Rozhovor na přání čtenářů
1. Tvoje taneční aktivity jsou široké. Prozraď, kde všude tančíš?
„Studuji na Taneční konzervatoři hl. města Prahy. (V 5. třídě jsem dělala zkoušky). Dále tančím pro Prezioso Sokol Blatná, mezi disciplíny, které dělám, patří mažoretky a také show dance. CDO (Czech Dance Organization) vyhlašuje každoročně různé soutěže, kterých se účastním a podařilo se mi vyhrát Mistrovství ČR v show dance v sólo tanci.“
2. Co připravuješ v tomto okamžiku?
„Chystám se znovu na soutěž, poslední týden v listopadu jedu na Mistrovství světa do Německa, do Riesy.“
Držíme ti palce.
3. Zdá se, že všechno je tanec a tanec. Máš také někdy volný čas? Pokud ano, co děláš?
„Ráda kreslím. Baví mě mnoho tvůrčích činností, např. šiji, pletu, modeluji. Myslím, že mám nadání pro mnohé další umělecké činnosti.“
4. Od malička se život točil jen kolem tance?
„To asi ano. Nejdříve to byly písecké mažoretky, tam jsem chodila od malička, tenkrát jsem ale měla volný čas. Později jsem začala tančit s Preciosem Sokol Blatná, teď už nemám žádné volno.
Od raného dětství jsem chtěla tancovat, takže mi to nevadí.“
5. Myslíš, že svého titulu „Mistryně ČR“ jsi dosáhla díky tvrdému tréninku nebo je to zásluhou tvého talentu a daru od Boha?
„Je to trénink. Chodím na naše běžné tréninky, to ano, ale musí se trénovat i doma. 2x týdně mám 2 hodiny tréninku, o víkendech tančím a soutěžím. Řekla bych, že úspěch je deset procent talentu a devadesát procent vlastní píle.“
6. Nemůžeš to někdy ošidit, jít jenom na trénink a doma si pak polenošit?
„Skutečně to nejde, jít jenom na trénink. I doma se musí zkoušet.“
7. Věnuješ se také sportům? Třeba lyžování?
„O jarních prázdninách jezdím na hory. Párkrát si sjedu kopec, ale nemůžu moc lyžovat. Měla jsem problémy s pravým kolenem.“
8. Bylo to tancem?
„Nevím.“
9. Chystáš se stát se profesionální tanečnicí?
„Ano. Buď budu po skončení konzervatoře v divadle, nebo budu studovat dál.“
10. Jak to vypadá na taneční konzervatoři, když student onemocní? Je možné zameškané hodiny snadno dohnat?
„To je špatné. Tělo ztratí formu… pak dá velkou práci všechno dohnat.
Já jsem naštěstí zdravá. Člověk musí být zdravý, stále se jde dál, na nemocné se nečeká. Bylo by strašně náročné všechno dohánět.“
11. Máš představu, co bys dělala v dospělosti, kdybys onemocněla a nemohla dál tančit?
„Učila bych. Kdybych nemohla ani učit, nevím, co bych dělala. Chtěla bych pracovat v oboru tanec.“
12. Jsi přesvědčená, že tě tento obor dobře uživí?
„Myslím, že ano. Nemusí se jen tančit. Člověk může navrhovat kostýmy nebo dělat choreografie.“
13. Chtěla bys tedy raději být v divadle. Nepovedeš třeba vlastní skupinu mažoretek? Nezkusíš to?
„Nepřemýšlela jsem o tom, že bych vedla vlastní kurzy.“
14. Není v ČR nadbytek tanečníků? Myslíš, že mají všichni absolventi Taneční konzervatoře šanci se uživit?
„Kdyby to dělali pořádně, tak ano. Lidé si myslí, že to umí, ale neumí to. Vše se musí zkoušet znova a znova a znova.
Navíc platí i to, že tanečník musí mít správnou postavu, musí se líbit choreografovi, líbit se při vystoupení, opravdu to není jednoduché.“
15. Uvědomuješ si tedy, že se může stát, že se nezalíbíš. Co potom?
„Ano, uvědomuji. Musím se více snažit.“
16. Chceš mít děti?
„Ano, ale budu je mít později.“
17. Chtěla bys i potom tančit dál?
„Jsou tanečnice, které mají dítě a stále tancují. Chtěla bych pokračovat.“
18. Láká tě třeba objevovat i jiné obory, nebo chceš věnovat všechno tanci?
„Chci věnovat všechno tanci.“
19. Chceš umět mnoho tanečních stylů nebo si vybereš jeden?
„Na státní konzervatoři se musí člověk rozhodnout buď pro klasický tanec, moderní tanec anebo lidový. Já si vyberu klasický tanec.“
20. Sleduješ Stardance a baví tě tato soutěž?
„Někdy mě baví, někdy ne. Je to jiný obor, než dělám já.“
Přeji Ti vítězství v Riese a děkuji za rozhovor
Eva Smolíková
