Nabila Sabha je jedna z nejžádanějších orientálních tanečnic a také instruktorek na celém světě. Je také už pět let šéfredaktorkou mezinárodního tanečního magazínu “Belly Divas”.
Organizuje jeden z největších mezinárodních tanečních festivalů Orientálního tance v Německu – BAZAR ORIENTAL a také celosvětovou a unikátní soutěž s živou hudbou
“Miss Bellydance of Europe”.
Nabila je tanečnice s Jordánskými kořeny. Je známá především pro svůj egyptský taneční styl a je doslova specialistkou na egyptský styl zvaný Balladi. Díky němu ji lidé nazývají ”Královnou Balladi.”
1. Nabilo, v kolika letech Vás pohltil tanec a zase tanec?
Začala jsem tančit, když mi bylo pět let, začínala jsem baletem. Můj učitel objevil můj taneční talent a chtěl mě poslat do speciální školy pro profesionální tanečníky baletu.
Tenkrát jsem odmítla – protože jsem si myslela, že tam budu muset také pobývat na internátě a nikdy nebudu vídat mámu.
Takže jsem zůstala na dětské baletní škole a bylo to skvělé. V šestnácti letech jsem začala navštěvovat mou rodinu pravidelně každé léto v Jordánsku, Ammanu. Nejoblíbenější zvyk, který tito arabští lidé mají, je navštěvovat svatební obřady! Takže, každý víkend byly nějaké zásnuby – buď v rodině, nebo u příbuzných a my jsme byli vždy zváni!
Zábava a svatební dort každý víkend. Ale nejen to – také TANEC!
Takže jsem se dostala do kontaktu s orientálním tancem ve skutečném životě!
Všechny moje sestřenice tančily tak krásně. Jedna moje sestřenice dokonce hrála na bubny a také činelky.
Mnohokrát jsme seděli před televizí a sledovali tanečnici Nagua Fuad (kterou v té době nazývali “Motýl”, kvůli jejím dlouhým, elegantním a krásným pažím.)
Takže, Nagua byla první tanečnice, kterou jsem kdy viděla. Když jsem se vrátila zpět do Berlína v té době, vyhrála jsem v rádiu soutěž (quiz) a dostala jsem lístky na orientální taneční show a večeři s krásnou tanečnicí FEYROUZ z USA!
Když jsem ji viděla, bylo to pro mě jasné – chtěla jsem přesně toto.
Virus orientálního tance se dostal do mé krve přes americkou tanečnici!
Ale ona byla tak neuvěřitelně senzitivní, překrásně tančila – dotkla se mého srdce svým tancem a stále je můj idol! Naneštěstí – už netancuje!
Šla jsem přímo za svým otcem a řekla jsem mu: “Já chci být břišní tanečnice!” On, coby muslim a Hudsh (vykonal pouť do Mekky), nebyl rozhodně nadšený!!!
Čekala jsem několik let, než jsem opět pokračovala v uskutečňování svého snu.
Začala jsem tančit a učit profesionálně v roce 1988 z nějakých důvodů (bylo to jen náhodou a vysvětlit, jak se to stalo, by byl pěkně dlouhý příběh sám o sobě.). V roce 1989 jsem jela poprvé v mém životě do Egypta. Po tomto zážitku jsem tam jezdila 4-5krát ročně vždy asi na měsíc.
Takže, vlastně jsem strávila polovinu roku v Káhiře a druhou polovinu roku v Německu, abych vydělala peníze, které jsem utrácela v Káhiře. Tak jsem to dělala po mnoho let. V Káhiře jsem navštěvovala hodiny madam Nadii Hamdi. Ona milovala tanec a předala toho správného ducha svým studentům. Zbožňuji ji a obdivuji. Chodila jsem do všech 5-ti hvězdičkových nočních klubů, abych viděla skvělé tanečnice jako je Nagua Fuad (tentokrát ve skutečnosti), Fifi Abdou, Lucy a později samozřejmě Dinu a mnoho dalších tanečnic také z jiných zemí, takových jako je úžasná Diana (Martinique), Asmahan (Argentina), jedinečná Sahra Saeeda!
Viděla jsem úplně první show Sahry, ve které vystupovala v Káhiře. To bylo asi okolo roku 1990 nebo 1991. Šla jsem se podívat na její show pokaždé, když jsem přijela do Káhiry a také pokaždé, když jsem odjížděla z Káhiry.
To znamená, že jsem viděla její show asi 8-10krát za rok. Velmi mě inspirovala, zejména v tom, jak předváděla skutečné umění ve své show.
Také jsem chodívala na všechny slavné folklorní show, které Káhira nabízela a stále nabízí. To byl pro mě ten správný způsob, jak se učit – sledovat show a vzít si její duši s sebou. Nekopírovala jsem kroky nebo pohyby, nebo způsob tance – jen jsem si ponechala duši egyptského tance. Takhle jsem se naučila tančit – přes emoce, nálady, pocity – poté vycházely pohyby z mého těla naprosto samy a přirozeně.
2. Proč orientální tanec? A proč ne balet?
Začala jsem s baletem, ale po nějakém čase jsem si uvědomila, že jsem nerada omezována choreografiemi, což je v baletu nutné. Hledala jsem druh tance, který by mi dal svobodu, ve kterém bych mohla tančit volně – bez choreografie a současně měla šanci vyjádřit se. A toto všechno jsem našla ve svých vlastních kořenech – v břišním tanci. Stále netančím choreografie, když vystupuji- obzvláště ne, když tančím na soukromé párty nebo akci.
3. Nutili Vás rodiče tančit, nebo jste milovala své tréninky?
Milovala jsem hodiny baletu! Můj otec ne! Nelíbilo se mu to vůbec – obzvláště, když jsem začala tančit orientální tanec a stala jsem se profesionální břišní tanečnicí.
To je něco, co můj otec nemůže přijmout a smířit se s tím do teď!
4. Jaká je Vaše denní rutina? (Pokud máte denní rutinu.) Jak vypadá Váš pracovní den?
Záleží to na tom, jaký typ projektu je právě v mém plánu. Jak jsem již řekla, organizuji společně s mou přítelkyní a obchodní partnerkou Sabinou Zaida už více než 13 let jeden z největších festivalů orientálního tance v Evropě – Bazar Oriental. Nabízíme 3 dny plné workshopů, vystoupení, bazaru. 2 dny trvající bazar s více než 60 prodejci a mnoho vystoupení. Mezinárodní workshopy Master-Class, soutěž s živou hudbou na našem Gala večeru a závěrečné Grand Gala Show.
U nás účinkují národní a mezinárodní hvězdy jako je Mdm. Raqia Hassan, Randa Kamel, Rajaa (France), Mayoudi (France), Eman Zaki (Cairo), Astryd Farrah (USA/Cairo), Sheyla Aziz (CZ), Natalie Bekker, Evgenia, Marina Organyan (Russia) a tolik dalších hvězd…..
Takže, pokud je čas organizovat festival, pracuji více než 12-16 hodin denně hlavně u počítače a připravuji Festival. V době, kdy není festival, dělám své obvyklé úřední záležitosti během dne a o víkendech vedu své studenty, učím na workshopech, vystupuji v Berlíně,nebo cestuji o víkendech do dalších měst nebo zemí učit a tančit.
5. Jak relaxujete? Máte ještě jiné koníčky?
Ano! Tanec a zahradničení.
Budete se smát, ale já relaxuji, když tančím jiný taneční styl – jako je samba nebo salsa nebo africký tanec. Ale nejvíce odpočinkové je pro mě zahradničení! Je to tak báječné, být rukama v půdě a mít kontakt se zemí! Vždy mi to ukáže skutečný svět. Tohle je způsob, jak se vrátit nohama na zem a uzemnit se.
A také, ráda vymýšlím a šiju své vlastní kostýmy, ale ne tak často, jako to bývalo dřív. Protože na to nemám tolik času, jako jsem mívala před lety, když jsem jen tančila. Na to, abych se cítila vpořádku a celistvá, potřebuji být kreativní jakýmkoliv způsobem, potřebuji se jakkoliv vyjádřit!
6. Chodíte někdy do fitnes centra?
Někdy, ale ne pravidelně – mělo by to být častěji.
Pokračování v Interview 2. část