Oslavy padesátin PRAŽSKÉHO QUADRIENNALE

Pražské Quadriennale ve smyslu výstavní expozice sice proběhne až v roce 2019. Letos však tato scénografická akce světového renomé slavila padesáté výročí. A pozvala si k tomu řadu uznávaných gratulantů. A ti se účastnili vskutku aktivně.

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru slaví padesát let od svého založení v roce 1967. Oslavy vyvrcholily minulý týden, konkrétně od 12. října do 14. října 2017. Konkrétně sympoziem „Porézní hranice“ v Nové, respektive náhradní, budově Národního muzea (bývalých prostorách Federálního shromáždění). Po tři dny se to tam stalo místem setkání kurátorů, scénografů, pedagogů a studentů. Centrem, kde probíhaly i pro veřejnost navýsost interesantní přednášky nejvýznamnějších světových reprezentantů oboru scénografie. Nalezl se čas i na komentovanou prohlídku Nové budovy Národního muzea se stěžejním důrazem na architekturu prostoru. Akce se konaly i jinde. Široké publikum zaujala performance ve Veletržním paláci, která rozhýbala instalaci výtvarníka Aj Wej-weje.

Pražské Quadrennale pozvalo kurátory, divadelní profesionály, scénografy, pedagogy a teoretiky z celého světa, aby se na sympoziu „Porézní hranice“ podělili o své myšlenky a názory na význam národních hodnot a podobu národních výstav. Zároveň se také zúčastnili prvních příprav na PQ 2019.

S kurátory jsme nahlédli do míst, kde se odehraje následující 14. ročník Pražského Quadriennale, vzpomenuli jsme pět dekád této světové výstavy a odhalili jedinečný projekt 50 příběhů PQ, který až do června roku 2019 bude představovat vzpomínky návštěvníků minulých ročníku Pražského Quadriennale,“ dodává k programu jeho umělecká ředitelka Markéta Fantová.

Na tomto podzimním sympoziu „Porézní hranice“ byla představena také nová publikace „50 let Pražského Quadriennale“ mapující historii této světově přehlídky.

Co účastníky nejvíce zaujalo? Zcela jistě páteční přednáška Rosane Muniz pod titulem „Oslavy PQ – Bienále vizuálního umění“.

Rovněž nenechalo nikoho lhostejným vystoupení Pamely Howard s příspěvkem „Kreativita tváří v tvář tyranii“, které proběhlo stejného dne.

Převážně studenty uměleckých oborů, kteří měli na sobotní program volný vstup zaujala přednáška Helen Edwards a Agnieszky Blonské na téma „Spolupráce mezi producenty a umělci“.

V závěrečný den sympozia „Porézní hranice“ vedla britská pedagožka Jessica Bowles panelovou diskuzi na téma národních výstav. I ta se setkala s velkým ohlasem domácích i zahraničních odborníků.

V rámci doprovodného programu sympozia Porézní hranice se v závěrečný den představila japonská tanečnice a choreografka Yoshiko Chuma, která se ve své tvorbě věnuje společenským otázkám a jejich reflexi. Společně s osmdesáti performery doslova rozhýbala v Národní galerii instalaci Aj Wej-Weje, která je reakcí na současnou humanitární katastrofu. A to vše za spolupráce centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

TANEČNÍ MAGAZÍN s povděkem kvituje celou akci a velmi rád vidí, že se na jeho programu významně podílelo i výše zmíněné centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, které je ostatně i jedním z jeho strategických partnerů.

 

Foto: Krystýna Císařová, Piaristi

TANEČNÍ MAGAZÍN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *