Vážení přátelé umění,
přijměte pozvání na vernisáž připravovaného výstavního projektu Sunken Streams vizuální umělkyně Lenky Glisníkové, která proběhne ve středu 17. 9. 2025 od 18:00 v Galerii NoD:
Galerie NoD
Lenka Glisníková
Sunken Streams
Kurátor: Pavel Kubesa
Vernisáž: 17. 9. 2025, 18:00
18. 9. – 15. 10. 2025
Lenka Glisníková (*1990) patří k profilujícím se klíčovým osobnostem nastupující české post-fotografické scény. Je laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2023 a vítězkou Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku (společně s Karolínou Matuškou v duu Shotbyus) v letech 2020 a 2023. Systematicky se věnuje výzkumně pojaté umělecké praxi v níž rozrušuje ontologické hranice fotografie: dekonstruuje plošnost fotografického média, digitálně manipuluje fotografický obraz a transformuje jej do prostorových objektů a instalací. V posledních letech se intenzivně věnuje zkoumání dopadů moderních technologií na člověka, společnost a širší ekosystémy, současně ji zajímá, jak tyto technologické transformace proměňují naše vnímání reality.
Na jejích posledních samostatných galerijních prezentacích – ať už šlo o dystopickou instalaci v Galerii Kostka (2023), nebo výstavu laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého v Plato Ostrava (2024) – vytyčila určitý myšlenkový i formální směr: organické a technologické motivy propojuje do nových, často až mimozemsky působících hybridních forem. Její práce nás vede k otázkám, jak technologie utvářejí naše tělo, čas a prostor, a jak se z těchto vlivů stává nová forma každodenní zkušenosti.
V připravovaném projektu Sunken Streams pro Galerii NoD se autorka nechává volně inspirovat perspektivami eko-futuristického přemýšlení a sci-fi imaginací. Výstava nabízí spekulativní meditaci o povaze času, materiální proměnlivosti a epistemologických limitech antropocentrického poznání.
„PK:
Tvá práce se nechává volně inspirovat například také „new wave“ sci-fi literaturou. V průběhu prací na výstavě jsi několikrát zmínila například díla od Jamese G. Ballarda. Namátkou třeba román Crystal World (1966) nebo povídku Poselství ze Slunce (1981). Ty spojuje téma jakési epidemické katastrofy, která postupně zcela pohlcuje vše živé. Ballard o svých knihách také tvrdil, že zobrazují spíše psychologii budoucnosti nežli budoucnost jako takovou. Co Tě zajímá více: představy posthumánní budoucnosti jako taková, nebo spíše její „emocionální terén“?
LG:
Tato literatura mi pomáhá s imaginací. Místo oblíbeného retrofuturismu a katastrof nabízí prostor pro téma duševního rozkladu jedince a jeho niterných existenciálních otázek. Zajímá mě ten moment, kdy se na horizontu událostí na první pohled neděje nic divného: tj. kdy ztrácíme schopnost postřehnout radikální transformaci světa a skutečnosti. Například v novele Poselství ze Slunce se objeví choroba, která se šíří po celé Zemi. Protagonisté upadají do amnézie a každý den do ní upadají o několik minut déle. Počítají si hodiny „ztraceného času“ až nakonec v tomto bezvědomém, vypnutém stavu tráví skoro celý den. Těch pár minut „našeho vnímání času“, do kterých se na konci povídky proberou, jim naopak přijdou velmi divné: a nakonec tak nereálné. Líbí se mi na tom ten motiv subjektivity vnímání reality – její převrácení – a vztah k času. Onen ubíhající čas, který neúprosně směřuje dopředu navzdory jakýmkoliv našim snahám, je pro mě hodně emotivní moment a motor mých děl.“
(Úryvek z rozhovoru Lenky Glisníkové s kurátorem Pavlem Kubesou k výstavě pro časopis Artikl)
Výstava Sunken Streams a program Galerie NoD vzniká za kontinuální grantové podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.
NoD, Taneční magazín