Novinky z tanečního světa – 1200. stránka – Taneční magazín

Vezme Vás meditace Kena Maie do nebeských výšin nebo do pekelných hlubin?

Ken Mai a jeho představení „Meditation“

Před nedávnem navštívil ČR extravagantní, výrazný a neuchopitelný tanečník – Ken Mai, který vystoupil v divadelním sále Experimentálního prostoru NoD.

Je třeba zmínit, pro dokreslení čtenářovy představy, že Ken Mai se obléká jako žena, líčí si obličej, má dlouhé černé vlasy, v tanci využívá techniky butó a bojových umění, často jsou také kombinované zpěvem či akrobacií.

Foto Michaela Sv

Na začátku představení „Dhyana / Meditation“ ( věnované jedné z nejslavnějších indických svatých žen Anandamayi Ma) stojí Ken ve své strašidelné masce, v kostýmu ženy a k navození dokonalé atmosféry využívá efektní záře červených světel. Divák má vlastně pocit, že se ocitl v nějakém strašném snu, jakoby se před ním otevíralo samo peklo. Tanec samotný se pak dá přirovnat k tanci čarodějky, či ženy, která možná u ohně zaklíná něco nebo někoho. Až se Vám svírá hrdlo. A právě tento obraz za chvíli přichází. Ken Mai představuje zničenou, ztrápenou, snad i mrtvou postavu, možná je to právě oběšenec.

Foto Michaela Sv

V určitých momentech je tanec spíše směsice představ, možná nějakých strašidelných a zlých, Ken Mai zoufale utíká proti zdi a snaží se utéct.

Ken Mai obratně využívá světlo, hudbu, hru stínů, jeho pohyby i ztvárnění jeho představ, právě tak jako vystoupení samo o sobě je působivé, technicky dokonalé a vyvolává mrazení v zádech.

Jaká je naše představa o tanci? Je tanec líbivý? Pak tanec Kena Maie je strašidelný. Má být tanec v rychlém tempu? Ken Mai je pomalý až ztrnulý. Měl by mít podle Vás tanec příběh? Potom u Kena najdeme příběh či smysl jen těžko. Doufáte, že Vás tanec bude povznášet? Ken Mai spíše děsí až mučí svým smutkem. Máte rádi skupinu a plný parket? Ken Mai je sám. Máte ještě nějaké představy o tanci? Ken Mai je nesplní.

Foto Michaela Sv

Navzdory tomu všemu je Ken Mai fascinující ve své odlišnosti. Přesto, nebo právě proto, přitahuje diváky. Sál je plný. Nikdo ani nehlesne. Diváci ho milují.
Když se po představení mihne mezi sedadly, diváci s ním nadšeně hovoří, Ken ja vtipný a milý.

Nutno přiznat, že Ken Mai patří mezi výjimečné taneční osobnosti.

Foto Michaela Sv

Ev a Smolíková

Taneční magazín

DEBBI a ADAM MIŠÍK

Mladičká zpěvačka DEBBI představí své dva letošní koncerty, zazpívá také duet s Adamem Mišíkem

DEBBI a její jediné dva letošní samostatné koncerty

Hned dva koncertní sety po sobě představí 5. a 6. listopadu 2014 v Experimentálním prostoru NoD zpěvačka DEBBI. Jako hosty si přizvala letos debutující, ale stále úspěšnější kapelu JELEN. Na obou koncertech si DEBBI zazpívá duet s Adamem Mišíkem a Lipem.

Letos jedenadvacetiletá zpěvačka DEBBI má za sebou mimořádně úspěšný koncertní rok, kdy se představila se svojí kapelou na mnoha hudebních festivalech, open-air akcích i letních slavnostech. Dalším letošním úspěchem bylo předskakování již dlouho předem vyprodaného koncertu britského zpěváka Jamesa Arthura v Praze. Ovšem samostatné koncerty si zpěvačka nechala pro své fanoušky jako lahůdku až na konec letošního roku.

Jako hosty si DEBBI pozvala letos debutující, ale stále úspěšnější akustickou kapelu JELEN, která si v současné době raketově získává čím dál tím více fanoušků napříč celou republikou. Kapela na jaře vydala své debutové album SVĚTLO VE TMĚ a už dnes se dá považovat za objev letošního roku.

Svoji pěveckou kariéru nastartovala DEBBI hitem Touch The Sun, který se stal nejhranější skladbou roku 2011 v českém éteru a zároveň získal prestižní ocenění Anděl v kategorii Skladba roku. Druhým hitem se stala její letní píseň La, La a zároveň zpěvačka vokálně vypomohla rapperovi Lipovi v jeho songu Ležím v Tvé blízkosti. A i tato skladba dosáhla mimořádných úspěchů. Téměř okamžitě se stala velkým internetovým a následně i rádiovým hitem, čímž se DEBBI se svým nezaměnitelným „nemocným“ hlasem nastálo zabydlela v nejvyších rotacích českých i slovenských rádií.

Její poslední album „Love, Logic And Will“ v čele s hitovou baladou „You Take Me There“ bylo skvěle přijato kritikou i fanoušky a následně bylo nominováno v hudebních cenách Anděl na Album roku 2013. Loni na podzim byla Debbi hostem prestižní koncertní série TV Óčko „G2 Acoustic Stage“, jehož záznam byl následně vydán i na CD+DVD.

Video:

You Take Me There:

Acoustic:

Vstupenky: 5. 11. https://goout.cz/cs/listky/debbi-with-special-guest-jelen/fhc/
6. 11. https://goout.cz/cs/listky/debbi-with-special-guest-jelen/ghc/

Taneční magazín

Památník obětem ruské mafie visí v centru Prahy

Úspěšný český umělec a pedagog Jiří Černický v pondělí 20. října slavnostně odhalil svůj nový objekt Památník obětem ruské mafie

Jiří Černický vztyčil před ROXY Památník obětem ruské mafie

Úspěšný český umělec a pedagog Jiří Černický v pondělí 20. října slavnostně odhalil svůj nový objekt Památník obětem ruské mafie. Ten bude po dobu jednoho roku zdobit prostor nad křižovatkou ulic Dlouhá a Rybná. Vernisáž památníku je zároveň slavnostním zahájením týdenních oslav 22. narozenin prostor ROXY a NoD. Památník ve tvaru stylizované rakety symbolizuje připomínku obětí sovětské moci a ruské mafie.

„Tato pietní stanice by měla sloužit k uctění věčné památky obětí sovětské moci, především ruské státní mafie. Mělo by jít o připomínku utrpení bezejmenných obětí, perzekuovaných bojovníků za svobodu a demokracii, kteří byli odstraněni, zavražděni, nenávratně zmizeli nebo museli emigrovat. Žáruvzdorné kapoty Prounů by měly být popsány jmény obětí,“ říká k dílu autor Jiří Černický.

V jeho vizi je raketa součástí větší vzpomínkové stanice, která by měla být instalována na oběžné dráze Země. V noci by ji mělo být možné vidět běžným dalekohledem a sloužit by měla jako mezinárodní orbitální stanice: „Objekt je koncipován tak, aby jej bylo možné v případě pravděpodobného, aktuálního přibývání nových a nových obětí doplnit o další Prouny. Takovým příkladem je i probíhající konflikt na Ukrajině.

Stanice by měla být financována z ruských státních zdrojů, tedy i ze zdrojů mafie.“

„Objekt představující raketu na oběžné dráze lze chápat z různých úhlů pohledu, ale především jako symbol vyvolávající zamyšlení nad vývojem naší civilizace, nad vyhrocenými politickými situacemi, nad etickými vztahy nebo také nad ekologickými problémy vyvolanými zásahy techniky do přírody a lidskou bezohledností a neprozíravostí,“ doplňuje další významy nové plastiky kurátor Galerie NoD Jiří Machalický.

Po pondělní slavnostní vernisáži Památníku obětem ruské mafie pokračuje narozeninový program BE 22 v celém domě na Dlouhé 33. Vernisáže doplní zahraniční DJ“s, koncerty tuzemských i světových kapel a originální divadelní představení.

Taneční magazín

Hořkosladké výročí

NANOHACH slaví deset let třemi premiérami a nulovou finanční podporou

Taneční soubor NANOHACH patří k nejstarším skupinám, které se kontinuálně věnují autorské tvorbě na poli současného tance. Za sebou má přes 20 představení, spolupráci s významnými zahraničními choreografy a několik ocenění. K desátému výročí NANOHACH připravili tři premiéry a za dekádou svého pinožení se zvědavě ohlížejí osobní taneční sondou Move on i pohledem do proměn duše v projektu Diptych. Ke svým kulatinám pak dostali hned dvě paradoxní ocenění. Choreograf a tanečník Honza Malík obdržel od festivalu Next Wave titul Osobnost roku 2014 a grantová komise kulturního odboru pražského magistrátu poprvé v historii nepřispěje souboru na jeho činnost v roce 2015 ani korunu. NANOHACH tak stojí před rozhodnutím zda a jak financovat další tvůrčí činnost, která se měla zaměřit na podporu české tvorby a dialogu s nastupující taneční generací.

Honza Malík, Michal Záhora, Lea Švejdová, Mariana Novotná a Marta Trpišovská se rozhodli založit vlastní soubor v roce 2004. Tedy v době, kdy současný tanec a umění skomíralo, soubory živelně vznikaly a zanikaly a kvarteto prvních absolventů Konzervatoře Duncan centre vstřebávalo zahraniční zkušenosti. Z tvůrčího elánu, zaujetí a pospolitosti vznikla touha založit sdružení, které by provozovalo stejnojemnnou skupinu NANOHACH. Mezi hlavní cíle si skupina vytkla podporu taneční profese, autorské tvorby a spolupráci českých tanečníků se zahraničními choreografy.

Potřeba vymezit se

Po několika letech energické a obohacující spolupráce s velkými jmény současného tance dohnala soubor, který svou existenci popisuje podle choreografa a tanečníka Honzy Malíka svou existenci jako neustálé pinožení a pachtění, jasně se rýsující potřeba. „Velmi často se nějaký soubor vytvoří kolem hlavního choreografa, ale my jsme repertoárový soubor a proto se najednou objevila potřeba nějak svoji práci vymezit a věnovat se české tvorbě,“ popisuje Malík. Svou roli v jejich rozhodování zřejmě sehrála snaha o využití vlastního potenciálu, dokud to jde, i touha po ukotvení v českém tanečním guláši, kde málokterý soubor má vlastního choreografa a potřeba najít zřejmé směřování a pokračování. Jasno mají NANOHACH v tom přinášet taneční tvar jinak než je obecně znám, mimo zřejmou dějovou linii. Ukázkovým příkladem jsou projekty tanečníka a choreografa a člena skupiny Michala Záhory. Jeho esenciální taneční výpravy do světa, kde není tady a teď, stojí sice nesměle, ale viditelně, mimo českou taneční platformu.

Move on

Kam jsme se posunuli, co se všechno změnilo? Lepší „narozeninovou“ premiéru než spolupráci s Veronikou Švábovou, po deseti letech od prvního společného představení Naměkko Naostro si NANOHACH ani nemohli přát. Taneční sonda do životů členů a členek skupiny se snaží poodhalit, co se stalo s jejich osobními i profesními životy, jestli si mají pořád co říct a jestli se i po deseti letech dokážou překvapovat. Sečteno podtrženo – kam vlastně dospělo to jejich divadelně taneční pinožení a jakým směrem se budou NANOHACH pachtit dál. Jisté je jedno – pořád to bude netypicky, ale vždycky mimo mísu.

Oslavte dekádu NANOHACH:

Diptych

Autor: Michal Záhora, taneční představení nejen pro kaple a kostely

premiéra 17.10. 19hod, kaple sv.Anny, Nečtiny u Plzně

2.premiéra 27.10. 20hod, PONEC-divadlo pro tanec, Praha

Move on

Autorka: Veronika Švábová, setkání autorů po deseti letech od debutu Naměkko Naostro

1.premiéra 18.11. 19hod, Konzervatoř Duncan centre, Praha (v rámci Dne otevřených dveří)

2.premiéra 28.11. 20hod, PONEC-divadlo pro tanec, Praha

Citoyen

Autorka: Lea Švejdová, sólové představení inspirované tvorbou malířky Toyen

Premiéra 10.10. několikrát mezi 16-19hod, Lucerna, Praha, v rámci 15.ročníku filmového festivalu MEZIPATRA

Měli byste vědět:

Soubor uvedl za 10 let existence 20 představení a pochlubit se může spoluprací významnými světovými autory (např. Nigel Charnok, Ioana M.Popovici, Fabrice Ramalingom).

Projekty skupiny NANOHACH byly vedle mnoha nominací oceněny “The Other View” Critics Award 2013 (Rusko), Best Contemporary Dance Performance Award 2011 a Best Actor Award (Kinfestival Rusko), Cena za nejlepší light design 2010, Cena SAZKY za objev v tanci 2007, Cena za interpretaci 2007 a 2006.

Honza Malík ze skupiny NANOHACH byl za svůj přínos současnému tanci oceněn porotou festivalu Next Wave titulem Osobnost roku 2014.

Grantová komise kulturního odboru pražského magistrátu soubor a jeho činnost poprvé po 8 letech nepodpořila vůbec.

Vstupenky a info: Diptych a Move on > www.divadloponec.cz, www.duncancentre.cz

Vstup zdarma: Citoyen > www.mezipatra.cz

Informace: www.nanohach.cz

Taneční magazín