Oblíbený pořad Strictly come dancing, obdoba naší soutěže Stardance, která je diváky nadšeně přijímána, se dočkala tvrdé kritiky. Novinář Alexei Sayle tanečníky opravdu nešetřil.
A co říká?
„Moje nenávist ke standardnímu tanci je přímo úměrná mé lásce pro téměř všechny ostatní formy umění. Když náhodou vidím společenský tanec, chce se mi zvracet.“
„Na společenském tanci je všechno v pořádku: oblečení, hudba, dokonce i výrazy na tvářích tanečníků, a samozřejmě, tanec sám. Důvod pro to všechno je jednoduchý: získat za to body. Společenský tanec je estetický výkon, umělecká forma, která se promění v soutěž, jejímž cílem je jediné: upoutat pozornost porotců. Soutěžící se musí snažit, aby se vešli do souboru pravidel a výsledkem je nevkusný, okázalý kýč. Představte si, že by herci získávali body za to, jak zahrají Shakespeara. Třeba za to, jak se jim vzedme hruď!
Tanec není sám při prosazování tohoto typu umění: blízcí příbuzní jsou krasobruslení a také gymnastika. To vše by nevadilo, kromě obrovského množství lidí, kteří stále vnímají, že tanec vypadá takto. A to je znepokojující.
Vidíte-li pár tančit argentinské tango, díváte se na tanec, který byl vytvořen v nevěstincích Buenos Aires. Určitý typ hudby je s tímto tancem neodmyslitelně spjat. Z tanga srší sexualita, je vnímán jako nejsexuálnější tanec na světě, dokonce pomáhá zlepšovat vztahy mezi muži a ženami.
Budete-li se dívat na verzi společenského tanga během soutěží, všechny výrazy tváře jsou robotické, pod správným úhlem a ještě správnějším, ohavné vyumělkované prohnutí těla, všechno toto je obecně doprovázeno strašnou hudbou, která nemá absolutně nic společného s tangem; vidíte populární umění v nějaké strašlivé parodii.
Když jsem hovořil se svým argentinským přítelem, řekl mi: „Když vidím, soutěžní verzi tanga, jediné, co mě vždycky napadá, je impotence.“ A má pravdu. Tanec mezi muži a ženami je vždy do jisté míry sexuální, ale není nic více sterilního než soutěžní tanec v sále,“ míní nekompromisní Alexei.
