Výprava Radka Balaše do duše Normy Jean alias Marilyn Monroe

Úspěšný muzikál Radka Balaše a Ondřeje Brouska

Recenze

Kamila Sedlárová proměnila Marilyn v událost

 

Petr Mareček, MF Dnes

Komorní muzikál Radka Balaše a Ondřeje Brouska Marilyn (Překrásné děcko) našel v činoherním Klicperově divadle ideální protagonisty. A může být hitem.

Bez názvu

Radek Balaš

Jak se pokoušet o recenzi, když má člověk spíše chuť napsat milostný dopis! Herečce Kamile Sedlárové, jejíž výkon v novém muzikálu režiséra Radka Balaše a skladatele Ondřeje Brouska Marilyn (Překrásné děcko) si – jak na premiéře, tak na první repríze – nezaslouží jiný přívlastek než skvostný. Není těžšího úkolu než hrát skrznaskrz známou ikonu amerického showbyznysu, stále platný sexsymbol i herecký úkaz a vyvarovat se vnějších laciností a klišé, a přesto se stát dramatickou hrdinkou tragédie bezmála antické, jejíž osud nepřestává zajímat. A dojímat.

Radek Balaš už před časem v Klicperově divadle rozehrál semaforskou jazzovou operu Dobře placená procházka, teď se vrátil s komorním psychologickým muzikálem o Marilyn Monroe, polodokumentem s hluboce lidským ponorem, milostnou romancí i chytlavým hollywoodským dramatem 50. a 60. let. Poučenější divák je na tom líp, nepoučený nebude zmaten. Balaš myslí na publikum, umí vystavět gag i odstínit atmosféru depresí či prchavých momentů štěstí, coby choreograf vymyslel hudebně nadaným činohercům taneční kreace na pomezí Semaforu a Broadwaye, nedokonalá pohybová hravost však ladí s dějem a dává žánru skutečný „lidský dotek“.

1

Mezi Broadwayí a Semaforem lavíruje i skvělá muzika Ondřeje Brouska, v níž se, jak příběh žádá, objevuje swing, music hallové kuplety, dobové citace, soudobá moderna i weillovské rytmizace, Baláš ani Brousek nezapřou, že jejich milovaným filmem je All That Jazz. V druhé půlce se vyloupne nádherný cajdák Měj mě rád, klasika I wanna be loved by you dojme v naprosto nečekané souvislosti. A kde zvukomalebné texty trpí neobratností či přílišnou doslovností, výtečně zpívající hradecký ansámbl to patřičně „ukryje“. Všudypřítomná a nepodbízivá hudba má oporu ve znamenitě sehrané živé kapele.

Balašova výprava do duše Normy Jean alias Marilyn Monroe se skládá ze svižné kabaretní koláže výstupů, nijak chronologické. Některé drhnou přílišnou délkou, třeba natáčení s Laurencem Olivierem, k nezapomenutelným však patří scéna z Někdo to rád horké, choreograficky rafinované obluzování producentů, setkání MM se spisovatelem Trumanem Capotem či nadsazená zkratka manželství s přeslavným baseballistou Joem Di Maggiem. Nejvíce se tvůrci k tragické nezařaditelnosti MM přiblížili ve scéně z hereckého studia Lee Strasberga, kde se snaží plnit umělecké pseudorady, nezaměnitelná, nemotorně svá a stále okouzlující. A co teprve, když s rozšafností Disneových trpaslíků přimašírují její nenarozené děti! Škoda jen, že příliš literaturou šustí dialogy s manželem Arthurem Millerem, jehož František Staněk „podehrává“ s chladným nezájmem.

dvs

Jako malá Norma Jean na premiéře zasvítila suverénní Vilma Dršatová, superlativy si zaslouží i chór. Vypravěči, zpěváci, glosátoři a představitelé desítek rolí od skutečných osobností po podržtažky ze štábu (Jan Sklenář, Tomáš Lněnička, Martina Nováková, Isabela Smečková, Jan Vápeník, Hynek Pech, Natálie Holíková a Marta Zaoralová) si přes dvě hodiny na tmavé scéně s náznakem celuloidových okének nevydechnou, aby právem vyniklo, co vyniknout má.

2

Kamila Sedlárová jako Marilyn strhne divákovu pozornost i city, tedy to, co měla od Boha ve vínku sama americká star. Bezbranná, zoufalá, suverénní, plná pochyb i vnitřních hlasů, eroticky dráždivá, svéhlavá, zlitá, zamilovaná. To vše Sedlárová uhraje bez stínu machy a efektu, nikoliv po vnějšku, ale po duchu, nepřehrává, báječně zpívá i tančí, nemluvě o citu pro komiku a nadsázku.

Když se životní role (u ní už kolikátá?) potká s dobrým představením, je to radost. A asi nejen pro publikum.

Taneční magazín

MISTROVSTVÍ SVĚTA V BALETU, JAZZ A MODERN DANCE 2013

Česká výprava v konkurenci 1400 tanečníků ze 17 zemí světa dovezla domů 9 vzácných kovů

 

 

 

Každý rok se tanečníci České taneční organizace (CDO) mohou jako jediní nominovat na mezinárodní soutěže pořádané světovou taneční organizací IDO. Posledním mezinárodním kláním tohoto roku bylo Mistroství světa v polských Mikolajkách v kategoriích balet, jazz a modern dance.

CDO na tuto soutěž vyslalo přesně 136 tanečníků, kteří reprezentovali tyto taneční kluby:

Besta Chrudim

Jes Rýmařov

Mirákl Sokolov

Motus Třebíč

Baletní studio Karlovy vary

Radost Impuls Bohumín

Česká výprava byla jedna z největších. Ve velké konkurenci 1400 tanečníků ze 17 zemí světa dovezla domů 9 vzácných kovů a několik finálových umístění.

images

3. místo Daniel Orawczak, jazz dance sólo děti, Radost Impuls Bohumín

1. místo = MISTR SVĚTA Marco Běhal, jazz dance sólo dospělí, Radost Impuls Bohumín

3. místo Daniel Orawczak a Kamila Harvotová, duo jazz dance děti, Radost Impuls Bohumín

2. místo Marco Běhal a Katrin Cvinerová, jazz dance duo dospělí, Radost Impuls Bohumín

3. místo malá skupina jazz dance dětí, Hotel Ritz, Radost Impuls Bohumín

3. místo velká formace jazz dance dětí, Smím prosit?, Radost Impuls Bohumín

2. místo velká formace jazz dance dospělých, Man like that, Besta Chrudim

3. místo Tomáš Opic, modern dance sólo děti, Radost Impuls Bohumín

2. místo Marco Běhal modern dance sólo muži dospělí, Radost Impuls Bohumín

Velkým úspěchem České republiky bylo rovněž i to, že si světová značka tanečního oblečení a obuvi – SUPADANCE – vybrala českého reprezentanta, tanečníka klubu radost Impuls Bohumín, Marca Běhala, jako ambasadora a tvář značky pro rok 2014.

Barbora Guzdková

Manager marketingu CDO

image001

 

Taneční magazín

Jan Onder „neubírá plyn“ ani v tomto roce

Zeptali jsme se…

 

1. Jak se daří v novém roce?

„Pokračuji v tanečním maratonu, natáčíme „Taneční hrátky“ pro televizi.“

2. Považujete své druhé místo ve Stardance v roce 2013 za úspěch nebo neúspěch?

„Obrovský úspěch, jsem za to rád, to je dobré umístění. Bylo to pro mě skoro lepší než první místo,  něco mě to naučilo.“

3. Šel byste znovu soutěžit do Stardance?

„Těsně po skončení pořadu jsem si říkal: „Už nikdy v životě!“

4. Proč tak silná slova?

„Bylo to obrovské vyčerpání.“

5. A jak to vidíte teď?

„Budu o tom přemýšlet. Četl jsem  takové poznámky: „Proč tam ten Onder pořád leze?“  I takové názory musím respektovat. Nikdy jsem nechtěl dělat nic za každou cenu.“

6. Takových názorů asi nebude tak moc. Pokud jste získal druhé místo, většina diváků si Vás  stále přeje vidět, to je přece víc než jedna poznámka.

„To je pravda. To také musím respektovat.“Mrkající

Bez názvu

Taneční magazín

Letmý průnik

Výstava Kurta Gebauera na téma plavkyň či vznášení

 

Kurt Gebauer: Letmý průnik z Dlouhé do hlubin NoD ve třech etapách
Etapa třetí: Letmý průnik do dějin Státu Gebauer, hlavně v oblasti plavby
Vernisáž 7.1. v 19:00
Výstava potrvá od 8.1 do 31.1. 2014
Kurátor: Jiří Machalický

52ca78077de0d

Kurt Gebauer vyšel z tradic českého a evropského sochařství a brzy si našel vlastní cestu. Originálním způsobem obohatil proud nové figurace. Dospěl k typické nadsázce a grotesknímu či ironickému ztvárnění nejrůznějších situací příznačných pro svou dobu a vyjadřujících v rafinovaných jinotajích vztahy ve společnosti. Ovládá klasické sochařské techniky, ale zajímá ho spíš netradiční užití nejrůznějších materiálů od kamene a dřeva až po textil, seno, dráty, pletiva, fólie či laminátové hmoty a elektrické světlo.

Má velký cit pro zasazení soch do volného prostoru, do přírody i do městského prostředí, do vnější i vnitřní architektury. Vytváří trvalé i dočasné instalace. Často jsou jeho sochy dominantní, výrazné a nepřehlédnutelné, jindy naopak s jemností a dokonce až nenápadností dokreslují prostor. Vždy však za užití materiálů, které s prostředím či tématem dokonale souznějí. Citlivými zásahy doplňuje části krajiny, jako příklad poslouží projekt hřiště jako krajiny nebo parku. Dostal i příležitost řešit část divadelního interiéru.

Zabývá se několika námětovými okruhy, rozvíjí své dílo v několika liniích, které se někdy přerušují a pak na sebe znovu navazují. Jeho tvorba je aktuální a přitom nadčasová. Vychází sice často ze společenských proměn, reaguje na určité politické události, ale přitom mají série kreseb nebo sochařské návrhy a realizace obsah, který se nás týká v každé době, ať už žijeme v totalitním režimu nebo v demokratických podmínkách. Jeho tvorba nikdy není pouhým manifestem, který má vyjádřit mravní postoje. Přináší totiž vždycky výpověď o každodenním životě, projevuje se v ní smysl pro jeho rozmanitost a proměnlivost. Zrcadlí se v ní i nevšední pozorovatelský talent. Kurt Gebauer dokáže vyjádřit všednost tak poutavým způsobem, že trvale vzbuzuje pozornost, a to u starší i mladší generace. Jeho projev působí mladě a živě, protože vychází z nejjemnějšího a nejpřesnějšího vystižen í toho, co se kolem nás děje.

K jeho od studijních let rozvíjeným motivům patří plavkyně nebo vznášející se figury. K jejich ztvárnění volí nejrůznější materiály – od „vycpaných“ soch šedesátých a sedmdesátých let až po užití laminátů a elektronických zařízení. Navíc k nim existují četné kresby, na kterých je zřetelně vidět, kterými směry se jeho tvorba rozvíjí. Je z nich zřejmé, jaké motivy sochař sleduje, co poutá jeho pozornost. Jeho projev je intuitivní, promítá se do něj to, co většinu z nás zajímá. Reaguje na situace, které všichni zažívají nebo o kterých každý sní (létání). Kurt Gebauer má štěstí v tom smyslu, že oslovuje široké vrstvy lidí bez ohledu na jejich vzdělání. Svým živým přístupem a neustálou aktivitou příznivě ovlivňuje studenty na Vysoké škole uměleckoprůmyslové i řadu dalších mladých lidí.

Výstava uspořádaná v Galerii NoD se soustřeďuje hlavně na témata plavkyň či vznášení, takže série kreseb v Café NoD a instalace Vznášení nad křižovatkou Dlouhé a Rybné s ní tvoří jednotu. Navíc však jde o náznak retrospektivy, aby bylo vidět, jak se proměňovaly autorovy přístupy k vytváření svých oblíbených motivů.

Koncepce výstavy by mohla naznačit, jak je Kurt Gebauer na jedné straně systematický a na druhé straně, jakou hravost a fantazii projevuje ve všech oblastech své práce.

 

Taneční magazín