Řekl jste: „Kudy chodím, myslím na tanec a pro své okolí jsem asociální.“ Nemáte tedy dnes trošku i radost z toho, že končí dřina, přijde volno a Vánoce?
Leoš Mareš:
„Nevím. Ti, co vypadnou, to tak říkají, ale já jsem tedˇ momentálně prostě smutný, že se nepodařilo jít dál. Všichni jsme měli cíl dojít minimálně do té poslední trojky. Nenaučil jsem se to lépe, proto jsem vypadnul. Z mé strany je to selhání. Ta radost z uvolnění asi přijde, ale tedˇprávě cítím smutek.“
Ale každý nemůže být první…..
„Já vím. Ale člověk má nějaký cíl. A to nevyšlo.“
Vy jste chtěl jít za vítězstvím?
„Já jsem nechtěl vítězství, ale chtěl jsem se dostat dál. Bohužel to tak není.“
Teď jste si ochutnal práci tanečníka. Kdo to má těžší, tanečník nebo moderátor?
„Podle mého názoru, pokud člověk dělá to, co umí, tak to má jednodušší. Profi tanečníci dělají svou práci, kterou milují. Já jsem v tom byl začátečník, tím pádem to pro mě bylo strašně těžké. Moderování dělám 20 let a tohle dělám 20 týdnů. Je to neporovnatelné.“
