Mezinárodní projekt MENE TEKEL je nekomerčním multidisciplinárním festivalem, který připomíná milníky české historie s přesahem do částí světa, kde jsou porušována základní lidská práva. Projekt ve spolupráci s odbornými a paměťovými institucemi přináší svědectví o protiprávnosti totalitních režimů. Vznikl díky iniciativě Daniele a Janu Řeřichových, kteří z úcty k odkazu politických vězňů vytvořili otevřenou platformu pro autentická svědectví, uměleckou reflexi i odbornou analýzu doby komunistické diktatury i následky totality nacistické.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se letos zapojuje již poněkolikáté, ale vůbec poprvé mimořádným doprovodným programem. V pondělí 24. února pozve zájemce na plenérovou výstavu, den poté (25. 2.) pak ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna vystoupí na mezinárodní konferenci v Senátu Parlamentu ČR a připravena je další řada besed i zajímavostí. Ve čtvrtek (27. 2.) přivítá návštěvníky v rámci Dne otevřených dveří (palác Archa/vstup B).
První událostí má být podle organizátorů festivalu MENE TEKEL slavnostní odhalení pamětní desky Petru Křivkovi, která se uskuteční v neděli 23. 2. 2025 na čestném vojenském pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně. „V roce 1951 byl v politickém procesu komunistickým režimem odsouzen a popraven Petr Křivka, hrdina tří odbojů. Jeho ostatky nebyly vydány rodině a teprve v roce 1968 mohly být s náležitou úctou pohřbeny. Náhrobek však byl v sedmdesátých letech tichým rozhodnutím normalizačních úřadů odstraněn,“ popisuje dramaturgyně a spoluzakladatelka festivalu Daniela Řeřichová. Sdružení PAMĚŤ z.s. se ve spolupráci s městem Brnem rozhodlo tuto historickou křivdu napravit a nechalo na místě Křivkova posledního odpočinku zbudovat novou pietní desku.
PLENÉROVÁ VÝSTAVA ÚSTR (24. 2. – 3. 3.)
Další počin pak míří do Prahy. Na pražském náměstí Míru (v parku před bazilikou sv. Ludmily)
bude k vidění výstava Komunismus a jeho epocha. Ojedinělá plenérová prezentace, kterou zde v rámci festivalu instaluje Ústav pro studium totalitních režimů, vznikla již v roce 2017, a to ve spolupráci ÚSTR, Spolkové nadace pro zpracování diktatury SED a Německého historického muzea.
Autor Gerd Koenen, historik a publicista vyrůstal v bývalém západním Německu a během svých studií na přelomu 60. a 70. let přijal komunistickou ideologii. Prostřednictvím pozoruhodné výstavy dokládá, jak komunistický nárok na vytvoření nového člověka redukuje lidi na materiál.
Koenen dokázal bravurně postihnout lákavou a svůdnou sílu komunismu i nebezpečné zárodky manipulace.
„Komunistické přísliby spásy a zářné budoucnosti si našly miliony stoupenců po celém světě. Zároveň se ale proměnily v noční můru pro další miliony lidí, kteří se stali oběťmi násilných komunistických režimů,“ konstatuje Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, paměťové instituce, jejíž atraktivní doprovodný program slibuje ozvláštnění vyhledávaného festivalu.
Z KINA MAT PŘÍMO DO SENÁTU (24. 2. a 25. 2.)
Slavnostní zahájení festivalu se uskuteční v pondělí 24. února za účasti významných osobností veřejného a kulturního života, a to v kině MAT na Karlově náměstí. Festival zahájí česká premiéra dokumentu s názvem Nejsem zlý člověk (2024, ČR, SR, Bulharsko).
Zahájení konané za účasti ředitele ÚSTR Ladislava Kudrny moderuje Denisa Štolbová.
Následující den pak program festivalu pokračuje v Senátu Parlamentu ČR mezinárodní konferencí Poválečný vývoj v Evropě po roce 1945.
Panelisté se budou zamýšlet i nad tím co přinesla poválečná léta či v jakém světě žije třetí poválečná generace v roce 2025? Svou účast zde potvrdil například J. E. Rolandas Kačinskas, velvyslanec Litevské republiky v ČR, lotyšský historik Gatis Krūmiņš, prorektor Univerzity Karlovy Jan Kuklík a v neposlední řadě také Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, který zde vystoupí s příspěvkem Vliv helsinského paktu na sjednocení československé opozice.
PIETNÍ AKT V PRAZE (25. 2.)
V úterý se v Nerudově v ulici v Praze uskuteční pietní shromáždění konané u příležitosti 77. výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad. Akce se koná ve spolupráci Senátu Parlamentu České republiky, Pražského akademického klubu 48 a MENE TEKEL.
Také zde bude Ústav pro studium totalitních režimů reprezentovat ředitel Ladislav Kudrna.
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ ÚSTR (27.2. 2025 v čase 10.30– 16. 30.)
Novinkou či lákadlem letošního ročníku bude mimořádná akce, kterou připravil Ústav pro studium totalitních režimů a díky které se mohou návštěvníci podívat do nově zrekonstruovaných prostor paláce Archa v ulici Na Poříčí 26. Zájemci zde vyslechnou zajímavé besedy o knihách a osobně se potkají s předními historiky ÚSTRu Janem Horníkem (Západ musí být zničen: Jak Putin naplňuje Duginovy mesianistické vize), Petrem Mallotou (Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu), Janem Zumrem/ Janem Vajskebrem
(Gestapo: Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava).
REKONSTRUCE PROCESU (28. 2.)
Studenti Právnické fakulty UK pod vedením režiséra Víta Mazánka představují prostřednictvím divadla faktu další vybraný politický proces padesátých let. Letošní rekonstruovaný proces
se odehrál v roce 1952 před Státním soudem v Praze, a reprezentuje snahu komunistického režimu likvidovat sektor soukromého zemědělství a osoby, které jej představovaly – tzv. kulaky. „Ve vybraném procesu s kulaky na Berounsku padaly vysoké tresty, a dokonce jeden trest nejvyšší.
Unikátní formát divadla faktu navazuje na rekonstrukce vedené dříve v rámci festivalu Mene Tekel režisérem Janem Řeřichou a seznamuje diváky atraktivní formou s vybraným politickým procesem,“ popisuje Tereza Blažková, odborná asistentka na Katedře právních dějin Právnické fakulty UK, která společně s Janem Kuklíkem vede vědecký seminář Rekonstrukce politického procesu.
Při přípravě představení čerpali studenti z originálních archivních pramenů vztahujících se k danému procesu. Součástí představení je také následná beseda nad politickými procesy a realitou nechvalně známých 50. let v Československu.
Akce se koná ve spolupráci Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu pro studium totalitních režimů, Národního archivu a Mezinárodního festivalu proti totalitě Mene Tekel.
Festival MENE TEKEL se postupem doby stal jednou z nejvyhledávanějších kulturních událostí. „Smyslem festivalu je vést mezigenerační dialog, a proto od jeho vzniku spolupracujeme nejen s odbornými a paměťovými institucemi, ale také školami všech stupňů,“ uzavírá Daniela Řeřichová.
Mgr. Petra Jungwirthová
pro Taneční magazín