Boni pueri v Evropském parlamentu

Zájem o slavný český chlapecký sbor je obrovský. V Evropském parlamentu pokřtí Boni pueri i své nové CD

 

 

Slavný český chlapecký sbor Boni pueri vystoupí v Evropském parlamentu

Boni pueri vystoupí 11. listopadu 2015 na unikátním koncertě v Evropském parlamentu. Koncert se koná u příležitosti oslavy 26. výročí Sametové revoluce v tehdejším Československu. Sbor přijede do Bruselu na pozvání europoslance z Hradce Králové Tomáše Zdechovského (EPP, KDU-ČSL).

senát 2015 10

„Boni pueri patří k nejvýznamnějším evropským hudebním tělesům a jejich koncert jsme proto dlouho připravovali. Zájem o jejich jediné vystoupení v Evropském parlamentu je podle předpokladů obrovský,“ komentoval příjezd slavného sboru europoslanec Tomáš Zdechovský. Koncert je podle Zdechovského také skvělou reprezentací kultury České republiky a samozřejmě i Hradce Králové.

V Evropském parlamentu pokřtí nové CD s názvem Boni pueri v srdci Evropy
Sbor řídí už dvacet pět let přední český sbormistr Pavel Horák, který svým pojetím sboru pokračuje v tradici slavných českých hudebních těles. „Je pro nás ctí, že právě na půdě Evropského parlamentu můžeme pokřtít naše nové profilové CD, které nese název Boni pueri v srdci Evropy. V Bruselu zazní skladby z tohoto alba. Lepší místo pro start této desky do světa jsme si rozhodně nemohli přát.“
Český chlapecký sbor Boni pueri byl založen v roce 1982 a v současné době patří k nejvýznamnějším evropským hudebním tělesům. Dvousetčlenný sbor dosud absolvoval na 3 500 samostatných koncertů po celé Evropě, Americe a Asii. Je jmenován kulturním velvyslancem sborové federace při Evropské unii.

senát 2015 8

Taneční magazín

Baletní ping-pong v Praze!

Již koncem listopadu uvidíme „Taneční poctu ping-pongu“

 

 

BALETNÍ PING-PONG KONCEM LISTOPADU V PRAZE!

 

Jsou to již téměř tři desítky let, kdy (nejen baletní) svět obletěl dokumentárně umělecký pořad nizozemské televizní stanice NOS pod jménem „FotBalet“. Srovnávali se v něm jeden z neslavnějších fotbalistů i trenérů planety Johan Cruyff (v roli trenéra) jeho tehdejší svěřenec (dnes již dávno také trenér) – tenkrát čerstvý evropský fotbalový šampión – Marco van Basten s výborným holandským tanečním pedagogem a choreografem Rudi van Dantzigem a jeho „svěřencem“, tanečníkem Clintem Farhou. Film hledal a nalézal různé souvislosti a úskalí sportovníh o tréninku a umělecké přípravy, porovnával výjimečnost sólisty v baletu i individuality, ale zároveň kolektivního hráče ve fotbale. Jeho vyvrcholením bylo taneční číslo Clinta Farhy v choreografii van Dantziga na ploše obrovského fotbalového stadiónu, jehož inspirací byly právě fotbalové megahvězdy Cruyff a van Basten.

Úvod v nizozemském duchu byl nutný pro žhavou současnost. Právě s výraznou holandskou stopou se zrodil v norsko-české spolupráci projekt TANEČNÍ POCTA PING-PONGU, který měl československou premiéru 6. 6. na prestižním moravském festivalu TANECVALMEZ a nyní bude podruhé v Praze uveden 30. listopadu na scéně JATKY 78. Proč u původně norského baletu uvádím holandskou stopu? Většinu souboru 420PEOPLE, jenž hru nastudoval pojí společné angažmá v Netherland Dans Theatre světoznámého českého rodáka Jiřího Kiliána!

Taneční poctu ping-pongu nastudoval soubor 420PEOPLE za výrazné spolupráce norského  choreografa Jo Strømgrena a jeho proslulé Kompani. Právě Strømgren již inspirován výše uvedeným nizozemským filmem nastudoval v Norsku v roce 1997 se svou Kompani TANEČNÍ POCTU FOTBALU.

Proč právě stolní tenis neboli ping-pong? Duchovní otec inscenace Jo Strømgren jej považuje za filosofii, recept na intelekt a směsici východních vlivů Jin a Jang. Charakterizuje své pocity: „Co myslíte, že je to vlastně ping-pong? Většina lidí jej považuje (pokud nepatří k té skupině, která ho hraje), že je tak trochu stupidní. Ani se na něj nemohou dívat v televizi, natož v hledišti, protože vlastně ani nestačí sledovat ten rychlý pohyb míčku. Celý ten princip míčku, který jde pořád sem a tam, tam a sem, sem a tam jsem se snažil vložit do naší inscenace. Je na tom něco východního, asijského.Je to až pit omé. Zdánlivě je to jednoduché a zároveň to skýtá půdorys skryté filosofie. Všude na světě jsou tisíce lidí, kteří marně hledají smysl života a jeho pevný bod. Dávají si ho tak nějak „dokupy“ pomocí osobních trenérů, popřípadě psychologů. Teď se k nám módně hrnou různé ty východní filosofie a zaručené recepty. Konkrétně v severských zemích je celá generace žen mezi třicítkou a čtyřicítkou, které pijí – jenom džus. A má je to zocelovat a vlastně vůbec ucelovat! Ptám se sám sebe: může být ping-pong falešnou filosofií? Není to zdaleka jenom o tom sportu. Je to o celé té myšlence. Operuji zde i s loutkou jakéhosi asijského gu ru, který bere peníze. Takže, abych to shrnul, ping-pong v našem podání je promíchán citáty z filmů Brucea Leea, Jackie Chana a celé té falešné filosofie. Když o tom teď tak mluvím, tak si teprve uvědomuji, že to vůbec není jednoduchá ani jednoznačná myšlenka.“

Ne tak užívanou formou v tanečním představení je i využití herce, konkrétně Tomáše Měcháčka (známého ze zábavných pořadů Vylomeniny TV Prima s Martinem Dejdarem, či nekonečného seriálu Ulice na Nově, nebo Gympl s(r)učením omezeným) tamtéž v pozici voicebandu.

Celé představení se opírá převážně o archivní hudbu, takže zde uslyšíte vedle Johanna Strausse Charlese Aznavoura, vedle Frederica Chopina Deana Martina, ale i severskou hudbu Jussi Bjorlinda a Nilse Grevilliuse a v neposlední řadě i autorskou muziku samotného choreografa Jo Strømgrena.

A kdo se na scéně představuje tanečně? Šárka Bočková,Nataša Novotná, Milan Odstrčil, Vojtěch Rak, Adam Sojka a Alexandr Volný, kteří k představení nastupují ve vzájemnných alternacích.

Světelný design připravili Lars Ărdal, Audun Melbye a Jan Mlčoch.

Na představení se výrazně podílí i fotograf Pavel Hejný.

Tato velkolepá a netradiční baletní show mohla vzniknout díky kulturním grantům z Islandu, Lichenštejnska a Norska, o něž se zasloužil i letní festival TANECVALMEZ a svým způsobem má na jejím zrodu podíl i pražské Národní divadlo, které na svých prknech umožnilo představení nazkoušet.

A jaká byla reakce diváků po premiéře? „Je to sice humor, ale mezi řádky už to taková sranda není.“ Nebo: „Představení bylo naprosto úchvatné. Stoprocentní nasazení, výkon, ale i dostatečný nadhled a legrace.“

Bez názvu

Závěrečnou informací je adresa scény JATKA78. Jateční ulice 1530, Praha 7 – Holešovice a cena vstupenek činí 300,- Kč (se slevou 200,- Kč). Zvláštní nabídkou pro diváky je i prodej oblečení 420PEOPLE vytvořeného ve spolupráci s oděvní designérkou Josefinou Bakošovou.

Michal STEIN

Taneční magazín

GAME OVER

Mime Fatal chystá derniéru PUSH THE BUTTON

 

 

GAME OVER / DERNIÉRA představení Push the Button souboru Mime Fatale v pondělí 16.11.2015 v Experimentálním prostoru NoD

Zveme na derniéru představení o pěti spolubydlících unikajících ze životních problémů reálného světa do světa počítačových her. Herní nostalgie pobaví nejen „pařany“, ale také všechny, kdo si hodlají užít spojení divadla, virtuální reality a beat-boxu. Do detailů propracovaná show plná soubojů „na druhý level a na smrt“ čerpá z nedokonalostí bizarního světa počítačových her.

pushthebutton01

Jeden byt, pět spolubydlících, desítky životních problémů … ESCAPE

Jedno město, pět zabijáků, desítky nečekaných možností … ENTER

Co je virtuální a co reálné? CTRL +ALT+ DEL

„Z Push the Button doslova prýští touha přivést do žánru pantomimy něco nového, neotřepaného a pozoruhodného. Jako kdyby se nad jevištěm vznášel velký neonový manifest nové pantomimy, který popře a vyvrátí všechny představy o tom, jak má tento žánr v tradičním pojetí vypadat.“

Autor a režie: Mime Fatale
Hrají: Barbora Debnárová, Michaela Hradecká, Barbora Mišíková, Tereza Těšínská, Kateřina Votočková
Dramaturgie: Jaroslav Dolejší, Michaela Hradecká
Scénografie: Linda Mikolášková
Pohybová spolupráce: Radim Vizváry
Choreografie: Jaroslav Dolejší
Hudba: Adam Kratochvíl, Tomáš Graulich
Beat-box: Tiny Beat, Dozr
Light-design: Martin Špetlík
Grafika: Benn Murhaaya
Produkce: Alexej Byček a Mime Club o.s.
Poděkování: J.Filipenskému, T. Aidarbekovi, B. Bartoňové

Video upoutávka: https://www.youtube.com/watch?v=nk7Cz_2z0Zk

Facebook událost: https://www.facebook.com/events/685274641574439/

Vstupenky: https://goout.cz/cs/listky/push-the-button/hkg/

pushthebutton02

 

Taneční magazín

Nenáviděná i milovaná

Madonna opět rozčílila i nadchla

 

 

 

 

Madonna zavítala do Prahy se svým  turné s názvem  Rebel Heart.  7. a 8. listopadu  se O2 aréna zaplnila asi 17-ti tisíci návštěvníky. Vybavení pro koncert přivezlo 33 kamionů a 13 autobusů. Madonna  a její tanečníci vystřídali  během vystoupení na 1000 kostýmů (prozradili pořadatelé).

Jaká byla atmosféra během koncertu?

V případě, že měl Madonnin předskokan irský rapper  Alex Anyaegbunam vystupující pod jménem Rejjie Snow za úkol obecenstvo rozčílit, potom se svého úkolu zhostil báječně. Po půl hodině většina posluchačů píská, odchází a přichází, zívá, dívá se na  hodinky, sleduje své mobilní telefony, či si chodí pro rychlé občerstvení.  Atmosféra připomíná všechno, jen ne koncert. Zdá se, že zpěvák pochopil a opustil jeviště. Jenže hvězda nikde. Kolem 9 hodiny dav začíná bouřit, ale ani to nepřimělo hvězdu vyjít na pódium. Lidé se zaraženě dívají jeden po druhém, nadš ené tváře se mění ve více či méně kyselé. Madonno, kde jsi?

Nehraje hudba, všichni napjatě čekají. Nespokojenost roste a roste. Madonno, jak jsi mohla něco takového svým fanouškům udělat?  S každou čtvrthodinou se ozývá nový hurónský křik. Nic.  V 9.45 se rozlícení lidé pouští do takového běsnění,  že hala by možná nemusela něco takového vydržet, a  tak začíná hrát ohlušující hudba. Dav zpozorní, přestává řvát, neboť člověk neslyší ani sám sebe a vydávat další zvuky  za těchto okolností bez tak nemá cenu.

V tom padá opona, Madonna v kleci se spouští k jevišti za doprovodu  písně Iconic. Vojsko se svatými kříži pobíhá po scéně a obří obrazovka dotváří scénu. Vše odpuštěno! Madonna je tu!

SEDM3635_LR (1)

Na turné Rebel Heart zazněly starší hity, možno říci i jedny z prvních, které Madonnu proslavily (Like a Virgin), ale i hity z nového alba –  Living for Love a skladby  HeartBreakCity, Holy Water a Unapologetic Bitch, Bitch I’m Madonna, Body Shop, Devil Pray.

Hvězda také předvedla mnohé ze svých provokativních scén, kterými dráždila diváky po celém světě  nějaké to desetiletí. Rozčílila papeže? Urazila Ameriku, když se oblékla nahá do americké vlajky? (Tentokrát se Madonna objevila v české vlajce).   Předváděla nestydaté scény? Snad i sadomasochistické?

SEDM3660_LR

To všechno je Madonna, jak ji známe. I teď se během okamžiku obrovské svaté kříže mění v tyče pro pole dance tanečnice, které předvádí své výkony a Madonna také nestojí stranou.

Navíc tyto svůdnice omotávající se kolem křížů mají na sobě oblek jeptišek. Věřící musí opět zuřit a proklínat, ostatně pár aktivistů stálo před koncertem před O2 arénou a hrozilo všem zúčastněným.  Nikomu ze 17-ti tisíc lidí to nijak nevadilo a poslední, koho by se výhrůžky  nějak dotkly, by byla Madonna.

SEDM3669_LR

V dalších písních si diváci užijí trochu sexu, když je hvězda svým řáděním už dost unavená, sedá si  jen sama s kytarou  a do ztichlého sálu  zpívá baladu o lásce. Zazněla i píseň od Edith Piaf.

Mezi působivé momenty bezesporu patřil ten, kdy se Madonna v jedné taneční scénce zřejmě nepohodla se svým milencem a zkopla  ho dolů ze schodů, které mezitím sestoupaly ze stropu. Artistických výkonů hodných cirkusu bylo k vidění mnohem více. Divák neví, zda dříve sledovat hvězdu, či tým tanečníků, nebo neustále se měnící scénu,  pestré oblečení Madonny či obrazovku. Kdyby nebyl zpěv tak hlasitý, možná by byl ztěží vůbec zaregistrován. Zvuk sem tam zaskřípal, ale co na tom.

Madonna během show dost ostře říká místo omluvy pro svůj pozdní  příchod: „Pořád si na mě někdo stěžuje. Ale já chci být pro Vás perfektní. Máte ještě nějaké stížnosti?“  Odpovědí je ticho.  A tak Madonna pokračuje se svou show.

SEDM3691_LR

Nutno připustit, že Madonna je perfektní. I navzdory svému věku, kdy mnozí už raději volí  menší a menší zátěž,  pohybuje se s nesmírnou vitalitou a energií, koncert běží přes dvě hodiny, ani na chvíli divák nevydechne. Její pohyby i všech ostatních  tanečníků a artistů jsou perfektní, efekty jsou perfektní, hlas je perfektní, chytlavé melodie posluchači milují. Co dodat. Zkrátka skvělá show, která stála i za trochu toho rozčilení a čekání. A rebel Madonna? Zůstává opět nenáviděná a milovaná.

SEDM3695_LR

Foto: Robert Sedmík

Eva Smolíková

Taneční magazín