V divadelním sále DAMU Disk bylo koncem února prezentováno autorské představení studentky pantomimy nikoli divadelní, nýbrž hudební fakulty HAMU Elišky Kaspryzk pod titulem TRANCENDENCE.
Kreativní erupce výrazových prostředků, scénických vjemů i neotřelých myšlenek vskutku stojí za menší recenzi v Tanečním magazínu. Žánrově celé představení nelze beze zbytku pevně ukotvit. Balancuje na pomezí akrobacie, pantomimy, výrazového tance performance i absurdního divadla. To vše interpretovala dvojice Eliška Kaspryzk a Anna Vanacká.
Dílo pod režijní taktovkou Valérie Daňhové, ale po scenáristické i inscenační rovině převážně od hlavní představitelky Elišky Kaspryzk překračuje horizont běžných studentských inscenací. Nejedná se v něm o pouhé samoúčelné zvládnutí pohybových kreací či práce s rekvizitou. Naopak, nastoluje nespočet otázek a myšlenek. O lidské soudržnosti, vztazích (i lesbických), smyslu života, vztahu k přírodě i sobě samému.
Výrazové prostředky, jak již bylo naznačeno, kolikrát inklinovaly až k perfektně zvládnuté akrobacii. Naopak časté vnitřní dialogy s playbackově nahraným hlasem, převažně z úst známého herce a někdejšího ředitele brněnského divadla Miloslava Mejzlíka, celé představení výrazně posouvaly do roviny filozofické.
Samostatnou otázkou byla scénografická část. Obří dlouhé drapérie – někdy až evokující průběh útéku neznámějšího vězně Kajínka po svázaných prostěradlech – byly vděčným soustem pro symbol dopídit se vlastního cíle, smyslu života v korelaci s přírodou.Tu reprezentovalo kvantum květníků a květináčů, místy se stávajících i rekvizitou. Ani střídmé kostýmy nikterak nerušily.
Po scenáristické stránce bych inscenaci vytknul pouze malý detail. Playbackové nahrané monology herců a hereček jej umocňovaly. Pouze v místě, kdy se stávaly dialogem a začínaly oslovovat dvojici účinkujích, tak slouzávaly do poněkud levné roviny!
Za zmínku stojí i práce pedagogů v rovině supervize MgA. Radima Vizváryho i přímo zúčastněného herce a pedagoga HAMU Miloslava Mejzlíka.
Představení STANICE TRANSCENDENCE je určitě nadějné. A věřím, že pro tvůrce určitě nebude stanicí konečnou.