Skryté skvosty

Jaká tajemství se skrývají za zdmi hradů a zámků?

ČT uvede třetí řadu cyklu Skryté skvosty

Na obrazovky České televize se třetí řadou vrací dokumentární cyklus Skryté skvosty. V nových deseti dílech provede diváky po pamětihodnostech bohatých na historii, ale i po nečekaných nebo pozapomenutých místech. Průvodcem seriálu bude opět milovník památek, herec Jaroslav Plesl. Premiéru prvního dílu o hradu Lipnice uvede ČT2 19. března ve 20:50.

Dalších devět půlhodinových dílů zavede diváky do Dačic, Slatiňan, Karlovy Koruny, na Valdštejn, Šternberk, do Březnice, Světlé nad Sázavou, do kláštera Plasy a do Zákup. Cyklus vznikl ve spolupráci České televize s Národním památkovým ústavem a agenturou CzechTourism.

„Třetí řada dokumentárního cyklu Skryté skvosty potvrzuje jedinečnou roli veřejnoprávní televize v objevování a připomínání hodnot našeho kulturního dědictví. Jsme rádi, že můžeme divákům nabídnout nejen pohled na architektonickou krásu hradů a zámků, ale především jejich příběhy, tajemství a souvislosti, které často zůstávají skryté. Spolupráce s Národním památkovým ústavem a agenturou CzechTourism ukazuje, že kvalitní televizní tvorba může zároveň podporovat vztah veřejnosti k historii i k místům, která stojí za to znovu objevovat. Věřím, že nová řada osloví široké publikum a inspiruje diváky k vlastním cestám za poznáním pokladů naší země,“ říká generální ředitel České televize Hynek Chudárek.

„Národní památkový ústav je partnerem seriálu Skryté skvosty už od jeho první řady. Velmi si vážíme

toho, že seriál představuje památky nejen jako architektonicky výjimečné objekty, ale především jako místa s vlastním příběhem a pamětí. Jsou to památky, které mají lidem i dnes co říct a které tvoří důležitou součást našeho kulturního dědictví,“ upřesňuje Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, který se stará o sedm z deseti památek představených v této sérii.

„Projekt Skryté skvosty dlouhodobě zapadá do naší strategie podpory domácího cestovního ruchu. Pomáhá rovnoměrně rozprostírat návštěvnost po Česku, upozorňuje na méně známá, ale mimořádně hodnotná místa a dává konkrétní impuls regionům, které z turismu žijí. Pokračování další řadou vnímáme jako smysluplnou investici do udržitelného rozvoje cestovního ruchu i do motivace Čechů objevovat krásy vlastní země mimo hlavní turistické trasy,“ uvádí František Reismüller, ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.

„Jsme zemí zaslíbenou památkám a Češi milují putování po hradech, zámcích, klášterech i tvrzích. Cyklus Skryté skvosty nabízí bližší poznání míst, která možná nejsou tolik známá, ale o to překvapivější či atraktivnější dokážou být. A také představuje celou plejádu zapálených, obětavých a často velmi tvořivých kastelánů i nových majitelů. To vše se zasvěceným a opravdově nadšeným průvodcem Jaroslavem Pleslem, který má hrady a zámky určitě přímo vepsané do své DNA,“ popisuje kreativní producentka Lenka Poláková.

Herec a průvodce Jaroslav Plesl totiž po hradech a zámcích ve svém volném čase mnoho let provázel, dokonce chtěl být jeden čas i kastelánem.

„Hrady a zámky jsou mou vášní a koníčkem. Jinak jsem ale po nich provázel, když mi bylo šestnáct a jinak před pěti lety, protože v každém věku vás zajímá něco jiného. Moje ješitnost a stavovská hrdost průvodcovská mi však zamezovaly v tom, abych viděl nudícího se návštěvníka,“ vysvětluje Jaroslav Plesl.

Ve třetí řadě dokumentárního cyklu Skryté skvosty navštíví nejen státní památky, ale i objekty v soukromém vlastnictví. Vyprávění doplní atraktivní záběry z archivu České televize, který skrývá mnoho pokladů v podobě historických obrázků daných památek, ale třeba i filmů, které se na daném místě natáčely.

scénář: Monika Bobková, Martin Červenka // kamera: Petr Kožušník, Patrik Hoznauer // vedoucí výroby: Jana Urbášková, Lenka Kordulová // výkonná producentka: Olga Grossmannová // kreativní producentka: Lenka Poláková // šéfproducentka: Markéta Grossmannová // režie: Adéla Jandec Sirotková a Petra Všelichová // průvodce: Jaroslav Plesl

Po neprávem zapomenutých místech a památkách s bohatou historií provádí herec Jaroslav Plesl.

 

Foto: Petra Závodná

Michal Pleskot, Česká televize

pro Taneční magazín

Krajinou soch

Hudebník Robert Nebřenský na cestě krajinou soch

Nová série představí šestici sochařů

Červený kabriolet, hudebník Robert Nebřenský a česká krajina jako galerie plná originálních sochařských děl. Tak by se dala charakterizovat nová dokumentární série, v níž se diváci seznámí s dílem šesti významných českých sochařů. Seriál Krajinou soch začíná ve středu 19. února ve 21:35 na ČT art.

 

„Pro mnohé může být překvapením, kolik výjimečných a umělecky hodnotných soch se neukrývá v útrobách galerií čí zámků, ale jsou trvalou součástí veřejného prostoru, volné přírody či města,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl„Jde o velký fenomén a nová série je nejen zachycením těch nejzajímavějších z nich, ale i portrétem jejich autorů a zároveň nevšedním cestopisem, který může inspirovat k výletům. A když k tomu připočteme osobitost Roberta Nebřenského v roli průvodce, věřím, že cyklus dokáže naše diváky nenásilnou formou vzdělat i pobavit.“

Oblíbený herec, moderátor a hudebník Robert Nebřenský se starým kabrioletem Škoda Felicia vydává za nejatraktivnějšími objekty současného českého sochařství ve veřejném prostoru. S Jaroslavem Rónou se podívá na Ještěd, na Klenovou nebo do Chebu, s Kurtem Gebauerem se projdou po Opavě, Mikulově, Hořicích nebo Hradci nad Moravicí, s Davidem Černým za sochami dokonce vzlétnou vrtulníkem a divákům třeba ukážou, kde se dnes nalézá jeho růžový tank. Kromě zmíněné trojice seriál představí také dílo Radomíra Dvořáka, Pauliny Skavové a Radima Hankeho.

„Cyklus je vcelku unikátním propojením návštěv uměleckých artefaktů a výletů na nejrůznější místa v naší krajině. Robert Nebřenský diváky zavede na hrady, zámky, do parků a zahrad, na venkov, k jezerům, na hory i do městských ulic – tam všude najdeme sochy, plastiky a další díla našich předních sochařů. Všechny mají svůj příběh a stojí za to se za nimi vydat,“ říká o nové sérii kreativní producentka Lenka Poláková.

 

Foto: Anežka Moudrá

Vendula Krejčová, ČT

pro Taneční magazín                                    

 

Zrozena pro Afriku

Dramatický osud autorky lvice Elsy ožívá

Dramatický osud autorky lvice Elsy ožívá v dokumentu Zrozena pro Afriku

Joy Adamsonová. Narozena v Opavě, zavražděna uprostřed keňské divočiny. Světově úspěšná spisovatelka, která změnila pohled na ochranu zvířat. Ale také složitá osobnost poznamenaná tragickými událostmi v osobním životě. Strhující osud autorky bestselleru Příběh lvice Elsy přibližuje nový dokument Zrozena pro Afriku. ČT2 jej uvede v úterý 18. února ve 20:50.

Všichni známe příběh lvice Elsy, jen málokdo ale zná celý příběh Joy Adamsonové,“ říká kreativní producentka Lenka Poláková a upřesňuje: „Pro českého diváka bude jistě zajímavé, že tato slavná žena pocházela ze Slezska, dětství prožila v Opavě.“ Joy Adamsonovou, od jejíhož narození uplynulo 20. ledna 115 let, lze podle ní vnímat jako moderní silnou ženu, která předběhla svou dobu – bojem za záchranu zvířat, vytvářením přírodních parků i snahou o záchranu dědictví původních afrických kultur.

Joy Adamsonová se narodila jako Friederike Victoria Gessnerová do významné opavské rodiny, bouřlivé mládí strávila v meziválečné Vídni, před druhou světovou válkou zakotvila v Africe. Třikrát se vdala a s každým manželem se její život radikálně změnil. Stala se uznávanou ilustrátorkou přírody, malířkou vymírajících afrických kmenů a autorkou bestselleru Příběh lvice Elsy. I díky tomu se jí podařilo prosadit programy na ochranu africké přírody. Protože se přes mnoho pokusů nikdy nestala matkou, věnovala lásku a péči zvířatům – a zisky z knih a filmů na jejich ochranu.

Kdo byla Joy Adamsonová a co ji motivovalo k věcem, které dokázala, odkrývá v dokumentu další opavská rodačka, bývalá diplomatka, publicistka a milovnice Afriky Zuzana Beranová. Společně s filmovým štábem se vydala po Joyiných stopách napříč Evropou a Afrikou s cílem zmapovat její život a doplnit chybějící fakta.

Její osud fascinoval Zuzanu Beranovou od dětství. Díky své diplomatické profesi se dostala do Keni, kde strávila několik let jako konzulka. „Navštívila jsem tam všechna myslitelná místa s ní spojená a mluvila se všemi pamětníky, kteří ji znali. Následně jsem několik let bádala v českých, německých i rakouských archivech a kontaktovala Joyiny příbuzné, kteří žijí v Evropě,“ popisuje autorka scénáře a průvodkyně dokumentem Zuzana Beranová svou mnohaletou práci. Z materiálů, které sestavila, uspořádala o Joy Adamsonové bezpočet výstav. Vždy zdůrazňovala, že se slavná ochránkyně přírody narodila na území bývalého Rakouska-Uherska a mládí prožila v Československu. Napsala její životopis Setkání se smrtí, který se stal inspirací pro dokument Zrozena pro Afriku.

Natáčení dokumentu probíhalo na řadě míst v Česku, Rakousku, Británii, a zejména v Keni. „Dalo by se popsat podobně jako život Joy Adamsonové – dobrodruľná cesta z Opavy do Afriky,“ říká režisér dokumentu Michael Kaboš a vysvětluje: „Natáčeli jsme v malém štábu celkem o třech lidech. Cesta nás zavedla z Opavy do Vídně a nakonec až do Keni. Při dohledávání archivních filmů jsem navštívil také Anglii, kde jsou uloženy materiály Joy a George Adamsonových. Mezi rezavými krabicemi se starými filmy se našla řada unikátních a dosud nepublikovaných záběrů, které se nám podařilo doslova zachránit.“

Jde třeba o řadu unikátních záběrů z osobního života Joy Adamsonové. Na videozáznamech ji lze vidět při práci na etnografických malbách, při aktivitách v centru Elsamere, které založila, v soukromí s manželem, ale zejména v interakci se zvířaty – slavnou lvicí Elsou i jejími následovnicemi, gepardicí Pippou a levharticí Penny. „Díky spolupráci s Elsa Conservation Trust v Londýně se nám podařilo získat a zdigitalizovat dosud nikdy nezveřejněné filmové záběry samotné Joy i jejího muže George, které diváci uvidí úplně poprvé. Neméně unikátní je svědectví Paula Nakwarea Ekaie – muže, který byl odsouzen za její vraždu,“ dodává kreativní producentka Lenka Poláková.

Vendula Krejčová, Čt                                    

pro Taneční magazín