Měsíc: Leden 2025

Imaginární krajina Divadla bratří Formanů

Loutky, interaktivní instalace, hybohledy, bojovka a další

Imaginární krajina Divadla bratří Formanů s jurtou se otevřela v industriální hale Trojského pivovaru

Zastřešená herní krajina v industriální hale, vyhřátá jurta, kavárna, autorská čtení a tvůrčí dílny – to vše nabídne nová instalace Imaginární krajina Divadla bratří Formanů. Otevřena bude od 19. ledna do 13. dubna 2025 v areálu Trojského pivovaru. Návštěvníky čekají loutky, interaktivní instalace, hybohledy a další herní prvky, které budou obohaceny o imerzivní divadelní bojovku ve spolupráci s divadelním souborem Loutky bez hranic. Kolektiv autorů pod kurátorským vedením Matěje Formana myslel na děti i jejich rodiče a všechny, kteří rádi objevují, hrají si a sní.

Jurta je zasazena do herní krajiny přímo v industriální hale bývalého pivovaru. Mezi uměleckými dekoracemi bude k vidění například obří pexeso, kuličková dráha, hybohledy Pavla Macka, loutkové divadlo a další. Celou instalaci bude možné projít i s průvodcem, a objevit tak skrytá překvapení.

„Imaginárium je taková naše cesta do fantazie, putovali jsme s ním několikrát po Čechách a také do Itálie, Německa, Dánska nebo Francie. A již dvanáct let se každou další instalací soubor objektů našich spřízněných výtvarníků a hračičků prohlubuje, zraje a rozšiřuje. Mým snem bylo dát jim domov, který může stát i na zelené louce, a tím se stala jurta. Je sama o sobě objektem vzbuzujícím zvědavost a představivost. Jurta, ve které si zatopíme v kamnech, dáme si dobrý čaj a čas se na chvíli zastaví,” zve výtvarník a kurátor Matěj Forman, jehož společenství vdechlo Imaginární krajině život.

„Po Betlémské jurtě s vánočním příběhem v areálu Pražského hradu, kterou navštívilo téměř 30 000 návštěvníků, se vracíme do Troji. Zde byla jurta postavena poprvé, a to v Botanické zahradě. Tentokrát se usídlí v industriálním objektu Trojského pivovaru,” říká produkční a spoluautor konceptu Jakub Hradilek. „Ideální se mi jeví rodinná procházka do Stromovky, odkud se dá přes pěší lávku dojít přímo do jurty,” doplňuje Hradilek. Imaginární krajina tu našla svůj domov v nově otevřeném industriálním prostoru Troya.

Stejně jako předchozí výstavy z cyklu Imaginárium má Imaginární krajina zprostředkovat co nejvíce radosti z dotýkání, objevování, pohybu a hry i společného času plného prožitků. Strávit se tu dá několik hodin, odpočinout si i pobavit se. A komu vyhládne, může si přímo na místě zakoupit občerstvení v kavárně. Herní krajina postavená v hale je zastřešená a ukryje návštěvníky před deštěm, nicméně je nutné mít na paměti, že objekt je nevytápěný. O to víc přijde vhod ohřát se v jurtě u kamen. Výstava bude pro veřejnost otevřena od neděle 19. ledna až do 13. dubna 2025 vždy o víkendech a o státních svátcích od 10 do 18 hodin. Příchod je však nutný do 17 hodin pro ty, kteří si chtějí stihnout zahrát divadelní bojovku. Vstupenky zakoupíte online nebo na pokladně.

Děkujeme našim partnerům: Městská část Troja, BOOM Events, fond 10X

Praktické informace

Webová stránka výstavy: www.imaginarium.cz

Fotografie: zde

Cena vstupenky pro 1 osobu je 130 Kč, rodinné vstupné 500 Kč

Vstupenky pro veřejnost zakoupíte na místě nebo online zde

Program pro školy na únor objednávejte zde

Facebookové stránky: https://www.facebook.com/profile.php?id=61553309850485

Kudy do objektu: https://g.co/kgs/Koo3dmb

 

Adresa: TROYA – Trojský pivovar, U Trojského zámku 4/1, 171 00 Praha – Troja

Foto: Irena Vodáková 

Magdaléna Novotná

pro Taneční magazín

Zvuky rozmanitosti rozezní Ostravu

Projekt Sounds of Diversity uvádí hudbu, která spojuje národy a překračuje hranice. Proběhne v Ostravě, Katowicích, Žilině i Budapešti

Již druhým rokem proběhne v Ostravě komponovaný koncertní večer v rámci projektu Sounds of Diversity / Zvuky Rozmanitosti  organizovaný Tvůrčím centrem Ostrava, který stojí také za úspěšným festivalem Hudební současnost.  Originální koncept propojující umělce, skladatele a performery z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska se uskuteční 5. března od 19:00 v koncertním sále Fakulty umění v City Campus Ostrava a představí divákům čtveřici zcela nových hudebních kompozic složených speciálně pro tento projekt vzájemně propojených tancem s prvky improvizace v choreografii Jany Ryšlavé (CZ) a světelným designem Piotra Ceglarka (PL).

Projekt Sounds of Diversity vychází z touhy propojit bohatství kultur historicky propojených zemí střední Evropy. V letošním roce navíc symbolicky boří nejen hranice mezi státy, ale spojuje také různé umělecké žánry a objevuje nové formy vyjádření. Sounds of Diversity tak inspiruje tvůrce i diváky k překračování geografických, kulturních a společenských bariér a dokazuje, že současná vážná hudba má své pevné místo v moderní společnosti. A nejen to – umí oslovit i mladší generace.

Program večera

Během večera zazní premiéry čtyř skladeb mladých skladatelů ze všech 4 zemí Visegrádu v podání šestnáctičlenného ansámblu, který také tvoří hudebníci z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Sounds of Diversity Ensemble diriguje renomovaný dirigent Szymon Bywalec (PL). Letošní novinkou je spojení s ostravským spolkem MOVE Ostrava,  jehož ředitelka Jana Ryšlavá doplnila koncertní program o choreografii s prvky improvizace. Tu uvidí diváci v podání renomovaných performerů Jany Ryšlavé (CZ), Lucie Bielik (SK) a Radoslava Paiovarčiho (SK).

Českou hudební scénu zastupuje v programu dílo Ostravačky Petry Šuško Šestý smysl, polskou tvorbu představí skladba Przemysława Schellera Grande Valse Brillante, Slovensko reprezentuje Matej Sloboda a jeho Consonanze stravaganti e lumi danzanti a letos poprvé zazní také tvorba maďarského mladého tvůrce a to skladba The Zone Viktora Molnára. Světové premiéry skladeb zahraje orchestr profesionálních hudebníků ze všech 4 partnerských zemí pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalece. .

Wellbeing jako hlavní téma

Letošní ročník nese kromě tradičního odkazu propojování rozmanitostí také téma Wellbeing. To pro nás zdůrazňuje důležitost životní rovnováhy a harmonie a v dnešní době silně rezonuje nejen v osobní, ale i společenské rovině. Věříme, že hudba, tanec a scénický lightdesign společně vytvoří atmosféru, která divákům dopřeje hluboký prožitek a prostor pro rozjímání – komodity, které jsou v dnešní uspěchané době více než potřebné.

Regionální hudba pro globální publikum

Jedním z klíčových cílů projektu je podpora regionálních skladatelů a jejich tvorby, která často zůstává skryta širšímu publiku. Přiblížení těchto děl veřejnosti pomáhá nejen rozvíjet kulturní povědomí, ale také ukazuje, že vážná hudba není pouze doménou minulosti. Naopak, je aktuální, živá a nabízí nesčetné možnosti, jak oslovit moderního posluchače. Koncertní projekt Sounds of Diversity 2025 proto není jen kulturním zážitkem, ale i výzvou k novému dialogu mezi umělci, posluchači a společností. Těšíme se, že se k nám připojíte a stanete se součástí tohoto jedinečného večera, který propojuje hudbu, tanec a lidskou rozmanitost.

Vstupenky jsou v prodeji online zde a budou k zakoupení i na místě.

Lucie Sembolová 

pro Taneční magazín

Smrt Petra Hanniga

Další smrt zasáhla přátele Petra Hanniga, za Taneční magazín Richarda Sachera a Evu Smolíkovou

„Právě mě zdrtila zpráva o smrti známého hudebníka, politika, kandidáta na prezidenta, objevitele Lucie Bílé. S Petrem Hannigem jsme byli přátelé. Několikrát do roka jsme vystupovali na společenských akcích v Praze a okolí. V létě jsme se slunili na nudapláži a vyprávěli si tam drby z českého showbyznysu. Petr dorazil také na oslavu mých padesátých narozenin, která se konala loni v březnu na pražských Vinohradech“, říká zpěvák a spisovatel Richard Sacher.

„Petr Hannig byl dobrým přítelem hudebního skladatele Eduarda Parmy ml. Pronesl svou řeč na rozloučenou na pohřbu hudebního skladatele. Pro mě představoval poslední pojítko s Edou, mým drahým přítelem, na kterého se nedá zapomenout. Jeho smrt mě zasáhla jako šíp, jako všechny odchody blízkých, které máte rádi“, dodává Eva Smolíková, šéfredaktorka Tanečního magazínu a autorka textu a zpěvačka songu Bouří, tmou, jednoho z posledních nejvyšších uměleckých děl Eduarda Parmy ml., které ocenili i operní pěvci.

Petr Hannig obklopený kolegy

Petr Hannig, Marie Pojkarová a Richard Sacher na akci Dáma roku 2023

Richard Sacher a Petr Hannig

 

spisovatel Richard Sacher a hudebník Petr Hannig

Petr a Richard

 

 

Richard Sacher, zpívající spisovatel
Eva Smolíková, zpívající šéfredaktorka
S hlubokou úctou 
Taneční magazín

Fakani

A studio Rubín přiblíží divákům téma ukradené budoucnosti

Jaký může být svět blízké budoucnosti, který zanecháme našim dětem? Jaké vztahy, vzory chování a hodnoty jim vštěpujeme? Jaké mají šance děti a dospívající narození do krutého prostředí? Na tyto otázky hledá odpověď druhá premiérová inscenace sezony Mizení v A studiu Rubín – Fakani. Ta vznikla jako svébytná adaptace provokativního románu Darmošlapové spisovatele a filmového režiséra Piera Paola Pasoliniho. Inscenaci oživí prvky vzniklé spoluprací s dětmi ze sousedského domu a komunitního centra Libuše v Litvínově-Janově. Autor adaptace a režisér Ondřej Štefaňák do rolí fakanů obsadil Anežku Šťastnou, Vojtěcha Hrabáka a Ondřeje Pavelku. Premiéra se uskuteční 7. února.


Novela Ragazzi di vita provokativního italského autora Piera Paola Pasoliniho vzbudila kontroverzní reakce především kvůli své otevřenosti a bezvýchodnosti, s jakou líčí životy mladíků potulujících se poválečným Římem po druhé světové válce. Interpretace režiséra Ondřeje Štefaňáka Fakani má záměr text předlohy tematicky otevřít a posunout ho do velkoměstského prostředí blízké budoucnosti.

Štefaňáka zajímá, kam směřuje vzestup současných fašizujících tendencí, sílící geopolitické napětí a narůstající klimatická krize. Pokládá si otázku, jakou společnost zanecháme nové generaci. Bude to svět v totálních troskách, ve kterém bude přežití podmíněno nekontrolovatelným násilím? A co v současné společnosti můžeme dělat proto, aby naše města nezůstala vybombardovaná se sirotky ponechanými brutálnímu prostředí? Fakani v tomto případě vyznívají jako varovný vzkaz z blízké budoucnosti a věčné město Řím se stává metaforou rozbité společnosti.

„Téma nejmladší generace, která se snaží nalézt místo ve světě, mě dlouhodobě zajímá. Darmošlapové nabízí surovou zprávu o vlčích dětech fašistické Itálie. Přál bych si, aby měl divák unikátní možnost se s těmito fakany potkat, aby se před nimi rozprostřel jejich svět brutální i komický. Zároveň vnímám celou interpretaci jako varování před ztrátou empatie a solidarity. V takovém světě přece nechceme, aby naše děti vyrůstaly,“ mluví o své motivaci režisér Ondřej Štefaňák.

Součástí inscenace  jsou, kromě Pasoliniho románu, také konkrétní výstupy, které vznikly z úzké spolupráce s dětmi z dětského domova v Hoře Sv. Kateřiny a ze sousedského domu a komunitního centra Libuše v Litvínově-Janově. „Vyrůstala jsem v mostecké oblasti a mám k ní dodnes blízko. Věřím, že pokud chceme iniciovat pozitivní společenskou změnu, vždy je třeba začít u sebe. Proto máme obrovskou radost, že se nám s Petrem Globočníkem, zakladatelem komunitního centra Libuše, podařilo navázat spolupráci. On je totiž tím reálným pozitivním vzorem, který svou činností ukazuje, že změna je možná.  A my jako umělci s dětmi ze znevýhodněných podmínek komunikujeme nejen v rámci inscenace, kde jsou spoluautory scénografie, hudby i textů, ale následující měsíce za nimi budou dojíždět různí spolupracovníci Rubínu a pořádat pro ně workshopy od herectví, přes scénografii, hudbu až po divadelní režii, “ komentuje spolupráci Lucie Ferenzová, umělecké šéfka A studia Rubín.

Štefaňák je autorem adaptace a současně i scény. Pracuje nejen s vlivy poválečného futurismu, ale také s kresbami a texty dětí z dětského domova a vyloučené lokality. Brutální prostředí Pasoliniho předlohy je zachováno, zároveň je ale aktualizováno o současný jazyk, který je s tímto světem přímo spjat. Ostrý slovník se stává prostředkem, který divákovi lépe umožní proniknout do světa zlodějů, rváčů, sirotků a dětí, které na ulici vyrůstají bez pozitivních vzorů. Italské reálie odsouvá do pozadí, ale pracuje s velkoměstským prostorem, který Pasolini nabízí.

Páteří textu adaptace se stává Kudrnkův příběh, skrz který diváci proniknou mezi ostatní fakany. Spíše než chronologické vyprávění Štefaňáka zajímá fragmentární podoba textu. Věkový rozptyl fakanů a téma chybějících vzorů a nejisté budoucnosti vedly Štefaňáka k obsazení herců v odlišném věku i genderu. Kudrnku, Naďu, Marcela, Ameriga, Filcku, Votravu, Alvara nebo Fiškuse ztvární Anežka Šťastná, Vojtěch Hrabák a Ondřej Pavelka. Autorkou kostýmů je Matilda Tlolková, která výrazným výtvarným gestem umocní expresivitu i vtip inscenačního výkladu. Za zvukovou stopou stojí autor a hudební producent Matěj Šíma a Štěpánka Todorová s Alenou Novotnou z uskupení Hihihahaholky. V základu rappů a beatů jsou opět výsledky workshopů s dětmi z Libuše. Inscenaci dramaturgují Lucie Ferenzová a Dagmar Fričová.

Premiéra se uskuteční 7. února. Oznámené reprízy se uskuteční 10. a 25. března. Vstupenky jsou dostupné na www.astudiorubin.cz

Foto: Dita Havránková

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín