Sasha Waltz v Praze i Plzni

Světoznámá hvězda Sasha Waltz zahájí hlavní program festivalu Tanec Praha již 3.června 2015

 

 

 

První událost sezony je za dveřmi! Světoznámá Sasha Waltz otevře hlavní program v Praze a o 12 dní později zahájí také TANEC PRAHA v Plzni – Evropském hlavním městě kultury!

Hlavní program festivalu TANEC PRAHA 2015 zahájí ve středu, 3. června od 20 hodin v Hudebním divadle Karlín prestižní berlínský soubor Sasha Waltz & Guests. Jeho sedm členů roztančí živě interpretovanou Schubertovu hudbu v díle Impromptus. Poprvé se díky spolupráci s Evropským hlavním městem kultury hlavní hvězda festivalu představí také v Plzni. 15. června uvede v kreativním prostoru DEPO2015 své nejslavnější dílo, kterým prorazila na světové scény: Travelogue I – Twenty to Eight.

Tímto dílem začala její strmá kariéra. Vytvořila je v roce 1993, kdy založila spolu s Jochenem Sandingem v Berlíně svůj soubor. Hned o rok později je představila na festivalu TANEC PRAHA v Praze. Od té doby soubor spolupracoval s více než 250 umělci či soubory – architekty, choreografy, filmaři, designéry, hudebníky, zpěváky či tanečníky – z dvaceti pěti zemí, kteří coby „hosté – Guests“ spolupracovali na osmdesáti produkcích, projektech ze série „Dialog“ či filmech. Travelogue I – Twenty to Eight je stále součástí dvacítky titulů, které má soubor na repertoáru a stojí za povšimnutí, že japonská tanečnice Takako Suzuki v něm účinkuje dodnes.

Impromptus_(c)Sebastian_Bolesch_Y-310107-6068_(640x428) (2)

Impromptus představuje novou etapu v tvorbě této osobnosti. Po prvním desetiletí experimentů v oblasti tanečního divadla se vydala Sasha Waltz k jiné, lyrické poloze své tvorby a rozhodla se inspirovat klasickými hudebními díly. Nadchly ji písně a klavírní skladby Franze Schuberta včetně proslulé série Impromptus. Spolutvůrci scénického tvaru se stali mimořádně disponovaní tanečníci, neméně významná je vizuálně atraktivní scénografie a světelný design. Tanec, stejně jako hudba, nás přivádí subtilním způsobem do emocionálních stavů mezi beztížným vanutím a ztrátou rovnováhy. Sasha Waltz se ve své tvorbě zabývá existenciálními otázkami týkajícími se lidského těla, jeho zranitelností a krásou. Tanec ve své nejvíce strhující, odhalující, manipulativní a v konečném důsledku povznášející podobě vyjadřuje samotnou podstatu nesčetných aspektů naší lidskosti.

„Humor, agrese a smyslnost jsou důležitými prvky mé choreografické tvorby. Užití konkrétních objektů, dekorace, stejně jako filmařských metod a groteskních pohybů němých filmů jsou hlavními zdroji mé inspirace, zdroji pro tvorbu mého vlastního pohybového slovníku. Je to expresivní a emocionální jazyk a přesto nechává prostor pro abstrakci. Nejjednodušší události denního života s komickými momentkami vytvářejí kontrast k dramatickým a emocionálně nabitým partům. Soustřeďuji se na detail a subtilnost gest i akcí, abych vytvořila spletitý a rytmický obraz naší doby. Klišé a stereotypy přetvářejí postavy v jejich vlastní karikatury. Hudba je hybnou silou mé tvorby.  Pro „Travelogue“ ji speciálně vytvořil Tristan Honsinger.

V „Travelogue I – Twenty to Eight“ se vše točí kolem kuchyně. Kuchyně je místem setkání pěti lidí, zrcadlem obřadů, zvyklostí a nevšedních způsobů chování. Zrcadlem, které odhalí, jací opravdu jsou. Skrze tyto reflexe vzniká spletitá síť vztahů. Probíhající postavy, neurotické a jakoby posedlé ve svém jednání, osamělé a ztracené, nejsou schopny najít cestu ven. Jsou vězni svých vlastních sociálních struktur a předsudků. Ráda využívám reálných objektů – ledničky, telefonu či postele – které jsou další výzvou pro mé choreografické hledání. Toto je dílo o nás, o našem životě, o našem způsobu žití, o všech banálních činnostech i o jednoduchosti věcí. Chci ukázat krásu všedních věcí, krásu, kterou už nevnímáme. Naše realita se stává snem. Do tohoto díla jsme se pustili z nadšení pro filmy a jejich hvězdy. Rozhodli jsme se stát svými vlastními hrdiny, nedokonalými, ošklivými i krásnými, jak jen můžeme být. Zvláště mě inspirovaly filmy „Andaluský pes“ od Luise Buñuela a Salvadora Dalího a „Bout du Souffle“ od Jean-Luca Godarda,“ vysvětluje Sasha Waltz.

Je třeba dodat, že třetí významnou událostí bude projekce filmu „Sasha Waltz – A Portrait“, kterou uvede Goethe Institut v Praze 9. června od 19 hodin. Vynikající snímek pomáhá pochopit různé kontexty tvorby této choreografky a je krásným vodítkem k hlubšímu vnímání její první i druhé etapy tak, jak ji letos festival nabízí. Nepochybně i motivuje pražské publikum vyjet na Travelogue do Plzně.

„TANEC PRAHA má letos vlastně dvě slavnostní zahájení,“ říká o programu TANCE PRAHA 2015 v Plzni Jiří Sulženko, programový ředitel Plzně 2015. „To plzeňské úzce souvisí s programem Evropského hlavního města kultury. Jsem opravdu rád, že vedle špičkových výstav Trnky nebo Lindauera nebo představení sezóny nového cirkusu diváci najdou v programu takový poklad, jako je představení souboru Sasha Waltz & Guests. Spolupráce s TANCEM PRAHA je další ukázkou evropského rozměru plzeňského projektu, ale je zároveň otevřenou pozvánkou pro všechny diváky ke sdílení jedinečného večera. S trochou nadsázky říkáme, že DEPO2015, kde se představení Travelogue I – Twenty to Eight odehraje, je malý kus Berlína v Plzni. Díky TANCI PRAHA a souboru Sashi Waltz bude alespoň 15. června DEPO2015 opravdu velkým kusem Berlína,“ upřesňuje Jiří Sulženko.

Yvona Kreuzmannová, ředitelka TANCE PRAHA a také bývalá umělecká ředitelka projektu Plzeň 2015, která se výrazně zasloužila o získání titulu Evropské hlavní město kultury, dodává: „Když jsme připravovali celý projekt EHMK, měli jsme několik zásadních záměrů – otevřít Plzeň mezinárodní spolupráci a umožnit místním umělcům vstup do projektů pod vedením zahraničních umělců, vytvořit zázemí pro tvorbu a umělecké rezidence v Plzni a celém kraji a také odrazit se rokem 2015 k trvalé evropské spolupráci a rozvoji kulturní turistiky. V oblasti tance se nám větší část těchto cílů daří naplňovat, jakkoli to není snadné a řada prostor je otevírána až během roku. Držím stávajícímu vedení projektu palce, aby se toho podařilo realizovat co nejvíce.“

Gala-opening se koná s finanční podporou Goethe-Institutu v České republice a Česko-německého fondu budoucnosti, pod záštitou primátora Berlína, pana Michaela Müllera.  Festival TANEC PRAHA se těší záštitě ministra kultury ČR, pana Daniela Hermana a Hlavního města Prahy. MK ČR a Hlavní město Praha jsou také jeho zásadními a kontinuálními podporovateli. Letos k nim přibyli významní partneři díky projektu Evropské hlavní město kultury. Výrazně vyšší podpora statutárního města Plzeň, Plzeňského kraje a společnosti Plzeň 2015 spolu s programy Regio2015 a EU-Japan Fest umožnily mimořádně kvalitní nabídku TANCE PRAHA v celém Plzeňském regionu.

Foto: Archiv Tanec Praha
Taneční magazín

Jaroslav Svěcený zahájí svým koncertem „Noc kostelů“

„Katedrála je pro mě skutečně sváteční moment“, říká Jaroslav Svěcený

 

 

Křesťanské farnosti a sbory opět otevřou své kostely zájemcům o
křesťanství, sakrální architekturu, či jiné duchovní umění. *Noc
kostelů* v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha zahájí v pátek 29.
května 2015 houslovým koncertem od 19.00 hodin *Jaroslav Svěcený*.
Návštěvníky přivítá také pražský arcibiskup kardinál *Dominik Duka* OP.

„Na Noci kostelů hraji již podruhé. Budu tam hrát ryzí klasiku,
především italskou muziku z přelomu 18. a 19. století. Spolu se mnou
vystoupí kytarista *Miloslav Klaus* (klasická španělská kytara). Máme
připravené takové speciality, které se do daného prostoru budou velmi
hodit,“ upřesnil *Jaroslav Svěcený* v pořadu Noční Mikrofórum, na Dvojce
Českého rozhlasu.

Co pro Vás znamená hrát v Katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava?

„Pro mě hrát ve svatovítské
katedrále je věc sváteční, podobně asi jako pro každého muzikanta i
člověka, který tam přijde. Přicházíte do prostoru, který
je nabitý energií dávných věků.
Pokud alespoň trošku vnímáte, tak to se nedá zpochybnit ani na vteřinu.
Pokusím se to přiblížit prostřednictvím houslí. Je to stejné, jako když
si dám pod bradu tři sta let staré housle a najednou mnou cosi projede.
Nepatřím k těm, co se až tak zabývají prouděním energie tam či onam, ale
najednou vím, že to tam je. Uchopím nové housle, které jsou skvělé,
výborné, ale je to nepopsaná kniha, kterou začínám popisovat.
Pro mě stejný pocit jako v tom monumentálním prostoru. Když přijdete do
Katedrály, tak na vás padne pokora. Můžete být věřící i nevěřící, ale
daná pokora prostoru je úžasná. Ona je skvělá, i když se projevuje v
muzice.
Mám velkou radost, že si 29. května 2015 za přítomnosti pana kardinála
Duky také mohu zahrát. Noc kostelů ten den bude fungovat po celé
republice. Katedrála je pro mě skutečně sváteční moment.“

Noc kostelů přiblíží návštěvníkům křesťanství jako životní inspiraci a
víru jako základní rys lidské existence. Představí rozmanitost
křesťanských církví a náboženského vyjadřování. Chce prezentovat kostely
jako důležitou součást společenského života. Zpřístupněny budou zdarma
některé běžně nepřístupné části kostelů jako např. varhanní kůry,
sakristie, věže, krypty nebo klášterní zahrady. Noc kostelů je založena
na dobrovolné spolupráci farností, sborů, církevních obcí, řádů a
dalších křesťanských církevních společenství.

Noc kostelů v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha představí projekt
nových varhan. Stavba varhan pro svatovítskou katedrálu je jednou z
nejvýznamnějších událostí v tisícileté historii tohoto nejdůležitějšího
místa pro celé české dějiny. Záměr pořídit do katedrály nové varhany
podpořili všichni držitelé klíčů od Korunní komory. Za účelem realizace
nových varhan na západní kruchtě byl založen Nadační fond Svatovítské
varhany.

Nový majestátní nástroj bude v jistém smyslu definitivní tečkou za
dostavbou katedrály. Dosavadní, vlastně provizorní, Mölzerovy romantické
varhany na Wohlmutově kruchtě jsou zvukově dostačující pouze pro starou
část. Od dostavby katedrály proto byly učiněny již tři neúspěšné pokusy
postavit nový nástroj, který by zvukově zaplnil prostor celé dostavěné
katedrály. Pro tento účel vystavěný velký novogotický kůr nad hlavním
vchodem s rozetou se však dosud nepodařilo využít.

Více na
*www.svatovitskevarhany.com* <http://www.svatovitskevarhany.com/> a
*www.nockostelu.cz* <http://www.nockostelu.cz/>.

25.5.2015 21:05:54 Redakce | rubrika – Noc kostelů
<http://www.scena.cz/index.php?&o=3&d=1&r=28>

Taneční magazín

Novoměstský hrnec smíchu právě začíná!

37. ročník filmového a televizního festivalu v Novém Městě nad Metují začíná 7.června

 

 

 

 

Už je na plotně!! Co?

Novoměstský hrnec smíchu! Tedy Festival české filmové a televizní komedie, který proběhne v termínu  od 7.-13. června v Novém Městě nad Metují. Pro všechny návštěvníky je navařena sytá a delikátní polévka složená z úrody těch nej nej filmových a  televizních komedií!

foto_Zita_Murova07

Tereza Brodská

Festival filmového a televizního humoru právě začíná!! Přijďte se podívat!

Pečlivě je pokrájen humor černý i bezelstný, břitký i naivní. Přidáno je několik hrstí emocí, dokřupava osmažený smích nekonečna barev od letmého, prchavého, zasněného až po smích hurónský a burácivý. To vše zahuštěno fantaziemi i reálnými situacemi. A teď – hrnec smíchu začíná bublat!

Od 30.ročníku stejná znělka, ale pokaždé trochu jinak!

Autor hudby, textu a interpret písně „Spolu nás baví svět“ písničkář Miroslav Paleček totiž pro každý další ročník festivalu text vždy lehce poupraví. Letos tomu bude už po osmé.
1111

Miroslav Paleček

Patronkou celého festivalu je i letos herečka Jiřina Bohdalová.

Festival bude zahájen  7. června v 19.00 hodin, kdy  bude promítán soutěžní snímek „Fotograf“ režisérky Ireny Pavláskové.
Závěr festivalu proběhne 13.června v 17.30 hodin v Kině 70  ve znamení setkání s herečkou Jiřinou Bohdalovou.

foto_Zita_Murova16

Tereza Brodská a Zdeněk Zelenka

Letošní festival si klade za cíl zvedat laťku interaktivity mezi  návštěvníky a  festivalovým děním, také chce odstranit zbytečné bariéry mezi „jevištěm  a hledištěm“.

Úlohy moderátora se ujal Michal Jančařík , který  spolupracuje  s moderátory studií Českého rozhlasu.

foto_Zita_Murova26

foto_Zita_Murova17

Michal Jančařík

Kuriozita  filmového festivalu –  3.června bude významný den pro nestora české komedie – pan Václav Vorlíček se dožívá jubilea 85-ti let.

foto_Zita_Murova66

Tereza Brodská a Václav Vorlíček

Zeptali jsme se ….

Taneční magazín
Zdeněk Zelenka, režisér

1. Čeká nás 37. ročník filmového a televizního festivalu Hrnec smíchu. Co zajímavého letos diváci uvidí?

„Především je to festival filmové a televizní komedie, takže bude předvedena  žeň  loňského roku, tedy všechno to, co se urodilo v oblasti  filmu i televize. Uvidíme  asi 5 celovečerních filmů a stejný počet televizních projektů.“

2. Jaké ceny  budou letos uděleny?

„Hlavní cenou filmového a televizního festivalu v Novém Městě  nad Metují je cena, kterou uděluje porota. Tato cena  se jmenuje „Zlatý prim“. Dále je tu  jedna kuriózní cena, kterou je  festival víceméně znám, ta se  jmenuje „Hrnec smíchu“. Tato cena je dávána filmu, u kterého bylo při projekci naměřeno  nejvíce prosmátého času. Dá se říci, že je  to spíše taková kuriozita, která o kvalitě filmu mnohdy nesvědčí,  nicméně je to už v tomto  festivalu taková tradice, která se  zachovává.
Ale budou i jiné zajímavé ceny. Za  významnou  považuji cenu, kterou chceme udělit Viktoru Preissovi za celoživotní  dílo. Viktor Preiss je herec,  kterého si všichni nesmírně vážíme, u filmu i televize ztvárnil spoustu tragických, tragikomických i psychologicky náročných rolí, ale právě tak množství  komediálních rolí.
Já jsem natočil v roce 2003 s Viktorem Preissem komedii „Brouk v hlavě“, tato komedie vyhrála cenu na festivalu v roce  2003. Viktor Preiss hraje dvojroli, vznešeného pána a  současně  lehce dementního sluhu. Tento herec  dokáže  dokonale odlišit oba charaktery, je zážitek  jej sledovat. Hru „Brouk v hlavě“ hraje pan Preiss v divadle na Vinohradech už řadu let, tuším, že asi 15 let.“

3. Opravdu je na festivalu člověk, který sleduje každý film a měří, jak dlouho se lidé smějí?

„Při každé projekci jsou přítomni tři časoměřiči, kteří nezávisle  na sobě měří stopkami délku prosmátého  času. Tyto časy se sečtou, ten film, kde se naměří nejvyšší hodnota, získává  cenu „Hrnec smíchu“.

4. Co by se odehrálo v případě, že by byly naměřeny  dva stejné časy?  Jeden film by získal pokličku a druhý hrnec?

„….:)  ještě se nestalo, že by byl naměřen na vteřinu stejný čas. Je pravda, že leckdy se hodnoty od sebe moc neliší, ale vždy nějaká desetinka rozhodne.“

5. Tušíte, který film by letos mohl vyhrát?

„Vždy si vedou dobře  filmy Zdeňka Trošky. Film „Babovřesky“  je  adept na  cenu „Hrnec  smíchu“.  Co se týče odborné poroty, to ještě netušíme. Zatím  jsme  všechny filmy  neviděli. Možná se dá maličko předvídat, jakým směrem se situace bude vyvíjet, ale nechci předbíhat událostem.“

6. Kdo je tento rok  členem poroty?

„Porota je již několik let  poměrně  stabilní.
Akademický malíř a grafik Vladimír Suchánek, který uděluje  cenu za slavný počin, dále   jsou členy poroty novinářka  Věra Míšková, čestný prezident asociace českých  kameramanů  Josef Hanuš, herečka Tereza Brodská, režisér Zdeněk Zelenka, režisér a herec Ondřej  Kepka, ekonom Jiří Kunte a za mladé herce Jakub Štěpán.“

7. Podle jakého kritéria vybíráte filmy?

„Není to výběrový festival, když producenti projeví zájem, přihlásí film do soutěže.“

8. Podle jakých měřítek  filmy  hodnotíte?

„Přál bych  divákům někdy zažít naše poněkud bouřlivé porady po projekcích…. Samozřejmě  máme ohodnotit především komediální část či ztvárnění daných  témat. Vyvstává otázka, zda  se toto zdařilo  nebo ne, zda  komedie je opravdu komedií,  protože komedie má jednu  poměrně nekompromisní vlastnost: „Jestliže se  diváci nesmějí, nemůžeme říkat, že komedie je dobrá.“ Nemůžeme říct,  že máme špatné publikum a chceme je vyměnit. Znakem úspěšnosti je jednoznačně smích v kině. U psychologických filmů je situace  jednodušší, tady se  dá přeříkat, že publikum ještě nedorostlo úrovně autora, autor nebyl pochopen atd.  Ale úroveň komedie se nepoznává jen podle toho, jak často se lidé smějí, ale i podle toho, jak je udělaná,nebo  na jakém stupni kultivovanosti se pohybuje. Není možné dát  vedle  sebe lidové třeskuté komedie a porovnávat je s těmi, které mají hlubší  obsah. U druhého typu se  nejedná o komedie, u kterých by se publikum válelo smíchy po zemi. Tato škála je široká,  od lidových komedií až po hluboká témata, která jsou v komediích obsažena. A to všechno  se musí zvážit při hodnocení,  je třeba rozhodnout, co  upřednostnit.“

Děkujeme za rozhovor

foto_Zita_Murova03

Zdeněk Zelenka a Václav Vorlíček

Zeptali jsme se….

Taneční magazín
Michal Beseda, místopředseda Nového města nad Metují

 

1. Čím je zajímavé Nové Město nad Metují?

„My tady nemáme nejvyšší skálu, nemáme nejhlubší lom, nemáme největší jezero, ale na druhou stranu je tu krásně. Přemýšleli jsme o tom, čím se odlišujeme od jiných měst a proč by k nám turisté měli jezdit. Zjistili jsme, že dají-li si návštěvníci na náměstí kávu, posedí u zmrzliny a projdou si zámek včetně zámeckých zahrad, mají stejný problém jako my všichni, totiž  – „jak vysvětlit, že my nejen odpočíváme,  ale také pracujeme“.

Skutečně rád bych Vás všechny pozval, přijeďte se k nám podívat. Pokud Vám nevyjde cesta v době, kdy se koná festival, tak přijeďte jindy. Všechny chci upozornit, aby přijeli co nejdřív. Až se rozkřikne pověst Nového Města, třeba i díky panu  Jančaříkovi, který  filmový festival moderuje, tak budeme muset dělat pořadníky před branami města.“

Děkujeme za rozhovor

foto_Lenka_Žáčková50

Michal Beseda

Festivalové ceny:
Zlatý prim
Cena za režii
Cena za nejlepší mužský i ženský výkon
Cena Zdeňka Podskalského
Cena za výtvarný počin
CENA FITES
Cena herecké asociace
Cena Novoměstský hrnec smíchu
Cena festivalové poroty „Studentský smích“

Detailní program včetně doplňujících informací získáte na internetové adrese www.hrnecsmíchu.cz

Foto: Zita Můrová a Lenka Žáčková

Taneční magazín

VRCHOLNÁ UZNÁNÍ PRO TANEC PRAHA

Tanec Praha má ve vedení dvě ženy s hodností rytíře!

 

 

Tanec Praha má ve vedení již dvě ženy s hodností rytíře

Praha – Markéta Perroud, spoluředitelka Tance Praha a bývalá sólistka Baletu lyonské Státní opery, obdržela ve středu 13. května insignie rytíře Řádu umění a literatury od velvyslance Francouzské republiky v České republice Jean-Pierre Asvazadouriana. Mimo ní byl oceněn i novinář Zdeněk Velíšek. Toto vyznamenání vyjadřuje vděk Francie za jejich trvalou podporu a šíření francouzské kultury.

Markéta Perroud, rozená Plzáková, byla po studiu na taneční konzervatoři sedm let sólistkou Pražského komorního baletu pod vedením Pavla Šmoka. Obdržela Cenu Thálie 95 za mimořádný jevištní výkon v kategorii balet a pantomima a jiné tanečnědramatické žánry.  O rok později se stala členkou Baletu Státní opery ve francouzském Lyonu, který patří mezi přední světové repertoárové soubory současného tance. Nyní již čtvrtým rokem působí jako spoluředitelka Tance Praha. V rámci festivalu TANEC PRAHA pomáhá posílit pozici současného tance v Praze i v celé České republice. Pravidelně na něj zve francouzské umělce a přispívá tak k plodné spolupráci mezi oběma zeměmi.

55555

Během slavnostního ceremoniálu jí byla předána medaile a krásná vyjádření od Yourgose Loukose, ředitele Baletu lyonské Státní opery, Marca Cardonela, dlouholetého programového ředitele festivalu Nuit de Fourvière, taneční historičky Florence Poudru či slavného českého choreografa Jiřího Kyliána.

Tanec Praha tak má ve vedení již dvě ženy s hodností rytíře. Yvona Kreuzmannová obdržela v roce 2004 Rytířský řád Za zásluhy, který uděluje francouzský prezident lidem jiné národnosti než francouzské, v tomto případě za mimořádný přínos pro rozvoj evropské kulturní spolupráce.

11111

Řád umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) je francouzským čestným vyznamenáním, které uděluje francouzský ministr kultury. Vznikl 2. května 1957 a je udělován za významné zásluhy na poli literatury a umění. Držitel nemusí být francouzským občanem.

Na seznamu držitelů tohoto řádu najdeme jména, která hovoří sama za sebe: Adolf Born, Anna Fárová, Michel Fleischmann, Bohumil Hrabal, Věra Chytilová, Marek Kopelent, Magdalena Kožená, Jiří Menzel, Bořek Šípek, Eva Urbanová a další.

DSC_0425

Těžko byste v ČR našli kulturní organizaci, která dosáhla v poslední dekádě tak vysoké reputace v rámci starého kontinentu. Těžko byste také hledali tým lidí, kteří udrželi kontinuitu všech činností za takových podmínek po více než 25 let.

Tanec Praha vznikl jako malá neziskovka v roce 1991 z prostého popudu – nenechat padnout festival, který slibně začal prvními dvěma ročníky pořádanými hlavním městem Prahou. O potřebě a významu takové akce přesvědčil pražské vedení ještě před rokem 1989 Jiří Kylián a po zániku agentury PKS bylo potřeba postavit jej na vlastní nohy. Vize zakladatelky nezávislé organizace, Yvony Kreuzmannové, se další roky dotvářela, od původního nadšení inspirovat, motivovat, přinášet publiku zcela nové trendy, až po rozvoj podmínek pro profesionální tanec v Čechách. Současný tanec byl takřka půl století u nás prakticky tabu, a tak začala mravenčí práce na jeho revitalizaci.

Z nenápadné letní akce se v průběhu 90. let vyvinul sledovaný festival fungující i mimo hlavní město, stále však chybělo zázemí pro domácí umělce.
Jak se začlenit do evropského dění při tak amatérských podmínkách? Tanec Praha se po vyhodnocení prvních ročníků České taneční platformy rozhodl hledat vhodný prostor a po několika pokusech uspěl. Vyhrál veřejnou soutěž na kulturní využití bývalého kina Ponec a začal ve zchátralých zdech budovat první skutečný taneční dům v naší zemi. Otevřel ho v roce 2001.

Píše se rok 2015. Divadlo Ponec vstoupí v září do své 15. sezony. Nejkrásnější gratulaci právě obdržel – od prestižní organizace European Dancehouse Network. Byl přijat jako plnohodnotný člen této sítě, první a jediný v České republice a zároveň jeden z velmi mála v zemích střední a východní Evropy.

Slova, která mu adresovali účastníci generálního shromáždění ve Vídni, potěší:
„Projekt nejenže splňuje námi stanovené parametry kvality tanečního domu, ale zároveň zásadní měrou přispívá k rozvoji celého žánru současného tance nejen v České republice, ale i v evropském kontextu.“

Obdobné pocty se dostalo festivalu TANEC PRAHA již k jeho 25. výročí. Byl v roce 2013 vyhodnocen na 1. místě v konkurenci 235 evropských festivalů všech žánrů! Nyní, po transformaci programu pro festivaly v rámci EU, získal prestižní „Label EFFE“ – Europe for Festivals, Festivals for Europe. Aktivity Tance Praha rezonují nejen po Evropě. Upozornily na řadu českých talentů a tak se neuvěřitelně úspěšně prosazuje i česká tvorba v zahraničí.

Po první vlně úspěchů souborů a tvůrců DOT504, Farmy v jeskyni, Lenky Vagnerové či VerTeDance a dalších se také rozjeli po světě Spitfire Company, Miřenka Čechová, Tereza Ondrová, Michal Záhora, Patricie Poráková a jiní. Zájem zvenku neutuchá, naopak, na příští platformě očekáváme již více než 100 zahraničních hostů. Nenajdeme umělecký obor, který by zažil podobný boom. Bohužel ani obor, který by živořil v horších podmínkách, než současný tanec.

Profese tanečníka patří k nejtěžším, srovnatelným s vrcholovým sportem. Potřebuje denní trénink, zkušebnu s kvalitní podlahou, která šetří klouby a pravidelnou rehabilitaci. Podmínky pro práci, jaké má každý profesionální divadelní soubor včetně pomocných profesí: rekvizitář, garderobiér, maskér… Nic z toho však v životě tanečníků v Čechách neplatí. Živé umění je hluboce podfinancováno jako celek, ovšem právě taneční a pohybové umění je ze všech uměleckých oborů v jednoznačně nejhorší situaci.

Získaná ocenění:

EDN – European Dancehouse Network
EFFE Label – Europe for Festivals, Festivals for Europe
Chevalier des Arts et Lettres

ČESKÁ ASOCIACE FESTIVALŮ
Je dobré vědět, že významné festivaly živého umění napříč uměleckými disciplínami se spojily v Českou asociaci festivalů (ČAF), která byla založena koncem dubna 2015. TANEC PRAHA je jedním ze sedmi zakladatelů po boku Colours of Ostrava, Strun podzimu, JazzFest Brno, Concentus Moraviae a dalších.

Foto: Taneční magazín

Taneční magazín