Rubrika: Novinky z tanečního světa

Elita současného tance nacvičuje v Zašové norskou choreografii o ping–pongu

Členové světově proslulého norského souboru Jo Strømgren Kompani učí tanečníky skupiny 420PEOPLE norskou choreografii, která vyjadřuje emoce i symbiózu tance a ping-pongu

 

 

 

Špičkoví tanečníci obsadili sál Kulturního domu v Zašové nedaleko Valašského Meziříčí. Dva členové světově proslulého norského souboru Jo Strømgren Kompani zde celý první březnový týden učí tanečníky z pražské skupiny 420PEOPLE norskou choreografii, která vyjadřuje emoce i symbiózu tance a ping-pongu. Připravují se na letošní ročník festivalu TANECVALMEZ, kde soubor 420PEOPLE uvede v sobotu 6. června světovou premiéru inscenace Taneční pocta ping–pongu z dílny norského choreografa Jo Strømgrena.

„420PEOPLE jsou lidé nadšení do umění, s nímž se ztotožňujeme. Mezinárodní spolupráce je pro nás důležitá kvůli zkušenostem, navazování vztahů do budoucna i kulturní výměně,“ říká manažerka norského souboru Tine Lund.

„Zkoušky jsou velmi příjemné, protože skupina si dobře sedla. Učíme se teď hlavně taneční pasáže. Je to hodně kroků a zatím jsme jen u rychlých částí, takže je to dost náročné. Musíme neustále vstřebávat nové věci. Na ostatních částech, které mají myšlenkovou hloubku a jsou spíš herecké, budeme pokračovat na dalších zkouškách,“ popisuje Nataša Novotná ze 420PEOPLE, která ztvární hlavní ženskou roli. Jako výkonná ředitelka souboru bude dohlížet na zkoušky i v mezičase před dalšími n& aacute;vštěvami Norů. Ty jsou naplánovány na konec března a květen.

V pětačtyřicetiminutovém vystoupení se kromě tanečníků představí v důležité roli také loutka, kterou pro Nory původně vyráběli čeští přátelé uměleckého šéfa souboru Jo Strømgrena. „Je to hezká spojitost, že je v tom český duch přítomný vlastně úplně od začátku,“ dodává Novotná.

Slavný norský soubor Jo Strømgren Kompani vystoupí na festivalu v pátek 5. června s choreografií Taneční pocta fotbalovému umění, kterou vyprodává divadla po celém světě. Mezinárodní festival soudobé taneční tvorby TANECVALMEZ se koná od 5. do 7. června 2015 ve Valašském Meziříčí již po osmé, letos nově pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana. Diváci mohou obdivovat umění významných osobností tanečního světa pod širým nebem na malebném nádvoří zámku Žerotínů.

Norští tanečníci nacvičují se souborem 420PEOPLE choreografii Taneční pocta ping-pongu v zašovském sále.  foto: Jakub Sobotka

 

oto_Jakub-Sobotka-zasova_IMG_8941

 

Taneční magazín

Moře bez hranic

Tanečníci pohybující se zimní krajinou v lyrickém a strhujícím rozjímání o ztrátě a žalu v srdci

 

 

 

V Austrálii se právě dostává do kin taneční film „Moře bez hranic“. Kino má bezpochyby řadu stinných stránek oproti divadlu, ale jedna z výhod je, že některé projekty vyzní na obrazovce lépe než na jevišti. Taneční film „Moře bez hranic“ je podivuhodný a strhující. V potemnělém prostoru kina s minimem rušivých v livů se divák plně ponoří do tohoto lyrického příběhu.

Tvůrci projektu Andre Semenza a Fernanda Lippi zkoumají žal ženy, která ztratila svého milence. Ale její sny a  představy přetrvávají, žena má vize, ve kterých se jí její láska znovu a znovu zjevuje.

Dvě postavy tančící na zamrzlém jezeře, v dálce panské sídlo, temný, hustý  švédský les a zádumčivá zimní krajina dotváří obraz zkázy.

sdfsf

Ze zahraničních zdrojů

Taneční magazín

Lenka Klodová zkoumá fenomén striptýzů

Striptýz se stal běžnou součástí dnešního života, rozmanitých večírků a narozeninových oslav

 

 

 

 

dddd

 

Lenka Klodová: Showrooms
4. března – 3. dubna 2015
kurátor: Jiří Machalický

  1. striptýz: 3. 3. / 19:00
    1. vernisáž: 4. 3. / 19:00
    2. striptýz: 5. 3. / 19:00
    3. striptýz: 10. 3. / 19:00
    4. striptýz: 13. 3. / 19:00
    5. striptýz:19. 3. / 19:00
    6. striptýz a 2. vernisáž: 24. 3. / 19:00    Umělkyně Lenka Klodová se ve své tvorbě inspiruje mateřstvím, tělesností, vztahy mezi muži a ženami. Otevřeně se zabývá sexualitou a vším, co s ní souvisí. Ke svým tématům přistupuje s citem a pochopením, ale i s nadsázkou, ironií a humorem. Zamýšlí se nad ženskou i mužskou krásou, nad jejich rozdíly a také nad tím, jak odlišně na ně pohlížíme. V souvislosti s uměleckým projevem se zabývá i pornografií, která je takřka výhradně určená mužům.

Neznám jinou umělkyni, která by ke zmíněným otázkám přistupovala tak otevřeně a bez předsudků. Právě v tom se vyrovná svým mužským protějškům, kteří se tělesností zabývají v širokých mezích. Někdy s respektem k tajemství, jindy s až nečekanou drsností. V mnoha ohledech překračuje zdánlivě nepřekročitelné hranice, takže nás nutí vnímat skutečnost novýma očima.

Ve svobodné společnosti má všechno své přirozené místo, význam i proporce. Málokdo by se pohoršoval nad pornografií ve stáncích s časopisy nebo nad existencí specializovaných obchodů s erotickými pomůckami. A nikoho také nepřekvapí, že se v různých podobách může stát součástí uměleckého projevu. Její užití však musí mít důvod, nesmí být samoúčelné.

Výstava Showrooms se zabývá fenoménem striptýzu, který se stal běžnou součástí dnešního života, rozmanitých večírků a narozeninových oslav. Nikdo se už nad předváděnou nahotou ani nepozastaví, jakoby se stala tím nejbanálnějším, s čím se můžeme setkat. V několika termínech proběhnou v prostoru galerie striptýzy prováděné profesionálkami, které zatančí na svou oblíbenou hudbu. Jejich videozáznamy se stanou součástí výstavy, jejíž obsah se až do konce bude měnit a narůstat. Jednotlivá předem připravená prostředí, představující intimitu domov a, se performancemi postupně naplní.

Lenka Klodová tentokrát pracuje se vztahem mezi striptýzy a typem prostoru, ve kterém by se za normálních okolností neodehrávaly. Do jisté míry tak sice ztrácejí svůj původní význam, ale zároveň získávají novou dimenzi.

 

text: Jiří Machalický

 Foto: http://nod.roxy.cz/

Taneční magazín

Dvě výrazné choreografky Visegradské čtyřky v Praze

Praha hostila první ročník bienále múzických umění Performing V4, na kterém se představily Márta Ladjánszki z Maďarska a Magdalena Tuka z Polska

 

 

V PONCI se představily  výrazné choreografky Visegradské čtyřky v rámci festivalu Performing V4

Praha hostila ve dnech od 26. do 28. února 2015 první ročník bienále múzických umění Performing V4, na kterém se představily  vybraní umělci programu VARP-PA Mezinárodního visegrádského fondu. V PONCI uvedly  svá představení dvě výrazné choreografky – Márta Ladjánszki z Maďarska a Magdalena Tuka z Polska.

Bienále VARP-PA rezidentních umělců z oblasti múzických umění vznikla z iniciativy čtyř organizací: L1 Egyesület (Maďarsko), Nová síť o.s. (Česká republika), Art Stations Foundation (Polsko) a Trucsphérique, nezisková organizácia (Slovensko). Smyslem této akce je představit nejzajímavější umělce, kteří získali umělecké rezidence v rámci V4, a to jednou za dva roky. Jde o vybrané umělce, jejichž práce byla podpořena v rámci Rezidenčního programu pro umělce ze zemí visegrádské čtyřky Visegrad Artistic Residency Program for Performing Arts.

Bienále je koncipováno jakožto putovní: jednou za dva roky se bude konat ve vybrané zemi skupiny V4 a bude tak prezentovat výstupy VARP-PA programu v rámci celého regionu. Vytvoření platformy pro prezentaci vybraných umělců umožní nejen zviditelnění umělecké spolupráce ve visegrádském regionu, ale také bližší seznámení se s tvorbou zajímavých, talentovaných umělců a stavem současného umění ve střední Evropě. Smyslem je vytvořit prostor pro debatu s veřejností i profesionály ze zemí visegrádské čtyřky i v celoevropském kontextu. Tento projekt je reakcí na dosud chybějící platformu pro talentované umělce v oblasti múzických umění v daném regionu. Vzhledem k tomu, že se každé dva roky bude konat jinde, bude kladen důraz i na místní specifika vybrané země.

Divadelní a taneční představení i doprovodný program bienále (debaty, výstavy a jiné události) vybírají odborníci z řad partnerských organizací. Obě části akce mají vzdělávací aspekt a napomáhají k hlubšímu pochopení současných trendů v oblasti múzických umění v oblasti střední a východní Evropy jak veřejností, tak profesionály.

V rámci realizace prvního pilotního ročníku bienále v Praze vybrali členové poroty ze zemí V4 účastníky přehlídky z řad umělců, podpořených VARP-PA v letech 2012 – 2014, a to formou otevřeného výběrového řízení.

0007130f80ae13ea2af04cbe1a6a35bb

Program v divadle PONEC

27.2. | 20:00 | Márta Ladjánszki (HU): JOSHA – portrét – 

„Tělo je viditelným fyzickým aspektem lidské osobnosti“ (Mary Starks Whitehouse)

„Márta Ladjánszki se opět věnuje experimentu a do současné maďarské taneční scény vnáší cosi vzrušujícího a jedinečného. Témata, otázky a odpovědi, jež vyvěrají z jejího nitra a z nitra jejích rodičů, jsou hodny pozornosti.“ (úryvek z textu Ágoty Seszták)

„Být sám sebou? Je to vůbec možné? Stojí to za to? Josha se o to během šedesáti minut před tuctem lidí pokouší. Její upřímnost je dech beroucí a působivá, neboť být sám sebou na jevišti je to nejtěžší vůbec. Jen si to představte: žádná role ani kostým, za které by bylo možné se schovat. Jestliže se část těla třese, zkrátka se před zraky všech třese. Po všech stránkách je to silné představení.“ (Emese Kovács – Ellenfény 2012)

 

28.2. | 20:00 | Magdalena Tuka (PL): Ja Ja Ja Ne Ne Ne ‚Fight, fight – that’s all we can do‘

Wrestling je moje zamilovaná píseň, píseň svobody a show must go on!

Představení fyzického divadla, inspirované olympijským sportem – profesionálním zápasem a wrestlingem amerického stylu. Zápasení pro pobavení publika existuje odnepaměti. Vyhlášení zápasníci z Núbie se pro egyptské dobyvatele stali předmětem zábavy. Jednoduchá povaha sportu spolu s potenciálním nebezpečím (zranění, smrt) vyvolává v divákovi jedinečný zážitek. Vzdálenost mezi zápasníky a diváky je možné vnímat také jako vztah založený na síle.

Magda Tuka, Anita Wach (Pl):Fight, fight – that’s all we can

Foto: www.taniecpolska.pl

Taneční magazín