„XL“ – velká retrospektivní výstava vynikajícího komiksového autora

Špičkový komiksový autor Karel Jerie vystavuje v Galerii Portheimka

 

 

„XL“ – tak se jmenuje velká retrospektivní výstava vynikajícího komiksového autora a kreslíře Karla Jerie: výstava uspořádaná k umělcovým 40. narozeninám v pražské Galerii Portheimka tu začne 7. dubna, otevřena bude do 7. května 2017.

Vůbec poprvé zde budou vystavena pohromadě autorova velkoformátová malířská plátna. A chybět nebudou ani známí hrdinové jeho vynikajících komiksů – houbaři, dinosauři, magická uklízecí četa nebo hrdina Candide, jehož příběhy napsal a nakreslil Karel Jerie podle satiry francouzského osvícence Voltaira. Návštěvníci se mohou do výstavy také aktivně zapojit a stát se spolutvůrci velké komiksové kresby Anděl prochází Smíchovem, která vychází z dobových fotografií smíchovských zákoutí. Každý návštěvník bude mít příležitost nakreslit si na výstavě svého anděla strážného.

Tajemství hub i historie

Pohnuté okamžiky z historie, superhrdinové, svět dinosaurů, fantastické příšerky i tajuplný svět hub – to vše je pro Karla Jerie už přes dvacet let stálou inspirací.  „Když se podíváme na velké obrazy Karla Jerie, zjistíme, že jsou to příběhy jakoby kouzlem zastavené do jednoho magického okamžiku. A pokud jde o jeho komiksy, najdeme v nich vždycky něco navíc. Svým osobitým zpracováním historických témat, jako je Candide, ale i král Oidipus, doba husitská, spor o pravost rukopisů či okupace Československa v roce 1968, autor systematicky přispívá ke všeobecné vzdělanosti. Což není vůbec samozřejmé v době, kdy jsou lidé zahlceni a méně čtou,“ říká kurátorka výstavy Pavla Petráková Slancová, která už v Galerii Portheimka zorganizovala řadu výstav významných malířů a grafiků.

Houbaření mě opravdu dost fascinuje. Vidím v něm i symbol toho, jak lidé chtějí vytěžit z přírody, co se jen dá. Brát a žrát. Houby jsou však neuvěřitelně tajemný a inspirativní druh, který lze jen těžko cele postihnout. Proto se téma hub nese mojí tvorbou tak říkajíc jako červená nit – nebo možná jako červenobílá hlava muchomůrky,“ doplňuje Karel Jerie.

Anděl jako inspirace

Autorovy  „XL“ obrazy o rozměrech až dvakrát čtyři metry se představí hned v přízemí Galerie Portheimka. Zde tu také čeká na návštěvníky nedokončený komiksový příběh. Anděla procházejícího pražským Smíchovem. „Kdo bude chtít, může Andělův příběh dokreslit a dát mu tak život podle vlastní fantazie,“ říká Karel Jerie.

V prvním patře galerie budou na návštěvníky čekat originály komiksových stránek Karla Jerie jako Candide, Češi 1968, Zelený Vlk a další. „Oproti čtyřmetrovým plátnům můžou moje komiksové obrázky působit jako miniatury, jsem ale přesvědčen, že právě komiksové knihy jsou naprosto výjimečným koncentrátem emocí a energie. Komiks má v sobě prostě něco, co nenajdete v knize, filmu, obrazech ani v počítačových hrách. Na jedné výstavě tak mohou návštěvníci vidět to „největší“ a zároveň „nejmenší“ z mé tvorby. Co bude doopravdy tím největším a co nejmenším už záleží jen na jejich posouzení,“ říká Karel Jerie.

Spolu s vybranými komiksy budou v galerii vystavené i dobové fotografie starého Smíchova. Každou z nich, třeba původní nárožní dům U zlatého anděla, který se zboural v roce 1980 při stavbě pražského metra, překreslil Jerie do komiksové podoby. „Před dvěma lety jsem se sice z Prahy odstěhoval, ale kdykoliv se sem vracím, je to právě Smíchov, který mě jako první vítá. A Anděl je něco jako vstupní brána. Právě andělé v různých podobách  jsou z témat, kterým se ve své tvorbě věnuji. Na výstavě jsou andělé zastoupeni jak v obrazech, tak v komiksech,“ vysvětluje autor.

Součástí expozice bude i ukázka výtvarných prací nejmladších autorů – komiksů studentů Gymnázia Nad Kavalírkou, které letos slaví 25 let své existence.

www.galerieportheimka.cz

Jana Bryndová/ Magdalena Bičíková

Taneční magazín

 

Kouzelná výstava pohyblivých loutek v pražské Portheimce

Hravé, oživlé, interaktivní loutky, které samy reagují pohybem na každého nového příchozího – mořská panna mrskne ocasem, silák zatroubí na trumpetu a charlestonové tanečnice začnou divoce křepčit…

Kouzelný svět pohyblivých loutek v Galerii Portheimka

Hravé, oživlé, interaktivní loutky, které samy reagují pohybem na každého nového příchozího –  mořská panna mrskne ocasem, silák zatroubí na trumpetu a charlestonové tanečnice začnou divoce křepčit. Fascinující díla známé řemeslné výtvarnice Stanislavy Stuchlé představí výstava Kabinety Stuchlé v pražské Galerii Portheimk a: otevřena bude od 9. prosince 2016 do 30. ledna 2017. Zejména děti, ale i jejich rodiče si tu budou připadat jako Alenka v říši divů – některé nové instalace loutek a mechanických hraček tu navíc návštěvníci uvidí úplně poprvé. Galerie je otevřena denně kromě pondělí od 13. do 18 hodin, plné vstupné je 60 korun, snížené 30 Kč a předškoláci se mohou na kouzelné loutky přijít podívat zdarma.

1_tanecnice_-_obludnice__foto_ota_palan_repro_zdarma

„Cílem je přinést do Galerie Portheimka kvalitní umění. A to nejen obrazy a grafiky, ale také třeba právě oživlé, pohyblivé loutky. Výstava měla až neočekávaně velký úspěch na zámku v Kostelci nad Orlici, kde se na ni hrnuly davy rodičů s dětmi, a proto jsme ji chtěli ukázat i v Praze,“ říká kurátorka výstavy Pavla Petráková Slancová.

Na výstavě bude k vidění třeba Kabinet stuchlých krasavic, Kabinet laskavých příšer nebo Malé stuchlé obludárium– část expozice je totiž inspirovaná stejnojmenným představením Divadla bratří Formanů. Právě s ním Stanislava Stuchlá svoji uměleckou dráhu před několika lety odstartovala. Původní profesí oční lékařka vyrábí loutky ze dřeva, k ůže, starého textilu, využívá i dráty, krajky či pštrosí peří. Díky motorkům a čidlu se některé postavičky rozhýbají, jakmile se návštěvník objeví ve dveřích. „Kabinet příšer  má i vlastní ozvučení a svou zvláštní atmosféru, ve které se jakoby zpomalil čas …“ říká autorka, která už vystavovala také ve Francii nebo v Dánsku.

3_kankan_foto_ota_palan_repro_zdarma_

Svoje „obludy“ vyrábí Stanislava Stuchlá i z kostí nalezených zvířat. V tom ji inspiroval legendární režisér, výtvarník a animátor Jan Švankmajer. „Obludky jsou sestaveny z nalezených kostí. Ty já sbírám, a když je najdu třeba někde v lese nebo u silnice, snažím se jim dát nějaký nový smysl. Jsou to takové potvůrky, které dostanou nový život,“ dodává.

Hrát si mohou celé rodiny

„Sousedem“ loutek Stanislavy Stuchlé se od 5. ledna 2017 v přízemí galerie stanou i takzvané hybohledy řezbáře a konstruktéra dřevěných mechanismů Pavla Macka. „Jeho magické mechanické skříňky, v nichž se odehrávají různé scénky, expozici výborně doplňují. Všechny výjevy mohou navíc návštěvníci sami rozhýbat pomocí kliky,“ říká ředitelka Galerie Portheimka Jaroslava Malíková. Lákadlem pro děti bude v Portheimce také interaktivní herna. V ní si budou moci ti nejmenší loutky osahat, a třeba si i s nimi zahrát divadlo.

Výstavě v pražské Galerii Portheimka předcházela expozice loutek Stáni Stuchlé i Mackových hybohledů v zámku v Kostelci nad Orlicí v Královéhradeckém kraji společně s dalšími výtvarníky. Výstava Zámecké imaginárium aneb třináct (ne)pokojů kosteleckého zámku měla mimořádný úspěch a musela se pro velký zájem prodlužovat. V Praze jsou tato díla vystavena poprvé.

6_morske_damy_foto_ota_palan_repro_zdarma_cz

Galerie Portheimka

Letohrádek postavil v roce 1728 slavný stavitel Kilián IgnácDientzenhofer pro sebe a svoji rodinu. V roce 1828 jej koupil Moric Porges z Portheimu a dal mu jméno užívané dodnes − letohrádek Portheimka. V roce 1945 komunisté letohrádek zestátnili. A v roce 1963 se tu usídlil Svaz českých výtvarných umělců. Ti zde na počest Dienzenhofera založili Galerii „D“. Chátrající budova se v devadesátých letech minulého století dočkala rekonstrukce. Reprezentační prostory v prvním patře s překrásnými nástropními freskami Václava Vavřince Reinera prošly nedávno další opravou a využívají se pro pořádání kulturních akcí a výstav, které se konají také v přízemí pavilonu. V novém kabátě se představuje i příjemná kavárna, kde stavbaři objevili při poslední rekonstrukci studnu pocházející z 18. století. V současné době patří Městské části Praha 5 a od ledna 2016 ji vede Jaroslava Malíková, která zde spolu s Pavlou Petrákovou Slancovou a dalšími spolupracovníky připravila už řadu úspěšných výstav.

5_nebezpecne_znamosti_foto_ota_palan_repro_zdarma

Stanislava Stuchlá

Původní profesí oční lékařka. Své práci se ale v posledních letech věnuje již jen okrajově, i když má pořád svoji oční kliniku. Svět loutek jí učaroval už od mala. A v deseti letech vyrobila první loutku – indiána z dřevěné kůry. Inspiroval ji svět dvou českých velikánů – Jana Švankmajera a Jiřího Trnky. Několik let spolupracuje s Divadlem bratří Formanů, pro které oblékala loutky a vyráběla rekvizity. Pracovala i pro další divadla. Vystavovala  několikrát v evropských zemích a stala se mezinárodně uznávanou řemeslnou výtvarnicí. Stáňa Stuchlá, která v příštím roce oslaví šedesátiny, v současné době spolupracuje s režisérem osobitých loutkových snímků Janem Balejem: v chystaném animovaném celovečerním filmu má na starosti některé rekvizity a kostýmy.

7_stana_stuchla_potret_foto_jan_malir_repro_zdarma

Pavel Macek

je osobitý řezbář a konstruktér dřevěných mechanismů. Žije ve Francii. Vytváří takzvané hybohledy, tedy mechanické skříňky s loutkami. Ty lze rozhýbat klikou a uvnitř se pak odehrává malá divadelní scénka. Vystavoval už ve Francii, ale i v Sarajevu, Lublani a v Berlíně. Kromě hybohledů vyzdobí přízemí Portheimky i svými dřevoryty, kterým se věnuje již přes 35 let a v Paříži za ně získal cenu Jean Chièze. V Čechách měl už několik samostatných výstav dřevorytů, poslední z nich v Boskovicích v městské galerii Otakara Kubína v březnu 2016.

 

Foto: Ota Palán, Jan Malíř

Magdalena Bičíková, Jana Bryndová

Taneční magazín