Mužský orientální břišní tanec

Na blízkém východu nebylo přípustné, aby slušná žena tančila před úplně cizími muži. Proto se této role ujali tanečníci převlečení za ženy.

 

 

 

 

Přestože byl odedávna břišní tanec tak jak jej chápeme ženskou záležitostí i muži v něm mají své místo. Nejen jako diváci, ale i jako účinkující. Nezapomínejme, že většina folklórních tanců byla tančena ženami i muži a některé dokonce výhradně muži.

sagg

V mužském břišním tanci má být vidět odhodlání, síla a bojovnost. Takový tanec se od ženského liší především tím, že muži netančí tolik na špičkách, dělají ostré a výrazné pohyby tam, kde by tanečnice použila jemné a ladné, netančí zády k divákům atd. Osobitost tanečníků se ale nedá popřít a ne vždy jsou tato pravidla respektována.

hdrereq

Ale i tanec, kdy se muži převlékají za ženy a tančí ženské prvky má dlouhou historii. Takovým tanečníkům se v Egyptě říká Hawaal, v Arábii Qawaal, v Persii Bakcha, v Turecku Kojak a v Sýrii Cengi. Tato tradice totiž vznikla z nutnosti, kdy na blízkém východu nebylo přípustné, aby slušná žena tančila před úplně cizími muži. Proto se této role ujali tanečníci převlečení za ženy. Druhým vysvětlením proč muži tančí orientální tanec je to, že původně zastávali roli ochránců, nebo jakési osobní stráže pro vážené tanečnice.

gthert

Jako rekvizity k břišnímu tanci muži někdy využívají hůl, nebo šavli. Kdy tanec sám často představuje boj se zbraní tak, jak je tomu v klasickém Saidi.

V dnešní době nejčastěji vystupují v Turecku, v Čechách je spatříte spíše jako raritu, někdy spojovanou s travestiti. V Turecku si ovšem takového vystupujícího muže možná ani nevšimnete, protože svůj převlek i roli zvládá skutečně dokonale.

jtz

Nejznámějšími současnými mužskými tanečníky orientálního tance jsou John Compton a Bert Baladine ze San Franciska, Ibrahim Farrah a Yussari Sharif z New Yorku, Amir z Bostonu, Aziz a Jason ze Salt Lake City, Jim Boz a Alfredo působící v oblasti Severozápadu USA, Said el Amir a Horacio Ciefuentes z Německa, Prince ArKhan z Turecka a Mousbah Baalbaki z Libanonu.

asgweg

Někteří mužští tanečníci ovšem zvolili opačný postup. Záleží jim na tom, aby bylo jednoznačně poznat, že jsou muži. Používají nejčastěji izolované, silové pohyby, které zdůrazňují jejich maskulinní stavbu těla. Výrazně pracují s břišním svalstvem a jsou mrštní, čímž okouzlují především ženské publikum. Muži také využívají propracovanější krokové variace.

 

Martina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *