Rozhovor s Milanem Drobným

„Tanečník by měl být pořád chlap!“

Milan Drobný –  zpěvák, hudební skladatel

„Tanečník by měl být pořád chlap!“

Milan Drobný vystudoval  konzervatoř a první hity vznikly  v roce 1967 v divadle Semafor, kde začínala řada populárních zpěváků, zúčastnil se mnoha koncertů jako exkluzivní zpěvák Pragokoncertu, úspěšný byl i jako skladatel.
Zlatá bratislavská lyra, bronz v německém Roztocku, vítězství v Jugoslávii, cena diváků v Egyptě v Alexandrii, zpíval i pro německý Polydor. Zpíval v celé Evropě i našim spoluobčanům v Americe, Kanadě, Austrálii. Získal platinovou desku za prodej 2 milionů prodaných nosičů.

Co pro Vás znamená tanec?

„Protřepání“ údů a také možnost seznámení se s jinými lidmi.

Tančíte raději Vy sám nebo se raději pohodlně díváte na jiné?

Nejraději tančím s partnerkou.

Tvořil jste někdy nějakou choreografii?

Nikdy jsem žádnou choreografii nevytvářel, maximálně jsem dohlížel na to, aby se kapela vrtěla, pro dotvoření jevištní show, když jsme hráli rock’nrolly.

Myslíte, že tanec je radost, uvolnění nebo spíše dřina a odříkání, modřiny a slzy?


Pro mě  určitě uvolnění, i když někdy to jsou také modřiny, pokud jiný taneční pár není ode mně  v dostatečné vzdálenosti.

A co Vaše párty? Pozval byste si tanečníky? Jaký styl byste volil? Nebo
 jaký styl upřednostňujete?

Na svou párty tanečníky nezvu, stačíme si sami, neboť styl-šlápni, dupni kam to jde, nepotřebuje profesionální čumily.

 Co se Vám nelíbí při tanečních vystoupeních? Co by podle Vás tanečník opravdu předvádět neměl?

Mám rád flamenko, Lord of dance i klasiku, a proto sleduji profíky. Tanečník by měl být pořád chlap, i když mnozí dělají ženy.

Chodíte si někam zatančit? S partnerkou? Sám? Kam?

V Nymburce  jsme chodili s partnerkou do soukromých tanečních pro pokročilé.

 A co divadlo? Šel byste na taneční představení? Jaké?

Byli jsme na Labutím jezeře a Louskáčku.

V tanci se lehce může stát, že dojde k trapasu. Stalo se  Vám něco, co byste chtěl vrátit zpět?

Stalo se, když jsme byli kdysi s Gottem na jedné diskotéce a museli jít tančit, jeden pán nás oslovil, byl to doktor, s obavou, jestli nemáme nějaké potíže s páteří.

 A Vaše vyhlídky do budoucna? Co chystáte, co máte rozpracované?

Působím ve studiích jako hudební režisér, mám své 3 koncertní
programy, napsal jsem novou knihu, již osmou v pořadí, připravil kalendář na
rok 2010 „Hrají a zpívají nám z nebeského kůru“, jako vzpomínku na kamarády,
co už s námi nejsou. Připravuji také koncert k mým 45 letům na scéně.

Tak koncert, to zní slibně. Budeme se těšit. Děkuji za rozhovor.

Eva Smolíková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *