Rubrika: Novinky z tanečního světa

Písňový recitál v nejstarším kostele jižních Čech

Příběh někdejšího vojenského újezdu v Boleticích

Když se setmí nad Šumavou a svícemi nasvícený kostel sv. Mikuláše tiše dýchá staletími, přichází hudba. V neděli 20. července večer se sakrální poklad uprostřed někdejšího vojenského újezdu v Boleticích promění v koncertní sál pro Písňový recitál: Cukrová, Willi. 34. Festival Krumlov pokračuje v tradici koncertů na výjimečných místech. Tentokrát přinese i komentovanou vycházku Příběh boletického kostela a okolí, kterou pořádá ve spolupráci s Pamětí národa Jižní Čechy a Alšovou jihočeskou galerií.

„Boletice nejsou jen krásné – jsou hluboké. Mají paměť, atmosféru a sílu. Festival Krumlov si zakládá na výběru výjimečných míst, která podtrhují hudební zážitek. A boletický kostel je stálicí, která s námi už pár let rezonuje,“ říká ředitelka Festivalu Krumlov Gabriela Rachidi.

Hudba tam, kde zůstalo ticho

Na koncertu zazní písňové cykly Antonína Dvořáka V národním tónu a Písně op. 2 na texty Gustava Pflegera-Moravského, Dětské scény od Roberta Schumanna a Letní noci Hectora Berlioze. Program je sestaven jako klasický Liederabend – večer věnovaný písním, které se koncertních sálech objevují spíše výjimečně. Markéta Cukrová, přední česká mezzosopranistka, zazpívá za doprovodu Barbary Marii Willi, specialistky na historické nástroje, která přiveze autentický kladívkový klavír.

Od relikvie k recitálu

Koncert bude doprovázet komentovaná prohlídka Příběh boletického kostela a okolí připravená ve spolupráci s Pamětí národa Jižní Čechy a Alšovou jihočeskou galerií. Povede ji Vladimíra Podaná z Regionálního muzea v Českém Krumlově. Návštěvníci se dozví víc o historii vojenského prostoru, o lidech, kteří museli odejít, i o návratu kulturní paměti do kraje.

„Přivádět do Boletic umění a nezapomínat na pohnutou historii je pro nás víc než jen hezký nápad. Je to gesto. Připomínka, že i místa s komplikovanou minulostí mohou znovu ožít díky hudbě a zároveň paměti předávané generacemi formou příběhů,“ říká ředitel Paměti národa Jižní Čechy Tomáš Trantina.

Původní relikvie nejen z boletického kostela si lze prohlédnout v Alšově jihočeská galerii, která se dlouhodobě stará a mapuje kulturní a duchovní vrstvu regionu.

„Fakt, že příběh boletického kostela pokračuje také koncertem, zatímco o artefakty pečujeme v galerii, je pro mě krásná souvislost. Přesně tato nečekaná spojení, což je ostatně i téma 34. Festivalu Krumlov, dělají kulturní zážitek silnějším,“ říká ředitel Alšovy jihočeské galerie Aleš Seifert.

Písňový recitál: Cukrová, Willi s příběhem boletického kostela a okolí

Generálním partnerem 34. Festivalu Krumlov je pojišťovna Kooperativa, hlavními společnosti ČEPS a Audi ČR, oficiálními Madeta, Reticulum a Českokrumlovský rozvojový fond. Festival se koná s podporou Ministerstva kultury, Jihočeského kraje, města Český Krumlov a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Poděkování patří jim i všem ostatním partnerům a mecenášům včetně mediálních partnerů. A také všem umělcům, kteří na akci vystoupí. Víc na www.festivalkrumlov.cz.

 

Roztančený Bach ožije na prknech divadla Florea Theatrum

Inscenace Bach Dansant propojí soubory Musica Florea a Epochal Dances ve velkolepé podívané

Světová premiéra inscenace Bach Dansant souborů Musica Florea a Epochal Dances připomene letošní 340. výročí narození hudebního velikána J. S. Bacha. Diváky čekají čtyři Bachovy orchestrální suity v tanečním provedení: tance vycházejí z dobových forem, hudba je inspiračním zdrojem pro okouzlující a emotivní pohybový výraz. Choreografie je v rukou Heleny Kazárové a Veroniky Rehbergerové, umělecké vedoucí souboru Epochal Dances, jehož členové se ujmou dobově poučené interpretace. Na výjimečný zážitek se můžete těšit 21. července na scéně divadla Florea Theatrum, které jako každé léto najdete na nádvoří Lichtenštejnského paláce (HAMU, Malostranské náměstí 13). Představení začíná ve 21:00 hodin.

Dramaturgie večera se ujala Helena Kazárová, přední historička, režisérka a choreografka, která svůj profesní život zasvětila tanečnímu umění doby baroka a preromantismu, na jevišti i mimo ně. S orchestrem Musica Florea ji pojí mnohaletá spolupráce a desítky projektů. Choreografie se spolu s ní ujala Veronika Rehbergerová, jež je její následovnicí na poli práce s historickými tanečními formami. Již v roce 2017 se připojila k souboru historických tanců Hartig Ensemble – Tance a balety tří století, který prof. Helena Kazárová umělecky vedla, a tančila v řadě inscenací (Ballo delle ingrate, Terpsicore, Don Juan aj.), od roku 2020 působila již jako asistentka choreografie. Vlastní autorské tvorbě se věnuje od roku 2022, kdy také spolu s Ing. arch. Václavem Krajcem založila soubor Epochal Dances, věnující se zejména tancům ze 17. a 18. století. Spolu s Helenou Kazárovou uvedly v této sezoně v premiéře pásmo François Couperin – Královské koncerty a v podobném dramaturgickém duchu se ponese i Bach Dansant.


Hudba a tanec jako zhmotněný svět fantazie

Bachovy orchestrální suity BWV 1066–1069 jsou složeny zejména z dobového tanečního repertoáru francouzské provenience, který byl však v 18. století rozšířen již po celé Evropě i v tehdy nově osidlované Americe. „Šlo tedy o kosmopolitní výrazový prostředek, etablovaný jak v plesové kultuře, tak na jevištích divadel či při provozování koncertní hudby,“ připomíná Helena Kazárová. „Naším záměrem je představit divákům těsné spojení Bachovy hudby s tanečním vyjádřením. Pramení ze znalosti dobových tvůrčích postupů, ale ve své vizualitě do sebe absorbuje i současného ducha a tep naší doby.“ Tance tak přinášejí na jeviště energii a vitalitu, jednou evokují pocity osamění a kontemplace, jindy zase vzrušivou radost a vášeň. Diváci se mohou těšit na špičkové provedení Bachovy hudby a zároveň barokem inspirovanou soudobou choreografii: 20 tanečních miniatur pro osm interpretů. „Ráda bych hudbu orchestrálních suit J. S. Bacha pro diváka/posluchače zhmotnila skrze tanečníky a choreografie do vizuální podoby. Aby všechny tvary, barvy a emoce, které poslech suit vyvolává, před ním vyvstaly jako zhmotnění jeho světa fantazie,“ svěřuje se s uměleckým záměrem Veronika Rehbergerová.

„Ve své tvorbě se řídím principem následování, který znamená, že jako tvůrci využíváme nebo se snažíme používat stejné prameny a zdroje jako někdejší autoři, vycházíme ze zákonitostí žánrů a stylů daného období. Divák však před námi stojí současný, proto se umění staré doby nesnažíme napodobovat, ale právě následovat, v ryze autorské tvorbě,“ vysvětluje H. Kazárová tvůrčí principy své tvorby, které předává i nové generaci. Historický výzkum, hluboké pochopení prostředí a dějinného i společenského kontextu jsou základem, z něhož vzniká živé umění pro nové publikum. Letošní program Bachových suit navíc nemá žádnou známou jevištní předlohu či závaznou synopsi, choreografky tedy mohly pracovat s naprostou tvůrčí svobodou.

Taneční formy na cestě nejen Evropou

Z hudebního hlediska je suita kompilátem instrumentálních vět, obvykle tanečního charakteru. Každá věta je přes svou stylizaci „spojena“ se svým většinou lidovým (folklorním) původem. Courante pochází z italského folkloru, allemande má původ německý (ostatně už v barokní době znamenalo „allemand“ ve francouzštině „německý“). Název tance gigue původně označoval středověký smyčcový nástroj potulných, tedy svobodných hudebníků, kteří cestovali od jednoho království k druhému, je zde zřejmě souvislost s německým označením pozdějších houslí, tedy Geige. Anebo taková sarabanda, obohacená arabsko-španělskými vlivy. Má se prý za to, že byla oblíbeným brilantním a rychlým tancem (s kastanětami) mexických indiánů, postupně se přes Itálii dostala na francouzský dvůr, kde se přeměnila v elegantně pomalý tanec. Ale vždy si ve svém třídobém metru zachovala specifickou rytmickou strukturu, ve které je zdůrazňována kromě první i druhá doba. Není divu, že po Evropě pak s nadsázkou řečeno poletovaly různé typy saraband, nebo gigue. U té se dá naprosto bezpečně vyvodit, zda se jedná o francouzský nebo italský, popřípadě anglický typ.

Zájemcům o dobové taneční formy by neměla uniknout zásadní publikace, jejíž autorkou je právě prof. Helena Kazárová, Ph.D. Vyšla v NAMU, nakladatelství Akademie múzických umění v Praze a nese název Barokní taneční formy, v prvním vydání v roce 2005, ve druhém doplněna DVD v roce 2018.

„Je samozřejmě velkou otázkou, nakolik si můžeme dnes dovolit původní folklórní rytmické a melodické prvky, které jsou i v Bachových orchestrálních suitách chtě nechtě obsaženy, interpretovat ‚lidově‘, a pokud ano, tak jak,“ uvažuje o hudebním nastudování dirigent Marek Štryncl. „I v době baroka si hudebníci byli vědomi toho, že mnohé kompoziční prvky tanečních vět pocházely z cizích krajů, což je určitě inspirovalo k hledání a experimentování s tím, jak taková lidovější interpretace mohla vypadat. I přes nutné zachování obecných charakteristik jednotlivých tanečních vět se touto nevyšlapanou cestou vydáme též.“

Živá hudba a živý tanec: když se u obou spojí podrobné znalosti dobových vyjadřovacích prostředků s tím, jak chápeme spojení múz hudby a tance dnes, vzniká živoucí umělecké dílo. A právě takové svým divákům Musica Florea a Epochal Dances nabídnou.

Videopozvánka: https://youtu.be/7fU18t7ql_A?si=inO2BYeE3im8073e

 

Video pozvánka: https://youtu.be/7fU18t7ql_A?si=AH-sQv-iw8sanzNG

 

Bach Dansant aneb Roztančené Bachovy suity

Pondělí 21. 7. 2025 | 21:00

Místo: Florea Theatrum, HAMU – dvorana (Malostranské nám. 258/13, Praha 1)

Vstupenky na GoOut.cz
(základní 650 Kč / senioři, studenti, ZTP 350 Kč /
studenti a pedagogové hudebních škol 250 Kč)

Dramaturgie: Helena Kazárová
Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl
Choreografie:
Helena Kazárová (suity No. 1 BWV 1066, No. 3 BVW 1068)
Veronika Rehbergerová (suity No. 2 BWV 1067, No. 4 BWV 1069)
Kostýmy: Mária Fulková
Scéna: Jiří Bláha a Václav Krajc

Účinkují:
Orchestr Musica Florea, um. vedoucí Marek Štryncl
Epochal Dances, um. vedoucí Veronika Rehb

Lucie Kocourková 

pro Taneční magazín

Musica Florea na Florea Theatrum 2025

Premiéry s orchestrem Musica Florea

Florea Theatrum se již staví na nádvoří Lichtenštejnského paláce, tedy v kampusu HAMU. Hraní pod širákem je vždycky dobrodružný podnik. Zatím to ale vypadá, že v pátek sice bude poněkud vlhko přes den, ale v noci se vyčasí a ve 21:00 už budeme hrát pod hvězdami – proto se také začíná tak pozdě.
A krásné léto ! 
 
 
 
PhDr. Lucie Kocourková
pro Taneční magazín

Na Střeše Radost na pražském Žižkově Na stojáka

Stand-up Underground Comedy a Historky z Tinderu

Letní sezóna na Střeše Radost na Domě Radost, který je nepřehlédnutelnou dominantou žižkovského náměstí Winstona Churchilla, běží naplno. Aktuální program zve například na Adélu Elbel, Karla Hynka, Lucii Macháčkovou, Daniela Čecha a další hvězdy stand-up comedy, k tomu unikátní výhled na Prahu, stylový rooftop bar… není mnoho příjemnějších způsobů, jak strávit letní podvečer v metropoli! 

Středa 16. července od 19.00 na Střeše Radost, Stand-up comedy Na stojáka s Adélou Elbel, Karlem Hynkem a Honzou Jíchou: Stand-up komička a moderátorka Adéla Elbel je známá svými výstupy v pořadu Na stojáka a TV programu Comedy club. Jak sama říká, neformoval ji Marek Eben, ale spíš Slávek Boura, je nesmlouvavě kritická, ale díky své lásce k proseccu je taky někdy fajn. Karel Hynek je nejen komik – aktér pořadů Na stojáka, KnorTime a Comedy Club – ale také příležitostný herec, objevil se třeba v seriálech Gympl s ručením (ne)omezený, Kriminálka Anděl či Vinaři. A do třetice Honza Jícha – písničkář, spisovatel, překladatel, polyglot, stand-up komik, slamer a gelototerapeut

Středa 6. srpna od 19.00 na Střeše Radost, Stand-up comedy Na stojáka s Arnoštem Frauenbergem, Danielem Čechem a Jirkou Jakimem: Arnošt Frauenberg je součástí mimořádně oblíbeného projektu Na stojáka od roku 2010, kdy se úspěšně zúčastnil konkursu, a zůstal dodnes. Komik a herec Daniel Čech je známý z Na stojáka a Comedy Clubu, ovšem zahrál si i ve filmu, a to včetně zahraniční produkce. Stand-up komik, herec, režisér a scenárista Jiří Jakim je spojený s pořady Comedy Club, Na stojáka, K.O.mici a skečemi a shows s Tigranem Hovakimyanem.

Středa 13. srpna od 19.00 na Střeše Radost, Stand-up Underground Comedy: Libor Macháček + Jaroslav Cerman + Lucie Macháčková + Jiří Charvát: Skupina Underground Comedy vznikla na přelomu let 2013 a 2014, aktuálně už není jen týmem skvělých komiků a přátel, ale má ambici etablovat žánr stand-up comedy v Česku. A soudě podle nadšených reakcí diváků se to daří. „Jen komik a jeho publikum. Žádné kulisy, kostýmy, žádné role ani připravené skeče. Na našich show vám vyprávíme vtipy ostré jako pepřový sprej. Humor, který vás nenechá v klidu,“ zvou aktéři Underground Comedy.

Úterý 26. srpna od 19.00 na Střeše Radost, Historky z Tinderu: Tinder comedy show se vrací na střechu Radost – Láska, sex a něžnosti? Spíš randění, trapasy a karamboly. Stand-up komičky Lucie Macháčková, Kateřina Hašková a Alena Doláková pobaví tím nejlepším ze svých stand-upů. Diváci se ponoří do „husté a pořádně peprné show“, ve které komičky prozradí vše, co (ne)ví o vztazích, lásce, sexu, seznamování, a uslyší vtipy, které jim pořádně zacvičí s bránicí. Historky z Tinderu jsou bláznivé, bizarní, zamilované a někdy neuvěřitelné příběhy.

Mgr. Iveta Brixí

pro Taneční magazín