkou radost, že naše divadlo může být u zrodu takto výjimečného projektu. Hrdináček přináší něco, co u nás dosud chybělo – divadelní zážitek pro ty nejmenší diváky. Je to vůbec poprvé, co se v našem regionu něco takového odehrává, a já vnímám, že to má skutečný smysl. Pevně věřím, že právě takové projekty otevírají divadlo novým generacím už od útlého věku,“ uvedl ředitel Moravského divadla Moravské filharmonie David Gerneš.

Projekt vzniká v koprodukci Moravského divadla Olomouc a za podpory Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouc.

Premiéra inscenace je naplánována na 23. srpna. v 10 a ve 14 hodin v Malé kulturní scéně Sedmička.

 

 

Vlasta Pechová

pro Taneční magazín

Nejbizarnější vražedné nástroje, které kdy zabíjely

Šifra zločinu, Prima uvede seriál Ludwig

Prima uvede britský seriál Ludwig: šifra zločinu, ve kterém na diváky kromě hlavolamů a záhad čekají také vraždy. Sledujte Johna Taylora, který se infiltroval do policejního týmu a v každém díle řeší nějaký krvavý případ. Ale co když realita předčí detektivní scénáře? Porovnejte si nejbizarnější vražedné předměty s těmi ze seriálu – každou středu od 20.15 na Primě.

  1. Pero místo nože

„Šifry a vraždy pomáhají Johnovi zjistit, kam jeho dvojče James zmizelo. Hlavní, a pro mne i milé, je to, že seriál Ludwig: šifra zločinu není drsný. Všechny vraždy jsou komorní, lze z nich vycítit britskou tradici Agathy Christie. Nepozastavuje se nad povahou zločinu, ale soustředí se spíše na kontext, záhadu a hru lidských emocí, která k němu vede,“ prozrazuje herec David Mitchell, který v seriálu ztvárnil hlavní roli. Diváci se tak mohou těšit na promyšlené vraždy například nožem. Ten ale nepoužil jednadvacetiletý student Jason Webster, který to v roce 2007 přehnal s alkoholem a vzteky ubodal perem k smrti spolužačku Rebeccu. Ten večer spolu byli v nočním klubu a podle všeho chtěl Webster u své známosti strávit zbytek noci, ta ale protestovala. Během následné hádky neovládl své emoce a vrhl se na Rebeccu s perem. Při vyšetřování bylo spočítáno 93 bodných ran.

  1. Móda jako zbraň

Profesorovi Anderssonovi se staly osudnými modré semišové lodičky s uzavřenou špičkou a dvanácticentimetrovým podpatkem jeho přítelkyně Any Trujillo. Když údajně mezi dvojicí vypukla hádka a Andersson začal být agresivní, Ana popadla nejbližší zbraň, kterou měla po ruce. I přes pětadvacet děr v jeho hlavě Ana tvrdila, že jednala v sebeobraně, což jí soud neuvěřil a vyměřil jí trest odnětí svobody třicet let.

  1. Nevinná lžíce

Richard Clare, který před útokem uprchl z centra pro drogově závislé, se vydal vymáhat dluh od Timothyho Mageeho. Při následné potyčce ho Clare udeřil dezertní lžičkou. Náraz Timothymu protrhl tepnu a způsobil vnitřní krvácení do mozku. Clare nebyl usvědčen z vraždy – byl považován za osobu jednající v sebeobraně. V roce 2010 byl ale usvědčen z druhé vraždy, při které se místo lžíce rozhodl použít sekeru.

  1. Záhadná vývrtka

Murat St. Hilaire se v roce 2008 nedostavil několik dní do práce. Kolegům to začalo připadat podivné, stejně tak jeho rodině, se kterou už sice nežil, byl ale stále v kontaktu s matkou svých dětí. Vydali se ho hledat, ale šťastné shledání se nekonalo. Našli ho mrtvého v pokoji s vývrtkou v lebce. Co se stalo? To zůstává záhadou. Vrah ani motiv není známý a dodnes nikdo nebyl zatčen.

  1. Kyselá chuť pomsty

Daniel Kovarbasich prožil dětství, které by nikomu nepřál. Pedofil Duane Hurley si ho vyhlédl jako malého kluka a roky ho zneužíval. Pocity bezmoci se v Danielovi roky hromadily, až jednoho dne pohár přetekl. Daniel se konečně vzepřel svému trýzniteli a rozhodl se vzít spravedlnost do vlastních rukou. Popadl sklenici kyselých okurek a začal s ní Hurleye mlátit, až ho ubil k smrti.

Staňte se detektivem společně s Johnem „Ludwigem“ Taylorem každou středu od 20.15 na Primě.

Dominika  Juklová

pro Taneční magazín