Novinky z tanečního světa – 1203. stránka

Eva Krejčířová a Ondřej Brzobohatý zatlačili slzu

Pátý večer se Stardance

Oba tance se v tomto kole mimořádně zdařily Evě Krejčířové a Ondřeji Brzobohatému, dostali od poroty vysoké známky a slova pochvaly, ale přesto museli soutěž opustit

Tentokrát všechny páry tančí sambu

Anna Polívková, Michal Kurtiš

Hodnocení poroty:

Jan Révai: 7 bodů (Anička se chvílemi mračila, změkčit pánev i kolena, drobné technické chyby)

Tatiana Drexler: 6 bodů (Anička je talentovaná, ale nemá tolik zkušeností, nepoznala jsem polovinu prvků)

Radek Baláš: 6 bodů (jste obětí své vlastní choreografie, byla to spíše exhibice, sice velice spontánní, ale málo jste komunikovali mezi sebou)

Zdeněk Chlopčík: 5 bodů (poznal jsem všechny prvky, ale málo „sambovské“, chodidlo by mělo došlápnout na patu, připomínala jste mi porcelánovou panenku, která udělala krok a hlava se nesmyslně kymácela v protisměru)

Hodnocení byla tentokrát malá poprava poroty, pouhých 24 bodů!

Imrich Bugár, Jitka Šorfová

Hodnocení poroty:

Jan Révai: 6 bodů (všechno Vám fungovalo, prvky krásné, oblečením jste byli sladění)

Tatiana Drexler: 6 bodů (kdybyste začal tančit dřív, byl byste dnes velký tanečník, kroky- sem tam mimo hudbu, použil jste snad všechny kroky, které znám ze slovenských zábav, ale mě to neuvěřitelně bavilo)

Radek Baláš: 6 bodů (nehodnotil)

Zdeněk Chlopčík: 6 bodů (nehodnotil)

Taťána Kuchařová, Jan Onder

Hodnocení poroty:

Jan Révai: 9 bodů (nehodnotil)

Tatiana Drexler: 9 bodů (nehodnotila)

Radek Baláš: 9 bodů (energie, vášeň, smyslnost, divadelní prvky)

Zdeněk Chlopčík: 8 bodů (už jsem jednou říkal- díváte se na zem, chtělo by to mnohem rychlejší kolínka, ale tělo Vám tančí úplně fantasticky)

Foto archiv Česká televize

Eva Krejčířová, Ondřej Brzobohatý

Hodnocení poroty:

Jan Révai: 8 bodů (nehodnotil)

Tatiana Drexler: 8 bodů (vynikající, od pasu nahoru perfektní, nohy zaostávaly, ale to se dá propracovat, velký pokrok)

Radek Baláš: 8 bodů (nehodnotil)

Zdeněk Chlopčík: 9 bodů (takhle si představuji, že má sambu tančit chlap, skvělý výraz, drobné chybičky, krásné)

Foto archiv České televize

Matěj Ruppert, Alice Stodůlková

Hodnocení poroty:

Jan Révai: 9 bodů (podařilo se ti rozpohybovat boky, prostě borec nakonec)

Tatiana Drexler: 9 bodů (Matěji, Vy jste rytmus, fantastický v hudbě, hodnotím vysoko)

Radek Baláš: 7 bodů (místa naprosto vynikající, malá zaváhání, říká se, že samba je rozkmitání těla až do extáze, vy jste tam skoro byli)

Zdeněk Chlopčík: 9 bodů (Dobře, že jsem skončil své aktivní tančení před tím, než Alice začala trénovat! Strašně divoká samba, do prostoru, byla těžká, při uklouznutí Matěj bez mrknutí oka zachránil partnerku, moc pohybu boků)

Všechny páry tančily salsu (choreografie Petr Čadek)

Nejlepší pár: Eva Krejčířová a Ondřej Brzobohatý

Hodnocení poroty:

Jan Révai: (to je strašně těžké za 2,5 minuty hodnotit, kdo je nejlepší)

Tatiana Drexler: (ocenila jsem napětí mezi mužem a ženou)

Radek Baláš: (o salse se říká, že je tolik stylů, kolik je tanečníků)

Zdeněk Chlopčík: (Ondra a Eva, skvělé, prostě chlap a ženská, byl tam příběh, bylo to cítit)

Taneční magazín

Vernisáž výstavy [Spíč]

Galerie NoD přináší sérii obrazů s tématem přednášek, proslovů, diskuzí

Filip Černý připravil pro Galerii NoD sérii obrazů s tématem přednášek, proslovů a případně diskuzí. Vychází v nich ze zamyšlení nad někdy přínosným, jindy zpochybnitelným smyslem proslovů a zajímá ho jejich vizuální stránka. Všímá si i prostředí, ve kterém probíhají, charakteru zvolených prostorů se všemi jejich charakteristickými znaky. Není pro něj vlastně ani tak důležité, kdo a o čem přednáší či diskutuje, ale poutá ho samotný fenomén hovorů, na které narážíme na každé televizní a rozhlasové stanici, na stránkách většiny novin a časopisů a samozřejmě i na internetu.

V sérii nazvané [Spíč] jde sice Filipovi Černému o vytvoření obrazů bez zvuku, ale přitom v nich zvuk v podtextu hraje hlavní úlohu. V každém z obrazů se téma poněkud proměňuje, protože vycházejí z různých inspiračních zdrojů, což také ovlivňuje jejich podobu. Z některých vyzařuje napětí či naopak harmonie, vycházející z charakteru a atmosféry proslovů. Malíř také naznačuje, že některé rozhovory mohou být zcela zbytečné či dokonce nesmyslné, protože reportér klade povrchní otázky a nemusí vlastně o zpovídaném vůbec nic předem vědět. Mnohé z proslovů, monologů i dialogů přinášených médii často skoro nevnímáme, tvoří jen kulisu v prostoru, ve kterém žijeme. Na obrazech se objevují základní atributy oficiálních veřejných proslovů, jako jsou řečnické pulty, mikrofony, obleky, kravaty, květiny na stolcích či sklenice vody, které samozřejmě prostředí výmluvně a působivě dokreslují.

V některých obrazech můžeme tušit určité společensky nebo politicky významné a známé osoby, ale zároveň jde Filipovi Černému o znejistění a tím i zobecnění svých představ a úvah. Chce, aby projev, zastavený v čase a transformovaný do malby jako znovu načtená a abstrahovaná realita, vzbudil v divákovi intuitivní čtení mezi řádky. Tím mimo jiné nastiňuje, jak může být slovní vyjádření nesrozumitelné a jak je vůbec obtížné dorozumění mezi lidmi. A to právě v době, kdy máme takřka neomezené technické možnosti předávání informací.

Protipól k řadě obrazů tvoří samostatná zvuková instalace, oddělená v temnotě. Na obrazech jsou tedy „spíkři“ bez hlasu, zatímco v instalaci naopak hlas bez obrazu. Prolínající se různé zvukové projevy působí nejednoznačně, zvuková instalace je převrácenou stranou vizuální části výstavy. Obrazy i interpetovaný zvuk vycházejí z konkrétních situací, ale dochází v nich k zobecnění. Umělcovo vyjádření je v zásadě intuitivní, má několik významových vrstev. Nenásilnou formou upozorňuje, co se kolem nás děje a zároveň nám dovoluje různé výklady podle vlastních zkušeností.

Taneční magazín

Moon Dreamer

Kapela Tommy Indian vydává album Moon Dreamer

Kapela Tommy Indian, ve které se potkal písničkář Thomas Klika s výkvětem české muzikantské scény – producentem a klávesistou Arminem Effenbergerem (Cartonnage), bubeníkem Davidem Landštofem, kytaristou Josefem Štěpánkem (oba Radůza, Wabi a Ďáblovo stádo), baskytaristou Janem Lstibůrkem (Toxique, Tomáš Klus) a pianistou Petrem Tichým (No Heroes) – ušla od svého jarního startu docela slušný kus cesty a podařilo se jí vstoupit do širšího povědomí.

Hudebníci například zabodovali ve dvou světových soutěžích: Songwriting Competition 2013 a Unsigned Only. Nápaditý videoklip k písni Slow, Slow, Slow jim vynesl nominaci na cenu české MTV. Skupinu Tommy Indian přijalo příznivě publikum letních festivalů i podzimní koncertní šňůry se skupinou Sunflower Caravan.

Osobité propojování alternativy, rocku, popu a folku zaujalo řadu recenzentů jejich debutového alba, které se objevilo v digitální podobě již v červnu. Díky zájmu posluchačů vydává Supraphon 22. listopadu album Moon Dreamer i na fyzickém nosiči. Tommy Indian pokřtí CD na svém koncertě 7. prosince v pražském Experimentálním prostoru NoD.

Vstupenky v ceně 100 Kč jsou v předprodeji v sítích Ticketportal a SMS Ticket a k zakoupení v NoD každý všední den od 16:00 do 20:00- Cena vstupenek na místě před koncertem bude 150 Kč.

Taneční magazín

S hlavou bez paty

Nový projekt Halky Třešnákové o soupeření a manipulaci

Tvůrčí kolektiv Halky Třešňákové, Petry Nesvačilové a dramaturgyně Evy Prchalové připravuje v koprodukci s Experimentálním prostorem NoD nový divadelní projekt S hlavou bez paty.

Námětem tohoto ryze ženského projektu jsou ženy a jejich soupeření. Projekt S hlavou bez paty má v podtitulu uvedeno vědecký battle zone. Půjde o souboj dvou žen bez pudru a bez opony. Oproti původnímu složení do projektu přibyla herečka Jaroslava Pokorná, která vystřídala Hanu Vagnerovou.

Premiéra se uskuteční 2. prosince od 20:00 v Experimentálním prostoru NoD. Vstupeky v ceně 200 Kč a 120 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazů ZTP a ZTP/P jsou v předprodeji v sítích SMS Ticket, Ticketportal a k zakoupení v NoD každý všední den od 16 do 20 hodin.