Filip Homola, režisér, herec a hudebník vydává sólové album

Kung-Fuciu5 – 16 Little Stories

Filip Homola, člen elektronického projektu Kora et le Mechanix, přichází se svou zbrusu novou identitou aka KUNG-FUCIU5. Na novém albu 16 Little Stories přináší hudbu na pomezí DJingu, lo-fi hip hopu, jazzu a elektroniky. Inspiraci čerpá z prostředí komiksů, asijských bojových filmů 70. let a dalších žánrově uměleckých disciplín.

Filip Homola je autorem a interpretem všech osmnácti skladeb, loopuje, sampluje, rozeznívá klávesy a syntezátory.

„Prošel jsem si zajímavým životním obdobím a chtěl jsem vytvořit něco trochu jiného, než jsem doposud dělal, chtěl jsem dostat do hudby radost a humor, a proto mi pseudonym Kung-Fuciu5 přišel jako nutná věc. A navíc nemůžu přece vydat takovéhle žánrové album jako Filip Homola, to dá rozum. Hip hop je můj oblíbený žánr, ale taky jazz. Moje dávné vzory a inspirace, jako Grand­master Flash, Afrika Bambaataa, Run DMC, Dj Screw, to všechno mě kdysi hodně ovlivnilo, mám rád rytmus a tohle tempo mi vyhovuje. Dnes se rád nechám inspirovat i současným děním na hiphopové scéně, jako třeba věcmi od Quasimoto, Quelle Chrise, Count Bass-D, Thierry Whack nebo Jean Grey,“ říká o vzniku alba Filip Homola.

Homolův život je symbiózou divadla a hudby, oboje dělá profesionálně a s osobním nadšením. Přes dvacet let působí v Naivním divadle Liberec, je ­autorem scénické hudby k několika desítkám divadelních představení. A právem byl několikrát oceněn na různých divadelních festivalech a ve výročních divadelních anketách za režii, scénickou hudbu, zvukový design i loutkoherectví. Nejvíce cen pak získal za veleúspěšné představení Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých,zrežírované na motivy knihy Judith Schalansky Atlas odlehlých ostrovů, i po šesti letech od premiéry je představení vyprodané. Režisér Homola k této inscenaci vytvořil scénický koncept a se skupinou Kora et le Mechanix, jejímž je spoluzakladatelem, složili i hudbu. Ta byla také nominována na Cenu divadelní kritiky za Hudbu roku 2017.

Album 16 Little Stories  vyšlo u českého vydavatelství Blue Lizard, které letos oslaví 25 let na scéně. Křest alba proběhne 15. září na festivalu SPACE X 2023 v Praze, kde se představí nejen KUNG-FUCIU5, ale i další projekty labelu Blue Lizard.

Generic interview s Filipem Homolou (KUNG-FUCIU5):

Proč zrovna KUNG-FUCIU5, autor rčení „Co nemáš rád, nedělej jiným“?

„Anebo taky: „Hudba vytváří druh potěšení, bez kterého se lidská přirozenost neobejde.“ Líbila se mi ta slovní hříčka, to spojení Kung-Fu a Konfucia, spojení čínského filozofa a bojového umění působícího navenek nejen tvrdě, ale i měkce, nejen agresívně, ale také umírněně.“

Znamená něco číslo 5 v názvu?

„No, mohl bych říkat, že číslo pět je v čínské kultuře mimo jiné spojováno s pěti základními elementy, smysly a barvami, ale po pravdě je to jen číslo, které vypadá jako S, aby si mě někdo nespletl s jiným KUNG-FUCIEM (smích).“

Projekt KUNG-FUCIU5 si bere inspiraci z prostředí komiksů, jak dlouho k nim trvá tvá láska?

„Už od dětství. Stáli jsme každý měsíc dlouhé fronty od sobotního rána v Jungmannově ulici a čekali, až otevřou prodejnu zahraničních časopisů, abychom si mohli koupit Pifa ve francouzštině. Častokrát se na nás nedostalo, nebo prostě časopis nepřišel, ale když přišel a koupili jsme si ho, tak to byla neuvěřitelná extáze. Jinak samozřejmě komiksy z ABC, ale já měl vždycky raději ty zahraniční, vůbec jsem těm slovům nerozuměl, ale byly krásný a parádně voněly.“

Jaké komiksy jsou tvé nejoblíbenější?

„To se samozřejmě mění s časem, nejdřív to byly dětské, pak pro dospělé, potom „intelektuální“ a teď se zase vracím k dětským, k jednoduchosti příběhu a čisté lince. Řekl bych, že takový přirozený lidský vývoj.“

Sleduješ také dění na české komiksové scéně?

„Moc ne, měl jsem rád Maška s Babanem a Jerieho, ale jak říkám, vlastně to nijak nesleduju.“

A dále jako inspiraci uvádíš asijské bojové filmy ze 70. let. Jak ses jimi inspiroval?

„Jo, kdo by neměl rád filmy s Brucem Leem a všechny ty „komnaty Šaolinu“. V dětství jsem na tom dost ujížděl, ty videokazety musely mít úplně propsaný pásek od hlav, jak jsem to sjížděl. Dneska je to pro mě taková nostalgie a pobavení, prostě je to vtipný, ale pořád zůstává, že zlo je vymýceno a dobro zvítězí.“

Co tě na těchto filmech přitahuje? Dělal jsi sám bojová umění? Třeba kung-fu?

„Na to už jsem vlastně odpověděl, ty filmy jsou pro mě nostalgií za dětstvím. Sám jsem nikdy žádný bojový sport nedělal, tedy pokud se nepočítají kliky na pěstech, boxování do zdi a nacvičování jednopalcového úderu alá Bruce Lee.“

Tvůj nový projekt je dost odlišný od projektu Kora et le Mechanix, jehož jsi poslední dobou takřka výhradním autorem. Klidná hudba tě již nepřitahuje?

„Tak to vůbec ne, já mám rád klidnou hudbu, nevzdávám se jednoho pro druhé, a navíc, kdo zná i další moji hudební tvorbu například pro divadelní inscenace, tak ví, že pracuji s mnoha formami.“

A připravuje se nějaké pokračování Kora et le Mechanix, nebo je to ukončený projekt?

„Rozhodně pokračuje, je to pro mě taková instituce, ta se nedá zrušit, další připravovaná deska Kora et le Mechanix bude o opuštěném vybydleném hotelu, co si jej okolní příroda bere pomalu zpět. Zase koncepční album (smích).“

Projekt KUNG-FUCIU5 je celkem ambiciózní. Co bude následovat?

„Venku je album, jak na CD, tak digitální release, budou následovat nějaké promo live sety a samozřejmě bych rád s tímhle projektem v budoucnu víc vystupoval.“

 

Křest alba proběhne 15. září na festivalu SPACE X 2023 v Praze

 

 
Anna Mašátová
pro Taneční magazín