Prostor a čas je prý jen iluzí našich myslí….
- února2024 se v rámci Jižní spojky Jihočeské divadlo přesunulo do Prahy a ve Stavovském divadle proběhla nová hra Tristan a Isolda. Před představením a po něm proběhlo také setkání s tvůrci.
Setkání s tvůrci
Režie a choreografie se chopila Alena Pešková, hudební režie Michal Vejskal. V inscenaci zazněly také části hudebních dramat Richarda Wagnera.
Verzí této keltské legendy je mnoho, ale vždy obsahují velký milostný příběh na pozadí válečných konfliktů a politických intrik, umírá se na bojišti, umírá se z lásky, z vášně. A každý prožívá tu vášeň po svém.
Jihočeské divadlo tentokrát přináší ale zbrusu novou variantu – nejedná se tu pouze o milostný trojúhelník, ale čtyřúhelník. Inu, diváku, přemýšlej, i takto to klidně bylo možné, proč ne. Ty nejsilnější příběhy píše život sám.
Alena Pešková říká, že zpočátku přemýšlela spolu s ostatními tvůrci, jak se tento příběh může odehrát ve vybombardovaném městě. Znepřátelené země se snaží sblížit jakýmsi paktem, sňatkem. Místo skály se objevuje protiatomový kryt, který slouží jako trůnní sál, jeskyně i vězení. Inu, pozoruhodné asociace. Snad ale budeme podobná dramata prožívat pouze skrze umělecké zážitky, zakončuje své pocity Alena Pešková.
Zápletka uvěřitelná i neuvěřitelná, Isolda nejdříve Tristana zachrání, ačkoliv zabil jejího milence, ale poté, co ji chce přivést Tristan jako nevěstu svému pánovi, začne jej nenávidět a chce ho otrávit. Vezme si ale dvě lahvičky, s jedem pro něho a drogou lásky pro sebe, aby sňatek vydržela. Tristan nechápe, proč Isolda vidí všechno jinak. Vždyť chtěl vše pro mír, pro ni…. Isolda mu chce podat jed, ale samozřejmě, jak už to chodí, dojde k záměně lahviček a oba si padají do náručí. A další dramata následují… Navíc se tu objevuje další tajná láska… a velice silná vášeň, ale ta nakonec zapříčiní Tristanovu smrt. Jenže Isolda nemůže žít bez něho! Starý, starý příběh ….
Samotná inscenace se skládá z několika obrazů – Pobřeží Irska, Pracovna Markeho v Cornwallu, Vila Isoldiných rodičů v Irsku, Na lodi, Svatba, V Cornwallu po svatbě, Noční zahrada, Míjení, Párty v Cornwallu a Pobřeží v Cornwallu.
Taneční um Jihočeského divadla naplňuje divákovu duši nadšením, úžasem a harmonií. Opravdu krásně strávený večer, oko i srdce zaplesá. Velice dobře na mě zapůsobila scéna svatebního veselí, radostná, plná energie a harmonie. Ale právě tak i síla a souhra námořníků na lodi byla ohromující. V roli Tristana se objevil František Vlček, Isoldu ztvárnila Mai Iwamoto.
Kulisy na scéně jsou poměrně jednoduché, ale o to více vystihují celou atmosféru v kombinaci s působivou hudbou, příjemnými kostýmy, kouřovými efekty a dokonce i výstřelem. Příjemné Stavovské divadlo dokreslilo radostný dojem a já jsem odcházela v povznesené náladě.
Nadšení po představení
Foto: Eva Smolíková, archiv Jihočeského divadla
Eva Smolíková
Taneční magazín