Podpora mladých talentů roste

Nadace Život umělce investuje do budoucnosti české kultury

Nadace Život umělce je již více než 30 let pevnou oporou nejen pro etablované umělce, ale také pro nadějné talenty, kteří si své místo ve světě umění teprve budují. Těm nabízí příspěvky a stipendia, jejichž výše se v tomto roce téměř zdvojnásobila, když přesáhla hranici 425 tisíc korun.

„Díky nadačním příspěvkům a stipendiím mohou studenti konzervatoří i uměleckých vysokých škol a začínající profesionálové sbírat zkušenosti na zahraničních stážích a kurzech, studovat na prestižních univerzitách a účastnit se mezinárodních soutěží,“ říká Oldřich Smola, předseda správní rady Nadace Život umělce. „V letošním roce jsme na studenty dali více než 425 tisíc korun, což je dvojnásobkem toho, co šlo na stipendia v minulých letech. A náš program pro mladé umělce chceme do budoucna ještě rozšiřovat,“ dodává.

„Velice mě těší, že částka, kterou každoročně udělujeme na stipendia talentovaným studentům a mladým umělcům, neustále roste. Vnímám to jako investici do budoucnosti české kultury. Finanční podpora, kterou poskytujeme, otevírá mladým umělcům dveře k prestižním institucím a umožňuje jim získat zkušenosti, které by pro ně jinak nemusely být dosažitelné. V zahraničí poznávají různé možnosti i zcela nové žánry a získávají nejen umělecké, ale někteří i manažerské, produkční nebo pedagogické kompetence,“ vysvětluje ředitelka nadace Svatava Barančicová.

Zážitky a zkušenosti: Příběhy stipendistů

Každý stipendista má svůj jedinečný příběh. Například Barbora Břízová, nadaná zpěvačka, si díky nadační podpoře mohla splnit svůj sen o studiu na prestižní Berklee College of Music„Moje očekávání bylo velké, ale realita sama jej naprosto předčila. Mám možnost učit se od nejpřednějších hudebních profesionálů a profesorů v hudebním oboru,“ říká. Podobnou zkušenost má i talentovaná bicistka Kristýna. „Každý den se setkávám s úžasnými muzikanty, což mě inspiruje k tomu dál se vzdělávat a být ještě lepší muzikant,“ uvádí.

Význam zahraničních studijních příležitostí potvrzují i sestry Dominika a Hedvika Švejdovy, které i díky nadaci studují na Hochschule der Künste v Curychu. Jejich hlavním oborem je kytara, ale jak říká Dominika, „tato škola mi umožňuje rozvíjet se nejen jako hráčka na kytaru, ale také jako dirigentka a klavíristka, což mi dává nové možnosti na poli umělecké všestrannosti.“ Sestry se shodují, že škola podporuje mezioborové propojení, které jim umožňuje rozvíjet se komplexně a nezávisle na konkrétní specializaci.

Další stipendistkou je Magdalena Malinová, která absolvovala čtyřměsíční stáž v prestižním uměleckém centru VIERNULVIER v belgickém Gentu.  „Během těchto 4 měsíců jsem měla tu čest spolupracovat s Róisou Goan, bývalou uměleckou ředitelkou Fringe festivalu, či Evou Nekylaevou, bývalou ředitelkou renomovaného tanečního italského festivalu Santarcangelo,“ říká.

Uznání a motivace: Ceny pro mladé talenty

Nadace Život umělce nefinancuje pouze stipendia, ale také uděluje ocenění talentovaným studentům. Mezi nejvýznamnější patří Cena Olega Podgorného na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro, Cena Zuzany Navarové pro nejlepší absolventy herectví na Pražské konzervatoři a Cena Jiřího Adamíry pro absolventy hereckého oboru DAMU. Tyto ceny jsou udělovány jako uznání za mimořádné výkony, a přispívají tak nejen k motivaci mladých umělců.

V Rakousku nadace uděluje Cenu Antonína Rejchy studentům Letní akademie pořádané vídeňskou University of Music and Performing Arts.

Formulář pro podání žádostí o stipendia je ke stažení na webových stránkách nadace, tam najdou zájemci také veškerá pravidla.

Žádosti mohou žadatelé podávat po celý rok, ale vyhodnocovány jsou dvakrát ročně, vždy na konci výzvy pro umělecké granty. K dalšímu vyhodnocení dojde na začátku roku 2025.

Barbora Fialová

pro Taneční magazín

 

Gazda a roba, příběh osudové lásky

Nová adaptace českého dramatu osloví současného diváka

Osudová love story, přibližující současnému publiku zároveň jedno z nejlepších českých realistických dramat, bude mít pod názvem Gazda a roba 9. listopadu premiéru ve Velkém sále pražského Švandova divadla. Režisérkou a autorkou nové adaptace klasického titulu Gazdina roba Gabriely Preissové (1862-1946) je talentovaná Kasha Jandáčková, mladá tvůrkyně s nepřehlédnutelným renomé. Ta k silnému příběhu o ženském údělu, mužské zradě a tíze společenských konvencí přistoupila s pokorou i s živou tvůrčí energií. V ústřední roli Evy uvidíme Anežku Šťastnou, jejího milence Mánka ztvární Mark Kristián Hochman, nový člen hereckého souboru. Vztahový čtyřúhelník doplní další nové tváře smíchovského souboru: Jakub Tvrdík v úloze Evina manžela Samka a Barbora Křupková jako Mánkova žena Maryša. Dále účinkují Anna Grundmanová, Jacob Erftemeijer, Andrea Buršová, Matěj Anděl, Marie Štípková, Jan Grundman ad. Na jevišti zazní i živá hudba tříčlenné kapely pod vedením Jakuba Kudláče.


Hezká a pracovitá Eva (Anežka Šťastná) je šikovnou krajčířkou (krejčovou), Mánek (Mark Kristián Hochman) je lehkovážným synem bohatých rodičů. Na vesnici, kde oba žijí, je rozděluje výše majetku, společenské postavení i vztah k víře. Pojí je však láska, které nelze poručit. Když se Eva, veřejně ponížená Mánkovou matkou (Andrea Buršová), rozhodne ke sňatku s kulhavým Samkem (Jakub Tvrdík), který jí slibuje klidný a zajištěný život, zklamaný Mánek si vezme Maryšu (Barbora Křupková). Oběma svatbami je zdánlivě vše vyřešeno, zvlášť když Eva porodí manželovi dcerku a i Mánek se stane otcem. Jenže stačí jediný pohled, jediné letmé setkání a je jasné, že drama velkých citů, nadějí a vášní teprve začíná…


Jednou rozruch, jindy skandál

„V inscenaci Gazda a roba se dotýkáme tématu posedlosti, ať už konkrétní osobou, majetkem či vírou. Zajímá nás ale i tlak společnosti, která své členy posuzuje z hlediska předsudků a očekávání. A dodržování zažitých norem vyžaduje jít někdy až za hranu toho, co je pro štěstí a svobodu člověka ještě únosné,“ říká režisérka a autorka adaptace Kasha Jandáčková.

Dramaturgyně Martina Kinská k tomu dodává. „Když od rodiny odejde muž, případně začne žít s milenkou, vnímá to i dnešní společnost mnohem méně konfliktně, než když totéž udělá žena. To první vzbudí nanejvýš chvilkový rozruch, to druhé je pořád ještě skandál a daná žena se dočká mnohého odsouzení.“

„Rozdílná hodnocení i dopady stejného činu v případě ženy a muže je v naší inscenaci zásadním tématem,“ potvrzuje Kasha Jandáčková. „V  próze Gabriely Preissové, která její divadelní hře předcházela, navíc hlavní hrdinka odchází nejen od muže, ale i od malého dítěte. A právě k této první, pro naši interpretaci zajímavější verzi Evina příběhu se teď vracíme,“ uvádí Jandáčková, která do fabule některé motivy z novely vrátila.

Jazyk hry přitom zbavila folklórních ornamentů, detailněji prokreslila postavu Eviny kamarádky Zuzky a vyzdvihla úlohu vesnické „chasy“. Mladí vesničané a vesničanky teď děj osobitě komentují coby očití svědkové, horliví vypravěči i nelítostní pomlouvači a drbny…

Zásadní posun představuje změna původního názvu. Z Gazdiny roby – označující hospodářovu milenku a příležitostnou společnici – je nyní titul Gazda a roba. „Pojmenování jedné osoby už není odvozeno od osoby druhé. Stojí tu dvě samostatné bytosti, zpočátku rovnoprávné, ovšem jen do určité chvíle,“ říká dramaturgyně Martina Kinská.

Herecké jiskření v různých rolích 

Ústřední dvojici Evy a Mánka ztvární Anežka Šťastná a Mark Kristián Hochman. Na smíchovské scéně to mezi nimi jiskří i v dramatu Štyrský/Toyen/Heisler autorky a režisérky Martiny Kinské. Šťastná tu vystupuje jako malířka Toyen a Hochman jako její velmi blízký přítel, židovský básník HeislerOsudového milence ztvárňuje Hochman i jako Vronský v inscenaci Anny Kareniny režiséra Martina Františáka.

V úloze Eviny kamarádky Zuzky uvidíme Annu Grundmanovou. Evina manžela Samka hraje Jakub Tvrdík, jako Mánkova žena Maryša se představí Barbora Křupková. Danyše, mladíka z vesnické chasy, ztělesní Matěj Anděl, rozvodového advokáta Jacob Erftemeijer. Baronku a Barona hraje Marie Štípková s Janem Grundmanem.

Vedle hereček a herců Švandova divadla v inscenaci účinkují také studenti DAMU a Pražské státní konzervatoře v rolích Eviných a Mánkových kamarádů a námezdních pracovníků.

Proměny ve třetím dějství

Autorem výtvarné složky je režisérčin „dvorní scénograf“ Ján Tereba. „Scénický koncept vychází ze sevřenosti vesnického společenství,“ popisuje dramaturgyně Martina Kinská. „Ústředním prvkem je pavlač jako rozhraní mezi soukromým a veřejným prostorem. Lidé se tu potkávají, vznikají tu ale i legendy a pomluvy,“ dodává.  Z realisticky pojaté scény v prvních dvou dějstvích se v tom posledním přeneseme do úplně jiného světa. „Terebovy lehce historizující, stylizované kostýmy pracují s velmi výraznými materiály a někdy i folklórními prvky. I zde platí, že ve třetím jednání dojde k jejich výrazné proměně,“ uvádí Kinská.

Sugestivnosti scén napomůže i světelný design Martina Špetlíka, který už se Švandovým divadlem spolupracoval: naposledy na Anně Karenině v režii Martina Františáka.

Po delší době se na Smíchov vrací skladatel Jakub Kudláč. Také jeho hudba bude proměnlivá: pracovat bude s prvky lidových písní i současné elektronické hudby.

Důležitou složkou inscenace – zvlášť v případě vesnické mládeže – bude pohyb a tanec. Ten bude pro inscenaci vytvářet další z režisérčiných stálých spolupracovníků, choreograf Jaro Viňarský.

 

Porozumět a soucítit

Jak připomíná Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla, „Gazdina roba dodnes patří k nejlepším divadelním hrám, které u nás vznikly. Po jejím prvním uvedení v roce 1889 se brzy stala jedním ze stěžejních dramat české realistické tvorby, respektive české dramatiky vůbec.“

Mladý tvůrčí a herecký tým tak pod vedením Kashi Jandáčkové nabídne podle Františáka publiku nejen „strhující love story o vesnické femme fatale a jejím váhavém milenci“. „Vyprávět bude také o roli muže a ženy ve společnosti, o poutech k naší původní rodině i nutnosti nést za svá rozhodnutí zodpovědnost,“ míní umělecký šéf divadla.

„Novému pojetí 135 let starého kusu, jehož se ve Švandově divadle ujímá mladá divadelní generace, odpovídá i působivé finále: zračí se v něm porozumění, pochopení a soucit,“ uzavírá Martin Františák.

Premiéra inscenace Gazda a roba je v sobotu 9. listopadu ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší volné reprízy se uskuteční 22. listopadu a 13. prosince 2024

 

Foto: kolektiv autorů, Švandovo divadlo                                                                                                                                                                                                                          

Richard Moučka,   Magdalena Bičíková     

pro Taneční magazín

Významná taneční událost v Duncan centre

Dvě pražské premiéry choreografky Lali Ayguadé

Uznávaná španělská choreografka Lali Ayguadé vytvoří v Praze dvě nová taneční díla. Budou uvedena v předpremiéře v prostorách Konzervatoře Duncan centre 22. listopadu 2024 od 19 hodin za účasti choreografky. Divadlo Archa+ je pak 12. ledna 2025 uvede ve slavnostní premiéře.

Španělská choreografka bude vzácným hostem na Konzervatoři Duncan centre v říjnu a listopadu letošního roku. Se studenty čtvrtého a pátého ročníku vytvoří dvě choreografie. Vznikne tak bezmála celovečerní představení, které má, doplněné o kratší autorská díla studentů, potenciál stát se významnou pražskou taneční událostí.

Lali Ayguadé je katalánská performerka a choreografka. Brzy ve své kariéře se stala stálou členkou Akram Khan Company, kde účinkovala a podílela na tvorbě produkcí KaashMaBahokVertical Road a Confluence. Spolupracovala s mnoha dalšími významnými choreografy, jako jsou Marcos Morau, Hofesh Schechter, Roberto Olivan nebo Baró d’Evel. Od roku 2013 je uměleckou ředitelkou vlastního souboru, pro který vytvořila představení jako KokoroiU an MiHiddenRuna a další. Její díla stírají hranice mezi fantazií a realitou a propojují divadelnost s tancem.

Ayguadé byla v roce 2010 nominována na cenu Critics Awards of London na cenu Exceptional dancer a v roce 2014 na cenu Best creator. V roce 2016 byla také nominována na cenu  Best dancer v Recomana.cat Critics Awards v Barceloně. Uplatňuje se i jako herečka. Hrála například v krátkém filmu TIMECODE, který získal Zlatou Palmu na festivalu v Cannes, cenu Goya, cenu Gaudi, a v roce 2016 byl nominován na Oscara.

Tato španělská tanečnice a choreografka není pražskému publiku neznámá. V minulosti byla mimo jiné hostem festivalů Tanec Praha a Nultý bod. Letos vedla dílnu na pražské HAMU.

Ředitel Konzervatoře Duncan centre Petr Tyc k hostování Lali Ayguadé řekl: „Lali je choreografka evropského formátu. Jsme velmi rádi, že přijala naše pozvání. Choreografové jako Ayguadé umí tanečníky dovést jak k maximální fyzické, tak výrazové kvalitě. Když pak vidíte 17 mladých tanečníků v díle, které je nejen nabité energií, ale má také vysokou uměleckou úroveň, je to výjimečný zážitek. O tom, jak velký přínos má taková spolupráce pro naše studenty, ani nemluvě.”

Konzervatoř Duncan centre zahájila u příležitosti výročí 30. let od svého založení v roce 2022 tradici spolupráce s výjimečnými evropskými choreografy. Prvním tvůrcem, který se studenty vytvořil nové dílo, byl Simone Sandroni. Jeho pozvání mělo symbolický význam: společně s Lenkou Flory se v 90. letech podílel na formování školy. Lali Ayguadé bude druhou tvůrkyní, která ve škole vytvoří dvě díla pro dva ročníky.

Maria Kožíšková

pro Taneční magazín

Polívka znovu v legendární scéně s kolotoči

Padla poslední klapka filmu Krtkův svět

V pražských Měcholupech padla dlouho odkládaná klapka celovečerního filmu Krtkův Svět režisérky Evy Toulové. Natáčení  zdržely zdravotní komplikace herce Bolka Polívky. Toho režisérka obsadila do legendární scény s kolotoči a vzdala tak holt své pedagožce Věře Chytilové.

Atraktivním hereckým obsazením se může pyšnit nový film Krtkův Svět, v jehož hlavních rolích exceluje David Novotný, Bára Sedlová, Igor Bareš, Ladislav Frej, Jaroslav Satoranský, Oldřich Navrátil, Valerie Zawadská a mnozí další herci, ke kterým se nyní připojilo i další hvězdné jméno Bolka Polívky. Tvůrci si ale na oblíbeného herce museli počkat déle, než původně zamýšleli.

Bohužel jsme původní termín natáčení s panem Polívkou museli ze zdravotních důvodů odložit a počkat na náhradní, protože danou roli mohl zahrát jedině on.“ upřesnila Eva Toulová, která scénu s Bolkem Polívkou a kolotoči pojala jako odkaz na film Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Štáb si na známého herce počkal o měsíc déle a jednalo se o symbolickou poslední klapku filmu.

Ústředním tématem snímku podle reálné kauzy dětského parku Krtkova Světa je kritika byrokracie. „Zdlouhavá a ubíjející česká byrokracie je velkým tématem, které se dotýká nás všech, ale máme pocit, že s ní nic nezmůžemeDíky kauze Krtkova Světa jsem ale narazila na reálnou postavu Josefa Roušala, který se zcela osobitým způsobem rozhodl postavit se úřadům. Svádí neuvěřitelný dlouholetý spor s mnoha úředními institucemi, a přesto se nevzdává a neztrácí víru.“ přiblížila děj snímku režisérka Eva Toulová.

Celovečerní film, který se natáčel v reálném prostředí pražských Měcholup a Průhonic uvede do kin distribuční společnost Bontonfilm 5. června příštího roku.

Eva  Toulová
Taneční magazín