Nesklouznout k patosu

Taneční magazín se osobně účastnil besedy s uměleckým šéfem baletu naší první scény Petrem Zuskou. Jak se vyjádřil ke své zbrusu nové inscenaci „Chvění“? Co očekává od svého nástupce ve funkci? Jak vedla besedu Nina Vangeli – Hrušková? Kdo v rámci besedního odpoledne vystoupil s baletní ukázkou? Čtěte už právě teď a tady!

Těsně před premiérou nového baletu „Chvění“ se odehrála na Nové scéně Národního divadla v Praze vskutku zajímavá beseda. Byla věnována uměleckému šéfovi zdejšího baletu Petru Zuskovi. Vedla ji uznávaná kritička, publicistka a choreografka Nina Vangeli – Hrušková. Během akce došlo i na ukázku z inscenace „Chvění“.

Uznávaný tanečník, choreograf a umělecký šéf baletu Národního divadla v Praze Petr Zuska se bilančně zamýšlel nad svými úspěchy, prohrami i životními uměleckými peripetiemi. Měl k tomu ostatně důvod, po patnácti letech totiž končí v pozici uměleckého šéfa baletu naší první scény.

Valná část úvodu úterního odpoledního setkání byla věnována aktuální premiéře „Chvění“. Petr Zuska se obšírněji věnoval zejména koprodukci hudby od dvou autorů, polského komponisty moderní hudby (již zesnulého) Henryka Góreckého a našeho soudobého barda moderního folklóru Jiřího Pavlici. Ostatně, „Chvění“ se jmenuje i právě Pavlicovo hudební album z roku 2007 s podtitulem „Suita dialogů“. A právě dialog byl jedním ze zásadních stavebních kamenů nové baletní inscenace ND. Dialog mezi tanečníkem i hudbou, dialog mezi duem tak rozdílných komponistů, dialog mezi tancem a verši Vladimíra Holana a Jana Skácela, dialog mezi hudbou a sochami Olbrama Zoubka. Pro úplnost dlužno podotknout, že „Chvění“ již Petr Zuska inscenoval v Brně. Avšak v úplně jiném aranžmá.

Paní Nina Vangeli – Hrušková byla trpělivou zpovídající. Dávala Petru Zuskovi svým barvitým spektrem otázek mnoho nových impulzů. Možná, že pouze v několika místech zbytečně „utnula“ Zuskův slibně se rozvíjející monolog?

Krátkou ukázkou ze „Chvění“ si posléze publikum Nové scény podmanila Nikola Márová s Giovanni Rotolou. Oba v praxi dokázali, že Zuskovy choreografie mají neopakovatelný rukopis. Sám jejich autor dodal, že jedna z jeho zásad zní: „Nesklouznout k patosu.“ Samozřejmě, není míněna dogmaticky a bezezbytku na jakýkoli titul.

Velice taktně se spíše po špičkách přešlapovalo kolem osobnosti Zuskova nástupce Filipa Barankiewicze. Ačkoli v rozhovoru publikovaném roku 2014 jej Petr Zuska plně podporoval, nyní se nestavěl ke všem jeho uvažovaným krokům úplně kladně. Ale projevil diplomatický takt a jejich názorový střet příliš nerozmazával.

Řeč se stočila i na nový dokumentární film České televize, který o Zuskovi a hlavně se Zuskou natáčí renomovaný režisér baletních a tanečních profilů Martin Kubala.

Končící šéf baletu se nemohl nevěnovat ani svému dalšímu autorskému projektu „Sólo pro nás dva“, který připravuje ve spolupráci s hudebníkem, písničkářem a textařem Jaromírem Nohavicou. Bude v něm i tančit.

Celá beseda, včetně odpovědí na divácké dotazy, již poněkolikáté dokázala, že Petr Zuska je citlivý umělec, ale i schopný manažer s potřebnou vizí a léty prověřenými zásadami.

FOTO: ARCHIV ND

MICHAL STEIN
TANEČNÍ MAGAZÍN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *