Vzpomínky na temný den

„Usmívej se, jaký má smysl plakat?“ To je poselství Mr. Raimunda Hoghe

“Skyroom projekt”: Raimund Hoghe na Francouzském institutu  Alliance Française.

 

V prvních  několika letech  po teroristických útocích z 11. září  se stal „akt vzhlédnutí“   docela běžným tématem v tancích vytvořených  v New Yorku. V Le Skyroom, v jednom okouzlujícím podkroví v prostorách  Francouzského  institutu s okny od podlahy až ke stropu a modrými  stěnami,  německý choreograf a vystupující tanečník  Raimund Hoghe, přirovnávaný k Pině Baush,  nabídl své vlastní rozjímání o událostech toho dne.

Bylo toho více k vidění, než dívat se nahoru, ale to je styl Mr. Hoghe. Jeho “Skyroom Project,” který se konal při západu slunce, byl osobní  – i když byl méně o sdílení jeho vlastních vzpomínek než o strhnutí ostatních do těchto vzpomínek.  Bez kapičky sentimentality pan Hogue vytvořil kolektivní paměti pomocí hudby, pohybu  a žádné zjevné zmínky o dni samotném.

“Skyroom Project,”  součást festivalu „Crossing the Line“ („Překročení hranic“) začal Mr. Hoghe chůzí podél stěn místnosti, konečky prstů klepal na stěny a okna, za znění hudby  a zpěvu „Ave Maria“.

Pohyboval se s rozvahou, spojil svou choreografii s hity jako „Byl to velmi dobrý rok“, „Měsíční řeka“ a „Úsměv“. Do každé vklouzl s „pohledem býka.“

Mr. Hoghe tu a tam promluvil a představil své vlastní vzpomínky výrazy – „Já pamatuji“.

Jemně odvážný a plný  vděčnosti i přes deformaci páteře, která zanechala obrovskou křivku v zádech,  stál Mr.Hoghe proti oknům. Jeho tvář, bledá a strašidelná, se odrážela zpět, jakoby byla pozastavena na obloze.

Celou tu dobu, smysl textů  jeho vybraných písní visel ve vzduchu. „Usmívej se, jaký má smysl plakat?“

„Skyroom Project“  pana Hogue byl řetězem krásných, hořkosladkých chvil, ale nebylo pochyb, jaké je jeho poselství. Nemáte na výběr: „Žijte  život naplno a těšte se z malých  věcí!“

Erin Baiano

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *